ŠK Slovan Bratislava
ŠK Slovan Bratislava (celým názvem: Športový klub Slovan Bratislava futbal, a.s.), někdy zkráceně nazýván jenom jako Slovan, je slovenský fotbalový klub, který sídlí v bratislavské městské části Nové Mesto. Od sezóny 2006/07 je účastníkem slovenské nejvyšší soutěže. Ve federální lize odehrál 48 ročníků, což nejvíc ze všech slovenských klubů. V historické tabulce pak klubu patří třetí místo, více bodů pak získaly pouze pražské týmy Sparta a Slavia.
ŠK Slovan Bratislava | ||||
---|---|---|---|---|
Název | Športový klub Slovan Bratislava futbal a.s. | |||
Přezdívka | Belasí, Jastrabi z Tehelného poľa | |||
Země | Slovensko | |||
Město | Bratislava | |||
Založen | 1919 | |||
Asociace | SFZ | |||
| ||||
Soutěž | 1. slovenská fotbalová liga | |||
2021/2022 | 1. místo | |||
Stadion | Národný futbalový štadión | |||
Kapacita | 22 500 | |||
Vedení | ||||
Vlastník | Ivan Kmotrík | |||
Předseda | Ivan Kmotrík | |||
Trenér | Vladimír Weiss st.[1] | |||
Oficiální webová stránka | ||||
Největší úspěchy | ||||
Ligové tituly | 8× mistr Československa (1949, 1950, 1951, 1955, 1969/70, 1973/74, 1974/75, 1991/92) 20× mistr Slovenska (1926, 1927, 1930, 1932, 1939/40, 1940/41, 1941/42, 1943/44, 1993/94, 1994/95, 1995/96, 1998/99, 2008/09, 2010/11, 2012/13, 2013/14, 2018/19, 2019/20, 2020/21, 2021/22) | |||
Domácí trofeje | 5× Československý pohár 18× Slovenský fotbalový pohár 5× Slovenský fotbalový superpohár | |||
Mezinárodní trofeje | 1× Pohár vítězů pohárů | |||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Pohár vítězů pohárů | ||
1968/1969 | Slovan CHZJD Bratislava | |
Slovenská liga | ||
1926 | 1. Čs. ŠK Bratislava | |
1927 | 1. Čs. ŠK Bratislava | |
1930 | 1. Čs. ŠK Bratislava | |
1938/1939 | ŠK Bratislava | |
1939/1940 | ŠK Bratislava | |
1940/1941 | ŠK Bratislava | |
1941/1942 | ŠK Bratislava | |
1942/1943 | ŠK Bratislava | |
1943/1944 | ŠK Bratislava | |
1. československá fotbalová liga | ||
1947/1948 | ŠK Bratislava | |
1949 | Sokol NV Bratislava | |
1950 | Sokol NV Bratislava | |
1951 | Sokol NV Bratislava | |
1952 | Sokol NV Bratislava | |
1955 | ÚNV Slovan Bratislava | |
1956 | ÚNV Slovan Bratislava | |
1959/1960 | ÚNV Slovan Bratislava | |
1960/1961 | ÚNV Slovan Bratislava | |
1963/1964 | Slovan CHZJD Bratislava | |
1966/1967 | Slovan CHZJD Bratislava | |
1967/1968 | Slovan CHZJD Bratislava | |
1968/1969 | Slovan CHZJD Bratislava | |
1969/1970 | Slovan CHZJD Bratislava | |
1971/1972 | Slovan CHZJD Bratislava | |
1973/1974 | Slovan CHZJD Bratislava | |
1974/1975 | Slovan CHZJD Bratislava | |
1975/1976 | Slovan CHZJD Bratislava | |
1990/1991 | ŠK Slovan Bratislava | |
1991/1992 | ŠK Slovan Bratislava | |
1992/1993 | ŠK Slovan Bratislava | |
1. slovenská fotbalová liga | ||
1993/1994 | ŠK Slovan Bratislava | |
1994/1995 | ŠK Slovan Bratislava | |
1995/1996 | ŠK Slovan Bratislava | |
1996/1997 | ŠK Slovan Bratislava | |
1998/1999 | ŠK Slovan Bratislava | |
1999/2000 | ŠK Slovan Bratislava | |
2000/2001 | ŠK Slovan Bratislava | |
2002/2003 | ŠK Slovan Bratislava | |
2006/2007 | ŠK Slovan Bratislava | |
2008/2009 | ŠK Slovan Bratislava | |
2009/2010 | ŠK Slovan Bratislava | |
2010/2011 | ŠK Slovan Bratislava | |
2011/2012 | ŠK Slovan Bratislava | |
2012/2013 | ŠK Slovan Bratislava | |
2013/2014 | ŠK Slovan Bratislava | |
2014/2015 | ŠK Slovan Bratislava | |
2015/2016 | ŠK Slovan Bratislava | |
2016/2017 | ŠK Slovan Bratislava | |
2017/2018 | ŠK Slovan Bratislava | |
2018/2019 | ŠK Slovan Bratislava | |
2019/2020 | ŠK Slovan Bratislava | |
2020/2021 | ŠK Slovan Bratislava | |
2021/2022 | ŠK Slovan Bratislava |
Klub byl založen v roce 1919 jako 1. ČsŠK Bratislava skupinou českých úředníků. Prvním předsedou klubu se stal policejní kapitán Richard Brunner. Prvního většího úspěchu pak klub dosáhl v roce 1927, kdy se mu podařilo zvítězit v amatérském mistrovství Československa. Byl také vůbec prvním slovenským klubem, působícím v profesionální československé soutěži. V průběhu let prošel klub několika výraznými změnami názvu (v komunistickém období např.: na Sokol NV nebo ÚNV Slovan). Od roku 1953 je pak klub nazýván Slovan. Do sezóny 1984/85 byl posledním československým klubem, který nikdy nesestoupil z nejvyšší soutěže.
Na domácí a mezinárodní scéně klub získal celkem 57 trofejí, čehož pak nedosáhl žádný jiný slovenský klub. Na svém kontě má 28 ligových titulů, 23 národních pohárů a 5 vítězství ve slovenském Superpoháru. Největším úspěchem je však triumf v Poháru vítězů pohárů z roku 1969. Slovan ve finále v Basileji porazil slavný španělský velkoklub FC Barcelona poměrem 3:2. Dodnes je jediným klubem z bývalého Československa, který dokázal získat jednu z velkých evropských trofejí. Zároveň se stal prvním klubem z východní Evropy, který zvítězil v soutěži organizované Unií evropských fotbalových asociací.
Historie
První léta existence (1919–1939)
Na přelomu 19. a 20. století, v časech Rakousko-uherské monarchie, bylo na území dnešního Slovenska založeno několik německých a maďarských fotbalových oddílů. S myšlenkou založit čistě slovenský klub přišli čeští úředníci, kteří pomáhali budovat novou administrativu na Slovensku. První pracovní schůzka se uskutečnila 29. března 1919 v Grajciarovom hostinci na Mariánské ulici v Bratislavě. Všichni zúčastnění souhlasili s vytvořením samostatného československého klubu. O tři dny později byl v kavárně Panónia zvolen přípravný výbor a na jeho čelo byl dosažen fotbalový rozhodčí Ing. Vávra. Na další schůzce byly řešeny stanovy a rozhodlo se o tom, že další valné shromáždění se bude konat v menze Ministerstva pre správu Slovenska, později vládní budově u Starého mostu. 3. května 1919 byl založený Prvý Česko-slovenský športový klub Bratislava. Prvním předsedou se stal policejní kapitán Richard Brunner, místopředsedou pak Ing. Vávra a Antonín Humhal.
První domácí hřiště 1. ČsŠK Bratislava se nacházelo u jezera Kuchajda. Po odchodu maďarských vojáků z Petržalky se klub přestěhoval na pravý břeh Dunaje. 14. září pak klub absolvoval vítěznou domácí premiéru proti mužstvu PULE Bratislava. Zápas skončil výsledkem 6:0 pro domácí. Hráči 1. ČsŠK postupně zlepšovali svoji výkonnost a společně s PTE Pozsony, nejstarším klubem ve městě, představovali nejvyšší fotbalovou kvalitu v poválečné Bratislavě.
V roce 1922 přišel první výrazný úspěch, když se hráči 1. ČsŠK stali premiérovými mistry Slovenska v konkurenci mistrů jednotlivých žup. Od roku 1925 se v Československu pravidelně konalo amatérské mistrovství. 20. listopadu 1927 se 1. ČsŠK probojoval až do finále, v němž pak porazil tým Budweiss z Českých Budějovic. Oporami vítězného mužstva byly Štefan Priboj, Pavol Šoral, Štefan Čambal, Martin Uher a brankář Jozef Hollý. V roce 1930 zaznamenali hráči 1. ČsŠK druhý triumf v této soutěži. Rok předtím, v květnu 1929 dosáhl bratislavský celek jedno ze svých největších vítězství. V přípravě porazil anglický profesionální tým Newcastle United vysoko 8:1. Celostátní liga vznikla v roce 1934, ale 1. ČsŠK Bratislava byl dlouhou dobu jediným slovenským klubem, který v soutěži působil.
Přestože byl 1. ČsŠK založen čistě jako fotbalový klub, od začátku zastřešoval pod svým jménem i jiné sporty, např.: atletiku, plavání, házenou, zápas, turistiku, šerm, o dva roky později pak cyklistiku a lední hokej, později také i tenis, stolní tenis, volejbal, basketbal, box a krasobruslení.
Slovenská liga a poválečné období (1939–1948)
Koncem třicátých let se v zemi stupňovala národnostní nesnášenlivost a antisemitismus. Protižidovské nálady pak pronikly i do samotného bratislavského klubu. Obětí se stal trenér József Braun, který musel nedobrovolně odejít nejen ze své pozice, ale i ze samotného města. Po rozpadu Československa a následného vzniku Slovenského státu přišlo k nucené změně názvu na Športový klub Bratislava. Za předsedu byl zvolen MUDr. Štefan Čongrády, jeho tajemníkem se stal Alois Sedláček.
Slovenské kluby se musely odhlásit z Československého svazu footballového a následně přihlásit do nově vytvořeného Slovenského futbalového zväzu. Ten rozhodl, že se v dosavadních ligových soutěžích na Slovensku nebude dále pokračovat, 1. ČsŠK ale ještě stihl dokončit Státní ligu.
Po anexi Petržalky nacistickým Německem, přišlo 1. ČsŠK také o své hřiště na pravém břehu Dunaji. Pomocnou ruku podala klubu městská rada poskytnutím hřiště nacházejícím se v prostorech dnešního Národného tenisového centra. V tomto období se zároveň začalo s výstavbou nového fotbalového hřiště s atletickou dráhou na Tehelném poli. 27. srpna 1939 odehrála svůj první zápas reprezentace Slovenska. Nad Německem zvítězila poměrem 2:0 brankami Jána Arpáša a Jozefa Luknára, oba v té době hráči ŠK Bratislava.
První utkání na novém stadionu na Tehelném poli se uskutečnilo 27. dubna 1940. ŠK Bratislava v něm remizovala s německou Herthou Berlin poměrem 2:2. V období samostatného Slovenského státu se hrála samostatná slovenská ligová soutěž. Bratislavané tak konkurovali mužstvům Považské Bystrice, Trnavy, Prešova, Žiliny nebo Trenčína, později pak také armádnímu mužstvu OAP Bratislava. V letech 1939 až 1945 získali belasí čtyři ligové tituly. Mužstvo vedené legendárním trenérem Ferdinandem Daučíkem začalo praktikovat moderní WM-systém, díky kterému dosahovalo vysokým, často dvouciferným výsledkům. Ján Arpáš, později hráč Juventusu Turín, se stal v tomto období třikrát nejlepším ligovým střelcem. K hlavním pilířům tehdejšího celku patřili také Theodor Reimann, Tomáš Porubský, Ivan Chodák, Jozef Luknár nebo Leopold Šťastný. Po vypuknutí Slovenského národního povstání (SNP) dne 29. srpna 1944, rozhodla Slovenská národná rada o zániku všech ligových soutěží. Poslední ročník slovenské nejvyšší soutěže, v éře Slovenského státu, tak zůstal neodehrán.
V listopadu 1947 přivítalo mužstvo ŠK Bratislava na svém hřišti sovětský armádní celek CDKA Moskva, v drese domácích zazářil maďarský repatriant Ladislav Kubala, pozdější hvězda španělského klubu FC Barcelona. V tomto období absolvoval ŠK Bratislava také první zámořské turné. Ve Spojených státech a Mexiku odehrál klub osm zápasů s bilancí pěti výher, dvou remíz a jedné porážky.
Narušení pražské hegemonie a mistrovský hattrick (1948–1953)
Po odchodu trenéra Daučíka převzal mužstvo Leopold Šťastný, který do něj zavedl prvky tehdejšího moderního fotbalu. V roce 1949 s ním získal první titul mistra Československa, to vše už pod novým názvem Sokol NV Bratislava. Bylo to poprvé, co nejvyšší soutěž vyhrál mimopražský klub. Šťastný prosazoval útočný fotbal a jeho tým nastřílel v mistrovské sezóně 93 gólů. Z hráčů na něm měli největší zásluhu Gejza Šimanský, Vlastimil Preis, Arnošt Hložek, Emil Pažický, Viktor Tegelhoff, Jozef Baláži a Vladimír Venglár.
Sokol získal titul i v následující dvou sezónách 1950 a 1951. Potvrdil tak své dominantní postavení na československé fotbalové scéně v tomto období.
V předválečném období se slovenští hráči objevovali v reprezentačním mužstvu Československa pouze sporadicky. Díky úspěchům Sokola NV Bratislava jejich počet narostl a z některých se stali i opory národního týmu.
Pod názvem Slovan (1953–1961)
V roce 1953 zastupovaly Bratislavu v nejvyšší celostátní soutěži poprvé tři kluby: Červená hviezda, Slávia a ÚNV Slovan. Předcházelo tomu rozdělení Sokola NV Bratislava. Ale i pod novým názvem zůstalo mužstvo ve hře o nejvyšší příčky. Trenérem byl v této době Anton Bulla. Po dlouhých letech měla i Bratislava svoje velké derby. Souboje mezi Slovanem a Červenou hviezdou se svojí atmosférou a kvalitou daly porovnávat se zápasy pražských „S“.
V roce 1954 se na trenérský post vrátil Leopold Šťastný. Do slovenského fotbalu postupně aplikoval nové poznatky ze zahraničních zdrojů, tvořivě obohacoval zastaralý WM-systém. Výsledky jeho práce se naplno projevily v roce 1955, kdy Slovan získal svůj historicky čtvrtý titul mistra ČSSR. Ve stejné sezóně hrálo v nejvyšší soutěži šest slovenských klubů. Mimo to vyhráli belasí prestižní Spartakiádní pohár, probojovali se do semifinále Středoevropského poháru a obhájili prvenství v poháru SNP. V červenci stejného roku odehráli na Tehelném poli zápas proti brazilskému Botafogu v sestavě s Garrinchou, Níltonem Santosem nebo Gérsonem. V hledišti zápas sledovalo víc než 50 000 diváků.
V letech 1956 a 1960 měl Slovan blízko k dalším ligovým titulům, ale v obou případech obsadil druhé místo.
Sloučení s Dimitrovem a dosáhnutí největšího úspěchu (1961–1969)
Politický a ekonomický vývoj v zemi měl vliv i na sportovní dění. 5. srpna 1961 došlo ke sloučení TJ ÚNV Slovan a TJ Dimitrov. Do názvu nejslavnějšího slovenského klubu se dostalo jméno velkého chemického podniku (Chemické závody Juraja Dimitrova) a vznikl tím Slovan CHZJD Bratislava. Přišlo i na celkovou změnu v členských a funkcionářských strukturách klubu. Přibyla nová sportoviště, v roce 1961 byl zrekonstruován zastaralý stadion na Tehelném poli, přičemž jeho kapacita se zvýšila na 45 tisíc míst. Vybudováno bylo také umělé osvětlení, světelná tabule nebo ozvučení celého areálu.
V roce 1962 získal Slovan premiérové vítězství v Československém poháru, které dokázal zopakovat i v následujícím ročníku. Na mistrovství světa v Chile se probojovalo Československo až do finále, kde prohrálo se silným brazilským výběrem v čele s legendárním Pelém. Byli přitom i brankář Slovanu Viliam Schrojf a obránce Ján Popluhár.
Sezóna 1965/66 znamenala pro belasých těžký boj o záchranu. Ale již o rok později mužstvo pod vedením trenéra Jána Hucka skončilo v lize na druhém místě. Postupně se tvořila parta výjimečných hráčů, které převzal v roce 1968 trenér Michal Vičan. Přinesl se sebou progresivní a zároveň rychlou koncepci hry. Po dalším vítězství v Československém poháru měl Slovan právo hrát v Poháru vítězů pohárů. V prvním kole si poradil s jugoslávským NK Bor a ve druhém kole vyřadil FC Porto. Zimní přípravu absolvovalo Vičanovo mužstvo v Argentině, kde mělo k dispozici kvalitní hrací plochy. Tato výhoda se projevila ve čtvrtfinále proti italskému AC Torino, který Slovan vyřadil po výsledcích 1:0 a 2:1. V semifinále čekal na bratislavský celek skotský Dunfermline Athletic FC. V těchto zápasech se zrodily výsledky 1:1 a 1:0, které Slovanu stačily na postup. Ve finále 21. května 1969 v Basileji o devatenácté hodině na stadionu sv. Jakuba nastoupil Slovan proti FC Barcelona. Po dramatickém průběhu utkání zvítězil 3:2 a stal se prvním mužstvem z bývalého Československa, které dokázalo vyhrát jednu z velkých evropských pohárových soutěží. Stalo se tak při oslavách 50. výročí založení klubu. Po návratu doprovázel vítěze z letiště v Ivanke pri Dunaji do bratislavských ulic stotisícový dav. K oporám mužstva patřili Alexander Vencel, Ján Zlocha, Ľudovít Zlocha, Ján Čapkovič, Jozef Čapkovič, Ivan Hrdlička, Vladimír Hrivnák, Karol Jokl, Ľudovít Cvetler, Ladislav Móder a kapitán Alexander Horváth.
Venglošova éra a pád do druhé ligy (1969–1990)
Na přelomu 60. a 70. let kulminovala rivalita mezi Slovanem a Spartakem Trnava. Anton Malatinský vybudoval v Trnavě tým, který získal v letech 1968 až 1973 pět ligových titulů. Jeho hegemonii dokázal narušit jedině Slovan a to v roce 1970. V těchto letech prožíval slovenský fotbal zlaté období. Svědčí o tom i fakt, že na mistrovství světa do Mexika vycestovalo na 17 slovenských fotbalistů.
Novým trenérem Slovanu se stal na jaře 1973 jeho bývalý hráč a uznávaný odborník Jozef Vengloš. Začal zavádět profesionalismus a sofistikované poznatky do praxe. Změnila se starostlivost o hráče, jejich denní režim a systém hry. V sezónách 1973/74 a 1974/75 získal Slovan svůj šestý a sedmý titul v československé éře. Definitivně tak sesadil z trůnu „Veľkú“ Trnavu. Navíc, celý kalendářní rok 1975 mužstvo neprohrálo jediný zápas. O třetí titul v řadě za sebou přišli belasí i kvůli povinnostech většiny hráčů v reprezentačním mužstvě. Trenér Václav Ježek, kterému Vengloš dělal asistenta, připravoval mužstvo na Mistrovství Evropy 1976. Na něm dosáhl československý fotbal svůj nejvýraznější úspěch. Ve finálovém zápase v Bělehradě porazil mužstvo Německé spolkové republiky a získal titul mistra Evropy. Nastoupilo v něm šest hráčů Slovanů: Koloman Gögh, Ján Pivarník, Jozef Čapkovič, Ján Švehlík, Marián Masný a kapitán Anton Ondruš. Na soupisce byl i brankář Alexander Vencel.
V následujících sezónách zaznamenal Slovan ústup z nejvyšších pozic. V sezóně 1976/77 obsadil až osmé místo, skončil před ním i městský rival Inter. Na postu trenéra skončil Vengloš a na jeho místo se vrátil Michal Vičan. Při zisku bronzových medailí na Mistrovství Evropy 1980 byli na soupisce pouze tři hráči bratislavského klubu: Gögh, Masný a Ondruš. O dva roky později triumfoval Slovan v Československém poháru. Na několik let to byl jeho poslední úspěch.
V posledním zápase kvalifikace na Mistrovství Evropy 1984 proti Rumunsku na Tehelném poli nastoupil pouze jediný slovanista a to Milan Luhový. Slovan se propadal stále níž a v roce 1983 bojoval o záchranu v nejvyšší soutěží se Zbrojovkou Brno. Nepomohlo ani tříleté působení Antona Malatinského, strůjce trnavských úspěchu. V sezóně 1984/85 pak Slovan pod vedením Jána Hucka po padesáti letech vypadl z nejvyšší soutěže. Do této doby byl posledním týmem, který z ní nikdy nesestoupil. Po třech sezónách strávených v nižší soutěži se belasí vrátili do celostátní soutěže. Postup si vybojovali v sezóně 1987/88 pod vedením trenéra Jána Zachara, po kterém přebral taktovku na dvě sezóny Jozef Jankech.
Úspěchy pod Galisovým vedením (1990–1996)
Od roku 1990 nese klub název ŠK Slovan Bratislava. Novým trenérem se stal před sezónou 1990/91 Dušan Galis, který předtím vedl rezervní mužstvo. Na nátlak hráčů a trenéra odstoupilo v prosinci stejného roku celé klubové vedení. Po vlivem politickoekonomických změn, které ještě výrazně nutili vedení klubu k profesionalismu i mimo hřiště, dostali důvěru vést Slovan pánové Jaroslav Čaniga, Juraj Münczner a renomovaný kardiochirurg Viliam Fischer. Hned v první sezóně pod taktovkou Dušana Galise skončil Slovan v ligové tabulce na druhém místě, o jediný bod za mistrovskou Spartou. Na Tehelné pole se opět začali vracet diváci. Alexander Vencel ml., Dušan Tittel, Ondrej Krištofík, Ladislav Pecko a Jaroslav Timko si vybojovali místo v reprezentačním týmu.
V září 1991 odehrál Slovan v Poháru UEFA dvojzápas proti Realu Madrid. Po výsledcích 1:2 a 1:1 sice vypadl, ale zanechal výborný dojem. V ligovém ročníku neprohráli belasí 28 zápasů a na konci sezóny se radovali z osmého a posledního federálního titulu. Slovan na něj čekal sedmnáct let. Největší zásluhu na něm měli Alexander Vencel ml., Dušan Tittel, Ondrej Krištofík, Vladimír Kinder, Miloš Glonek, Ladislav Pecko, Tomáš Stúpala, Jaroslav Timko a nejlepší střelec soutěže Peter Dubovský. V tomto období procházel československý fotbal profesionalizací. Profesionální smlouvy podepsalo 21 hráčů z kádru Slovanu.
V poslední ročníku společné federální ligy získala titul Sparta, před Slavií, Slovan skončil třetí. Belasím nepomohlo ani Dubovského 21 gólů, díky kterým získal znovu korunu krále střelců. Mladý útočník následně přestoupil do slavného Realu Madrid. První ročník samostatné slovenské soutěže odehrálo dvanáct mužstev. Slovan se posílil před sezónou o Argentince Fabia Nigra, považovaného za nejlepšího legionáře v historii slovenské ligy. Belasí dominovali na všech frontách. Kromě titulu v nejvyšší soutěži získali Slovenský pohár a Slovenský superpohár. Do popředí se dostali hráči jako Róbert Tomaschek, Marián Zeman, Štefan Maixner nebo Pavol Gostič.
Ani v dalším období Slovan nenašel zdatného konkurenta. Ligový titul získali i v sezónách 1994/95 a 1995/96. Na jaře 1995 nahradil Dušana Galise na postě trenéra Anton Dragúň, kterého zanedlouho nahradil Karol Jokl. Od října ale znovu seděl na lavičce Galis. V prvních dvou ročnících prohrál Slovan po dvou zápasech, v třetím pouze jeden. I když měl trenér Galis k dispozici kvalitní mužstvo, v Evropě se mu nepodařilo prosadit. Doplatil na náročné losy, které mu přisoudily AC Milán, 1. FC Kaiserslautern nebo Borussii Dortmund.
V létě roku 1996 se dostal klub do finančních potíží, kvůli kterým nebyli hráčům vyplaceny mzdy. Výsledkem byl odchod několika hráčů do konkurenčních klubů a odvolání předsedy klubu Čanigu. Novým dočasným šéfem se stal Anton Ondruš. Začalo období velkých trenérských rošád, u týmu pak definitivně skončil Dušan Galis.
Návrat na trůn a další vypadnutí (1996–2004)
Ekonomická situace se zlepšila až po příchodu nového vedení v čele s Jánem Duckým a hlavního sponzora SPP. Po dvou sezónách, v kterých získal titul 1. FC Košice, se Slovan vrátil na ligový trůn v sezóně 1998/99. Mužstvo vedené trenérem Stanislavem Grigou mělo v kádru reprezentanty Miroslava Königa, Stanislava Vargu, Milana Timka, Róberta Tomascheka, Jozefa Majoroše, Tibora Jančulu nebo Zsolta Hornyáka.
Oslavy mistrovského titulu a 80. výročí založení klubu překazila nečekaná událost. Předseda klubu, člen politické strany HZDS Ján Ducký byl mafiánským způsobem zastřelen před vlastním domem, čímž klub přišel i o podporu Slovenského plynárenského priemylsu. Na pět let se Slovan ocitl bez hlavního mecenáše. Klubu se nedařilo ani na sportovním poli. V předkole Ligy mistrů nečekaně vypadl s kyperským Anorthosis Famagusta. Trenér Griga byl odvolaný, odešlo několik opor a finanční krize se stále prohlubovala. Předseda správní rady Ľudovít Zlocha abdikoval na svůj post a nahradil ho Roman Dubeň.
Sezónu 2000/01 začal Slovan výborně, pod trenérem Stanislavem Jarábkem neprohrál prvních patnáct zápasů v lize a když předcházející ročník ukončili se sedmnácti neprohranými zápasy vytvořili nový slovenský rekord – 32 neprohraných zápasů v řadě za sebou. Ani to však na titul nestačilo, ten získal městský rival Inter. V dalších sezónách se Slovan stále více bořil do existenčních problémů. Na lavičce se měnili trenéři každou chvíli. Pozitivní změnu přinesl Dušan Radolský, ale titul nezískal ani s devatenácti přesnými zásahy Róberta Vitteka. Neúnosná situace vyvrcholila v sezóně 2003/04, v které skončili belasí na posledním desátém místě a ze soutěže vypadli. Narůstající dluhy nevyřešil ani Vittekův prodej do Norimberku.
Rekordní titul, postup do Evropské ligy, leta neúspěchů, triumfy v domácím poháru (2004–2018)
24. ledna 2005 byl Slovan prodán do rukou nového majitele a do čela klubu se postavil bývalý ministr hospodářství Ľudovít Černák. Jako jeden z prvních cílů si stanovil vyplacení dluhů bývalým hráčům klubu. V sezóně 2005/06 se Slovan po dvou letech vrátil do nejvyšší soutěže. V úvodní sezóně pod vedení zkušeného trenéra Jozefa Jankecha skončil na třetím místě.
V ročníku 2008/09 oslavoval klub 90. výročí svého založení. V této sezóně se po deseti letech vrátil na slovenský fotbalový trůn. Pod vedením Ladislava Pecka získal pátý titul v samostatné slovenské soutěži. Divácké návštěvy začaly narůstat. Novým majitelem klubu se stal podnikatel Ivan Kmotrík, bývalý majitel Artmedie Petržalka. Do Slovanu přivedl Juraje Halenára a Branislava Obžeru, hráče jeho bývalého klubu. Králem střelců se stal Pavol Masaryk. Mužstvo okolo kapitána Samuela Slováka triumfovalo i v zápase o Superpohár. Při oslavách výročí přijel na Tehelné pole italský klub SSC Neapol. V úloze kapitána italského klubu se představil bývalý hráč Slovanu Marek Hamšík. V druhém předkole Ligy mistrů postoupili belasí přes bosenský HŠK Zrinjski Mostar, ale následně vypadli v dvojzápase s Olympiakosem Pireus. Po jarní části sezóny 2009/10 Slovan po 69 letech opustil stadion na Tehelnom poli, na kterém se začali plánovat demoliční práce. Plánovaná výstavba nového stadionu se i přes sliby vrcholných představitelů Slovanu nikdy neuskutečnila. Místo toho se jeho domovem staly Pasienky, dlouholeté sídlo největšího městského rivala, Interu.
Velmi úspěšná byla sezóna 2010/11. Svěřenci českého trenéra Karla Jarolíma předváděli výborné výkony a potřetí v klubové historii získali double – ligu i Slovenský pohár. V historické tabulce slovenské nejvyšší soutěže se díky šestému titule dostali před MŠK Žilina. S dvaceti góly se stal nejlepším střelcem sezóny Filip Šebo. Ve třetím předkole Ligy mistrů nestačil Slovan na kyperský APOEL. Následně se představil ve čtvrtém předkole Evropské ligy, kde nečekaně vyřadil italský AS Řím. Díky tomu se premiérově probojoval do skupinové fáze této soutěže. Podobný úspěch se Slovanu podařil v sezóně 2012/13, kdy získal další double. Už po třetím kole odešel z postu trenéra bývalý kormidelník slovenské reprezentace Vladimír Weiss st.. Na jeho místo přišel ještě donedávna aktivní hráč, Samuel Slovák. Účinkování v pohárové Evropě pro Slovan skončilo již u první překážky v podobě bulharského celku Ludogorec Razgrad.
Osmý titul v historii samostatného Slovenska získal Slovan v sezóně 2013/14. Po nevydařeném začátku se k mužstvu po sedmnácti letech vrátila legendární trenérská dvojice Dušan Galis – Jozef Valovič. Dalším navrátilcem byl kanonýr a odchovanec klubu Róbert Vittek, tehdy historicky nejlepší střelec slovenské reprezentace. Jediným zklamáním sezóny byla prohra ve finále Slovenského poháru proti Košicím. V Lize mistrů nejprve Slovan vyřadil The New Saints FC a FC Sheriff Tiraspol. Jeho účinkování v nejprestižnější klubové soutěži ukončil běloruský BATE Borisov. Napříč tomu se představil ve skupinové fázi Evropské ligy. V zápasech s Neapolí, Spartou Prahou a Young Boys Bern ovšem neuhrál ani bod a byl tak nejslabším účastníkem soutěže. Slovanu se nedařilo ani v lize, což vedlo k odvolání českého trenéra Františka Straky.
Následovaly sezony, kdy se klubu výsledkově ani herně nedařilo v předkolech Evropské ligy UEFA, domácím poháru ani nejvyšší soutěži. U týmu se mezitím prostřídalo mnoho hráčů i trenérů. Po Strakovi mužstvo převzali Jozef Chovanec, Dušan Tittel, fanoušky neoblíbený kyperčan Nikodimos Papavasiliou a krátce také Vladimír Koník. Jediným pozitivem tohoto období bylo zahájení výstavby nového Tehelného pole, jehož stavba začala 1. září 2016. Na lepší časy se začalo „blýskat“ v následujících sezonách, kdy mužstvo vybojovalo pod trenéry Ivanem Vukomanovićem (2016/2017) a Martinem Ševelou (2017/2018) domácí pohár. V průběhu sezóny 2017/18 přišli hráči jako například Vasil Božikov, Kenan Bajrić, Moha, Dávid Holman či kanonýr Andraž Šporar, kteří tvořili nebo stále ještě tvoří kostru celku i v následujících letech.
Úspěchy po návratu na Tehelné pole (2019–)
Před jarní částí ročníku 2018/19 se "belasí" vrátili po letech na Tehelné pole, sezona to byla úspěšná, jelikož Slovan získal po pěti letech slovenský titul. Kaňkou na sezónu bylo však administrativní vyřazení ve slovenském poháru a vypadnutí ve třetím předkole EL s Rapidem Vídeň.
V létě 2019 bylo mužstvo překvapivě vyřazeno v prvním předkole Ligy mistrů UEFA 2019/20 s černohorským klubem FK Sutjeska Nikšić. Vyřazení odnesl trenér Martin Ševela, který byl stejně jako jeho asistent Ivan Vrabec odvolán. Trenérské "žezlo" pak nakrátko převzal Vladimir Radenkovič a po něm Ján Kozák ml. Pod jeho vedením se "belasí" po postupu přes kosovský klub KF Feronikeli (výhry doma 2:1[2] a venku 2:0[3]), tým Dundalk FC z Irska (výhry doma 1:0[4] a venku 3:1[5]) a řecké mužstvo PAOK Soluň (výhra doma 1:0[6] a prohra venku 2:3[7]) dostali potřetí v historii klubu do základní skupiny Evropské ligy UEFA. V ní Slovan v konfrontaci s týmy Beşiktaş JK (Turecko), SC Braga (Portugalsko) a Wolverhampton Wanderers FC (Anglie)[8] skončil se čtyřmi body na třetím místě tabulky a do jarního play-off nepostoupil. V ročníku 2019/20 vybojovali "belasí" popáté v historii mužstva double a i díky účinkování ve skupinové fázi EL zažili jednu z nejpovedenějších sezon. V průběhu jara 2020 navíc klub posílil slovenský záložník se zkušenostmi z reprezentace Vladimír Weiss ml. Následující sezona nezačala pro Slovan dobře, slovenský klub měl původně startovat v prvním předkole Ligy mistrů, avšak z důvodu nakažení několika členů týmu koronavirem byl zápas kontumován pro družstvo KÍ Klaksvík z Faerských ostrovů a Slovan následně vypadl i ve druhém předkole Evropské ligy, kde podlehl finskému celku Kuopion Palloseura 1:2 po penaltovém rozstřelu. Nepříliš herně i výsledkově povedený vstup do ročníku odnesl trenér Ján Kozák, který byl odvolán a nahrazen slovinským koučem Darkem Milaničem, pod ním se mužstvo zvedlo, avšak ani on nevedl Slovan do konce sezony, jelikož byl dvě kola před koncem po mnoha bodových ztrátách nahrazen Vladimírem Weissem st., který se tak vrátil do tohoto bratislavského týmu po zhruba sedmi a půl letech. Slovan Bratislava po roce získal opět double, který poprvé v historii mužstva dokázal obhájit.
Získané trofeje
Vyhrané domácí soutěže
- 1. československá fotbalová liga (8×)
- 1949, 1950, 1951, 1955, 1969/70, 1973/74, 1974/75, 1991/92
- 1. slovenská fotbalová liga (20×)[9]
- 1926, 1927, 1930, 1932, 1939/40, 1940/41, 1941/42, 1943/44, 1993/94, 1994/95, 1996/96, 1998/99, 2008/09, 2010/11, 2012/13, 2013/14, 2018/19, 2019/20, 2020/21, 2021/22
- Československý pohár (5×)
- 1962, 1963, 1968, 1974, 1982
- Slovenský fotbalový pohár (18×)
- 1969/70, 1971/72, 1972/74, 1975/76, 1981/82, 1982/83, 1988/89, 1993/94, 1996/97, 1998/99, 2009/10, 2010/11, 2012/13, 2016/17[10], 2017/18, 2019/20, 2020/21
- Slovenský fotbalový superpohár (5×)
- 1994, 1995, 1996, 2009, 2014
Vyhrané mezinárodní soutěže
- Pohár vítězů pohárů (1×)
- 1968/69
Vývoj názvů klubu
- 1919 – 1. Čs. ŠK Bratislava (Prvý československý športový klub Bratislava)
- 1939 – ŠK Bratislava (Športový klub Bratislava)
- 1948 – Sokol NV Bratislava (Sokol Národný výbor Bratislava)
- 1953 – TJ ÚNV Slovan Bratislava (Telovýchovná jednota Ústredný národný výbor Slovan Bratislava)
- 1961 – TJ Slovan ChZJD Bratislava (Telovýchovná jednota Slovan Chemické závody Juraja Dimitrova Bratislava)
- 1990 – ŠK Slovan Bratislava (Športový klub Slovan Bratislava)
Sestava
|
|
Zima 2022 změny v kádru
- Odešli
Národnost | Jméno | Odkud | Poznámka |
---|---|---|---|
Joeri de Kamps | Sparta Rotterdam | Půlroční hostování s opcí | |
Dejan Dražić | Budapest Honvéd FC | Půlroční hostování s opcí | |
Filip Lichý | MFK Ružomberok | Půlroční hostování | |
Ondřej Petrák | Bohemians Praha 1905 | Předčasný konec smlouvy | |
Ezekiel Henty | Al Hazm FC | Půlroční hostování s opcí | |
- Přišli
Národnost | Jméno | Odkud | Poznámka |
---|---|---|---|
Tigran Barseghjan | FC Astana | Po skončení smlouvy | |
Ivan Šaponjić | Atlético Madrid | Přestup | |
Umístění v jednotlivých sezonách
- Stručný přehled
Zdroj: [11]
- 1935–1938: Státní liga
- 1938–1944: 1. slovenská liga
- 1945–1946: Státní liga – sk. A
- 1946–1948: Státní liga
- 1949–1950: Celostátní československé mistrovství
- 1951–1952: Mistrovství československé republiky
- 1953–1955: Přebor československé republiky
- 1956–1985: 1. liga
- 1985–1988: 1. SNFL
- 1988–1993: 1. liga (ČSR)
- 1993–2004: 1. liga (SR)
- 2004–2006: 2. liga
- 2006–: 1. liga
- Jednotlivé ročníky
Zdroj: [11]
Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/− – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, světle fialové podbarvení – přesun do jiné soutěže
Československo (1935–1938) | |||||||||||
Sezóny | Liga | Úroveň | Z | V | R | P | VG | OG | +/− | B | Pozice |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1935/36 | Státní liga | 1 | 26 | 10 | 5 | 11 | 50 | 61 | −11 | 25 | 7. |
1936/37 | Státní liga | 1 | 22 | 11 | 5 | 6 | 44 | 36 | +8 | 27 | 4. |
1937/38 | Státní liga | 1 | 22 | 10 | 1 | 11 | 46 | 53 | −7 | 21 | 5. |
Slovensko (1938–1944) | |||||||||||
Sezóny | Liga | Úroveň | Z | V | R | P | VG | OG | +/− | B | Pozice |
1938/39 | 1. slovenská liga | 1 | 8 | 7 | 1 | 0 | 30 | 11 | +19 | 15 | 2. |
1939/40 | 1. slovenská liga | 1 | 22 | 18 | 1 | 3 | 100 | 22 | +78 | 37 | 1. |
1940/41 | 1. slovenská liga | 1 | 22 | 14 | 4 | 4 | 90 | 33 | +57 | 32 | 1. |
1941/42 | 1. slovenská liga | 1 | 22 | 13 | 5 | 4 | 82 | 35 | +47 | 31 | 1. |
1942/43 | 1. slovenská liga | 1 | 22 | 14 | 2 | 6 | 72 | 33 | +39 | 30 | 2. |
1943/44 | 1. slovenská liga | 1 | 22 | 18 | 2 | 2 | 121 | 34 | +87 | 38 | 1. |
Československo (1945–1993) | |||||||||||
Sezóny | Liga | Úroveň | Z | V | R | P | VG | OG | +/− | B | Pozice |
1945/46 | Státní liga – sk. A | 1 | 18 | 9 | 3 | 6 | 54 | 41 | +13 | 21 | 3. |
1946/47 | Státní liga | 1 | 26 | 13 | 2 | 11 | 78 | 48 | +30 | 28 | 6. |
1947/48 | Státní liga | 1 | 20 | 10 | 4 | 6 | 57 | 31 | +26 | 24 | 3. |
1949 | Celostátní československé mistrovství | 1 | 26 | 18 | 5 | 3 | 93 | 33 | +60 | 41 | 1. |
1950 | Celostátní československé mistrovství | 1 | 26 | 16 | 3 | 7 | 62 | 35 | +27 | 35 | 1. |
1951 | Mistrovství československé republiky | 1 | 26 | 14 | 5 | 7 | 58 | 36 | +22 | 33 | 1. |
1952 | Mistrovství československé republiky | 1 | 26 | 18 | 4 | 4 | 59 | 25 | +34 | 40 | 2. |
1953 | Přebor československé republiky | 1 | 13 | 5 | 3 | 5 | 26 | 21 | +5 | 13 | 9. |
1954 | Přebor československé republiky | 1 | 22 | 10 | 5 | 7 | 35 | 28 | +7 | 25 | 5. |
1955 | Přebor československé republiky | 1 | 22 | 13 | 5 | 4 | 41 | 14 | +27 | 31 | 1. |
1956 | 1. liga | 1 | 22 | 10 | 7 | 5 | 37 | 23 | +14 | 27 | 2. |
1957/58 | 1. liga | 1 | 33 | 15 | 7 | 11 | 58 | 45 | +13 | 37 | 4. |
1958/59 | 1. liga | 1 | 26 | 8 | 8 | 10 | 38 | 36 | +2 | 24 | 8. |
1959/60 | 1. liga | 1 | 26 | 12 | 8 | 6 | 53 | 31 | +22 | 32 | 2. |
1960/61 | 1. liga | 1 | 26 | 12 | 5 | 9 | 45 | 29 | +16 | 29 | 3. |
1961/62 | 1. liga | 1 | 26 | 13 | 1 | 12 | 51 | 38 | +13 | 27 | 7. |
1962/63 | 1. liga | 1 | 26 | 10 | 5 | 11 | 45 | 40 | +5 | 25 | 7. |
1963/64 | 1. liga | 1 | 26 | 14 | 7 | 5 | 50 | 25 | +25 | 35 | 2. |
1964/65 | 1. liga | 1 | 26 | 7 | 14 | 5 | 35 | 26 | +9 | 28 | 6. |
1965/66 | 1. liga | 1 | 26 | 9 | 7 | 10 | 34 | 29 | +5 | 25 | 7. |
1966/67 | 1. liga | 1 | 26 | 14 | 7 | 5 | 33 | 17 | +16 | 35 | 2. |
1967/68 | 1. liga | 1 | 26 | 13 | 4 | 9 | 36 | 20 | +16 | 30 | 2. |
1968/69 | 1. liga | 1 | 26 | 12 | 10 | 4 | 35 | 18 | +17 | 34 | 2. |
1969/70 | 1. liga | 1 | 30 | 16 | 11 | 3 | 39 | 15 | +24 | 43 | 1. |
1970/71 | 1. liga | 1 | 30 | 11 | 10 | 9 | 34 | 28 | +6 | 32 | 6. |
1971/72 | 1. liga | 1 | 30 | 18 | 6 | 6 | 68 | 37 | +31 | 42 | 2. |
1972/73 | 1. liga | 1 | 30 | 12 | 5 | 13 | 32 | 31 | +1 | 29 | 8. |
1973/74 | 1. liga | 1 | 30 | 15 | 7 | 8 | 58 | 39 | +19 | 37 | 1. |
1974/75 | 1. liga | 1 | 30 | 16 | 7 | 7 | 72 | 34 | +38 | 39 | 1. |
1975/76 | 1. liga | 1 | 30 | 15 | 6 | 9 | 49 | 25 | +24 | 36 | 2. |
1976/77 | 1. liga | 1 | 30 | 12 | 5 | 13 | 44 | 38 | +6 | 29 | 8. |
1977/78 | 1. liga | 1 | 30 | 11 | 7 | 12 | 53 | 46 | +7 | 29 | 8. |
1978/79 | 1. liga | 1 | 30 | 8 | 12 | 10 | 35 | 32 | +3 | 28 | 10. |
1979/80 | 1. liga | 1 | 30 | 11 | 7 | 12 | 31 | 35 | −4 | 29 | 11. |
1980/81 | 1. liga | 1 | 30 | 12 | 5 | 13 | 40 | 38 | +2 | 29 | 9. |
1981/82 | 1. liga | 1 | 30 | 11 | 7 | 12 | 42 | 47 | −5 | 29 | 10. |
1982/83 | 1. liga | 1 | 30 | 8 | 10 | 12 | 34 | 51 | −17 | 26 | 13. |
1983/84 | 1. liga | 1 | 30 | 8 | 11 | 11 | 45 | 46 | −1 | 27 | 9. |
1984/85 | 1. liga | 1 | 30 | 6 | 7 | 17 | 24 | 59 | −35 | 19 | 16. |
1985/86 | 1. SNFL | 2 | 30 | 17 | 8 | 5 | 45 | 23 | +22 | 42 | 2. |
1986/87 | 1. SNFL | 2 | 30 | 20 | 5 | 5 | 60 | 17 | +43 | 45 | 2. |
1987/88 | 1. SNFL | 2 | 30 | 19 | 7 | 4 | 51 | 18 | +33 | 45 | 1. |
1988/89 | 1. liga | 1 | 30 | 13 | 4 | 13 | 41 | 39 | +2 | 30 | 7. |
1989/90 | 1. liga | 1 | 30 | 10 | 15 | 5 | 29 | 25 | +4 | 35 | 5. |
1990/91 | 1. liga | 1 | 30 | 16 | 6 | 8 | 42 | 27 | +15 | 38 | 2. |
1991/92 | 1. liga | 1 | 30 | 23 | 5 | 2 | 60 | 19 | +41 | 51 | 1. |
1992/93 | 1. liga | 1 | 30 | 19 | 4 | 7 | 61 | 31 | +30 | 42 | 3. |
Slovensko (1993–) | |||||||||||
Sezóny | Liga | Úroveň | Z | V | R | P | VG | OG | +/− | B | Pozice |
1993/94 | 1. liga | 1 | 32 | 20 | 10 | 2 | 63 | 28 | +35 | 50 | 1. |
1994/95 | 1. liga | 1 | 32 | 21 | 9 | 2 | 63 | 25 | +38 | 72 | 1. |
1995/96 | 1. liga | 1 | 32 | 22 | 9 | 1 | 79 | 20 | +59 | 75 | 1. |
1996/97 | 1. liga | 1 | 30 | 15 | 5 | 10 | 49 | 33 | +16 | 50 | 3. |
1997/98 | Mars superliga | 1 | 30 | 12 | 9 | 9 | 41 | 36 | +5 | 45 | 5. |
1998/99 | Mars superliga | 1 | 30 | 21 | 7 | 2 | 56 | 11 | +45 | 70 | 1. |
1999/00 | Mars superliga | 1 | 30 | 16 | 9 | 5 | 52 | 18 | +34 | 57 | 3. |
2000/01 | Mars superliga | 1 | 36 | 21 | 8 | 7 | 84 | 49 | +35 | 71 | 2. |
2001/02 | Mars superliga | 1 | 36 | 14 | 9 | 13 | 42 | 39 | +3 | 51 | 6. |
2002/03 | 1. liga | 1 | 36 | 19 | 6 | 11 | 60 | 42 | +18 | 63 | 3. |
2003/04 | Corgoň liga | 1 | 36 | 6 | 11 | 19 | 37 | 58 | −21 | 29 | 10. |
2004/05 | 2. liga | 2 | 30 | 14 | 8 | 8 | 37 | 24 | +13 | 50 | 3. |
2005/06 | 2. liga | 2 | 30 | 19 | 6 | 5 | 47 | 25 | +22 | 63 | 2. |
2006/07 | Corgoň liga | 1 | 28 | 11 | 8 | 9 | 35 | 33 | +2 | 41 | 3. |
2007/08 | Corgoň liga | 1 | 33 | 15 | 6 | 12 | 46 | 37 | +9 | 51 | 5. |
2008/09 | Corgoň liga | 1 | 33 | 21 | 7 | 5 | 69 | 25 | +44 | 70 | 1. |
2009/10 | Corgoň liga | 1 | 33 | 21 | 7 | 5 | 54 | 24 | +30 | 70 | 2. |
2010/11 | Corgoň liga | 1 | 33 | 20 | 8 | 5 | 52 | 21 | +31 | 68 | 1. |
2011/12 | Corgoň liga | 1 | 33 | 16 | 11 | 6 | 48 | 35 | +13 | 59 | 3. |
2012/13 | Corgoň liga | 1 | 33 | 16 | 11 | 6 | 56 | 33 | +23 | 59 | 1. |
2013/14 | Corgoň liga | 1 | 33 | 24 | 3 | 6 | 63 | 32 | +31 | 75 | 1. |
2014/15 | Fortuna liga | 1 | 33 | 18 | 3 | 12 | 49 | 42 | +7 | 57 | 3. |
2015/16 | Fortuna liga | 1 | 33 | 20 | 9 | 4 | 50 | 25 | +25 | 69 | 2. |
2016/17 | Fortuna liga | 1 | 30 | 18 | 3 | 9 | 54 | 34 | +20 | 57 | 2. |
2017/18 | Fortuna liga | 1 | 32 | 17 | 8 | 7 | 58 | 37 | +21 | 59 | 2. |
2018/19 | Fortuna liga | 1 | 32 | 25 | 5 | 2 | 84 | 33 | +51 | 80 | 1. |
2019/20 | Fortuna liga | 1 | 27 | 21 | 5 | 1 | 57 | 14 | +43 | 68 | 1. |
2020/21 | Fortuna liga | 1 | 32 | 22 | 5 | 5 | 78 | 28 | +50 | 71 | 1. |
2021/22 | Fortuna liga | 1 | 32 | 1. |
Účast v evropských pohárech
Fanoušci
Jejich domovský stadion, legendární stadion na Tehelném poli, býval jedním z nejnavštěvovanějším stadionům na Slovensku a patřil k symbolům Slovanu. Poté, co byl v roce 2009 uzavřen, tak fanoušků Slovanu na novém působišti rapidně ubývá. Fanouškům Slovanu se přezdívá „Belasí“, podle klubových světlemodrých barev.
Fanoušci Slovanu udržovali několik let nadstandardní přátelské vztahy s fanoušky moravské Zbrojovky Brno.[31] Jejich družba s fanoušky Zbrojovky se obecně nazývala Ocelová družba.[32] Na zápasech obou klubů se zpravidla provolávaly různá hesla na důkaz silného přátelství obou fanouškovských táborů, např.: Slovan je Brno a Brno je Slovan! nebo zkrácené Slovan a Brno.[31][32] Od roku 2013 udržovali fanoušci Slovanu také další družební vztah, tentokráte s fanoušky polského Ruchu Chorzów.[33]
Rivalita
Největším soupeřem Slovanu je Spartak Trnava. Tradiční derby je nejzásadnějším a zároveň nejsledovanějším zápasem ve slovenském fotbalu. Představuje nejen rivalitu dvou fotbalových klubů, ale i sousedních měst ze západního Slovenska – Bratislavy a Trnavy. Jeho historie sahá až do roku 1926, kdy se v Trnavě konal první vzájemný zápas s vítězstvím domácích v poměru 3:1. První velký spor se odehrál v roce 1932, kdy nejlepší trnavský útočník František Masarovič, napříč nesouhlasu mateřského klubu, přestoupil do 1. ČsŠK Bratislava. Zakročit musel až řídící orgán Západoslovenskej futbalovej župy (ZsFŽ). Od tohoto momentu platí, že každý přestup hráče Trnavy do Slovanu (v dalších letech Anton Malatinský, Michal Benedikovič nebo Jozef Adamec), a nebo opačným směrem, znamená nespokojenost a vzdor fanoušků. Dalším zásadním momentem v rivalitě těchto dvou mužstev bylo prolomení bariér na tribuně v roce 1968, období kdy rivalita zásadně kulminovala. Několik fanoušků bylo zraněno a zápas měl dokonce dohru za zeleným stolem. Vzájemné zápasy jsou často označovány jako rizikové a provádí se pod početným policejním dozorem.
V průběhu svého působení v nejvyšší soutěži měl Slovan postupně čtyři městské rivaly. První byl armádní celek OAP Bratislava, který Slovan střetával v ligových zápasech v průběhu existence Slovenského státu. Soupeření, ale nemělo dlouhého trvání. OAP byl v roce 1944 z politických důvodů zrušen. Jen o málo delší dobu trvala rivalita s policejním klubem ČH Bratislava. Ta byla v roce 1962 sloučena se Slovnaftem, po kterém byl založen Inter Bratislava. I když klub neměl širokou základnu fanoušků, bratislavské derby vždy lákalo. V sezóně 1974/75 se o titule rozhodovalo ve vzájemném zápase mezi Interem a Slovanem na vyprodaných Pasienkách. Rivalita pak pokračovala i v samostatné slovenské lize. Další přímý souboj o titul mezi těmito kluby se odehrál v sezónách 1998/99 a 1999/00. Vzájemné zápasy dostaly pojmenování „derby susedov z Bajkalskej ulice“. Poslední ligové zápasy mezi těmito kluby byly odehrány v sezóně 2006/07, v roce 2009 byl Inter sloučen se Senicou. Po obnovení hraje pouze nižší ligové soutěže (v sezóně 2015/16 hraje ve 3. lize). Posledním městským rivalem Slovanu byla Artmedia Petržalka. Klub z pravého břehu Dunaje se stal stabilním účastníkem nejvyšší soutěže po rozdělení Československa. Zápasy se Slovanem často přilákaly na stadion za Starým mostem návštěvy blížící se k 10 tisícům diváků. Petržalka opustila nejvyšší soutěž v sezóně 2009/10 a kvůli špatné finanční situaci zanikla v roce 2014.
Za dalšího významného rivala Slovanu lze považovat VSS Košice (dříve 1. FC Košice). Zápasy s tímto týmem metropole východního Slovenska byly vnímány jako souboj „východu proti západu“.
Nejvýznamnější hráči působící v klubu
Trenéři
|
|
|
Nejvýznamnější trenéři působící v klubu
- Ferdinand Daučík (trenér Slovanu 1942–1946, 1948): 2× mistr Slovenska (1942, 1944), trenér Slovenska (1942–1944) a Československa (1948), 3× mistr Španělské ligy (s FC Barcelona 1952, 1953 a s Atlético Bilbao 1956), 6× vítěz Španělského poháru (1951, 1952, 1953 – s FC Barcelona; 1955 a 1956 s Atlético Bilbao a v r. 1966 s Realem Zaragoza), trenér FC Porto (1959–1960), FC Barcelona (1950–1954), Espanyol Barcelona (1970–1971), Atlético Madrid (1957–1959), Atlético Bilbao (1954–1957), FC Sevilla (1964–1965), Real Zaragoza (1966–1967) atd.
- Leopold Šťastný (1949–1951, 1954–1957, 1963–1965): 4× mistr ČSR (1949, 1950, 1951, 1955), trenér Rakouska (1968–1975)
- Michal Vičan (1968–1971, 1976–1977, 1982–1983): vítěz PVP, mistr ČSSR (1970), jako trenér mistr Polska s Ruchech Chorzów (1974), vítěz Polského poháru s Ruchem Chorzów (1975)
- Jozef Vengloš (1973–1976): 2× mistr ČSSR (1974, 1975), asistent reprezentačního trenéra mistrů Evropy (1976), trenér bronzových medailistů z Mistrovství Evropy (1980), čtvrtfinalista Mistrovství světa (1990), trenér ČSSR (1978–1982, 1988–1990), Slovenska (1993–1995), Austrálie (1967–1969), Malajsie (1986–1987) a Ománu (1996–1997), trenér Sportingu Lisabon (1983–1984), Aston Villa (1990–1991), Fenerbahce Istanbul (1991–1993), Celtic Glasgow (1998–1999) atd., první zahraniční manažér v klubu anglické fotbalové ligy (Aston Villa), Prezident UEFT (Unie evropských fotbalových trenérů), Předseda Komise UEFA pro technický pokrok
- Dušan Galis (1990–1995, 1996–1997): mistr ČSFR (1992), 3× mistr Slovenska (1994, 1995, 1996), 2× vítěz Slovenského poháru (1994, 1998), trenér Slovenska (2004–2006) a kyperské Omonie Nikósia (1999)
ŠK Slovan Bratislava „B“
ŠK Slovan Bratislava „B“ je rezervní tým bratislavského Slovanu, od sezóny 2019/20 působí ve 2. lize (2. nejvyšší soutěž). Největšího úspěchu dosáhl klub v sezóně 1956, kdy se ve 2. lize (2. nejvyšší soutěž) umístil na 3. místě.
Umístění v jednotlivých sezonách
- Stručný přehled
Zdroj: [11]
- 1955: Celostátní československá soutěž – sk. B
- 1956–1959: 2. liga – sk. B
- 1960–1962: 2. liga – sk. C
- 1962–1963: Krajský přebor – sk. Západ
- 1963–1964: 2. liga – sk. C
- 1964–1965: Krajský přebor – sk. Západ
- 1965–1967: Divize E
- 1967–1969: 2. liga – sk. B
- 1969–1973: 3. liga – sk. C
- 1973–1977: Divize E
- 1983–1985: Divize – sk. Západ (Bratislava)
- 1985–1987: Divize – sk. Západ (Bratislava A)
- 1987–1988: Divize – sk. Západ
- 1988–1993: 2. SNFL – sk. Západ
- 1993–1995: 2. liga
- 1995–1998: 3. liga – sk. Bratislava
- 1998–2000: 2. liga
- 2000–2001: 3. liga – sk. Bratislava
- 2001–2003: 2. liga
- 2003–2004: 3. liga – sk. Bratislava
- 2008–2011: 2. liga – sk. Západ
- 2011–2014: 3. liga – sk. Západ
- 2014–2017: 2. liga – sk. Západ
- 2017–2019: 3. liga – sk. Bratislava
- 2019–: 2. liga
- Jednotlivé ročníky
Zdroj: [11]
Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/− – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže
Československo (1955–1993) | ||||||||||||
Sezóny | Liga | Úroveň | Z | V | R | P | VG | OG | +/− | B | Pozice | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1955 | Celostátní československá soutěž – sk. B | 2 | 22 | 7 | 5 | 10 | 39 | 41 | −2 | 19 | 7. | |
1956 | 2. liga – sk. B | 2 | 22 | 13 | 1 | 8 | 54 | 24 | +30 | 27 | 3. | |
1957/58 | 2. liga – sk. B | 2 | 33 | 6 | 15 | 12 | 45 | 62 | −17 | 27 | 10. | |
1958/59 | 2. liga – sk. B | 2 | 26 | 9 | 5 | 12 | 37 | 46 | −9 | 23 | 12. | |
… | ||||||||||||
1960/61 | 2. liga – sk. C | 2 | 22 | 10 | 3 | 9 | 44 | 33 | +11 | 23 | 4. | |
1961/62 | 2. liga – sk. C | 2 | 22 | 4 | 6 | 12 | 33 | 51 | −18 | 14 | 12. | |
1962/63[34] | Krajský přebor – sk. Západ | 3 | 24 | 14 | 6 | 4 | 66 | 28 | +38 | 34 | 1. | |
1963/64 | 2. liga – sk. C | 2 | 26 | 9 | 4 | 13 | 33 | 39 | −6 | 22 | 13. | |
1964/65[35] | Krajský přebor – sk. Západ | 3 | 25 | 13 | 6 | 6 | 52 | 25 | +27 | 32 | 1. | |
1965/66 | Divize E | 3 | 28 | 12 | 9 | 7 | 44 | 30 | +14 | 33 | 3. | |
1966/67 | Divize E | 3 | 26 | 16 | 7 | 3 | 59 | 27 | +32 | 39 | 1. | |
1967/68 | 2. liga – sk. B | 2 | 26 | 9 | 6 | 11 | 31 | 46 | −15 | 24 | 12. | |
1968/69 | 2. liga – sk. B | 2 | 26 | 9 | 6 | 11 | 30 | 33 | −3 | 24 | 10. | |
1969/70 | 3. liga – sk. C | 3 | 26 | 10 | 4 | 12 | 36 | 38 | −2 | 24 | 9. | |
1970/71 | 3. liga – sk. C | 3 | 26 | 11 | 8 | 7 | 34 | 29 | +5 | 30 | 4. | |
1971/72 | 3. liga – sk. C | 3 | 26 | 12 | 8 | 6 | 35 | 25 | +10 | 32 | 14. | |
1972/73 | 3. liga – sk. C | 3 | 26 | 7 | 7 | 12 | 27 | 31 | −4 | 21 | 14. | |
1973/74 | Divize E | 4 | 26 | 9 | 8 | 9 | 43 | 29 | +14 | 26 | 8. | |
1974/75 | Divize E | 4 | 26 | 14 | 6 | 6 | 42 | 22 | +20 | 34 | 2. | |
1975/76 | Divize E | 4 | 25 | 12 | 4 | 9 | 40 | 34 | +6 | 28 | 4. | |
1976/77 | Divize E | 4 | 26 | 10 | 7 | 9 | 32 | 34 | −2 | 27 | 7. | |
1977–1983 | B-mužstvo nebylo přihlášeno v žádné soutěži. | |||||||||||
1983/84 | Divize – sk. Západ (Bratislava) | 4 | 26 | 13 | 4 | 9 | 45 | 28 | +17 | 30 | 3. | |
1984/85 | Divize – sk. Západ (Bratislava) | 4 | 26 | 17 | 4 | 5 | 55 | 18 | +37 | 38 | 2. | |
1985/86 | Divize – sk. Západ (Bratislava A) | 4 | 26 | 15 | 7 | 4 | 67 | 22 | +45 | 37 | 3. | |
1986/87 | Divize – sk. Západ (Bratislava A) | 4 | 26 | 17 | 6 | 3 | 74 | 20 | +54 | 40 | 2. | |
1987/88 | Divize – sk. Bratislava | 4 | 26 | 20 | 4 | 2 | 72 | 17 | +55 | 44 | 1. | |
1988/89 | 2. SNFL – sk. Západ | 3 | 30 | 10 | 6 | 14 | 43 | 45 | −2 | 26 | 12. | |
1989/90 | 2. SNFL – sk. Západ | 3 | 30 | 10 | 8 | 12 | 42 | 41 | +1 | 28 | 9. | |
1990/91 | 2. SNFL – sk. Západ | 3 | 30 | 10 | 7 | 13 | 39 | 42 | −3 | 27 | 12. | |
1991/92 | 2. SNFL – sk. Západ | 3 | 30 | 14 | 7 | 9 | 50 | 42 | +8 | 35 | 4. | |
1992/93 | 2. SNFL – sk. Západ | 3 | 30 | 15 | 10 | 5 | 62 | 33 | +29 | 40 | 4. | |
Slovensko (1993–) | ||||||||||||
Sezóny | Liga | Úroveň | Z | V | R | P | VG | OG | +/− | B | Pozice | |
1993/94 | 2. liga | 2 | 30 | 8 | 11 | 11 | 44 | 47 | −3 | 27 | 12. | |
1994/95 | 2. liga | 2 | 30 | 7 | 2 | 21 | 33 | 76 | −43 | 20 | 15. | |
1995/96 | 3. liga – sk. Bratislava | 3 | 30 | 12 | 11 | 7 | 44 | 35 | +9 | 47 | 7. | |
1996/97 | 3. liga – sk. Bratislava | 3 | 30 | 14 | 6 | 10 | 49 | 43 | +6 | 49 | 5. | |
1997/98 | 3. liga – sk. Bratislava | 3 | 34 | 22 | 7 | 5 | 77 | 25 | +52 | 73 | 1. | |
1998/99 | 2. liga | 2 | 34 | 16 | 8 | 10 | 49 | 40 | +9 | 56 | 5. | |
1999/00 | 2. liga | 2 | 34 | 15 | 3 | 16 | 38 | 42 | −4 | 48 | 10. | |
2000/01 | 3. liga – sk. Bratislava | 3 | 30 | 23 | 5 | 2 | 103 | 19 | +84 | 74 | 1. | |
2001/02 | 2. liga | 2 | 30 | 12 | 7 | 11 | 34 | 32 | +2 | 43 | 9. | |
2002/03 | 2. liga | 2 | 30 | 7 | 6 | 17 | 33 | 51 | −18 | 27 | 14. | |
2003/04 | 3. liga – sk. Bratislava | 3 | 30 | 18 | 7 | 5 | 75 | 31 | +44 | 61 | 2. | |
… | ||||||||||||
2008/09 | 2. liga – sk. Západ | 3 | 30 | 18 | 4 | 8 | 65 | 38 | +27 | 58 | 4. | |
2009/10 | 2. liga – sk. Západ | 3 | 30 | 12 | 6 | 12 | 41 | 32 | +9 | 42 | 7. | |
2010/11 | 2. liga – sk. Západ | 3 | 30 | 13 | 7 | 10 | 45 | 32 | +13 | 46 | 6. | |
2011/12 | 3. liga – sk. Západ | 3 | 28 | 12 | 5 | 11 | 49 | 45 | +4 | 41 | 6. | |
2012/13 | 3. liga – sk. Západ | 3 | 30 | 15 | 5 | 10 | 55 | 40 | +15 | 50 | 2. | |
2013/14 | 3. liga – sk. Západ | 3 | 30 | 17 | 8 | 5 | 83 | 35 | +48 | 59 | 4. | |
2014/15 | DOXXbet liga – sk. Západ | 2 | 22 | 7 | 5 | 10 | 18 | 30 | −12 | 26 | 8. | |
O udržení – sk. Západ | 32 | 11 | 6 | 15 | 40 | 47 | −7 | 39 | 8. | |||
2015/16 | DOXXbet liga – sk. Západ | 2 | 22 | 10 | 3 | 9 | 36 | 37 | −1 | 33 | 4. | |
Mistrovská skupina | 30 | 9 | 4 | 17 | 38 | 63 | −25 | 31 | 11. | |||
2016/17 | 2. liga – sk. Západ | 2 | 22 | 3 | 5 | 14 | 19 | 48 | −29 | 14 | 10. | |
O udržení – sk. Západ | 32 | 10 | 5 | 17 | 37 | 63 | −26 | 35 | 9. | |||
2017/18 | 3. liga – sk. Bratislava | 3 | 30 | 18 | 7 | 5 | 109 | 29 | +80 | 61 | 4. |
TJ Slovan CHZJD Bratislava „C“
TJ Slovan CHZJD Bratislava „C“ byl druhý rezervní tým bratislavského Slovanu. Založen byl v roce 1961 z bývalého A-týmu TJ Dimitrov Bratislava. Zanikl v roce 1977 po jeho zrušení.[36][37] Největšího úspěchu dosáhl v sezóně 1972/73, kdy se v Krajském přeboru (5. nejvyšší soutěž) umístil na 1. místě.
Umístění v jednotlivých sezonách
- Stručný přehled
Zdroj: [11]
- 1962–1963: I. A trieda ZsFZ – sk. ?
- 1963–1965: I. B trieda ZsFZ – sk. Jih
- 1967–1969: I. B trieda ZsFZ – sk. Jih
- 1969–1977: Krajský přebor – sk. Bratislava
- Jednotlivé ročníky
Zdroj: [11]
Legenda: Z – zápasy, V – výhry, R – remízy, P – porážky, VG – vstřelené góly, OG – obdržené góly, +/− – rozdíl skóre, B – body, červené podbarvení – sestup, zelené podbarvení – postup, fialové podbarvení – reorganizace, změna skupiny či soutěže
Československo (1962–1977) | |||||||||||
Sezóny | Liga | Úroveň | Z | V | R | P | VG | OG | +/− | B | Pozice |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1962/63[34] | I. A trieda ZsFZ – sk. ? | 4 | … | ||||||||
1963/64[38] | I. B trieda ZsFZ – sk. Jih | 5 | … | ||||||||
1964/65[35] | I. B trieda ZsFZ – sk. Jih | 5 | 28 | 13 | 5 | 8 | 81 | 34 | +47 | 31 | 3. |
… | |||||||||||
1967/68[39] | I. B trieda ZsFZ – sk. Jih | 6 | 24 | 12 | 2 | 10 | 42 | 33 | +9 | 26 | 5. |
1968/69[40] | I. B trieda ZsFZ – sk. Jih | 6 | 26 | 13 | 6 | 7 | 48 | 30 | +18 | 32 | 4. |
1969/70[41] | Krajský přebor – sk. Bratislava | 5 | 24 | 9 | 4 | 11 | 32 | 33 | −1 | 22 | 10. |
1970/71[42] | Krajský přebor – sk. Bratislava | 5 | 25 | 11 | 8 | 6 | 37 | 28 | +9 | 30 | 4. |
1971/72[43] | Krajský přebor – sk. Bratislava | 5 | 25 | 11 | 7 | 7 | 41 | 34 | +7 | 29 | 5. |
1972/73[44] | Krajský přebor – sk. Bratislava | 5 | 21 | 12 | 6 | 3 | 33 | 14 | +19 | 30 | 1. |
1973/74[45] | Krajský přebor – sk. Bratislava | 5 | 23 | 12 | 4 | 7 | 41 | 32 | +9 | 28 | 2. |
1974/75[46] | Krajský přebor – sk. Bratislava | 5 | 25 | 6 | 4 | 15 | 25 | 46 | −21 | 16 | 13. |
1975/76[47] | Krajský přebor – sk. Bratislava | 5 | 26 | 8 | 8 | 10 | 25 | 28 | −3 | 24 | 9. |
1976/77[36] | Krajský přebor – sk. Bratislava | 5 | 24 | 4 | 5 | 15 | 33 | 50 | −17 | 13 | 13. |
Odkazy
Poznámky
- Domácí odveta se neodehrála, jelikož Partizani bylo přesunuto do druhého předkola Ligy mistrů UEFA 2016/17 na místo tehdejšího albánského mistra KF Skënderbeu Korçë vyloučeného kvůli podezření z ovlivňování zápasů a Slovan automaticky postoupil do druhého předkola.[18]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků ŠK Slovan Bratislava na slovenské Wikipedii a ŠK Slovan Bratislava na maďarské Wikipedii.
- Milanič skončil na lavičke Slovana, nahradil ho Weiss. SME [online]. 2021-05-04 [cit. 2021-05-04]. Dostupné online. (slovensky)
- ŠK Slovan Bratislava - KF Feronikeli 2:1, eurofotbal.cz, cit. 24. 7. 2019
- KF Feronikeli - ŠK Slovan Bratislava 0:2, eurofotbal.cz, cit. 30. 7. 2019
- ŠK Slovan Bratislava - Dundalk FC 1:0, eurofotbal.cz, cit. 24. 7. 2019
- Dundalk FC - ŠK Slovan Bratislava 1:3, eurofotbal.cz, cit. 13. 8. 2019
- ŠK Slovan Bratislava - PAOK Soluň 1:0, eurofotbal.cz, cit. 22. 8. 2019
- PAOK Soluň - ŠK Slovan Bratislava 3:2, eurofotbal.cz, cit. 29. 8. 2019
- Belasí spoznali súperov v skupinovej fáze Európskej ligy + PROGRAM, skslovan.com, cit. 30. 8. 2019(slovensky)
- "ÚSPECHY A TROFEJE" [online]. skslovan.com [cit. 2015-08-10]. Dostupné online. (slovensky)
- "Radosť v tábore "belasých", Slovan ovládol Slovnaft Cup!" [online]. profutbal.sk, 01.05.2017 [cit. 2017-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-30. (slovensky)
- "Új Szó 1948-2007" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (anglicky)
- Európska liga 2015/16 - 1. predkolo - 1 zapas (D), skslovan.com, citováno 24. 7. 2015 (slovensky)
- Európska liga 2015/16 - 1. predkolo - 1 zapas (V), skslovan.com, citováno 24. 7. 2015 (slovensky)
- Európska liga 2015/16 - 2. predkolo - 2 zapas (D), skslovan.com, citováno 24. 7. 2015 (slovensky)
- Európska liga 2015/16 - 2. predkolo - 2 zapas (V), skslovan.com, citováno 24. 7. 2015 (slovensky)
- Vittekov hetrik stačil na znovuzrodenie, na postup však nie, skslovan.com, citováno 14. 8. 2015 (slovensky)
- Do odvety s prehrou o dva góly, skslovan.com, citováno 14. 8. 2015 (slovensky)
- Zápas s FK Partizani zrušený, postupujeme priamo do 2. predkola, slovan.com, cit. 6. 7. 2016 (slovensky)
- Evropská liga UEFA 2016/17 - 1. předkolo - 1. zápas (V), skslovan.com, citováno 28. 6. 2016 (slovensky)
- Evropská liga UEFA 2016/17 - 2. předkolo - 1. zápas (D), skslovan.com, citováno 14. 7. 2016 (slovensky)
- Evropská liga UEFA 2016/17 - 2. předkolo - 2. zápas (V), skslovan.com, citováno 21. 7. 2016 (slovensky)
- Jakub Mareš ze Slovanu vstřelil hattrick v předkole Evropské ligy, iDNES.cz, cit. 6. 7. 2017
- Slovenským klubom sa v Európskej lige nedarilo, neprehral iba Trenčín, SME.sk, cit. 15. 7. 2017 (slovensky)
- ONLINE: BK Lyngby 2:1 Slovan Bratislava (Európska liga), SME.sk, cit. 20. 7. 2017 (slovensky)
- Zápasový report, skslovan.com, cit. 19. 7. 2018 (slovensky)
- Zápasový report, skslovan.com, cit. 12. 7. 2018 (slovensky)
- Zápasový report, skslovan.com, cit. 2. 8. 2018 (slovensky)
- Zápasový report, skslovan.com, cit. 26. 7. 2018 (slovensky)
- Zápasový report, skslovan.com, cit. 9. 8. 2018 (slovensky)
- Rapid Vídeň - ŠK Slovan Bratislava 4:0, eurofotbal.cz, cit. 16. 8. 2018
- "Rozhovor s Ultras Slovan Pressburg ze Slovanu Bratislava" [online]. hooligans.cz, 10.01.2012 [cit. 2016-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-05-29. (slovensky)
- "Ocelová družba!!! " [online]. zbrojovaci.cz [cit. 2016-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-28. (česky)
- "Aktuality: Nová družba Slovana, nešťastná smrť fanúšika Zvolena" [online]. ultras.sk, 19.06.2013 [cit. 2016-01-13]. Dostupné online. (slovensky)
- "Új Szó, 1963. június (16. évfolyam, 149-178.szám) / 1963-06-18 / 166. szám, kedd" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. (maďarsky)
- "Új Szó, 1965. június (18. évfolyam, 150-179.szám) / 1965-06-22 / 171. szám, kedd" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. (maďarsky)
- "Új Szó, 1977. június (30. évfolyam, 149-178. szám) / 1977-06-14 / 162. szám, kedd" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (maďarsky)
- "Új Szó, 1979. június (32. évfolyam, 127-152. szám) / 1979-06-19 / 142. szám, kedd" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. (maďarsky)
- "Új Szó, 1964. június (17. évfolyam, 151-179.szám) / 1964-06-16 / 166. szám, kedd" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. (maďarsky)
- "Új Szó, 1968. június (21. évfolyam, 151-179. szám) / 1968-06-25 / 174. szám, kedd" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. (maďarsky)
- "Új Szó, 1969. június (22. évfolyam, 127-151. szám) / 1969-06-24 / 146. szám, kedd" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-02-03]. Dostupné online. (maďarsky)
- "Új Szó, 1970. június (23. évfolyam, 128-153. szám) / 1970-06-16 / 141. szám, kedd" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (maďarsky)
- "Új Szó, 1971. június (24. évfolyam, 128-156. szám) / 1971-06-22 / 146. szám, kedd" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (maďarsky)
- "Új Szó, 1972. június (25. évfolyam, 127-152. szám) / 1972-06-20 / 143. szám, kedd" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (maďarsky)
- "Új Szó, 1973. június (26. évfolyam, 129-154. szám) / 1973-06-19 / 144. szám, kedd" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (maďarsky)
- "Új Szó, 1974. június (27. évfolyam, 128-152. szám) / 1974-06-04 / 130. szám, kedd" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (maďarsky)
- "Új Szó, 1975. június (28. évfolyam, 127-151. szám) / 1975-06-03 / 128. szám, kedd" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (maďarsky)
- "Új Szó, 1976. június (29. évfolyam, 129-154. szám) / 1976-06-08 / 135. szám, kedd" [online]. library.hungaricana.hu [cit. 2017-01-29]. Dostupné online. (maďarsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu ŠK Slovan Bratislava na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky (slovensky)