Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků

Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků obsahuje existující i zaniklé poděbradské sochy, plastiky, symboly, kenotafy, křížky a pamětní desky (PD), které připomínají významné události, osobnosti, lokality nebo epochy.

Seznam

Seznam není kompletní. Datum odpovídá datu odhalení (pokud je známo), případně datu umístění. Adresa pak nejbližšímu domu v ulici, ve které (nebo u které) je objekt umístěn.

Dochované

ObjektObrázekUmístěníDatumGaleriePopis
Busta Antonína DvořákaLázeňský park
(50°8′41″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
1961
Kategorie „Bust of Antonín Dvořák in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Bronzová busta Antonína Dvořáka od akademického sochaře Jana Pichla (*1935). Materiál: žula, bronz.
Busta Bedřicha SmetanyLázeňský park
(50°8′38″ s. š., 15°7′14″ v. d.)
1937
Kategorie „Bust of Bedřich Smetana in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Busta Bedřicha Smetany od sochaře Josefa Wagnera (1901–1957).
Busta Franze KafkyJiřího náměstí
(50°8′33″ s. š., 15°7′2″ v. d.)
2010Busta od akademického sochaře Jana Pichla je umístěna na domu, kde žila matka Franze Kafky Julie Kafková (roz. Löwy). Franz Kafka v domě často pobýval.
Busta Ludvíka KubyBusta na hrobu Ludvíka Kuby na poděbradském hřbitově.
Busta S. K. NeumannaNa Skupici
(50°8′21″ s. š., 15°7′58″ v. d.)
Kategorie „Busta S. K. Neumanna (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Busta na domě v ulici Na Skupici, kde Stanislav Kostka Neumann pobýval.
Čtyři roční obdobíLázeňský park
(50°8′39″ s. š., 15°7′15″ v. d.)
Keramická figurální kašna od sochaře Zdeňka Lindovského (*1943).
FontánaLázeňský park
(50°8′42″ s. š., 15°7′17″ v. d.)
Kategorie „Fontána u Hotelu Libenský (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Fontána tvořící součást vodního prvku. Parčík za Hotelem Libenský.
FontánaLázeňský park
(50°8′55″ s. š., 15°7′24″ v. d.)
Kategorie „Fontána (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Fontána zhotovená vedle budovy tzv. Pentagonu.
KašnaLázeňská 363/5
(50°8′40″ s. š., 15°7′13″ v. d.)
Keramická kašna.
Křížek (Kluk)Na Hrázce
(50°7′55″ s. š., 15°6′46″ v. d.)
Křížek (Polabec)Jabloňová
(50°8′38″ s. š., 15°6′12″ v. d.)
1941
Křížek (Přední Lhota)Průběžná
(50°8′8″ s. š., 15°5′34″ v. d.)
1885
Křížek (Velké Zboží)Poděbradská
(50°9′39″ s. š., 15°6′ v. d.)
1882
Křížek (Žižkov)Roh ulic Kunštátské a Hraniční
(50°9′16″ s. š., 15°7′57″ v. d.)
1885Litinový křížek na kamenném podstavci z roku 1885. Na hranici církevních pozemků jej nechal poděbradský děkan Leopold Kotrbelec.
Křížek na břeu LabeSkupice
(50°8′20″ s. š., 15°7′33″ v. d.)
Cca 2019
Lustry z taveného sklaLázeňská 363/5
(50°8′40″ s. š., 15°7′13″ v. d.)
Lustry z taveného skla od Stanislava Libenského (1921–2002) a Jaroslavy Brychtové (1924–2020). Nacházejí se v interiéru dnešní kavárny Viola.
Mariánský sloupJiřího náměstí
(50°8′34″ s. š., 15°7′3″ v. d.)
1765
Kategorie „Maria column in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Připomínka morové epidemie, která město postihla roku 1714. Pravděpodobně dílo místního sochaře Josefa Bergmana. Kulurní památka.
Misionářský kříž (Jiráskova ulice)Jiráskova
(50°8′37″ s. š., 15°7′27″ v. d.)
1859Železný kříž z roku 1886 nahradil původní dřevěný kříž od roku 1859 připomínající misií redemptoristů.
Misionářský kříž (Zámostí)Pražská
(50°8′26″ s. š., 15°6′55″ v. d.)
Plechový kříž je památkou na působení jezuitské misie z roku 1775, vedené Antonínem Koniášem.
Montreálské sloupyLázeňská
(50°8′39″ s. š., 15°7′16″ v. d.)
Kategorie „Centrální a letní lázně (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Skleněná plastika od Reného Roubíčka (1922–2018). Nachází se v budově Letních a centrálních lázní (od roku 2021 Hotel Chariclea).
Památník 100. výročí založení čs. republikyŠkolní
(50°8′47″ s. š., 15°7′0″ v. d.)
2018
Kategorie „Památník 100. výročí založení československé republiky (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Dílo sochaře Davida Exnera (*1970). Památník byl odhalen 24. října 2018.[1]
Památník čs. letcůmV Boru
(50°6′38″ s. š., 15°7′18″ v. d.)
2011
Kategorie „Památník letců čs. armády (Přední Lhota)“ na Wikimedia Commons
Připomíná letce, který zahynuli v prosinci 1945 při leteckém neštěstí. Dne 14. prosince 1945 se ve sněhové vánici zřítil letoun Siebel Si-204D. Osm osob na palubě zahynulo.[2]
Památník Ludvíka KubyKubovy sady
(50°8′25″ s. š., 15°7′26″ v. d.)
2013Památník Ludvíka Kuby od sochařky Zuzany Čížkové (*1982).
Památník obětem fašistické zločinnostiZámecké nádvoří
(50°8′31″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
22. srpna 1948[3]
Kategorie „World War memorial in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Památník od akademického sochaře Karla Lidického.
Památník obětem války v KlukuRoh ulic Kolínská a Sokolečská
(50°7′49″ s. š., 15°6′41″ v. d.)
Kategorie „Kluk (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Památník věnovaný obětem první a druhé světové války.
Památník obětem války v PolabciJabloňová
(50°8′36″ s. š., 15°6′10″ v. d.)
Kategorie „Polabec“ na Wikimedia Commons
Památník věnovaný obětem první a druhé světové války.
Památník obětem války v Přední LhotěPrůběžná
(50°8′8″ s. š., 15°5′36″ v. d.)
Kategorie „Památník obětem války (Přední Lhota)“ na Wikimedia Commons
Památník věnovaný obětem první a druhé světové války. Roku 2018 byla na památník vrácena busta T. G. Masaryka.
Památník obětem války ve Velkém ZbožíPoděbradská
(50°9′38″ s. š., 15°6′3″ v. d.)
Kategorie „Velké Zboží“ na Wikimedia Commons
Památník věnovaný obětem první světové války.
Památník Ondřeje ChebďovskéhoNa Zámostí
(50°8′23″ s. š., 15°6′48″ v. d.)
Památník připomíná osudy exulanta Ondřeje Chebďovského.
Památník poděbradským ŽidůmHusova
(50°8′40″ s. š., 15°6′51″ v. d.)
10. září 2011[4]Deska připomíná 216 obětí holocaustu z řad poděbradských Židů, které ve své knize Židé v Poděbradech a okolí identifikovala Blanka Rozkošná. Grafickou podobu zpracovala Radka Folprechtová.[5] Odhalení se účastnili předseda pražské židovské obce František Bányai a vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon.[6]
PD básnířky Oleny TelihyPoděbrady, nám. T.G.Masaryka 437/1
(50°8′43″ s. š., 15°7′16″ v. d.)
2003Pamětní deska připomínající ukrajinskou básnířku Olenu Telihu. Nachází se u zadního vchodu dnešního Hotelu Libenský.[7]
PD československým legionářůmPoděbrady, Školní 556
(50°8′48″ s. š., 15°7′ v. d.)
1998Umístěna v budově ZŠ T. G. Masaryka.[8]
PD československým legionářůmDruhé zámecké nádvoří
(50°8′30″ s. š., 15°7′10″ v. d.)
1. srpna 1937
2018
Pamětní deska vznikla přičiněním Nezávislé jednoty legionářů v roce 1937. Umístěna byla na druhém zámeckém nádvoří. Později byla desítky let uložena v depozitáři Polabského muzea. Obnovená deska byla odhalena dne 25. října 2018.[9]
PD Františka TurinskéhoJiřího náměstí 41/12
(50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Kategorie „Plaque of František Turinský (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pamětní deska Františka Turinského. Autorem je sochař Bohuslav Schnirch.
PD gen. Františka BláhyRiegrovo nám. 4/27
(50°8′36″ s. š., 15°7′18″ v. d.)
2015Pamětní deska velitele Obrany národa gen. Františka Bláhy.[10]
PD Jana HellichaPalackého 68
(50°8′31″ s. š., 15°7′22″ v. d.)
Pamětní deska připomíná lékárníka a zakladatele poděbradského muzea Jana Hellicha.
PD Jana HusaJiřího náměstí 41/12
(50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Kategorie „Relief of Jan Hus (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pamětní deska na fasádě městské knihovny připomíná Jana Husa.
PD Josefa Mašína a Zdeny MašínovéZámecké nádvoří
(50°8′31″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
28. června 2003
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Připomíná nacisty popraveného Josefa Mašína a jeho komunisty umučenou manželku Zdenu Mašínovou. Vznik desky inicioval Milan Paumer.[10][11]
PD knížete Arnošta Filipa HohenloheLázeňská ulice
(50°8′41″ s. š., 15°7′15″ v. d.)
Pamětní deska připomíná majitele poděbradského panství Arnošta Filipa Hohenlohe, který se zasloužil o vznik místních lázní.
PD Ludvíka KubyPalackého
(50°8′33″ s. š., 15°7′18″ v. d.)
1963
Kategorie „Reliefs in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Bronzová pamětní deska Ludvíka Kuby v místě jeho rodného domu. Autor Jan Lauda.
PD Milady HorákovéDr. Horákové 561/44
(50°8′56″ s. š., 15°7′4″ v. d.)
1990Pamětní deska věnovaná památce komunisty popravené političky Milady Horákové.[10] Desku v roce 1990 odhalil Václav Havel. Deska vznikla z iniciativy místního sboru Církce československé husitské a převším faráře Josefa Šamánka.[12]
PD Milana PaumeraPrvní nádvoří zámku
(50°8′31″ s. š., 15°7′10″ v. d.)
6. října 2012[10]Pamětní deska připomíná Milana Paumera, člena skupiny bratří Mašínů.[13]
PD na chudinské opatrovněProftova 309/19
(50°8′43″ s. š., 15°7′31″ v. d.)
1906Připomínka daru domu chudinské opatrovně manželi Františkem a Johannou Proftovými.
PD obětem druhé světové válkyAlešova
(50°8′57″ s. š., 15°7′25″ v. d.)
Připomíná zabité železničáře Františka Bohuslavického a Josefa Hubáčka.[2]
PD obětem fašismuJiráskova
(50°8′42″ s. š., 15°7′40″ v. d.)
Pamětní deska věnovaná obětem fašismu z řad sklářů je umístěna u vchodu do skláren.[10]
PD obětem první světové válkyJiřího náměstí
(50°8′33″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
1938
Kategorie „Pomník Jiřího z Poděbrad“ na Wikimedia Commons
Součást pomníku Jiřího z Poděbrad.
PD obětem první světové válkyJiřího náměstí 41/12
(50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
28. října 1928
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Pamětní desky obětem první světové války jsou umístěny na fasádě městské knihovny.
PD osobností gymnáziaStudentská 166/9
(50°8′44″ s. š., 15°7′1″ v. d.)
2018Pamětní deska osobnostem poděbradského gymnázia.[14]
PD Otakara VondroviceRiegrovo nám.
(50°8′38″ s. š., 15°7′20″ v. d.)
2005Pamětní deska připomínající lékaře a pianistu Otakara Vondrovice.[15]
PD s bustou P. Matěje RössleraPalackého
(50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
1969
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Pamětní deska z roku 1969 je umístěna na průčelí katolické fary. Připomíná zakladatele českého ovocnářství Matěje Rösslera. Hlavní autor Milan Havlíček. Materiál: žula, slitiny hliníku.
PD padlým SokolůmTyršova
(50°8′45″ s. š., 15°7′30″ v. d.)
24. července 1927
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Pamětní deska na budově sokolovny připomíná členy Sokola padlé za první světové války.
PD padlým SokolůmTyršova
(50°8′45″ s. š., 15°7′30″ v. d.)
1928
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Pamětní deska na budově sokolovny připomíná členy Sokola padlé za první světové války.
PD Prvního pramene PoděbradkyJiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří zámku
(50°8′30″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Pamětní deska v místě prvního pramene minerálky Poděbradka (Pramen Bülow).
PD Rudolfa VaňkaJiráskova 740/6
(50°8′36″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Pamětní deska připomíná poštovního zřízence popraveného roku 1944 v Mnichově. Je umístěna ve vchodu do pošty.[10]
PD Ukrajinská hospodářská akademie v PoděbradechJiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří
(50°8′29″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Pamětní deska připomíná ukrajinskou školu sídlící v Poděbradech v meziválečných letech.
PD Václava DostalaHusova 131/123
(50°9′6″ s. š., 15°6′32″ v. d.)
Pamětní deska připomíná legionáře Václava Dostala padlého v první světové válce.
PD v místě synagogyHusova
(50°8′40″ s. š., 15°6′51″ v. d.)
Připomíná poděbradskou synagogu zbořenou na přelomu 50. a 60. let kvůli rozšíření silnice.
Plaketa 1 – GymnáziumStudentská 166/9/44
(50°8′44″ s. š., 15°7′1″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na budově poděbradského gymnázia.
Plaketa 2 – Základní škola T. G. MasarykaŠkolní 556/1
(50°8′48″ s. š., 15°7′ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na budově Základní školy T. G. Masaryka.
Plaketa 3 – Vila KatušePalachova 221/7
(50°8′47″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na penzionu Vila A. Málka (dříve Vila Katuše). Stavbu roku 1910 navrhli architekti František Janda a Jan Mayer.
Plaketa 4 – Kostel Církve československé husitskéDr. Horákové 561/44
(50°8′56″ s. š., 15°7′4″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na budově husitského kostela.
Plaketa 7 – Školní statekHusova 1/178
(50°9′23″ s. š., 15°6′26″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na budově školního statku v Malém Zboží. Připomíná jeho zakladatele, kterým byl renesanční stavitel Giovanni Battista Aostalli de Sala.
Plaketa 9 – SokolovnaTyršova 26/9
(50°8′44″ s. š., 15°7′30″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na budově Sokolovny.
Plaketa 11 – RádiovkaNa Zálesí 530
(50°8′17″ s. š., 15°8′40″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná u vchodu do Radiotelegrafní vysílací stanice.
Plaketa 12 – Generálmajor Ing. Rudolf Severin KrzákNa Skupici 602/3
(50°8′24″ s. š., 15°7′35″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na domě, kde v letech 1952–2004 žil generálmajor Rudolf Krzák.
Plaketa 13 – Generál Václav KordaDr. horákové 268/16
(50°8′47″ s. š., 15°6′57″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Plaketa umístěná na domě, kde v letech 1923–1939 žil pozdější generál Václav Korda.
Plaketa 14 – Spisovatel Jan ZábranaDr. Boučkova 337/18
(50°9′ s. š., 15°6′50″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa umístěná na vile postavené prarodiči spisovatele Jana Zábrany.
Plaketa 15 – Básník všech zamilovanýchJiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří
(50°8′29″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa připomíná obyvatele zámku Hynka z Poděbrad.
Plaketa 16 – Spoluzakladatel státuPalackého 130/55
(50°8′29″ s. š., 15°7′45″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa připomíná Josefa Martínka, novináře a jednoho ze signatářů Pittsburské dohody.
Plaketa 17 – Poděbradský pokladPoděbrady 1278
(50°7′56″ s. š., 15°8′20″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Plaketa připomíná nález pokladu denárů z 10. století, ke kterému došlo roku 1936 při stavbě dostihového závodiště.
Plaketa 18 – Prof. Jan Vladimír HráskýNáměstí 5. května 3
(50°8′36″ s. š., 15°7′16″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa v místě kde stával dům prof. Jana V. Hráského.
Plaketa 19 – Rodinná vila DostálkaHusova 131/123
(50°9′6″ s. š., 15°6′34″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa na rodném domě legionáře Václava Dostala.
Plaketa 20 – Rodina KerhartovaJiráskova 275/22
(50°8′44″ s. š., 15°7′44″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Plaketa na domě, kde v minulosti žila rodina Kerhartova. Zejména Oldřich Kerhart, Vojtěch Kerhart a Jaromír Kerhart.
Plaketa 21 – Vznešená dvojčataJiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří
(50°8′30″ s. š., 15°7′11″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa připomíná smrt manželky králě Jiřího Kunhuty ze Šternberka při porodu dvojčat Kateřiny a Zdeňka.
Plaketa 22 – Fričův důmPalachova 425/22
(50°8′51″ s. š., 15°7′ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa připomíná stavitele domu lesního radu Jana Friče. Později v něm žila první poděbradská dětská lékařka a regionální historička Jarmila Hellichová.
Plaketa 23 – Dudák z PolabíPalackého 76/31
(50°8′31″ s. š., 15°7′27″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa na rodném domě folkloristy Alberta Peka.
Plaketa 24 – Vězni poděbradské věžeJiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří
(50°8′30″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa připomíná vězně držené ve věži poděbradského zámku.
Plaketa 25 – Probošt a spisovatelPalackého 73/25
(50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa připomíná Františka Lukeše.
Plaketa 26 – Poděbradská básnířkaPionýrů 214/6
(50°8′44″ s. š., 15°7′7″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kovová plaketa připomíná spisovatelku Helenu Kohoutovou.
Plastika Do nového dílaPalackého 79
(50°8′31″ s. š., 15°7′26″ v. d.)
Kategorie „Plastika Do nového díla (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Plastika od sochaře Antonína Štrunce.
Plastika nad vchodem spořitelnyRiegrovo náměstí
(50°8′36″ s. š., 15°7′18″ v. d.)
1938
Kategorie „Městská spořitelna (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Keramická reliéfní plastika. Zhotovena podle návrhu Oldřicha Kerharta sochařem Josefem Matějů.
Plastika Tři srdceLázeňský park
(50°8′43″ s. š., 15°7′13″ v. d.)
2006
Kategorie „Plastika Tři srdce (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Keramická plastika od sochaře Milana Exnera.[7]
PlastikaLázeňská 363/5
(50°8′39″ s. š., 15°7′13″ v. d.)
Keramická plastika ve vstupní místnosti Galerie Ludvíka Kuby.
Poděbradský trpaslíkLázeňský park
(50°8′43″ s. š., 15°7′12″ v. d.)
30. léta
Kategorie „Socha trpaslíka (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Od roku 1937 stál v lázeňském parku vedle květinových hodin. V roce 1960 byl odstraněn jako buržoazní kýč a do parku vrácen po roce 1989.
Pomník Cíl memoriálu Pepy ČernýhoLázeňský park
(50°8′39″ s. š., 15°7′11″ v. d.)
1929V parku v sousedství lázeňského domu Libuše na veřejném prostranství se nachází pomníček Pepy Černého – zakladatele mezinárodního chodeckého závodu Praha - Poděbrady z roku 1929.
Pomník Jana Evangelisty PurkyněPurkyňovy sady
(50°8′37″ s. š., 15°7′28″ v. d.)
1960
Kategorie „Socha J. E. Purkyně (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pískovsocá socha J. E. Purkyně od Oskara Kozáka a Vladimíra Štrunce. Roku 1960 v městském parku nahradila sochu T. G. Masaryka.
Pomník Jiřího z PoděbradJiřího náměstí
(50°8′33″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
1896
Kategorie „Pomník Jiřího z Poděbrad“ na Wikimedia Commons
Měděná jezdecká socha Jiřího z Poděbrad zhotovená ve dvojnásobku životní velikosti. Poprvé vystavena na Národopisné výstavě v Praze roku 1895. Autor Bohuslav Schnirch. Kulturní památka.
Pomník Karla HamplaNám. 5. května
(50°8′36″ s. š., 15°7′13″ v. d.)
Pomník připomíná studenta Karla Hampla zastřeleného německými vojáky 9. května 1945.[10]
Pomník MUDr. Františka BoučkaPurkyňovy sady
(50°8′37″ s. š., 15°7′32″ v. d.)
Kategorie „Náhrobek Františka Boučka (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pískovcový pomník je náhrobkem lékaře Františka Boučka, který byl zakladatelem první poděbradské nemocnice. Obsahuje bronzovou plaketu od sochaře Bohuslava Schnircha. Je to pozůstatek zrušeného starého hřbitova.
Pomník S. K. NeumannaSady S. K. Neumanna
(50°8′24″ s. š., 15°7′42″ v. d.)
1960
Kategorie „Pomník S. K. Neumanna (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pomník je umístěn na Skupici v sadech S. K. Neumanna. Autoři: sochař Karel Lidický a architekt Vojtěch Kerhart. Slavnostního odhalení pomníku se mimo jiné účastnili Zdeněk Nejedlý, Lída Špačková, Stanislav Neumann, nebo Ludmila Pelikánová.[16]
Pomník vojákům Rudé armády(50°7′57″ s. š., 15°6′11″ v. d.)Pomník vojákům Rudé armády padlým v květnových bojích roku 1945.[2]
Reliéf nad vstupem do hotelového domuJana Opletala 77/9
(50°8′35″ s. š., 15°7′35″ v. d.)
1954–1958
Kategorie „Reliéf nad vstupem do 2. koleje ÚJOP (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pískovcový reliéf od Luboše Moravce.
Reliéf nad vstupem do kolejíJana Opletala 1065/11
(50°8′38″ s. š., 15°7′37″ v. d.)
1954–1958
Kategorie „Reliéf nad vstupem do 1. koleje ÚJOP (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pískovcový reliéf od Luboše Moravce.
Rudé srdceNa Valech
(50°8′40″ s. š., 15°6′52″ v. d.)
cca 1960
2016 (obnova)
Kategorie „Statues in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Rudé laminátové srdce bylo přibližně roku 1960 umístěno do lázeňského parku na místo, kde předtím stál oblíbený trpaslík.[17] Do veřejného prostoru před ZŠ Václava Havla jej roku 2016 vrátil umělec Lukáš Kladívko.
Sloup se sochou P. Marie SvatohorskéNa Zámostí
(50°8′24″ s. š., 15°6′51″ v. d.)
Kategorie „Mariánský sloup (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Postavena na připomínku nebezpečí, které městu hrozilo roku 1757, kdy po porážce v bitvě u Kolíně kolem města procházela poražená pruská armáda. Byla několikrát povalena a znovu obnovena. Kulturní památka.
Socha Alegorie ZeměLázeňský park
(50°8′42″ s. š., 15°7′6″ v. d.)
1960 (umístění)
Kategorie „Alegorie země (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Plastika od akademického sochaře Ladislava Beneše. Materiál: žula.
Socha Mládí - zdraví - krásaHusova
(50°8′44″ s. š., 15°6′44″ v. d.)
1963–1964
Kategorie „Mládí - zdraví - krása (Ladislav Novák)“ na Wikimedia Commons
Vápencová socha od Ladislava Nováka a J. Svojanského umístěná před vchodem do Hotelu Zámeček.
Socha Elektrifikace železnicHala nádražní budovy
(50°8′58″ s. š., 15°7′24″ v. d.)
Socha od akademického sochaře Jana Kodeta.
Socha Klečící dívkaLázeňský park
(50°8′49″ s. š., 15°7′17″ v. d.)
Kategorie „Klečící dívka (Otto Soukup)“ na Wikimedia Commons
Socha od sochaře Otto Sukupa.
Socha Na vlnáchLázeňský park
(50°8′48″ s. š., 15°7′14″ v. d.)
1982
Kategorie „Socha Koupání (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Bronzová socha od sochaře Jiřího Bímy. Jinde uváděn též název Koupání. Do rekonstrukce parku byl podstavec více do výšky.
Socha Žena s labutí (Léda s labutí)Lázeňský park
(50°8′56″ s. š., 15°7′21″ v. d.)
1961
Kategorie „Fountain with the statue of Leda and the Swan in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Bronzová socha od akademického sochaře Břetislava Bendy.
Socha Malá tanečniceLázeňský park
(50°8′44″ s. š., 15°7′10″ v. d.)
1958
Kategorie „Malá tanečnice (Jan Hána)“ na Wikimedia Commons
Bronzová socha na žulovém podstavci od akademického sochaře Jana Hány.
Socha Mateřská láskaLázeňský park
(50°8′37″ s. š., 15°7′11″ v. d.)
1960
Kategorie „Mateřská láska (Břetislav Benda)“ na Wikimedia Commons
Socha od akademického sochaře Břetislava Bendy. Materiál: mramor.
Socha Po koupeliNa Valech, Lázeňský park
(50°8′39″ s. š., 15°7′3″ v. d.)
Kategorie „Po koupeli (Poděbrady, Samohrd)“ na Wikimedia Commons
Socha z hořického pískovce. Sochař Karel Samohrd ji vytvořil roku 1934 pro umělecko-hospodářskou výstavu v Hořicích. V 60. letech byla koupena městem Poděbrady a umístěna do lázeňského parku. Kvůli poničení vandaly byla odstraněna. Roku 2017 byla opravena (mimo jiné doplnění ztracené hlavy a ruky) sochařovou pravnučkou Vlastou Samohrdovou a vrácena zpět do parku.
Socha PoselstvíNa Valech
(50°8′42″ s. š., 15°6′54″ v. d.)
1981
Kategorie „Poselství (Jaroslav Kolomazník)“ na Wikimedia Commons
Pískovcová socha z roku 1981 od akademického sochaře Jaroslava Kolomazníka. Architekt Jiří Liberský. Roku 2009 restaurována.
Socha Rybář s delfínemJiřího náměstí 20/1
(50°8′34″ s. š., 15°7′0″ v. d.)
1926Bronzová socha od architekta Vladimíra Drahoňovského. Atrium poděbradské radnice na Jiřího náměstí.
Socha sv. Anežky ČeskéNám. Anežky České
(50°8′30″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
2012Podle originálu ze 13. století zhotovena sochařkou Zuzanou Čížkovou.
Socha sv. Jana NepomuckéhoJiřího náměstí (originál)
(50°8′34″ s. š., 15°7′ v. d.)
Most (kopie)
(50°8′28″ s. š., 15°6′58″ v. d.)
1761
Kategorie „Socha svatého Jana Nepomuckého (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Socha byla zhotovena místním sochařem Josefem Bergmanem. Originál je vystaven na radnici a na původním místě sochy byla umístěna kopie. Starší kopie ze 60. let 20. století je vystavena v Turistickém informačním centru. Kulturní památka.
Socha sv. Jana Nepomuckéhonáměstí Anežky České
(50°8′30″ s. š., 15°7′24″ v. d.)
Socha umístěná ve vestibulu kostela Povýšení sv. Kříže.
Socha sv. VáclavaNám. Anežky České
(50°8′30″ s. š., 15°7′25″ v. d.)
1884
Kategorie „Statue of Saint Wenceslaus in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Socha od sochaře Josefa Šejbala.
Socha T. G. MasarykaLázeňský park
(50°8′37″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
Kategorie „Statue of Tomáš Garrigue Masaryk in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Kopie bronzové sochy akademického sochaře Otto Gutfreunda, která byla odstraněna za komunistického režimu.
Socha VesnaJiřího náměstí 41/12
(50°8′34″ s. š., 15°7′9″ v. d.)
Autor Karel Samohrd. V atriu městské knihovny. Socha pochází z původní výzdoby starší části lázeňského parku.[18]
Socha Vítězství práceJana Opletala
(50°8′33″ s. š., 15°7′34″ v. d.)
1937
Kategorie „Vítězství práce (Václav Nejtek)“ na Wikimedia Commons
Autor Václav Nejtek. Bronzová socha, muž a žena, u studentských kolejí.
Socha Poslední pohled na ztracený ráj (Vyhnání z ráje)Lázeňský park
(50°8′44″ s. š., 15°7′14″ v. d.)
1929
Kategorie „Socha Vyhnání z ráje (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Bronzová socha od akademického sochaře Jakuba Obrovského (1882–1949).
Socha Žena v lázniLázeňský park
(50°8′42″ s. š., 15°7′13″ v. d.)
1961
Kategorie „Žena v lázni (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Mramorová socha od akademickéo sochaře Břetislava Bendy.[7] Investor MNV Poděbrady.
Socha Žena s osuškouLázeňský park
(50°8′43″ s. š., 15°7′15″ v. d.)
1971–1973
Kategorie „Žena s osuškou (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Mramorová socha od Břetislava Bendy.[7] Socha původně stála vedle laminátového srdce v blízkosti květinových hodin.
Sousoší MírLázeňský park
(50°8′41″ s. š., 15°7′4″ v. d.)
1960
Kategorie „Mír (Karel Hladík, Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Sousoší od akademického sochaře Karla Hladíka.
Sousoší PietaRevoluční
(50°8′47″ s. š., 15°7′47″ v. d.)
1882Sousoší od sochaře Josefa Šejbala. V roce 1912 přesunuto z rohu Palackého a Havlíčkovy ulice.
Stéla na paměť Jiřího z Poděbrad a jeho projektu mírového svazu evropských národůJiřího náměstí
(50°8′32″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
Kategorie „Plaques in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Pískovcová stéla.
Výzdoba průčelí kolejíJana Opletala 1065/11
(50°8′38″ s. š., 15°7′37″ v. d.)
1954
Kategorie „Výzdoba průčelí 1. koleje ÚJOP (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Skleněné mozaiky instalované do průčelí budovy nad korunní římsou. Autor Antonín Drobník, realizace n. p. Železnobrodské sklo.
Vstupní portál havířského kostelíkaZámostí
(50°8′23″ s. š., 15°6′46″ v. d.)
1898
Kategorie „Vstupní portál havířského kostelíka (Poděbrady)“ na Wikimedia Commons
Pískovcový pseudogotický portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie v tympanonu od Bohuslava Schnircha.
Znak proboštstvíPalackého 73/25
(50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
Kategorie „Church of the Exaltation of the Holy Cross in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Znak proboštství nad vchodem do katolické fary od sochaře Bohuslava Schnircha.
Znak proboštstvíNám. Anežky České
(50°8′31″ s. š., 15°7′23″ v. d.)
Kategorie „Church of the Exaltation of the Holy Cross in Poděbrady“ na Wikimedia Commons
Znak proboštství nad vchodem do kostela Povýšení sv. Kříže od sochaře Bohuslava Schnircha.

Zaniklé

ObjektObrázekUmístění před odstraněnímDatumGaleriePopis
Busta Julia FučíkaLázeňský park, roh ulic Divadelní a Na Valech
(50°8′36″ s. š., 15°7′8″ v. d.)
1960Zároveň s odhalením busty byla přilehlá starší část lázeňského parku přejmenována na Park Julia Fučíka.[19] Po roce 1989 byla busta odstraněna a park přejmenován.
Busta V. I. LeninaLázeňský park
(50°8′50″ s. š., 15°7′17″ v. d.)
cca 1953[17]Busta V. I. Lenina od prof. Jana Laudy. Po roce 1989 odstraněna.
Fontána9. května
(50°8′51″ s. š., 15°6′48″ v. d.)
Odstraněna někdy po roce 1989.
FontánaLázeňský park
(50°8′40″ s. š., 15°7′4″ v. d.)
Keramická fontána. Odstraněna při revitalizaci parku po roce 2003.
Socha Krásná GalatheaLázeňský parkMramorová socha od sochaře Marquerose byla zapůjčena Národní galerií.[17] V parku již není.
Socha sv. BarboryNa Vinici1758Barokní socha od poděbradského sochaře Josefa Bergmanna stála v ústí ulice Na Vinici. Roku 1870 ji porazili a zničili splašení koně.[20]
Socha sv. GothardaHusova1761Barokní socha od poděbradského sochaře Josefa Bergmanna (původně možná součást Mariánskéo sloupu). Údajně byla roku 1868 stržena vichřicí, pravděpodobně ale byla poškozena opilci.[20]
Socha Za mírovou smlouvuLázeňský park
(50°8′59″ s. š., 15°7′18″ v. d.)
Socha od Vladimíra Janouška z let 1962–1963. Po roce 1989 odstraněna.

Odkazy

Reference

  1. Památník 100. výročí založení Československé republiky [online]. Město Poděbrady [cit. 2020-05-05]. Dostupné online.
  2. Pomník vojákům Československé armády [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.
  3. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 271.
  4. HAVRÁNKOVÁ, Olga. Památník připomíná Poděbradům židovskou minulost. Nymburský deník [online]. Deník, 2011-04-11 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
  5. KUBELKA, Aleš; BÁRTOVÁ, Veronika. V Poděbradech poctí židovské oběti holocaustu [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-28.
  6. KUBELKA, Aleš. Poděbrady si důstojně připomněly pohnuté židovské osudy [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-28.
  7. Hotel U krále Jiřího (dnešní Hotel Libenský) [online]. Lázně Poděbrady [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
  8. Pamětní deska Milada Horáková [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.
  9. Pamětní deska legionářům [online]. Město Poděbrady, 2018-10-16 [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
  10. Kenotaf rodina Šternova [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.
  11. Poděbrady: Pamětní deska Josefu Mašínovi a Zdeně Mašínové [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
  12. Poděbrady: Pamětní deska Miladě Horákové [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
  13. Poděbrady: Pamětní deska Milanu Paumerovi [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
  14. Známé tváře se vrátily na poděbradské gymnázium. Jejich jména zvěčnili napořád. Nymburský deník [online]. Deník, rev. 2018-10-24 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online.
  15. SCHOLZOVÁ, Barbora. Otakar Vondrovic: lékař s absolutním hudebním sluchem [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-18.
  16. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 322.
  17. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 303.
  18. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 5. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-25.
  19. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 323.
  20. HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 7. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-27.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.