Luhačovice

Na osadu byl přenesen název vesnice Luhačovice zaniklé v polovině 14. století v okolí Dražůvek u Kyjova (oboje Luhačovice náležely tehdy pánům z Obřan). Místní jméno Luhačovice vzniklo odvozením od osobního jména Luhač, jehož základ byl slovesný, ale jinak nejasný. Původně se jednalo o označení obyvatel osady (Luhačovici – "Luhačovi lidé"), které bylo přeneseno na osadu samotnou.[3]

První stopy slovanského osídlení v tomto kraji jsou doloženy již v 7. a 8. století, což dosvědčují archeologické nálezy v Oboře u Luhačovic. Nejstarší písemná zmínka o Luhačovicích pochází z roku 1412, na město byly povýšeny teprve 3. června 1936. Německy se nazývaly Bad Luhatschowitz.^[kdy?]

Luhačovice se rozkládají v údolí říčky Šťávnice (zvaná též Luhačovický potok) a jsou obklopeny strmými zalesněnými kopci. Jsou centrem specifické přechodné národopisné oblasti Luhačovské Zálesí, ležící na pomezí Valašska a Slovácka. Ač město leží v nadmořské výšce 250 metrů a vrcholky okolních kopců dosahují nadmořské výšky maximálně 672 metrů (vrchol Komonec), je tu patrný podhorský charakter. Tři kilometry proti proudu říčky Šťávnice byla ve dvacátých letech 20. století postavena přehrada nazývaná Luhačovická nebo též Pozlovická. Její první úlohou bylo zadržovat pravidelné záplavy, které pustošily lázně. Časem však převzala i funkci rekreační a nyní slouží hlavně rybářům. Rybářský svaz zde pořádá jarní a podzimní rybářské závody, které jsou známé po celé České republice.

Ve městě se nachází velké množství nejrůznějších kaváren, vináren, restaurací a cukrářství. Do Luhačovic se dnes nejezdí jen za léčením, ale zdejší podmínky uspokojí návštěvníky turisticky, sportovně i společensky založené. Stále rostoucí úroveň pohostinství před I. světovou válkou a zejména po ní měla značný vliv na propojování různých větví a kvalitativní růst moravské kuchyně. Pro turistiku jsou v Luhačovicích vytvořeny speciální okruhy po okolí s přírodní scenérií. V okolí Luhačovic se nachází doklady o příchodu Slovanů na území Česka, zříceniny hradů nebo zámek Serényiů. Ve městě se nachází také sportovní hala, tenisové kurty nebo lázeňské divadlo.

Město má ceněnou urbanistickou a architektonickou tvář, podpořenou i předpovězenou úchvatným členitým terénem spojených údolí. Na architektonické podobě Luhačovic se podíleli vynikající architekti Dušan Jurkovič, Emil Králík, Oskar Poříska. Nesmazatelnou stopu zde dokonce zanechal jeden z pionýrů moderní architektury a mezinárodně respektovaná osobnost Bohuslav Fuchs. Vypracoval pro Luhačovice několik územních plánů a podle jeho návrhu byly postaveny penziony Radun, Iva, Avion a Viola a vila Sáva.

Podle sčítání v roce 1930 zde žilo v 483 domech 2219 obyvatel. 2204 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 4 k německé. Žilo zde 1973 římských katolíků, 18 evangelíků, 153 příslušníků Církve československé a 9 židů.[4]

Kolonáda v Luhačovicích před rokem 1916

• Kolonáda v Luhačovicích
• Kostel svaté Rodiny
• Zámek Luhačovice
• Zámecká kaple svatého Josefa
• Kaple Panny Marie
• Kaple svaté Alžběty
• Areál lázní
• Dům Bedřicha Smetany

Výstava rozhleden (v okolí Luhačovic) byla vzhledem k pandemii covidu-19 zafóliována a byl k ní zamezen přístup (25. března 2021).

V Luhačovicích je základní škola a Střední odborná škola Luhačovice, vzdělávací instituce přidružená k mezinárodní síti škol UNESCO. Lze na ní studovat jak obory s maturitou, tak bez maturity. Studijní obory s maturitní zkouškou jsou zaměřené na Management umění a reklamy, Informační služby a uměleckořemeslnou tvorbu (Design a zpracování dřeva, Design a zpracování kovů, Design a tvorbu keramiky). Dříve se zde vyučovala i Uměleckořemeslná stavba strunných hudebních nástrojů. Obory gastronomie (Kuchař-číšník, Kuchař-kuchařka a Číšník-servírka) jsou ukončeny výučním listem. Škola má také Domov mládeže pro studenty, kteří nemohou denně dojíždět.

Ve městě se nachází knihovna, Dům dětí a mládeže, který zajišťuje volnočasové aktivity pro veřejnost.

V Luhačovicích se pravidelně děje mnoho akcí a událostí:

• Akademie Václava Hudečka
• Jarní a podzimní rybářské závody
• Otvírání pramenů
• Divadelní Luhačovice
• Šibřínky
• Pivní maraton Krügl Cup[6]
• Luhovaný Vincent[7]
• Food Festival Luhačovice[8]
• Ochotnické divadlo Jednou za rok?[9]
• Mikulášský sportovní den, Slunkotoč, Dětský den, Cyklo-bruslo závody[10]

Jurkovičův dům poblíž kolonády

Ve městě je zastoupeno mnoho sportů. Fotbalový klub sídlí na Radostově, kde je také víceúčelová sportovní hala vhodná pro sálové sporty a aerobik. Tenisový klub sídlí v lázních u Ottovky, ale kurty je možné si pronajmout také na mnoha dalších místech. K plavání lze využít v roce 2017 vyčištěnou přehradu nebo četné hotelové bazény; na konci roku 2010 byla do provozu uvedena nová městská plovárna, která je zajímavá i z architektonického pohledu. TJ Slovan Luhačovice je známý zejména díky velmi úspěšnému oddílu orientačního běhu, dalšími oddíly jsou cyklistický, softbalový a lyžařský. Druhá tělovýchovná jednota, Sokol Luhačovice, navázala na svou bohatou historii v roce 1996, v současnosti pod touto hlavičkou závodí oddíly házené a kuželek.

V Luhačovicích a okolí se pořádá také několik běžeckých závodů. Nejstarším z nich je Štědrovečerní běh, konaný již od roku 1989 vždy 24. prosince. Dobrosrdečná nálada vánočních svátků vládne také o dva dny později na Štěpánském běhu v Pozlovicích, na který navazuje Štěpánský pochod s výstupem na Starý Světlov. V posledních letech přibyl na přelomu října a listopadu Luhačovický běh Kerteamu a na jaře při příležitosti Diabetologických dnů Běh proti diabetu. Pravidelnou akcí se již^[kdy?] stal také LCE triatlon, pořádaný Sokolem na začátku letních prázdnin, a cyklistické závody pořádané během celého roku.

Během zimy jsou Mikroregionem Luhačovické Zálesí připravovány tři běžkařské trasy: Pozlovice I, Pozlovice II a Petrůvka.[11] V provozu je také lyžařský svah v lokalitě Anténka.

• Marie Calma (1881–1966), česká spisovatelka, operní pěvkyně, organizátorka kulturního dění v Luhačovicích
• Otto Serényi (1855–1927), moravský zemský hejtman
• Josef Šnajdr (1909–1992), pilot RAF, generálmajor
• Antonín Václavík (1891–1959), etnograf z Pozlovic
• Vladimír Vašků (* 1933), historik

Častým hostem Luhačovic byl mj. hudební skladatel Leoš Janáček, jenž zde pobýval nejprve v lázeňských domech, později u svých přátel. Vznikla zde jeho díla Glagolská mše, a některé dokonce byly inspirovány zdejším prostředím, například opera Osud ad.

• Ustroń, Polsko
• Piešťany, Slovensko
• Topoľčany, Slovensko

• Kladná Žilín
• Luhačovice
• Polichno
• Řetechov

• 
  Železniční nádraží Luhačovice
• 
  Centrum města
• 
  Městský úřad
• 
  Hotel Palace
• 
  Pramen Vincentky
• 
  Lázeňský park
• 
  Ředitelství lázní
• 
  pramen Dr.Šťastného
• 
  dům Bedřicha Smetany
• 
  Lázeňský dům Jestřabí
• 
  Lázeňské náměstí
• 
  Hotel Společenský Dům
• 
  U Najady
• 
  Hlavní ulice Dr.Veselého
• 
  Lázeňská kolonáda
• 
  Šťavnice v centru města