Slavičín

Slavičín (německy Slawitschin) je město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 22 km jihovýchodně od Zlína na potoce Říka. Z jihu je obklopen Bílými Karpaty a ze severu Vizovickými vrchy. Žije zde přibližně 6 200[1] obyvatel.

Slavičín
Novodobé Horní náměstí s kašnou, v pozadí zámek
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
LAU 2 (obec)CZ0724 585751
Pověřená obecSlavičín
Obec s rozšířenou působnostíLuhačovice
Okres (LAU 1)Zlín (CZ0724)
Kraj (NUTS 3)Zlínský (CZ072)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°5′17″ s. š., 17°52′25″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel6 227 (2022)[1]
Rozloha33,66 km²[2]
Nadmořská výška380 m n. m.
PSČ763 21
Počet domů1 258 (2021)[3]
Počet částí obce4
Počet k. ú.4
Počet ZSJ12
Kontakt
Adresa městského úřaduOsvobození 25
763 21 Slavičín
[email protected]
StarostaMgr. Tomáš Chmela (STAN)
Oficiální web: www.mesto-slavicin.cz
Slavičín
Další údaje
Kód obce585751
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Jméno osady bylo odvozeno od (mužského) osobního jména Slavika nebo Slavicě, což byly domácké podoby některého z jmen obsahujících -slav.[4]

Historie

První záznamy o Slavičínu pocházejí z roku 1141. V roce 1256 byl darován Helembertovi de Turri. V té době zde byl kostel a fara. V 17. a 18. století byl často napadán Turky. V letech 1663, po prohrané bitvě u Starého Hrozenkova, a 1704 byl vypálen. Roku 1831 vypukla ve Slavičíně epidemie cholery a některé oběti byly pohřbeny na morovém hřbitově.

Dne 29. srpna 1944 se nad jižní Moravou odehrála letecká bitva, která dostala jméno letecká bitva nad Bílými Karpaty. Část padlých amerických letců byla i ve městě dočasně pohřbena. Dnes je na jejich počest na místním hřbitově památník a o bitvě samotné pojednává expozice v místním muzeu.[5] Slavičín byl osvobozen 1. května 1945 rumunskou armádou. Zahynulo nejméně 12 vojáků, z čehož jeden je pohřbený na hřbitově ve Slavičíně a jeden v Hrádku.

Po druhé světové válce prošel Slavičín rozsáhlým vývojem. Do roku 1946 nesla obec název Slavičín-Mladotice.[6] V roce 1964 získal status města.

Znak města navrhl heraldik Jiří Louda a patří mezi Loudovy první československé obecní znaky (schválen byl 8. ledna 1970). Vlajku Slavičína odvozenou od znaku navrhl heraldik Miroslav Pavlů. Udělena městu byla předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Milanem Uhde 12. ledna 1996.[7][8]

Hospodářství

Z průmyslu je zde tradičně velmi rozšířeno strojírenství a obuvnictví. Tradice koželužského průmyslu ve Slavičíně sahá až k roku 1861, kdy se zde začaly vyrábět a zpracovávat usně. Krátce po První světové válce zahájil zakladatel společnosti Jan Pivečka výrobu obuvi. Původní název firmy byl JAPIS, což byl ve zkratce název Jan Pivečka – Slavičín. Po druhé světové válce obuvnický rodinný podnik JAPIS pana Jana Pivečky přešel pod národní správu n. p. Baťa. V padesátých letech byl začleněn do národního podniku Svit (přejmenované závody Baťa) Zlín. Závod Svit n.p. Slavičín, dosahoval a stále dosahuje trvale vynikajících pracovních výsledků ve výrobě vojenské, pracovní a bezpečnostní kožené obuvi. Pracovalo zde v průměru 1200 pracovníků, vyrábělo se cca 1 mil. párů botů za rok. V 70 letech 20. století byly pod závod Svit Slavičín zařazeny provozy ve Veselí nad Moravou – výroba panské a dámské kožené vycházkové obuvi a dále v té době nejnovější provoz Svitu v Dolním Němčí (dnes firmy Baťa) – pánská kožená vycházková obuv. Celý závod Slavičín vyráběl cca 2,5 milionů párů obuvi za rok.

Od roku 1991 se podnik přejmenoval a vznikla Prabos (PRAcovní BOty Slavičín); podnik pokračoval ve výrobě pracovní, bezpečností i vojenské obuvi, obuvi pro hasiče, policii a také se zaměřil na výrobu turistické obuvi. Dodává boty armádě ČR, celní správě, vězeňské službě, bezpečnostním agenturám a dalším uniformovaným složkám nejen v České republice, ale i v Evropě.

Vlárské strojírny byly po roce 1990 rozčleněny na řadu menších firem. Za zmínku stojí např. společnosti REMERX – vyrábějící ráfky pro jízdní kola, firma KRAJČI vyrábějící Cyrilovy brambůrky, MELADO – Královský medovník.

Pamětihodnosti

Nejstarší stavbou ve Slavičíně je kostel sv. Vojtěcha, pocházející pravděpodobně z přelomu 11. a 12. století,[9] jehož zasvěcení tomuto patronu Uher zřejmě souvisí s polohou města na hranicích moravsko-uherské pomezní Lucké provincie.

Unikátním místem pro odpočinek je Pivečkův lesopark. Ve Slavičíně je rovněž zámek, který byl postaven kolem roku 1750, ale je pravděpodobné, že nějaký hrádek nebo tvrz tu stávala o mnoho let dříve.

Části města

Osobnosti

Fotogalerie

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 458, 459.
  5. Památník letecké bitvy nad Bílými Karpaty 1944
  6. Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. Dostupné online.
  7. Symboly a ocenění města - Slavičín. www.mesto-slavicin.cz [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné online.
  8. MOŠ, Pavel. Z kuchaře se stal heraldikem. Navrhuje znaky i učitelům. Prostějovský deník. 2011-06-04. Dostupné online [cit. 2021-05-25]. (česky)
  9. Historie kostela sv. Vojtěcha – Slavičín

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.