Stařeč

První zmínka o Starči (Starice) je již v zakládací listině třebíčského kláštera z roku 1101, roku 1231 měla být farnost svěřena patronátu kostelu svatého Petra v Brně, potvrzeno je to roku 1331, kdy král Jan Lucemburský sdělil přání, aby desátky z farnosti byly odváděny právě kostelu svatého Petra. V roce 1231 již měl být postaven kostel svatého Jakuba. Stařeč pak byla zastavena Bohušovi z Holoubka, od roku 1340 je uváděn jako Bohuš ze Starče. Markrabě Karel se pokusil po sporech s Bohušem prostřednictvím Smila z Lichtenburka vyplatit Stařeč, Brtnici a Rouchovany, ale to se mu roku 1343 nepovedlo a tak majitelem těchto vesnic zůstal Bohuš ze Starče. Až Jan Jindřich kolem roku 1370 zakoupil Rokštejn a připojil k němu vesnice Stařeč, Slavice, Římov, Okříšky, Číchov, Petrovice, Jestřebí, Přibyslavice, Čáslavice, Dolní Smrčné, Lhotu, Ruprechtice a Malé a ty odkázal pak synovi Janu Soběslavovi. Bohuš ze Starče tak byl vyplacen a zemřel v roce 1376.[4]

Rokštejn a okolní vesnice následně po disputacích mezi sourozenci získal brzy poté Hynek z Valdštejna, který k majetku připojil i Sádek a k sádeckému panství připojil Stařeč, Slavice, Římov a Čáslavice. Valdštejnové byli majiteli vesnice do roku 1498, kdy jej získal spolu se Sádkem Vilém z Pernštejna. V roce 1534 byla Stařeč povýšena králem Ferdinandem I. na městečko.[4] Roku 1547 vesnice téměř celá vyhořela.[5]

V roce 1553 byl do kostela pořízen nejstarší zvon, v roce 1597 pak byla postavena věž s ciferníkem. V 16. století byla postavena budova radnice.[4]

V roce 1620 byl Sádek pro účast Perštejnů na stavovském povstání zkonfiskován a získali jej i s panstvím Cerboniové, ti je pak roku 1677 prodali Bohumíru Wallforfovi. V roce 1662 je poprvé uveden místní učitel. V roce 1796 rod Walldorfů vymřel a panství získal František Kajetán Chorinský, ten panství vlastnil až do reforem. V roce 1754 byl kostel svatého Jakuba přestavěn do barokní podoby, do roku 1858 působila škola v budově čp. 28 a později v radnici. V roce 1883 byla postavena nová čtyřtřídní školní budova.[4]

V letech 1805 a 1809 prošli Starčí francouzští vojáci, roku 1866 pak také pruští vojáci. V roce 1874 byl ve vsi založen Čtenářský spolek, roku 1875 záložna a roku 1902 raiffeisenka.[4] V roce 1904 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů.[6] Roku 1909 byla přestavěna budova radnice a roku 1925 získala Stařeč svoje dnešní pojmenování. V roce 1938 byl v místní škole ubytován pluk německých vojáků a bylo přerušeno vyučování. Roku 1944 pak byl poprvé otevřen žňový útulek pro děti předškolního věku, v roce 1945 byla založena mateřská škola ve vsi a ta pak byla přemístěna roku 1948 do nové budovy. V roce 1998 byla škola rozšířena a po roce 2001 byla mateřská škola přesunuta do jiné budovy.[5]

V roce 1972 byl postaven vodojem nad obcí, ten ale roku 2020 již nedostačuje a tak se plánuje stavba nového vodojemu pro městys.[7]

Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[8]

V roce 2016 obec koupila budovu bývalé sokolovny z roku 1919, zatím není jasné využití, ale dle městyse se jedná například o knihovně.[9] v roce 2017 došlo k předání pamětní plakety potomkům vysídlených uprchlíků z Itálie, kteří se usídlili ve Starči a následně se po druhé světové válce vrátili do Itálie.[10] Plaketa do rukou Fabiena Benuzziho byla z rukou starosty Čestmíra Linharta předána 12. listopadu 2017, tu obdržel in memoriam Tullio Benuzzi, ten se ve Starči před mnoha lety narodil.[11]

V roce 2019 byla pro sbor dobrovolných hasičů ve Starči pořízena nová hasičská zbrojnice, ta byla slavnostně otevřena v květnu téhož roku, celkové náklady na stavbu zbrojnice dosáhly 8 milionů Kč, kdy 7 milionů získala obec z dotačních programů. Hasiči v roce 2019 slaví 115. výročí fungování v obci.[12]

V roce 2020 vznikla petice proti vybudování sociálního bydlení v lokalitě Niva. Investorem by měl být podnikatel Michael Kralert, který z Třebíče pochází a chce vybudovat 18 bytů s dotovaným bydlením.[13] Petiční výbor byl nazván Klidná Stařeč. Starosta na základě petice stornoval stavební povolení na stavbu bytových domů. Projekt by měl být zrealizován v roce 2023. Bylo oznámeno, že na konci února roku 2020 dojde k setkání investora a občanů obce.[14] V roce 2021 byl postaven městysem na místě někdejšího lihovaru nový bytový dům s dostupným bydlením pro mladé rodiny.[15]

Do roku 1849 patřila Stařeč do sádeckého panství, od roku 1850 patřila do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.[16]

Nádraží Stařeč

Nedaleko obce je umístěno železniční nádraží Stařeč, kterým probíhá železniční trať č. 241. Obcí prochází cyklistická trasa 5212.

• František Dlouhý (1911–2000), malíř, grafik a scénograf
• Leopold Joura (1907–1962), geograf, docent, překladatel z albánštiny, redaktor, pedagog
• Bernard Grün (1901–1972), hudební skladatel
• Milan Klusák (1923–1992), diplomat, profesor, ministr kultury
• Milan Kratochvíl (* 1924), chemik
• František Muška (1892–1942), manažer
• František Pernička (1948–2010), fyzik, čestný občan Starče
• Bedřich Václavek, entomolog (znalec rodu sekáčů)

• 
  Kostel svatého Jakuba Staršího
• 
  Fara
• 
  Obecní úřad