Organizace spojených národů

Organizace spojených národů byla založena 24. října 1945 v San Franciscu (Spojené státy americké) na základě přijetí Charty Spojených národů 51 státy včetně tehdejšího Československa a významné podpory Rockefellerova fondu. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946 v Londýně.

Cílem OSN je zachování mezinárodního míru, bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také např. v Ženevě nebo ve Vídni. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem.

Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, jíž přísluší základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a jejíž rezoluce jsou právně závazné. Dalšími hlavními orgány OSN jsou

• Ekonomická a sociální rada OSN – ECOSOC,
• Poručenská rada OSN,
• Mezinárodní soudní dvůr
• Sekretariát, v jehož čele stojí generální tajemník OSN.

V roce 2001 OSN dostala Nobelovu cenu míru. Již dříve stejnou cenu dostaly Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (1954 a 1981), Dětský fond OSN (1965) a Mírové síly OSN (1988).

Úředními jazyky jsou angličtina, arabština, čínština, francouzština, ruština a španělština.[1]

Rada bezpečnosti (RB) má 15 členů. Charta OSN určuje 5 z nich jako stálé, Valné shromáždění volí 10 dalších států za členy nestálé na dvouleté období. Stálými členy Rady bezpečnosti s právem veta proti navrženým rezolucím jsou: Čína, Francie, Rusko, Spojené státy americké a Spojené království.

10 nestálých členů (v závorce rok ukončení mandátu): Albánie (2023), Brazílie (2023), Gabon (2023), Ghana (2023), Indie (2023), Irsko (2022), Keňa (2022), Mexiko (2022), Norsko (2022) a Spojené arabské emiráty (2023).

Česká republika byla v období po rozpadu Československa členem Rady bezpečnosti OSN poprvé a zatím naposledy v letech 1994–1995. V roce 2003 hostila 57. zasedání Valného shromáždění, které vedl tehdejší předseda Valného shromáždění Jan Kavan. Významné bylo také české předsednictví Ekonomické a sociální rady OSN v roce 1997.

Rozhodnutí Rady Bezpečnosti (Celosvětová nařízení) jsou přímo platná v každém členském státě.

Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) má 54 členů, volených na tříleté období Valným shromážděním. Funkční období členského státu končí 31. prosince posledního roku.

Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie, Rusko, Spojené království a USA. Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN. Rezolucí, která byla ten den přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá. O svolání může rozhodnout její předseda nebo pokud si to vyžádá většina členů Poručenské rady, Valného shromáždění nebo Rady bezpečnosti.

Antonín Novotný, československý prezident, v září roku 1960, na zasedání OSN.

Mezinárodní soudní dvůr má sídlo v Haagu. Má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na devítileté období. Při volbě musí být zohledněna zásada, že mají být zastoupeny všechny regiony světa a také jednotlivé právní kultury. Soud se řídí statutem, který byl přijat spolu s Chartou OSN. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní. Může projednávat spory, které mu předloží sporové strany, nebo spory stran, které v minulosti přiznaly jeho generální příslušnost.

OSN je důležitým činitelem v oblasti udržitelného rozvoje.

Cíle OSN do roku 2019:

1. snížit chudobu a sociální vyloučení
2. dosáhnout univerzálního primárního vzdělávání
3. prosazovat rovnost mužů a žen a poskytovat ženám více možností prosadit se ve společnosti
4. snížit dětskou úmrtnost
5. zlepšit zdraví matek
6. boj s HIV/AIDS, malárií a dalšími nemocemi
7. zajistit environmentální udržitelnost
8. vybudovat globální partnerství pro rozvoj
9. udržovat mezinárodní mír a bezpečnost

OSN má řadu odborných organizací, mj.:

• Mezinárodní organizace práce (ILO)
• Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO)
• Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO)
• Organizace pro výživu a zemědělství (FAO)
• Světová meteorologická organizace (WMO)
• Světová zdravotnická organizace (WHO)
• Mezinárodní měnový fond (MMF)
• Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE)
• Světová banka (WB)
  • Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (IBRD)
  • Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA)
• Mezinárodní fond pro rozvoj zemědělství (IFAD)
• Mezinárodní finanční korporace (IFC)
• Mezinárodní námořní organizace (IMO)
• Mezinárodní výzkumný a vzdělávací ústav pro podporu žen (INSTRAW)
• Mezinárodní telekomunikační unie (ITU)
• Centrum OSN pro lidská obydlí (Habitat)(UNCHS)
• Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD)
• Pozorovatelská mise OSN pro uvolňování napětí (UNDOF)
• Rozvojový program OSN (UNDP)
• Program OSN pro životní prostředí (UNEP)
• Ozbrojené síly OSN na Kypru (UNFICYP)
• Populační fond OSN (UNFPA)
• Mise OSN v Kosovu (UNMIK)
• Mise dobrovolné pomoci OSN v Afghánistánu a Pákistánu (UNGOMAP)
• Vysoký komisař Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR)
• Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF)
• Organizace OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO)
• Prozatímní jednotky OSN v Libanonu (UNIFIL)
• Vojenská pozorovatelská skupina OSN pro Írán a Irák (UNIIMOG)
• Institut OSN pro výcvik a výzkum (UNITAR)
• Vojenská pozorovatelská skupina OSN v Indii a Pákistánu (UNMOGIP)
• Pozorovatelská skupina OSN ve Střední Americe (UNOGCA)
• Pozorovatelská skupina OSN v Libanonu (UNOGIL)
• Pozorovatelská mise OSN v Ugandě a Rwandě (UNOMUR)
• Ochranné a stabilizační síly OSN v bývalé Jugoslávii (UNPROFOR, IFOR, SFOR, KFOR)
• Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA)
• Dozorčí organizace OSN pro dodržování příměří (UNTSO)
• Univerzita OSN (UNU)
• Světová poštovní unie (UPU)
• Rada pro světovou výživu (WFC)
• Rozvojový fond OSN pro ženy (UNIFEM)
• Světový potravinový program (WFP)
• Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO)
• United Nations Office on Sport for Development and Peace

Švýcarská poštovní správa pro potřeby Evropského úřadu OSN v Ženevě opatřila část emisí švýcarských poštovních známek od roku 1950 přetiskem NATIONS UNIES OFFICE EUROPÉEN. O pět let později pak vydala speciální emise (tedy nikoli přetisk) s označením NATIONS UNIÉS a HELVETIA, v švýcarské měně. O další 4 roky později, roku 1959 byly vydávány první emise známek OSN, i nadále se švýcarskou měnou.[2]

Model OSN pro středoškolské a vysokoškolské studenty je největším vzdělávacím projektem Asociace pro mezinárodní otázky (v rámci Pražského studentského summitu), který se koná každoročně od září do března na Vysoké škole ekonomické.

Podobné modely jsou vytvářeny i na regionální úrovni, např. Debatní liga Hodonín, Plzeňská diplomatická simulace.

Od léta roku 2015 předsedá Radě OSN pro lidská práva blízkovýchodní monarchie Saúdská Arábie, která je kritizována za hrubé porušování lidských práv.[3]

Spojené státy 19. června 2018 oficiálně oznámily, že odcházejí z Rady OSN pro lidská práva. Podle americké velvyslankyně při OSN Nikki Haleyové si orgán z lidských práv pouze střílí a jedná jen ve vlastním zájmu.[4]

8. dubna 2022 bylo rozhodnutím Valného shromáždění OSN vyloučeno Rusko z Rady pro lidská práva na základě evidence řady případů mučení a vražd ukrajinských civilistů příslušníky ruské armády v průběhu Ruské invaze na Ukrajinu  [5]

Rada bezpečnosti OSN je kritizována za exkluzivní klub stálých členů a právo veta. Charta Spojených národů dává Radě legislativní, výkonnou i soudní pravomoc.[6] Přesto není OSN s to zabránit konfliktům.

Dále to jsou skandály kolem programu Potraviny za ropu,[7] dětské prostituce a pornografie[8] či sexuálního obtěžování.[9]

Podle některých jsou organizace OSN, jako například Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), údajně zpolitizované.[10]

Administrativa Spojených států amerických včetně prezidenta Donalda Trumpa kritizovala OSN za spojování podpory umělých potratů s bojem proti pandemii covidu-19.[11] OSN podle ekvádorských pro-life skupin nabídla Ekvádoru pomoc proti pandemii covidu-19 pod podmínkou, že povolí umělé potraty na požádání matky.[12] Dle vyjádření úředníků OSN pro agenturu AFP nic takového podmínkou zaslání humanitární pomoci nebylo a doporučení respektovala zákony Ekvádoru a nepožadovala jejich změnu.[13]