Rožnov pod Radhoštěm

Jméno Rožnov se původně vztahovalo k hradu, městečko pod ním se ve středověku nazývalo Rožnovec. Jméno hradu je zřejmě německého původu (Rosenau – „Růžový palouk“), třebaže nelze vyloučit odvození od českého osobního jména Rožen (jméno by pak znamenalo „Rožnův hrad“). Přívlastek pod Radhoštěm byl dán výnosem ministerstva vnitra z 31. 10. 1913 v souvislosti s rozmáhajícím se turistickým ruchem.[10]

Podle pověsti o loupežnících název prý pochází od jejich opékání na rožni, jiná pověst zase uvádí, že název je odvozený ze jména Růženka (německy Rosenau), která založila osadu spolu se statečným Libošťem.[11] Řehoř Volný se v 19. století mylně domníval, že jméno města bylo odvozeno od rohu, který tvoří řeka Bečva spolu s potokem Hážovka, občas bývá tato domněnka opakována i dnes.[11]

Poprvé je Rožnov zmiňován v roce 1267 v listině svého zakladatele, olomouckého biskupa Bruna ze Šaumburku. Rožnovský hrad na kopci Hradisko doložen již roku 1310, sloužil spolu s hrady Helfštýnem a Hukvaldami k ochraně Moravy před uherskými nájezdníky. Žili zde páni z Kravař, Cimburkové, sedmihradský vévoda Petr, ale i loupeživý rytíř Jan z Messenberka. Hrad byl částečně rozbořen roku 1539 na rozkaz císaře Ferdinanda I.,[12] (v současnosti zřícenina).

Kopcovitá až hornatá oblast od 16. století dosidlována také tzv. Valachy, etnickou skupinou se salašnickým způsobem života (pastevectví) na severovýchodní Moravě (v roce 1714 u Rožnova sedm salaší).[3] Postupně splynuli s místním obyvatelstvem, zachována však charakteristická lidová kultura, v současnosti typická pro národopisnou oblast moravského Valašska.

Zřejmě už počátkem 16. století v Rožnově vybudováno ojedinělé vodní dílo, asi dvoukilometrový uměle vytvořený kanál známý jako „struha“. Část vody z řeky Bečvy nad Rožnovem odváděl do městské zástavby pro pohon dvou mlýnů, obyvatelům sloužila jako zdroj užitkové vody pro domácnosti, k napájení koní a dobytka, máchaní prádla i osvěžení v horkých dnech. Za Rožnovem se voda vracela do Hážovického potoka[6] a jím zpět do Bečvy. Jednou za rok průtok vody zastaven za účelem vyčištění struhy od nánosů a naplavenin.

Od roku 1548 až do 19. století město vlastnili Žerotínové, spojeno s rozvojem sklářství a tkalcovství (tzv. rožnovské plátno[13] a mušelín). Jejich vládu připomíná černý lev v městském znaku.[12]

K roku 1687 v Rožnově uváděna papírna, od roku 1712 pivovar, který nechal postavit Karel Jindřich ze Žerotína. V letech 1748 – 1752 byl v obci po předcházejících dřevěných kostelech vystavěn nový, zděný kostel Všech svatých. V té době ve farnosti působil mladý kněz Antonín František Hohn (knězem 1745 – 1752).[14] Dostavbu kostela zdržely nepokoje, dokončen tak byl až v roce 1752.[15]

Společenský dům v Rožnově, připomínka lázeňských časů

V roce 1796 si brněnský lékař František Kročák uvědomil léčebné působení místních klimatických poměrů a poslal do města první čtyři nemocné s plicními chorobami. Od té doby roste známost Rožnova coby klimatických lázní. Oficiálně je založil tehdejší ředitel panství Josef Drobník, na světovou úroveň lázně později pozvedli lékaři František Polanský a Vladislav Mladějovský. Pacienti se léčili žinčicí a vycházkami, později i koupelemi a elektroléčbou. Lázeňství zde bylo na vrcholu počátkem 20. století, kdy byl Rožnov pro příznivé klima řazen mezi nejlepší léčebné lokality v Evropě a přirovnáván ke švýcarskému Davosu nebo italskému Meranu.[16] Za léčbou nemocí dýchacího ústrojí i srdce sem každou sezónu přijíždělo až 3000 hostů. Patřil mezi ně např. zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud nebo přírodovědec Gregor Mendel. V rámci rozvoje lázeňství byla v letech 1934–35 postavena Masarykova ozdravovna na vrchu Kozinec, svému účelu ale sloužila jen krátce. Na konci 2. světové války přeměněna na lazaret, později se stala zotavovnou ROH. Lázně byly zrušeny v roce 1953.[17] Viditelnou připomínkou tehdejších dob zůstal Společenský dům v městském parku.

Z hlediska dopravního spojení významnou událostí vybudování železniční tratě do Krásna nad Bečvou (dnes součást Valašského Meziříčí), po ní první vlaky v roce 1892.

V roce 1925 založeno Valašské muzeum v přírodě, nejstarší a největší tzv. muzeum pod širým nebem (v angličtině open air museum) ve střední Evropě.

V roce 1950, v souvislosti s rychlým rozvojem národního podniku Tesla Rožnov, zahájena výstavba nejstaršího rožnovského sídliště – Záhumení. Třípatrové bloky domů domovem pro zhruba tisíc lidí. Sídliště zároveň trvalou expozicí sgrafit akademického malíře Jana Kobzáně, touto technikou, zejména přírodními motivy, vyzdobil vstupy domů nebo rámy kolem balkónových oken. Nejbohatěji zdobené sloupové balkóny dvou protilehlých domů v křížení ulic Boženy Němcové a Julia Fučíka.[18]

V polovině 20. století klesl význam rožnovské „struhy“ pro místní průmysl, jako poslední ji využívala papírna (původní dolní mlýn). Kolem roku 1973 do ní bylo uloženo potrubí kanalizace a struha byla zasypána. Její malá, ale funkční část zůstala zachována u horního splavu Bečvy, odkud dodnes přivádí vodu k pohonu technických staveb v Mlýnské dolině, expozici Valašského muzea v přírodě, napájí také potůček protékající městským parkem.[19]

V roce 2010 obnovena tradice vaření piva, otevřen zrekonstruovaný pivovar (založen v roce 1712),[3] ve městě také tzv. pivní lázně.

Se vznikem čtrnácti krajů vznikly i obce s pověřeným obecním úřadem. Obce pověřeného obecního úřadu Rožnov pod Radhoštěm uvádí následující tabulka.

• Kostel Všech svatých
• Evangelický kostel
• Valašské muzeum v přírodě s dřevěným kostelem sv. Anny
• pomník T.G. Masaryka na Masarykově náměstí
• Jurkovičova rozhledna na Karlově kopci
• Rožnovský pivovar – začal fungovat po obnově v roce 2010

• Karel Jindřich ze Žerotína (1672–1716), majitel dědičného panství Rožnov-Krásno, stavitel rožnovského pivovaru
• Michal Jurajda (1812–1874), starosta města, poslanec zemského sněmu
• Čeněk Kramoliš (1862–1949), učitel a spisovatel, zaměřený na Valašsko
• Emanuel Vencl (1874–1939), československý politik, poslanec za agrárníky, ředitel hospodářské školy v Rožnově
• Bedřich Vašek (1882–1959), katolický kněz, badatel a profesor teologických fakult v Olomouci a Bratislavě
• František Chovanec (1900–1972), politik Československé sociální demokracie, poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění
• Jaromír Metoděj Mičola, SDS, PhDr. et ThLic. (1911 - 1942), kněz ve farnosti sv. Petra a Pavla v Prostějově a oběť heydrichiády v r. 1942
• Karel Solařík (1915–2007), akademický malíř a grafik
• Jaroslav Frydrych (1928–1982), malíř, který ve svém díle zachytil valašskou krajinu i tváře místních lidí, pochován na Valašském Slavíně
• Jaroslav Štika (1931–2010), valašský národopisec, dlouholetý ředitel Valašského muzea v přírodě
• Richard Jeřábek (1934–2006), etnolog a pedagog na Masarykově univerzitě v Brně
• Radúz Mácha (* 1987), herec, člen Činohry Národního divadla

Seznam vyšších, středních, základních, mateřských a speciálních škol najdete v samostatném článku.

Městská knihovna Rožnov pod Radhoštěm, příspěvková organizace je veřejná knihovna s univerzálními knihovními fondy. Jejím zřizovatelem je město Rožnov pod Radhoštěm, od roku 2003 je ředitelem knihovny (statutárním zástupcem) Bc. Pavel Zajíc. Knihovna působí na území města a má dvě pobočky. První se nachází v místní části Hážovice a druhá v místní části Horní Paseky.

Od 17.12 1993 knihovna funguje v nových prostorách bývalé Bergerovy vily na Bezručově ulici.

V roce 2016 knihovna získala titul Knihovna roku 2016 Zlínského kraje.

V listopadu 2016 proběhla otevřená architektonická soutěž na přístavbu budovy knihovny na Bezručově ulici. V soutěži zvítězil návrh architektonického studia Čtyřstěn – Ing. arch. Karla Kubzy a Ing. arch. Milana Joji.

Od roku 2017 funguje pod správou knihovny knihobudka, která je umístěna na Masarykově náměstí. Byla adaptována z vysloužilé telefonní budky.

Knihovní jednotky celkem 56 556, registrovaní čtenáři 3 247, z toho do 15 let 951, výpůjčky celkem 215 211 (2018).

V Rožnově pod Radhoštěm se nachází 130 pojmenovaných ulic a 2 náměstí, tj. celkem 132. Seznam všech pojmenovaných ulic naleznete v samostatném článku

• Považská Bystrica, Slovensko
• Śrem, Polsko
• Bergen, Dolní Sasko, Německo[23]
• Körmend, Maďarsko

• Rožnov pod Radhoštěm
• 
  Pohled na centrum města z Jurkovičovy rozhledny
• 
  Panoráma města, pohled z kopce Hlaváčky u Valašské Bystřice
• 
  Valašské muzeum v přírodě
• 
  Městská knihovna
• 
  Gymnázium
• 
  Křížová cesta
• 
  Zvonice
• 
  Skanzen – dřevěné městečko