Čtyřkoalice
Čtyřkoalice byla koalicí původně čtyř pravostředových stran, působící v české politice od roku 1998 do roku 2002.
Čtyřkoalice | |
---|---|
Datum založení | 1998 |
Datum rozpuštění | 2002 |
Lídr | Cyril Svoboda |
Typ koalice | volební koalice část vládní koalice (od 2002) |
Členské strany | KDU-ČSL US ODA DEU |
Ideologie | liberální konzervatismus, křesťanská demokracie, pro-evropanismus, atlantismus |
Politická pozice | středopravice |
Barvy | žlutá modrá |
Volební výsledek | 14,2% (PSP ČR 2002) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Členské strany
Strana | Ideologie | Pozice | Mandáty v Poslanecké sněmovně | ||
---|---|---|---|---|---|
1998 | 2002 | ||||
KDU-ČSL | Křesťanská demokracie | střed až středopravice | 20/200
|
22/200
| |
Unie svobody | Liberální konzervatismus | středopravice až pravice | 19/200
|
9/200
| |
Občanská demokratická aliance | Liberální konzervatismus | středopravice | 0/200
|
0/200
| |
Demokratická unie | Liberalismus | středopravice | 0/200
|
Sloučena s US | |
Historie
Čtyřkoalici vytvořily 1. září 1998 KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a Občanská demokratická aliance za účelem společného postupu proti ODS a ČSSD v nadcházejících senátních a komunálních volbách v Praze. Celkem bylo do horní parlamentní komory v těchto volbách zvoleno 13 senátorů nominovaných Čtyřkoalicí.[1] V září 1999 uzavřely strany podílející se na Čtyřkoalici „Svatováclavskou smlouvu“, jejímž obsahem bylo: společný postup před sněmovními volbami a následně i po nich, neuzavření dohody o spolupráci s jinou stranou na parlamentní úrovni a zřízení Rady Čtyřkoalice tvořené předsedy a místopředsedy jednotlivých smluvních stran.[2] O rok později došlo k prohloubení spolupráce uzavření čtyřkoaliční Svatováclavské smlouvy, na jejímž základě byla zřízena osmičlenná Politická rada Čtyřkoalice coby nejvyšší orgán tohoto uskupení (po 3 členech měly KDU-ČSL, US, po 1 ODA a DEU).[3]
Jedním z jejích významných úspěchů byly senátní volby v roce 2000, v nichž získala 17 z 27 obsazovaných křesel a připravila ODS a ČSSD o většinu v Senátu.[4][5]
Na konci roku 2001 se počet členů redukoval na tři, když se Unie svobody a DEU spojily v US-DEU. V následujícím roce KDU-ČSL odmítla kandidovat v nadcházejících parlamentních volbách s ODA kvůli jejím problémům s financováním. Pouze KDU-ČSL a US-DEU pak šly do voleb společně pod značkou Koalice.
Volební výsledky
Poslanecká sněmovna
Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | Postavení | ||
---|---|---|---|---|---|---|
Abs. | % | Abs. | ± | |||
2002 | 680,670 | 14.2 | 31/200
|
▼8 | ▼4. | Vláda |
Senát
Volby | První kolo | Druhé kolo | Mandáty | V Senátu celkem | +/- | ||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Hlasy | % | Pozice1 | Hlasy | % | Pozice1 | ||||
1998 | 255,785 | 26.6 | 2. | 166,483 | 31.0 | 2. | 13/27
|
26/81
|
▲ 5 |
2000 | 234,879 | 27.3 | 1. | 247,197 | 43.9 | 1. | 17/27
|
35/81
|
▲ 9 |
1 Podle pořadí získaných hlasů.
Zastupitelstva krajů
Volby | Hlasy | Mandáty | Pozice | |
---|---|---|---|---|
Abs. | % | |||
2000 | 537,012 | 22.9 | 175/675
|
2. |
Reference
- FIALA, Petr; FORAL, Jiří; KONEČNÝ, Karel a kol. Český politický katolicismus 1848-2005. 1.. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008. 535 s. ISBN 978-80-7325-155-0. S. 485–486.
- FIALA, Petr; SUCHÝ, Petr. Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová. Příprava vydání Pavel Marek, Jiří Malíř. 1.. vyd. Brno: Doplněk, 2005. S. 1441, In Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861-2004. II. díl: Období 1938-2004.
- NAVRÁTIL, Vojtěch. Preferenční hlasování voličů Koalice ve volbách do PSP ČR v roce 2002. S lidovci do koalice už nikdy více. Diplomová práce. [s.l.]: Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, 2011. 100 s. S. 30.
- BBC. BBC česká redakce [online]. BBC Czech [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.
- ŠULEK, Marcel; KOČÍ, Petr. Jak se měnilo rozložení sil v Senátu? Pestrobarevná historie v přehledné aplikaci [online]. Český rozhlas, 2014-10-22 [cit. 2014-10-22]. Dostupné online.