Uherský Ostroh

Už ve druhé polovině 11. století se v těchto místech nacházela osada zvaná Stenice. Jednalo se o důležitý záchytný bod obchodních karavan. Na obranu obchodních stezek a v zájmu zajištění pohraničního území proti útokům uherských nájezdníků začali přemyslovští panovníci budovat obranný systém, jehož součástí byl právě i Uherský Ostroh (Stenice). První písemný doklad dosvědčující existenci opevněného sídla pochází z roku 1275, kdy na hradě přenocoval král Přemysl Otakar II. V roce 1371 se objevuje první písemná zmínka o samotném městě Ostrohu.

Důležitou roli sehrál Uherský Ostroh také v období husitských válek. V této době bylo ostrožské panství v rukou Haška z Valdštejna, stoupence Husova učení. Za pomoci dvou husitských knězů si získal na svou stranu většinu místního i okolního obyvatelstva. V roce 1420 se zde husité vojensky zorganizovali a vytvořili tzv. Nový Tábor, odkud pronikali do širokého okolí. Později se stal Ostroh významnou a neporazitelnou moravskou husitskou baštou. V letech 1465–1480 zde sídlil velitel elitních složek armády krále Matyáše Korvína, Petr Haugvic z Biskupic.

Asi největší rozkvět zaznamenalo město i celé panství za vlády mocného rodu pánů z Kunovic. Patřilo k těm největším v zemi a čítalo 27 obcí. Slibný rozkvět skončil za Jana Bernarta z Kunovic, ten se přidal v době protihabsburského povstání na stranu rebelů a tím rozhodl o zkonfiskování celého panství.

V roce 1622 získali Ostroh Lichtenštejnové. Ti městu nevěnovali moc velkou pozornost. Přesto si uchovalo hospodářskou prosperitu, svědčí o tom značný rozvoj cechů, které měly ve městě bohatou tradici.

Od poloviny 15. století zde žila také početná menšina židů, kteří zde tvořili zvláštní komunitu a v letech 1849–1919 i samostatnou židovskou obec. Významným způsobem se podíleli na ekonomickém povznesení města. Stávala zde také židovská synagoga. S ústupem německých jednotek byla zbourána.

Ve městě se později nacházelo mnoho prosperujících továren (první moravská továrna na tužky, cukrovar, pivovar). Další rozkvět zaznamenalo město v letech 1850–1949, kdy se Uherský Ostroh stal sídlem okresního soudu a řady dalších úřadů. Po zrušení většiny z nich město ztratilo na svém významu.

• Uherský Ostroh
• Kvačice
• Ostrožské Předměstí

Ve městě působí s dlouholetou tradicí fotbalový klub FK Uherský Ostroh (založen 1920) a hokejový klub Hokej Uherský Ostroh (1929). Kromě nich je zde také sportovně střelecký klub SSK Uherský Ostroh.

• Zámek Uherský Ostroh vznikl v šestnáctém století renesanční přestavbou gotického hradu ze druhé poloviny třináctého století.[3]
• Kostel sv. Ondřeje
• Fara na náměstí svatého Ondřeje
• Hotel Morava na náměstí svatého Ondřeje
• Pomník padlých 1. světové války
• Socha svatého Floriána
• Socha svatého Jana Nepomuckého
• Socha svatého Libora
• Socha svatého Petra z Alkantary
• Kříž na náměstí
• Židovský hřbitov
• Obloukový most přes řeku Moravu

• 
  Most přes řeku Moravu
• 
  Zámek
• 
  Židovský hřbitov
• 
  Náměstí svatého Ondřeje
• 
  Kříž na náměstí
• 
  Domy na náměstí

• František Bogataj, (1913–1999), odbojář
• Otakar Borůvka (1891–1995), matematik
• Jan Černý (1874–1959), předseda československé vlády
• Helena Fibingerová (* 1949), atletka, mistryně světa ve vrhu koulí
• Zdeněk Galuška (1913–1999), spisovatel, malíř a lidový vypravěč
• Martin Lecián (1900–1927), zločinec
• Rudolf Polzhofer (1849–1919), politik
• František Sátora (1893–1973), ekonom, odbojář
• Martin Severa (* 1956), novinář a televizní moderátor
• Antonín Straka (1906–1945), odbojář
• František Vaněk (1931–2020), hokejista
• Jan Zajíček (* 1951), hokejista
• Blahoslav Smišovský (1931–2011), hudební skladatel

• Trenčianske Teplice, Slovensko