Mezinárodní organizace práce

Boj proti nucené práci je pro Mezinárodní organizaci práce jednou z hlavních priorit. Historicky byla nucená práce považována zejména za znak kolonialismu a hlavním úkolem organizace bylo stanovení minimálních standardů, které by ochránily původní obyvatele kolonií před ekonomickým zneužíváním. Po roce 1945 se cíl organizace změnil – začala se snažit o vytvoření univerzálního a jednotného standardu, který by vycházel z poznatků o různých politicky či ekonomicky motivovaných systémech nucené práce, získaných během druhé světové války. Tento projekt však nebyl úspěšný – jeho realizaci znemožnila jak studená válka, tak mnohé výjimky vyžadované koloniálními mocnostmi. Od šedesátých let je snaha zařadit pracovní standardy mezi základní lidská práva znesnadňována vládami nově samostatných postkoloniálních zemí, které považují možnost kontrolovat pracovní sílu za nezbytnou, mají-li podporovat rychlý ekonomická růst a vývoj.[7]

Na Mezinárodní konferenci práce, konané v červnu 1998, bylo přijato Prohlášení MOP o zásadách a právech v práci. Tímto prohlášením státy přislíbily podporu a ochranu práva na sdružování a práva na kolektivní vyjednávání. Dále se zavázaly k odstranění všech forem nucené či povinné práce, zakázání dětské práce a odstranění všech forem diskriminace.[8] S přijetím tohoto prohlášení zavedla Mezinárodní organizace práce také program InFocus, který kontroluje procesy a jiné činnosti technické spolupráce, které souvisí s realizací tohoto prohlášení. Program má mimo jiné za úkol také zvyšování veřejného povědomí o tomto prohlášení. V roce 2001 byla publikována první globální zpráva programu InFocus. Na jejím základě vyhlásila Správní rada MOP Speciální akční program boje proti nucené práci.[9] Od svého počátku je tento akční program zaměřen na zvyšování veřejného povědomí o různých formách nucené práce a na podporu potlačení jakýchkoli forem nucené práce. Od zavedení akčního programu bylo provedeno několik tematicky či geograficky zaměřených studií, jež se zabývaly různými aspekty nucené práce – prací sloužící k umoření dluhu (ang. bonded labour), nevolnictvím, nucenými pracemi v domácnosti, nucenými vězeňskými pracemi, obchodem s lidmi a jinými.

Právo pracovníků na ustanovení minimální mzdy je upraveno Úmluvami MOP č. 26 a 131 o stanovení minimální mzdy z let 1928 a 1995. Zákony o minimální mzdě má dnes většina vyspělých a středně pokročilých zemí, v různých zemích však nabírají různé podoby. Jednou z nich je národní, vládou stanovená hranice minimální mzdy, druhým typem je rovněž národní minimum, stanovené prostřednictvím kolektivního vyjednávání, a posledním je minimální mzda stanovená kolektivním jednáním, která se však vztahuje pouze na zaměstnance v daném odvětví.[10]

Mezinárodní organizace práce je hlavní agenturou Organizace spojených národů, která se zabývá problematikou přítomnosti viru HIV na pracovišti. MOP si je vědoma, že vir HIV může mít devastující vliv na pracovní sílu a její produktivitu, a může tak představovat obrovské břemeno jak pro pracovníky a jejich rodiny, tak pro společnost jako celek. MOP se proto zabývá bojem proti viru HIV již od roku 1998. V červnu 2001 přijala správní rada MOP Soubor pravidel Mezinárodní organizace práce pro HIV/AIDS na trhu práce, které bylo uvedeno v platnost na speciálním zasedání Valného shromáždění OSN.[11] Ve stejném roce se MOP stala spolusponzorem Společného programu Organizace spojených národů k HIV/AIDS (tzv. UNAIDS). Na 99. Mezinárodní konferenci práce, konané v roce 2010, bylo přijato Doporučení MOP k HIV/AIDS na trhu práce, které se stalo prvním mezinárodním pracovním standardem, týkajícím se HIV nebo AIDS. Toto doporučení obsahuje soubor pravidel, které mají ochránit práva HIV-pozitivních pracovníků a jejich rodin, stejně jako návrhy na zlepšení prevence nákazy.[12]

Orgánem Mezinárodní organizace práce, který se tomuto tématu věnuje, je agentura ILOAIDS. ILOAIDS vykonává řadu funkcí v oblastech poradenství, výzkumu a technické pomoci týkající se problematiky HIV/AIDS a trhu práce. Pracuje rovněž na propagaci sociální ochrany jako prostředku ke snižování nebezpečí nákazy virem HIV a k omezení vlivu na pracovníky nakažené či jinak ovlivněné virem HIV. Nynějším projektem ILOAIDS je kampaň "Dostaňme se k nule”, jež má za cíl snížit počet nově nakažených virem HIV, počet úmrtí spojených s AIDS, a počet diskriminace na základě HIV na nulu, a to do konce roku 2015.[13] Na základě této kampaně ILOAIDS rovněž nabízí dobrovolné a důvěrné testování na pracovišti. Tato iniciativa je známá pod názvem VTC@WORK.[14]

Pro ochranu práv migrujících pracovníků přijala Mezinárodní organizace práce několik úmluv, například Úmluvu MOP o migrujících pracovnících (doplňková ustanovení), z roku 1975, nebo Úmluvu OSN o právech migrujících pracovníků a členů jejich rodin z roku 1990.[15]

Pracovníci v domácnosti jsou lidé, kteří vykonávají řadu prací a úkolů v domácnostech ostatních lidí – mohou například vařit, uklízet, či pečovat o děti. Z historických a společenských důvodů – ženy tradičně vykonávaly tyto činnosti bez nároku na mzdu – tito pracovníci často nejsou zahrnuti do prostředků a projektů sociální ochrany a ochrany práce. K ochraně práv pracovníků v domácnosti byla přijata Úmluva MOP o důstojné práci pro pracovníky v domácnosti, platná k 16. červnu 2011.[16]

Cílem Mezinárodní organizace práce je proces globalizace, který je inkluzivní a demokratický, a který poskytuje příležitosti a hmatatelné výhody pro všechny země a jedince. V odpovědi na tvrzení, že v rámci multilaterálního systému MOP neexistuje orgán, který by adekvátně pokrýval problematiku sociálního rozměru globalizace, vytvořila v únoru 2002 Správní rada MOP Světovou komisi pro sociální rozměr globalizace. Správa této komise s názvem Spravedlivá globalizace: vytvoření příležitostí pro všechny je prvním pokusem o dialog mezi zástupci různých zájmů a názorů na sociální rozměr komunikace, jehož cílem bylo zejména nalezení kompromisu v jedné z nejpalčivějších otázek současnosti.[17]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku International Labour Organization na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Mezinárodní organizace práce na Wikimedia Commons
• (anglicky) Oficiální stránky
• (anglicky) Oficiální stránky OSN