Džaba Kankava

Svoji fotbalovou kariéru začal v Dinamu Tbilisi, jehož je odchovanec. Před sezonou 2003/04 se propracoval do prvního mužstva, se kterým na podzim 2004 postoupil přes běloruský klub FK BATE z Barisova (výhry 3:2 venku a 1:0 doma), Slavii Praha z Česka (prohra 1:3 venku a výhra 2:0 doma) a polský tým Wisla Krakov (prohra 3:4 venku a výhra 2:1 doma) do skupinové fáze Poháru UEFA 2004/05, kde s Dinamem skončil v konfrontaci s mužstvy FC Sochaux-Montbéliard (Francie), Newcastle United FC (Anglie), Sporting CP z Lisabonu (Portugalsko) a Panionios GSS (Řecko) na posledním místě. S Tbilisi během tohoto angažmá získal mistrovský titul i tamní pohár. Během celého svého působení zde v lize odehrál 14 zápasů.

V lednu 2005 přestoupil do ruského klubu PFK Alanija Vladikavkaz. Ligový debut si zde odbyl 12. března 2005 v prvním kole sezony 2005 hrané systémem jaro-podzim proti Saturnu Ramenskoje (prohra 0:2), odehrál celé utkání.[4] Celkem zde nastoupil ke 12 ligovým střetnutím.

Po roce změnil angažmá a zamířil na Ukrajinu, kde se stal novou posilou Arsenalu Kyjev. Svůj první start v lize si v dresu Arsenalu připsal ve 20. kole, kdy odehrál 90 minut v souboji s týmem FC Kharkiv a podílel se na bezbrankové remíze.[5] Na jaře 2006 nastoupil k 10 ligovým zápasům.

Poprvé v ročníku se střelecky prosadil 19. 8. 2006 v souboji s Metalurhem Zaporižžja, při výhře 1:0 se trefil v 51. minutě.[6] Svůj druhý gól v lize v sezoně zaznamenal proti Stalu Alčevsk, když v 55. minutě vyrovnával na konečných 1:1.[7] Následně skóroval v 11. kole hraném 22. října 2006, kdy v souboji s Šachtarem Doněck dal jedinou a tudíž vítěznou branku utkání.[8] Počtvrté v ročníku rozvlnil síť soupeřovy "svatyně" ve 14. kole proti mužstvu FK Mariupol (výhra 2:0), když ve 37. minutě otevřel skóre střetnutí.[9] Během půl roku odehrál 14 střetnutí v lize.

V zimním přestupovém období sezony 2006/07 odešel na přestup do jiného ukrajinského klubu, konkrétně do Dněpru Dněpropetrovsk. Svůj první ligový duel absolvoval 3. 3. 2007 v souboji s klubem FK Mariupol (remíza 1:1), nastoupil na celý zápas.[10] Na jaře 2007 si připsal devět ligových utkání.

S Dněprem postoupil přes tým GKS Bełchatów z Polska (remíza 1:1 doma a výhra 4:2 venku) do posledního předkola Poháru UEFA 2007/08, kde se svými spoluhráči nestačili na skotské mužstvo Aberdeen FC (remízy 0:0 venku a 1:1 doma) a do základní skupiny nepostoupili. Poprvé v ročníku vsítil gól v 11. kole proti Arsenalu Kyjev (prohra 1:3).[11] Druhou a třetí branku v lize v sezoně zaznamenal v soubojích s kluby FC Kharkiv (výhra 1:0)[12] a FK Metalurh Doněck (výhra 3:0).[13] V tomto ročníku zaznamenal 22 ligových střetnutí. V dalších dvouch a půl sezonách nastoupil pouze ke třem startům v lize.

S Dněpropetrovskem se představil v základní skupině F Evropské ligy UEFA 2012/13, se kterým v konfrontacích s týmy PSV Eindhoven (Nizozemsko), AIK Ishockey ze Solny (Švédsko) a SSC Neapol (Itálie) skončil se ziskem 15 bodů na prvním místě tabulky, a postoupil s ním do jarní vyřazovací fáze. V ní s Dněprem vypadl v šestnáctifinále po prohře 0:2 venku a remíze 1:1 doma se švýcarským mužstvem FC Basilej. Poprvé a zároveň naposledy v tomto ročníku skóroval ve 21. kole hraném 17. března 2013 proti klubu FK Kryvbas Kryvyj Rih (prohra 1:2), když ve 33. minutě otevřel střelecký účet zápasu.[14] V jarní části sezony se svým zaměstnavatelem došel až do semifinále Ukrajinského poháru. Během roku odehrál 17 ligových utkání.

S Dněprem Dněpropetrovsk přešel po výhrách 3:1 venku a 2:0 doma přes estonský celek Nõmme Kalju FC do skupinové fáze Evropské ligy a v ní ve skupině E postoupil ze druhého místa po soubojích s týmy CS Pandurii Târgu Jiu (Rumunsko), ACF Fiorentina (Itálie) a FC Paços de Ferreira (Portugalsko) do play-off, ve kterém vypadl po výhře 1:0 doma a prohře 1:3 venku s anglickým Tottenhamem Hotspur. Koncem března 2014 v utkání Dněpru s Dynamem Kyjev (výhra 2:0) trefil kolenem do hlavy brankář Dněpropetrovsku Denys Bojko protihráče Oleha Husjeva, který utrpěl otřes mozku a zapadl mu jazyk. Kankava nezůstal nevšímavý, jazyk mu pohotově vytáhl a zachránil mu tak život, přestože ho Husjev v šoku pokousal.[15] Celkem v tomto ročníku absolvoval 25 ligových duelů.

S ukrajinským mužstvem nejprve vypadl s klubem FC Kodaň z Dánska (remíza 0:0 doma a prohra 0:2 venku) ve třetím předkole Ligy mistrů UEFA a byl s ním přesunut do čtvrtého předkola Evropské ligy UEFA, ve kterém po výhře 2:1 doma a 0:0 venku s chorvatským týmem HNK Hajduk Split vybojoval se svým družstvem třetí sezonu v řadě skupinovou fázi Evropského poháru a v základní skupině s ním skončil v konfrontaci s mužstvy FC Inter Milán (Itálie), AS Saint-Étienne (Francie) a Qarabağ FK z Agdamu (Ázerbájdžán) na druhém místě tabulky, což znamenalo účast v jarní vyřazovací fázi. V ní s Dněprem dosáhl velkého úspěchu, postupně s ním totiž vyřadil řecký klub Olympiakos Pireus (výhra 2:0 doma a remíza 2:2 venku), tým AFC Ajax z Nizozemska (výhra 1:0 doma a prohra venku 1:2 po prodloužení), belgické mužstvo Club Brugge KV (remíza 0:0 venku a výhra 1:0 doma) a klub SSC Neapol (remíza 1:1 venku a výhra 1:0 doma) a dostal se s ním až do finále. V něm však podlehl týmu Sevilla FC na neutrální půdě ve Varšavě na Stadionu Wojska Polskiego 2:3.[16] V Evropských pohárech během tohoto ročníku nasbíral 14 startů a dal v nich jeden gól, konkrétně v prvním duelu s Olympiakosem. Na jaře 2015 se s Dněprem Dněpropetrovsk opět po dvou letech probojoval až do semifinále domácího poháru, ve kterém však toto ukrajinské mužstvo opět vypadlo. Během roku nastoupil dohromady k 15 střetnutím v lize.

V únoru 2011 zamířil z Dněpru kvůli většimu hernímu vytížení v rámci ukrajinské nejvyšší soutěže na hostování do celku FK Kryvbas Kryvyj Rih. Ligový debut si zde odbyl 5. 3. 2011 proti klubu FC Obolon, když při remíze 2:2 odehrál celých devadesát minut.[17] Během tohoto působení ve 38 ligových zápasech zaznamenal dvě branky, konkrétně na podzim 2012 v soubojích druhého a sedmého kola s týmy FK Černomorec Oděsa (výhra 1:0)[18] a FK Metalist Charkov (prohra 1:3).[19]

V průběhu ročníku 2015/16 odešel do Francie do mužstva Stade de Reims. Své první utkání v lize si připsal proti klubu FC Nantes (prohra 0:1), nastoupil na 51 minut.[20] Na jaře 2016 s týmem sestoupil do druhé nejvyšší soutěže, celkem si zde během celého angažmá připsal 47 střetnutí v lize.

V lednu 2018 po půl roce bez zaměstnavatele posílil kazachstánský tým Tobol Kostanaj FK. Ligový debut zaznamenal 11. března 2018 v úvodním kole v souboji s mužstvem Žetisu Taldykorgan (výhra 1:0), nastoupil na celý zápas.[21] Svůj první ligový gól v sezoně vsítil 7. 4. 2018 proti klubu FK Atyrau, když dával v 68. minutě na konečných 3:2.[22] Podruhé v ročníku se střelecky prosadil v 16. kole v souboji s týmem FC Akzhayik a podílel se na venkovním vítězství 3:1.[23] Proti stejnému soupeři skóroval i v odvetě, kdy dal jedinou a tudíž vítěznou branku v zápase.[24] Během roku odehrál 28 ligových zápasů.

V podzimní části sezony s Tobolem postoupil přes gruzínský celek FC Samtredia (výhry 1:0 venku a 2:0 doma) do druhého předkola Evropské ligy, v němž s Kostanají vypadl s Pjunikem Jerevan z Arménie po výhře 2:1 doma a prohře 0:1 venku. Na jaře se s kazachstánským mužstvem dostal až do semifinále tamního poháru, v němž vypadl. V ročníku 2019 si připsal 29 duelů v lize.

V Evropském poháru vypadl s Tobolem již v prvním předkole EL po remízách 0:0 venku a 1:1 doma s lucemburským klubem Jeunesse Esch. Svůj první a zároveň jediný gól v lize v této sezóně dal ve 12. kole hraném 2. října 2020 proti Žetisu Taldykorgan (výhra 2:0), když v 53. minutě vsítil gól na 1:0.[25] Za rok absolvoval 19 ligových utkání.

V lednu 2021 se vrátil po dvou a půl letech do Francie a podepsal smlouvu s tehdy druholigovým týmem Valenciennes FC. Premiéru v dresu Valenciennese zažil ve 21. kole v souboji s mužstvem LB Châteauroux, při remíze 3:3 odehrál celých devadesát minut.[26] Na jaře 2021 nastoupil na 14 střetnutí v lize, ve všech byl v základě sestavě a vydržel na trávníku celé duely.

Před ročníkem 2021/22 uzavřel roční kontrakt s klubem ŠK Slovan Bratislava ze Slovenska, úřadujícím mistrem ligy. Sešel se zde s krajanem Gurame Kašiou a slovenským trenerém Vladimírem Weissem starším, se kterými působil při reprezentačním "áčku" Gruzie.[2] Se Slovanem postoupil přes Shamrock Rovers z Irska (výhra 2:0 doma[27] a prohra 1:2 venku[28]) do druhého předkola Ligy mistrů UEFA 2021/22 a v něm vypadli se spoluhráči se švýcarským týmem BSC Young Boys z Bernu po domácí remíze 0:0[29] a venkovní prohře 2:3.[30] Následně byl se slovenským mužstvem přesunut do předkol Evropské ligy UEFA 2021/22, kde s ním nejprve vyřadil ve třetím předkole Lincoln Red Imps FC z Gibraltaru (výhra 3:1 venku[31] a remíza 1:1 doma[32]), avšak ve čtvrtém předkole - play-off s ním nepřešel přes řecký klub Olympiakos Pireus (prohra 0:3 venku[33] a remíza 2:2 doma[34]) do skupinové fáze této soutěže. Se spoluhráči však byli zařazení do základní skupiny F Evropské konferenční ligy UEFA 2021/22, kde v konfrontaci se soupeři: FC Kodaň (Dánsko) - (prohry doma 1:3 a venku 0:2), PAOK Soluň (Řecko) - (remízy venku 1:1 a doma 0:0) a stejně jako v kvalifikaci s Lincolnem Red Imps - (výhry doma 2:0 a venku 4:1)[35] skončili na třetím místě tabulky, což na postup do jarní vyřazovací fáze nestačilo. Kankava v této sezóně pohárové Evropy odehrál 13 zápasů. Debut v lize si odbyl 24. 7. 2021 proti tehdejšímu nováčkovi Tatranu Liptovský Mikuláš (výhra 4:1), na hrací plochu přišel v 83. minutě namísto Filipa Lichého.[36] Poprvé v ročníku v lize dal branku v souboji s týmem FK Senica, když se podílel svým střeleckým zásahem z 55. minuty na vysokém domácím vítězství 5:0.[37]

V Gruzínské seniorské reprezentaci debutoval 8. 9. 2004 v Tbilisi v kvalifikačním zápase na Mistrovství světa 2006 proti reprezentaci Albánie (výhra 2:0), na hřiště přišel jako střídající hráč.[38] První branku za "áčko" Gruzie si připsal 1. března 2006 v souboji s Maltou při venkovní výhře 2:0.[39] V Lize národů UEFA 2018/19 s reprezentací Gruzie postoupil do skupiny C a v Lize národů UEFA 2020/21 s ní skončil na třetím místě. S prvním družstvem Gruzínské reprezentace mnohokrát neúspěšně bojoval o účast na Mistrovství Evropy i na Mistrovství světa. Prozatím nejblíže k účasti na velkém turnaji byl se svou zemí v kvalifikaci na EURO 2020, kde s Gruzií skončil ve skupině D na čtvrtém místě tabulky a postoupil s ní do baráže, v ní nejprve s Gruzínskou reprezentací vyřadil Bělorusko (výhra 1:0). Následně však s ní nestačil po prohře 0:1 na reprezentaci Severní Makedonie.[40] V reprezentaci je kapitánem.

Zápasy Džaby Kankavy za A-mužstvo Gruzie

Seznam gólů Džaby Kankavy v A-mužstvu gruzínské reprezentace

	Datum	Stadion	Soupeř	Skóre (min.)[p. 1]	Výsledek[p. 2]	Soutěž
010	01.03. 2006	Národní stadion Ta' Qali, Ta' Qali, Malta	Malta	00:2 00(18.)	0:2	přátelský zápas
02	16. 11. 2007	Thani bin Jassim Stadium, Dauhá, Katar	Katar	00:1 00(46.)	0:2	přátelský zápas
030	03.06. 2011	Stadion Poljud, Split, Chorvatsko	Chorvatsko	00:1 00(17.)	2:1	kvalifikace na EURO 2012
040	06.09. 2011	Národní stadion Ta' Qali, Ta' Qali, Malta	Malta	00:1 00(15.)	1:1	kvalifikace na EURO 2012
05	14. 10. 2014	Estádio Algarve, Faro, Loulé, Portugalsko	Gibraltar	00:3 00(69.)	0:3	kvalifikace na EURO 2016
06	25.03. 2015	Mikheil Meskhi Stadium, Tbilisi, Gruzie	Malta	01:0 00(83.)	2:0	přátelský zápas
07	12. 10. 2015	Red Bull Arena, Lipsko, Německo	Německo	01:1 00(53.)	2:1	kvalifikace na EURO 2016
08	13. 10. 2018	Národní stadion Borise Paičadzeho, Tbilisi, Gruzie	Andora	03:0 00(90.+4.)	3:0	Liga národů UEFA 2018/19 – Divize D
09	16. 10. 2018	Daugavas stadions, Riga, Lotyšsko	Lotyšsko	00:1 000(8.)	0:3	Liga národů UEFA 2018/19 – Divize D
10	15. 10. 2019	Victoria Stadium, Gibraltar, Gibraltar	Gibraltar	00:2 00(21.)	2:3	kvalifikace na EURO 2020
Platí k 24. 8. 2021

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Džaba Kankava na Wikimedia Commons
• Profil hráče na skslovan.com (slovensky)
• Profil hráče na fortunaliga.sk (slovensky)
• Profil hráče na soccerway.com (anglicky)
• Profil hráče na transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
• Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu, eu-football.info (rusky)(anglicky)