Hluk (okres Uherské Hradiště)

Hluk (německy Hulken) je město v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 10 km jihovýchodně od Uherského Hradiště na potoce Okluky. Žije zde přibližně 4 200[1] obyvatel.

Hluk
Hlucká tvrz
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0722 592170
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíUherské Hradiště
Okres (LAU 1)Uherské Hradiště (CZ0722)
Kraj (NUTS 3)Zlínský (CZ072)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice48°59′17″ s. š., 17°31′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel4 249 (2022)[1]
Rozloha28,39 km²
Katastrální územíHluk
Nadmořská výška222 m n. m.
PSČ687 25
Počet domů1 362 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa městského úřaduHřbitovní 140
68725 Hluk
[email protected]
StarostaIng. Martin Křižan
Oficiální web: www.mestohluk.cz
Hluk
Další údaje
Kód obce592170
Kód části obce39900
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Město nese svůj název (už od nejstarších dokladů) podle hlučně tekoucí vody. Jiné výklady původu jména jsou nevěrohodné.[3]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1294.

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Hluku.

Galerie
  • Nádvoří tvrze
  • Náměstí Komenského
  • Kostel svatého Vavřince
  • Památkově chráněné domky v ulici Rajčovna
  • Věž kostela svatého Vavřince
  • Bývalé hlucké kino (od r. 2017 ZUŠ Hluk)
  • Základní umělecká škola Hluk

Osobnosti
  • František Kožík (1909–1997), spisovatel, ve svém díle Na dolinách svítá popisuje tvrz Hluk, na kterou umístil fiktivní postavu hejtmana Šarovce.
  • Jan Smital (1896–1955), malíř
  • Antonín Zelnitius, učitel, archeolog
  • František Omelka, prozaik, esperantista, učitel
  • Dominik Černý (1903–1973), malíř malující hlucké kroje a Hluk
  • František Hořínek (1887–1977), učitel, kronikář, jenž napsal knihu Slovácké městečko Hluk (roku 1937)

Tradice a spolky

Jízda králů

Město je proslaveno tradiční jízdou králů, která se koná každé tři roky první víkend v červenci (nejbližší Jízda králů připadá na rok 2022). Tato lidová tradice připomíná historickou událost, kdy král Matyáš Korvín po prohrané bitvě u Uherského Brodu prchal skrze Hluk v ženském přestrojení.

V současnosti je tradice udržována stylem, kdy přes město je na opentlených a ozdobených koních vezen malý chlapec v ženském hluckém kroji v doprovodu krojovaných legrutů. Průvod je doplněn o několik stovek krojovaných občanů města, okolních obcí, zahraničních a domácích folklorních souborů.

Hudba

S jízdou králů je také spojen každoroční festival dechových hudeb (pořádán vždy v sobotu v prvním týdnu v červenci) a folklorní festival (pořádán vždy v neděli). v Hluku také působí řada dalších kapel či cimbálových muzik. Mezi nejznámější patří DH Šarovec a DH Kosenka. Dále pak CM Babica, CM Ženičky, CM Šefranica.

Soubory a spolky

V Hluku působí široké spektrum souborů, spolků, kroužků a dalších zájmových oblastí. Mezi ně kapely a cimbálové muziky patří také folklorní soubory pracující buďto při Základní škole Hluk nebo pracující za podpory města Hluk. Jmenovitě to jsou: ženský pěvecký sbor Ženičky, Mužský pěvecký sbor, Folklorní soubor Okluky, Folklorní soubor Dolňácko a dále pak dětské folklorní soubory od nejmenších to jsou DFS Košuláčci, DFS Žarůžek, DFS Hluboček. Dětské soubory pracují při ZŠ Hluk.

Esperanto

V roce 1933 byl v Hluku založen klub esperantistů (součást Svazu československých esperantistů), jehož členové udržovali korespondenční kontakty s mluvčími esperanta v mnoha zemích světa a pozvali do Hluku několik významných cestovatelů, kteří přednášeli v esperantu s tlumočením do češtiny před místním publikem (Henrik Seppik přednášel o Laponsku, Erika Seppiková o Estonsku, Joseph R. Scherer z USA o cestě po Přední Indii, černoch Kola Ajayi o Africe). Každoročně se také konaly večírky s bohatým česko-esperantským programem a v roce 1937 byla sehrána divadelní hra Jízdní hlídka s legionářskou tematikou od Františka Langera v esperantském překladu Kavaleria patrolo.[4][5][6]

Strojírenství

Autopal je továrna na výrobu automobilové osvětlovací a klimatizační techniky, vyráběné v nadnárodní společnosti Hanon systems.

Závod v Hluku je nazýván „Závod 3“ který se specializuje na chladicí a klimatizační techniku. Dřívější výroba se zabývala měděnými chladiči pod výrobním označením „Coclica“ (Koklisa) která sem byla přivezena z Mexika a jednalo se zcela o ruční pájení. Dále tu byla výroba Sofica, ta se specializovala na výrobu lisovaných chladičů a topení pro automobilky: Škoda Auto, Opel, Zetor aj. V Dnešní době je tam moderní automatizovaná výroba s označením „CAB“ - Controlled Atmosphere Brazing (což v překladu znamená: Pájení na tvrdo v řízené atmosféře, tady se konkrétně pájí hliník, v dusíkové atmosféře). Ve výrobě „CAB“ se vyrábí hliníkové chladiče pro automobilky: Audi, Citroen, Ford, Jaguar, Mazda aj. A klimatizace pro automobilky: Ford, Citroen, Mazda, Jaguar atd.
Vyrábějí se zde i tepelné výměníky EGR - Exhaust Gas Recirculation (což v překladu znamená: Recirkulace spalin). EGR výměníky pod emisní limity EURO IV a zkušebně EURO V. Výroba EURO V se má naplno rozeběhnout v roce 2010. Výroba je pro automobiky Ford, PSA Peugeot Citroën a BMW. V letech 2013-2015 závod rozšířil svou výrobu, nyní má několik výrobních hal: CAB, Hvězda (Star), Naděje (Hope), EGR, Heat.

Odkazy

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. A–L. Praha: Academia, 1970. S. 264.
  4. OMELKA, František. Esperanto v Hluku. Moravskoslovenské pomezí. 1938, roč. 3, čís. 6 (Hlucké číslo), s. 7.
  5. PLAČKOVÁ, Marie. Esperanto v Hluku. Hlucké noviny. 2007, čís. 2, s. 16–17. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  6. Gallery: Spolek Hluckých esperantistů[nedostupný zdroj]

Literatura
  • Břečka, Jan et al. Hluk : dějiny města. Redakce Jiří Mitáček. 1. vyd. Hluk: Město Hluk, 2011. 735 s. ISBN 978-80-254-9705-0. 1500 výtisků.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.