Bohemians Praha 1905

V roce 1895 vzniká ve Vršovicích, v té době malé vesnici poblíž Prahy, sportovní kroužek Kotva, kde mladí lidé (sdružení čítalo 17 členů) provozují zejména cyklistiku a kopanou. Není známá žádná oficiální registrace tohoto sdružení z té doby, ale bez ní mohlo jen těžko vyvíjet nějakou činnost v Rakouském mocnářství. Již v té době byly klubové barvy zelená a bílá.

Protože Český svaz fotbalový (vznikl 1901), který právě žádá o přijetí do FIFA, potřebuje mít v Čechách co nejvíce fotbalových klubů, podává SK Kotva v roce 1905 přihlášku do svazu. Ještě téhož roku se přejmenovává a do svazu již vstupuje (16. prosince 1905, jako 14. člen ČSF)[1] sportovní klub AFK Vršovice (Atletický a fotbalový klub Vršovice). Ten již má stanovy odpovídající zákonu a je tedy schválen a zaknihován na c.k. místodržitelství v Praze. I přes protesty Rakouska se Český svaz fotbalový stává v roce 1906 prozatímním členem FIFA.

Při svém oficiálním vzniku má již klub 86 členů (z toho stále ještě 9 původních hráčů z roku 1895) a řídí chod čtyř mužstev. V roce 1906 byla svolána první valná hromada do hostince „U Bohatů“ (v dnešní Donské ulici). Na této schůzi byl zvolen první známý výbor klubu, předseda (Hynek Počta) s místopředsedou (J. Brzobohatý).[2][3]

Největší potíží malého venkovského klubu je absence vlastního hřiště. Žádost o dar v podobě pozemku na hřiště (po několika vítězstvích nad předními pražskými celky) byla vršovickou obcí zamítnuta, dokonce s poukazem, aby si ti "kopálisti našli jinou, užitečnou zábavu, než kopat do mičudy, ať se raději dají do kopání a zarovnání kopce Bohdalce...". Nedělními cestami po českém venkově a propagací fotbalu se alespoň vršovičtí zasloužili o založení mnoha nových mužstev. Až v roce 1912 získávají první mecenáše (firma Waldes a Občanská záložna ve Vršovicích) a 19. srpna 1914 je slavnostně otevřeno nové hřiště. To se ale nenacházelo na místě dnešního stadionu u Botiče ale na místě dnešního nedalekého Ministerstva životního prostředí. Nazýváno ale již bylo Ďolíček.

Nové hřiště se projevuje zvýšenou aktivitou fotbalistů, ale i jiných sportovců. Vršovický AFK se stává jedním z předních českých klubů. Světová válka sice přináší útlum, ale v roce 1916 získává AFK Pohár dobročinnosti.[pozn. 1] O rok později přivítaly Vršovice prvního zahraničního soupeře (Simmeringer SC). Se soupeřem sice prohrávají 1:3 (polovina hráčů bojovala v zákopech, šest hráčů prvního mužstva ve válce padlo) ale později začali fotbalisté AFK šířit slávu československé kopané i v zahraničí (po Evropě).

V roce 1927 přichází nabídka z Austrálie. Funkcionáři Slavie a Viktorie Žižkov nevěří v uskutečnění, a vzdávají se zájezdu ve prospěch AFK Vršovice. Dne 6. dubna 1927 odjíždí výprava pod názvem Bohemians na slavný zájezd do Austrálie, po kterém zbylo vršovickým nové jméno (AFK Bohemians) a klokan ve znaku.

Před odjezdem Vršovičtí fotbalisté hledali vhodný název, AFK Vršovice by byl pro obyvatele Austrálie nevyslovitelný. Nakonec byl zvolen název Bohemians - Češi, který připomínal zemi, odkud zelenobílí hráči pocházejí.

Zájezdu se účastnili 16 hráčů a dva funkcionáři klubu:[4]

• Brankáři: Antonín Kulda, Josef Šejbl
• Obránci: František Krejčí, Antonín Kašpar, Jaroslav Kučera
• Záložníci: Jaroslav Průšek, Václav Pinc (kapitán), František Hochmann II, Jan Eisner
• Utočníci: Jan Wimmer, Jan Knížek, Antonín Mašat, Oldřich Havlín, František Špic, Václav Rubeš a Jaroslav Hübš-Javornický
• Funkcionáři: hlavní vedoucí výpravy Zdislav Práger a mezinárodní sekretář Zdeněk Kalina

Před odjezdem z tehdejšího Wilsonova nádraží se s fotbalisty přišly rozloučit snad celé Vršovice, ale i fandové z celé Prahy. V projevech na rozloučenou také zaznělo: „Vaše výprava z pražského předměstí jest nejdelší cestou československých sportovců. Bude trvat téměř pět měsíců. A budete se bít za čest a vlajku nejen svého klubu, ale celého československého sportu, ba celého národa. A my doma pevně doufáme, že nás Vršovice nezklamou.“

Zájezd byl nakonec úspěšný jak sportovními výsledky (19 zápasů, 14 výher, 2 remízy a pouze 3 prohry), tak i společensky. Většina Australanů se teprve po příjezdu dozvěděla o existenci Československa. Velkou propagaci relativně nového státu zajistil místní tisk.

Velké oslavy byly uspořádány po příjezdu fotbalistů ve Vršovicích, ale probíhaly i po cestě fotbalistů do Prahy. Triumfální návrat byl 30. července symbolizován zaplněnými peróny fanoušky a muzikanty ve všech stanicích, kudy se fotbalisté z Vršovic vraceli.

Ze zájezdu přivezli vršovičtí fotbalisté párek klokanů. Klokany věnoval ministr veřejných záležitostí Queenslandu prezidentu T. G. Masarykovi. Ten je od Bohemians přijal pouze symbolicky, vzápětí je daroval zpět do Vršovic, do Grébovky. Nový maskot a znak klubu je součástí klubu dodnes.

Stadion v Ďolíčku

Dannerův stadion (přezdíván Dolíček nebo Ďolíček) byl slavnostně otevřen pět let po historickém zájezdu do Austrálie 27. března 1932 zápasem se Slavií a na tribuny tehdy přišlo 18 tisíc fanoušků.

Stadion byl pojmenován podle Zdeňka Dannera (1888-1936), tehdejšího ředitele Vršovické záložny a předsedy Bohemky, který se o jeho vznik významně zasloužil.

V roce 1940 změnil klub název z Bohemians na Bohemia, který byl jakžtakž přijatelný i pro německé okupanty. Na konci války byl stadion u Botiče částečně zničen při únorovém bombardování Prahy. Po válce se název vrátil, ale ne na dlouho. Již po únorovém komunistickém puči se název měnil na Železničáři Praha, později na Spartak Praha Stalingrad a poté na ČKD Praha. Název Bohemians se vrátil až roku 1965. Celou tuto éru provází sestupy a postupy mezi první a druhou ligou.

Až na konci padesátých let se klub na delší dobu (sedm ročníků v letech 1958–1965) usadil v lize první.

V roce 1963 začal pro fanoušky ke každému zápasu vycházet magazín Klokan. V roce 1965 byl založen Klokanklub, prvním předsedou se stal známý herec Jiří Vala.

Sice již s původním názvem, ale období let 1965–1973 je, stejně jako to předchozí, charakterizováno sestupy a postupy mezi první a druhou ligou.

Zatím nejlepší období Bohemians nastává po sezóně 1972/73. Bohemians se natrvalo usazuje v 1. lize. V roce 1972 přebírá družstvo trenér Musil, který vytahuje tým do 1. ligy a jeho práce (do roku 1977) je základem úspěchů v 80. letech. Již v sezóně 1974/75 se Bohemka umísťuje na třetím místě, v roce 1979 (již pod legendárním Pospíchalem, který tým svou prací ještě víc pozdvihl) následuje 4. místo. V té době se v Ďolíčku začali objevovat hráči, které znají příznivci Bohemians dodnes.

V letech 1980–1982 je Bohemka 3× v tabulce třetí, 2× se dostává do finále Českého poháru a v sezóně 1981/82 ho dokonce vyhrává. Následuje legendární sezóna 1982/83...

Stanislav Levý

Sezóna byla vlastně až na výsledky dost smolná. Trenér Pospíchal měl zdravotní problémy (zápasy vedl asistent Zadina), marodka byla stále plná. Pro hráče Bohemians to byla také obrovská zátěž: Pohár UEFA, reprezentace, Český pohár, liga. Přesto hrála Bohemka nebývale novým stylem s velkým nasazením.

V poháru UEFA se v tomto ročníku Bohemka stala prvním československým týmem, který se probojoval do semifinále. Přešla přes Admiru Vídeň, St. Etienne, Servette Ženeva a Dundee. Až v semifinále nestačila na RSC Anderlecht. Při odvetném zápase na známém Heyselově stadionu (tragédie nastala o dva roky později) hrála v sestavě: Z. Hruška – Jakubec, Prokeš, Bičovský, Levý – Chaloupka, Zelenský, Koukal – Mičinec, Čermák, V. Hruška.

Tehdejší trenér reprezentace František Havránek, ústřední trenér československé fotbalové reprezentace v letech 1978–1984, začal stavět národní družstvo převážně na výkonech klokanů. Hned v prvním zápase kvalifikace (Kypr) hrálo 8 klokanů a další tři se do nominace nedostali kvůli zraněním.

V Českém poháru se hráči Bohemians dostali po předchozím vítězství "pouze" do finále, kde prohráli s armádní Duklou.

Vítezství v lize sledovalo v sezóně 1982/83 v Ďolíčku při každém utkání přes 10 000 diváků. Pavel Chaloupka se stal se 17 góly králem ligových střelců. Při vyhlašování ankety Fotbalista roku bylo v první desítce 5 hráčů Bohemky. Přispěla k tomu i nebývalá konkurence na každém postu a obrovské nasazení hráčů. Cesta, kterou začal trenér Musil a rozvinuli trenéři Pospíchal se Zadinou, dospěla ke zlatému cíli.

Tehdejší popularita např. vedla podnik Sfinx k výrobě zelených mentolových bonbonů pod názvem Klokanky. Ty se vyrábějí dodnes.

I po zisku titulu patří Bohemians k předním týmům československé ligy. V následujících čtyřech letech se Bohemka umísťuje v lize na 3., 2., 5. a 3. místě. Nejlepší období se ale chýlí ke konci. Výjimkou je revoluční ročník 1989/90, kdy získává 4. místo, ale blíží se konec republiky. V sezóně 1992/93 (15. místo) se Bohemians zachraňují v nejvyšší lize až v baráži.

To, co se díky rozdělení republiky vyhlo Bohemians v sezóně 1992/93 bohužel nastalo na jaře roku 1995. Sestup do 2. ligy. A problémům není konec.

V roce 2005 klubu hrozil kvůli finančním problémům zánik, přišel dokonce i o profesionální licenci, ale majitelem se stala nově vzniklá akciová společnost AFK Vršovice, na kterou fotbalový svaz převedl všechna práva i závazky, tato transakce je podstatou několika soudních sporů ze strany Michala Vejsady, majitele původních FC Bohemians Praha. Zároveň došlo ke sporu o název Bohemians, protože si jej spolu s logem od společnosti TJ Bohemians Praha pronajal na sezóny 2005/06 a 2006/07 klub FC Střížkov Praha 9. „Klokani“ jsou známí věrností svých fanoušků, kteří, když byl klub finančně ohrožen, uspořádali sbírku a založili Družstvo fanoušků Bohemians. Celková částka vybraných peněz dosáhla 3 800 000 Kč, z toho 2 800 000 Kč byly věnovány klubu Bohemians 1905 v srpnu 2005, další částky pak v následujícím období.

Na konci března 2007 vstoupila do klubu jako majoritní vlastník společnost CTY Group, která zároveň vyřešila otázku vlastnictví stadionu Ďolíček odkupem 100 % podílu společnosti Bohemians Real – dosavadního vlastníka pozemku a stadionu. Akcionářská struktura Bohemians 1905 je k 18. srpnu 2009: 51,2 % CIFI Football (CTY Group), 25 % CU Bohemians (mládež), 10,2 % Družstvo fanoušků Bohemians, 9 % Dariusz Jakubowicz (Barvy a Laky Hostivař, majetkově napojeno na CTY Group), zbylá část je v držení několika fyzických osob.

25. května 2009, po 4 letech sporů, rozhodl Úřad průmyslového vlastnictví, že klub Bohemians 1905 má jako jediný v České republice právo užívat pro sportovní účely tradiční znak klokana a název „Bohemians“, načež klub vyzval střížkovský klub FK Bohemians Praha, aby jich přestal užívat.[5] 1. dubna 2011 však Městský soud v Praze rozhodl o tom, že smlouva o převodu nástupnických práv z FC Bohemians Praha není platná. Rozhodnutí není pravomocné, klub se hodlá odvolat a ve věci tak rozhodne Vrchní soud v Praze.[6]

Na sezóny 2010/11 a 2011/12 se musel A tým rozhodnutím vedení klubu a většiny majitelů přestěhovat do Synot Tip Arény. Proti tomuto kroku se z pozice akcionářů postavilo Družstvo fanoušků Bohemians a Jiří Dienstbier. Nesouhlas fanoušků s přesunem na nový stadion se projevil dvoutřetinovým propadem prodeje permanentních vstupenek a třetinovými návštěvami oproti předchozím ročníkům. Družstvo fanoušků Bohemians spustilo sbírku na odkup původního Ďolíčku z rukou CTY. Společně s fanoušky Slavie Praha založili fanoušci Bohemians 1905 politické hnutí Desítka pro domácí, které kandidovalo do komunálních voleb na podzim 2010 a získalo 3 mandáty v zastupitelstvu Prahy 10.

Sezónu 2012/13 tráví Bohemians ve druhé lize pod trenérem Weberem. Toho na jaře 2013 střídá Luděk Klusáček - postup do 1. ligy.

V sezoně 2013/14 vyvinul klub iniciativu Zelenobílý svět, jejímž cílem bylo navázání spolupráce s dalšími fotbalovými celky se stejnými klubovými barvami. Prvním partnerem byl litevský Žalgiris Vilnius, který do Bohemians zapůjčil pro jarní část sezony dva své hráče - Mantase Kuklyse a Egidijuse Vaitkūnase.[7]

Po odchodu trenéra Luďka Klusáčka se jeho nástupcem 5. června 2014 stal Roman Pivarník. Po dlouhé době trenér, který u mužstva vydržel delší dobu, na konci května 2016 však podepsal smlouvu s úřadujícím mistrem Synot ligy FC Viktoria Plzeň. Jeho nástupcem byl plzeňský Miroslav Koubek. Od dubna 2017 do října 2019 zastával funkci trenéra Martin Hašek.

Soupiska rezervního týmu, který nastupuje v ČFL

Aktuální k 17. září 2021

# Pozice Hráč 1 B Matyáš Kořének 2 O Denis Vala 3 O Matěj Kadlec 4 O Patrik Vala 5 O Pavel Stupka 6 Z Darek Farkaš 7 Z Lukáš Musil 8 Z Filip Mareš 11 Z David Havránek 15 O Pavel Jirsa

# Pozice Hráč 16 O Filip Dostál 17 Z Vojtěch Hlinák 18 Z Michal Vrána 20 Z Jan Koutský 22 Ú Jaroslav Sochor 23 Z Vladimír Zeman 30 B Nikita Pchelovodov 99 Ú Lukáš Marhoul Z Tuan Anh Le

Do prestižního Klubu ligových kanonýrů se zapsalo deset hráčů Bohemky:

• 1. (69.) Ferdinand Plánický, autor 100 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil všech 100
• 2. (14.) Ladislav Kareš, autor 163 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 86
• 3. (18.) Jiří Pešek, autor 151 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 77
• 4. (24.) Antonín Panenka, autor 139 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 76
• 5. (61.) Tibor Mičinec, autor 105 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 53
• 6. (51.) Petr Janečka, autor 109 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 42
• 7. (29.) Přemysl Bičovský, autor 130 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 30
• 8. (47.) Jan Melka, autor 114 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 18
• 9. (57.) Stanislav Vlček, autor 106 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 6
• 10. (35.) Josef Silný, autor 127 ligových branek, z nichž v dresu Bohemians vstřelil 5

Antonín Panenka

Na podzim 2005, přiležitosti 100. výročí založení klubu vzniklo společenství Legendy Bohemians (též síň slávy). Symbolicky první legendou se stal Antonín Panenka.[4]

1. Antonín Panenka, 2. Jaroslav Kamenický, 3. Karol Dobiaš, 4. Dalibor Slezák, 5. Tomáš Pospíchal, 6. Jiří Rubáš, 7. Přemysl Bičovský, 8. Milan Čermák, 9. Karel Bejbl, 10. Stanislav Levý, 11. Pavel Chaloupka, 12. Václav Jíra, 13. Jiří Pešek, 14. Peter Zelenský, 15. Josef Píša, 16. František Knebort, 17. František Jakubec, 18. Václav Janovský, 19. Zdeněk Svoboda, 20. Miroslav Bičík, 21. Jan Kalous, 22. Zdeněk Prokeš, 23. Jaroslav Němec, 24. Miroslav Valent, 25. Jiří Sloup, 26. Štefan Ivančík, 27. František Mottl, 28. Jiří Ondra, 29. Petr Packert, 30. Jiří Žďárský, 31. František Krejčí, 32. Tibor Mičinec, 33. Josef Vedral, 34. Jan Jarkovský, 35. František Hochmann, 36. Miroslav Pohuněk, 37. Fanoušci Bohemians, 38. Petr Janečka, 39. Zdeněk Koukal, 40. Josef Vejvoda, 41. Vladimír Kos, 42. Jaroslav Marčík, 43. Zdeněk Hruška, 44. Miroslav Příložný, 45. Ladislav Müller, 46. Zdeněk Danner, 47. Marek Nikl, 48. Lukáš Přibyl, 49. Václav Jež, 50. Výprava AFK Bohemians 1927

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohemians Praha 1905 na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Multimediální prezentace Ďolíčku a historie Bohemians 1905 v podcastové sérii Českého rozhlasu
• Nezávislé stránky fanoušků Archivováno 17. 2. 2020 na Wayback Machine
• Historie
• Klubové rekordy
• Chorály fanoušků
• BohemiansFans.cz - neoficiální stránky fanoušků Bohemians 1905
• Historie Atletického a Fotbalového Klubu Bohemians 1905, Luboš Kučera, Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra tělesné výchovy