Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků
Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků obsahuje existující i zaniklé poděbradské sochy, plastiky, symboly, kenotafy, křížky a pamětní desky (PD), které připomínají významné události, osobnosti, lokality nebo epochy.
Seznam
Seznam není kompletní. Datum odpovídá datu odhalení (pokud je známo), případně datu umístění. Adresa pak nejbližšímu domu v ulici, ve které (nebo u které) je objekt umístěn.
Dochované
Objekt | Obrázek | Umístění | Datum | Galerie | Popis |
---|---|---|---|---|---|
Busta Antonína Dvořáka | Lázeňský park (50°8′41″ s. š., 15°7′6″ v. d.) | 1961 | Bronzová busta Antonína Dvořáka od akademického sochaře Jana Pichla (*1935). Materiál: žula, bronz. | ||
Busta Bedřicha Smetany | Lázeňský park (50°8′38″ s. š., 15°7′14″ v. d.) | 1937 | Busta Bedřicha Smetany od sochaře Josefa Wagnera (1901–1957). | ||
Busta Franze Kafky | Jiřího náměstí (50°8′33″ s. š., 15°7′2″ v. d.) | 2010 | Busta od akademického sochaře Jana Pichla je umístěna na domu, kde žila matka Franze Kafky Julie Kafková (roz. Löwy). Franz Kafka v domě často pobýval. | ||
Busta Ludvíka Kuby | Busta na hrobu Ludvíka Kuby na poděbradském hřbitově. | ||||
Busta S. K. Neumanna | Na Skupici (50°8′21″ s. š., 15°7′58″ v. d.) | Busta na domě v ulici Na Skupici, kde Stanislav Kostka Neumann pobýval. | |||
Čtyři roční období | Lázeňský park (50°8′39″ s. š., 15°7′15″ v. d.) | Keramická figurální kašna od sochaře Zdeňka Lindovského (*1943). | |||
Fontána | Lázeňský park (50°8′42″ s. š., 15°7′17″ v. d.) | Fontána tvořící součást vodního prvku. Parčík za Hotelem Libenský. | |||
Fontána | Lázeňský park (50°8′55″ s. š., 15°7′24″ v. d.) | Fontána zhotovená vedle budovy tzv. Pentagonu. | |||
Kašna | Lázeňská 363/5 (50°8′40″ s. š., 15°7′13″ v. d.) | Keramická kašna. | |||
Křížek (Kluk) | Na Hrázce (50°7′55″ s. š., 15°6′46″ v. d.) | ||||
Křížek (Polabec) | Jabloňová (50°8′38″ s. š., 15°6′12″ v. d.) | 1941 | |||
Křížek (Přední Lhota) | Průběžná (50°8′8″ s. š., 15°5′34″ v. d.) | 1885 | |||
Křížek (Velké Zboží) | Poděbradská (50°9′39″ s. š., 15°6′ v. d.) | 1882 | |||
Křížek (Žižkov) | Roh ulic Kunštátské a Hraniční (50°9′16″ s. š., 15°7′57″ v. d.) | 1885 | Litinový křížek na kamenném podstavci z roku 1885. Na hranici církevních pozemků jej nechal poděbradský děkan Leopold Kotrbelec. | ||
Křížek na břeu Labe | Skupice (50°8′20″ s. š., 15°7′33″ v. d.) | Cca 2019 | |||
Lustry z taveného skla | Lázeňská 363/5 (50°8′40″ s. š., 15°7′13″ v. d.) | Lustry z taveného skla od Stanislava Libenského (1921–2002) a Jaroslavy Brychtové (1924–2020). Nacházejí se v interiéru dnešní kavárny Viola. | |||
Mariánský sloup | Jiřího náměstí (50°8′34″ s. š., 15°7′3″ v. d.) | 1765 | Připomínka morové epidemie, která město postihla roku 1714. Pravděpodobně dílo místního sochaře Josefa Bergmana. Kulurní památka. | ||
Misionářský kříž (Jiráskova ulice) | Jiráskova (50°8′37″ s. š., 15°7′27″ v. d.) | 1859 | Železný kříž z roku 1886 nahradil původní dřevěný kříž od roku 1859 připomínající misií redemptoristů. | ||
Misionářský kříž (Zámostí) | Pražská (50°8′26″ s. š., 15°6′55″ v. d.) | Plechový kříž je památkou na působení jezuitské misie z roku 1775, vedené Antonínem Koniášem. | |||
Montreálské sloupy | Lázeňská (50°8′39″ s. š., 15°7′16″ v. d.) | Skleněná plastika od Reného Roubíčka (1922–2018). Nachází se v budově Letních a centrálních lázní (od roku 2021 Hotel Chariclea). | |||
Památník 100. výročí založení čs. republiky | Školní (50°8′47″ s. š., 15°7′0″ v. d.) | 2018 | Dílo sochaře Davida Exnera (*1970). Památník byl odhalen 24. října 2018.[1] | ||
Památník čs. letcům | V Boru (50°6′38″ s. š., 15°7′18″ v. d.) | 2011 | Připomíná letce, který zahynuli v prosinci 1945 při leteckém neštěstí. Dne 14. prosince 1945 se ve sněhové vánici zřítil letoun Siebel Si-204D. Osm osob na palubě zahynulo.[2] | ||
Památník Ludvíka Kuby | Kubovy sady (50°8′25″ s. š., 15°7′26″ v. d.) | 2013 | Památník Ludvíka Kuby od sochařky Zuzany Čížkové (*1982). | ||
Památník obětem fašistické zločinnosti | Zámecké nádvoří (50°8′31″ s. š., 15°7′8″ v. d.) | 22. srpna 1948[3] | Památník od akademického sochaře Karla Lidického. | ||
Památník obětem války v Kluku | Roh ulic Kolínská a Sokolečská (50°7′49″ s. š., 15°6′41″ v. d.) | Památník věnovaný obětem první a druhé světové války. | |||
Památník obětem války v Polabci | Jabloňová (50°8′36″ s. š., 15°6′10″ v. d.) | Památník věnovaný obětem první a druhé světové války. | |||
Památník obětem války v Přední Lhotě | Průběžná (50°8′8″ s. š., 15°5′36″ v. d.) | Památník věnovaný obětem první a druhé světové války. Roku 2018 byla na památník vrácena busta T. G. Masaryka. | |||
Památník obětem války ve Velkém Zboží | Poděbradská (50°9′38″ s. š., 15°6′3″ v. d.) | Památník věnovaný obětem první světové války. | |||
Památník Ondřeje Chebďovského | Na Zámostí (50°8′23″ s. š., 15°6′48″ v. d.) | Památník připomíná osudy exulanta Ondřeje Chebďovského. | |||
Památník poděbradským Židům | Husova (50°8′40″ s. š., 15°6′51″ v. d.) | 10. září 2011[4] | Deska připomíná 216 obětí holocaustu z řad poděbradských Židů, které ve své knize Židé v Poděbradech a okolí identifikovala Blanka Rozkošná. Grafickou podobu zpracovala Radka Folprechtová.[5] Odhalení se účastnili předseda pražské židovské obce František Bányai a vrchní zemský a pražský rabín Karol Sidon.[6] | ||
PD básnířky Oleny Telihy | Poděbrady, nám. T.G.Masaryka 437/1 (50°8′43″ s. š., 15°7′16″ v. d.) | 2003 | Pamětní deska připomínající ukrajinskou básnířku Olenu Telihu. Nachází se u zadního vchodu dnešního Hotelu Libenský.[7] | ||
PD československým legionářům | Poděbrady, Školní 556 (50°8′48″ s. š., 15°7′ v. d.) | 1998 | Umístěna v budově ZŠ T. G. Masaryka.[8] | ||
PD československým legionářům | Druhé zámecké nádvoří (50°8′30″ s. š., 15°7′10″ v. d.) | 1. srpna 1937 2018 | Pamětní deska vznikla přičiněním Nezávislé jednoty legionářů v roce 1937. Umístěna byla na druhém zámeckém nádvoří. Později byla desítky let uložena v depozitáři Polabského muzea. Obnovená deska byla odhalena dne 25. října 2018.[9] | ||
PD Františka Turinského | Jiřího náměstí 41/12 (50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.) | Pamětní deska Františka Turinského. Autorem je sochař Bohuslav Schnirch. | |||
PD gen. Františka Bláhy | Riegrovo nám. 4/27 (50°8′36″ s. š., 15°7′18″ v. d.) | 2015 | Pamětní deska velitele Obrany národa gen. Františka Bláhy.[10] | ||
PD Jana Hellicha | Palackého 68 (50°8′31″ s. š., 15°7′22″ v. d.) | Pamětní deska připomíná lékárníka a zakladatele poděbradského muzea Jana Hellicha. | |||
PD Jana Husa | Jiřího náměstí 41/12 (50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.) | Pamětní deska na fasádě městské knihovny připomíná Jana Husa. | |||
PD Josefa Mašína a Zdeny Mašínové | Zámecké nádvoří (50°8′31″ s. š., 15°7′8″ v. d.) | 28. června 2003 | Připomíná nacisty popraveného Josefa Mašína a jeho komunisty umučenou manželku Zdenu Mašínovou. Vznik desky inicioval Milan Paumer.[10][11] | ||
PD knížete Arnošta Filipa Hohenlohe | Lázeňská ulice (50°8′41″ s. š., 15°7′15″ v. d.) | Pamětní deska připomíná majitele poděbradského panství Arnošta Filipa Hohenlohe, který se zasloužil o vznik místních lázní. | |||
PD Ludvíka Kuby | Palackého (50°8′33″ s. š., 15°7′18″ v. d.) | 1963 | Bronzová pamětní deska Ludvíka Kuby v místě jeho rodného domu. Autor Jan Lauda. | ||
PD Milady Horákové | Dr. Horákové 561/44 (50°8′56″ s. š., 15°7′4″ v. d.) | 1990 | Pamětní deska věnovaná památce komunisty popravené političky Milady Horákové.[10] Desku v roce 1990 odhalil Václav Havel. Deska vznikla z iniciativy místního sboru Církce československé husitské a převším faráře Josefa Šamánka.[12] | ||
PD Milana Paumera | První nádvoří zámku (50°8′31″ s. š., 15°7′10″ v. d.) | 6. října 2012[10] | Pamětní deska připomíná Milana Paumera, člena skupiny bratří Mašínů.[13] | ||
PD na chudinské opatrovně | Proftova 309/19 (50°8′43″ s. š., 15°7′31″ v. d.) | 1906 | Připomínka daru domu chudinské opatrovně manželi Františkem a Johannou Proftovými. | ||
PD obětem druhé světové války | Alešova (50°8′57″ s. š., 15°7′25″ v. d.) | Připomíná zabité železničáře Františka Bohuslavického a Josefa Hubáčka.[2] | |||
PD obětem fašismu | Jiráskova (50°8′42″ s. š., 15°7′40″ v. d.) | Pamětní deska věnovaná obětem fašismu z řad sklářů je umístěna u vchodu do skláren.[10] | |||
PD obětem první světové války | Jiřího náměstí (50°8′33″ s. š., 15°7′6″ v. d.) | 1938 | Součást pomníku Jiřího z Poděbrad. | ||
PD obětem první světové války | Jiřího náměstí 41/12 (50°8′33″ s. š., 15°7′9″ v. d.) | 28. října 1928 | Pamětní desky obětem první světové války jsou umístěny na fasádě městské knihovny. | ||
PD osobností gymnázia | Studentská 166/9 (50°8′44″ s. š., 15°7′1″ v. d.) | 2018 | Pamětní deska osobnostem poděbradského gymnázia.[14] | ||
PD Otakara Vondrovice | Riegrovo nám. (50°8′38″ s. š., 15°7′20″ v. d.) | 2005 | Pamětní deska připomínající lékaře a pianistu Otakara Vondrovice.[15] | ||
PD s bustou P. Matěje Rösslera | Palackého (50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.) | 1969 | Pamětní deska z roku 1969 je umístěna na průčelí katolické fary. Připomíná zakladatele českého ovocnářství Matěje Rösslera. Hlavní autor Milan Havlíček. Materiál: žula, slitiny hliníku. | ||
PD padlým Sokolům | Tyršova (50°8′45″ s. š., 15°7′30″ v. d.) | 24. července 1927 | Pamětní deska na budově sokolovny připomíná členy Sokola padlé za první světové války. | ||
PD padlým Sokolům | Tyršova (50°8′45″ s. š., 15°7′30″ v. d.) | 1928 | Pamětní deska na budově sokolovny připomíná členy Sokola padlé za první světové války. | ||
PD Prvního pramene Poděbradky | Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří zámku (50°8′30″ s. š., 15°7′9″ v. d.) | Pamětní deska v místě prvního pramene minerálky Poděbradka (Pramen Bülow). | |||
PD Rudolfa Vaňka | Jiráskova 740/6 (50°8′36″ s. š., 15°7′23″ v. d.) | Pamětní deska připomíná poštovního zřízence popraveného roku 1944 v Mnichově. Je umístěna ve vchodu do pošty.[10] | |||
PD Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech | Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří (50°8′29″ s. š., 15°7′9″ v. d.) | Pamětní deska připomíná ukrajinskou školu sídlící v Poděbradech v meziválečných letech. | |||
PD Václava Dostala | Husova 131/123 (50°9′6″ s. š., 15°6′32″ v. d.) | Pamětní deska připomíná legionáře Václava Dostala padlého v první světové válce. | |||
PD v místě synagogy | Husova (50°8′40″ s. š., 15°6′51″ v. d.) | Připomíná poděbradskou synagogu zbořenou na přelomu 50. a 60. let kvůli rozšíření silnice. | |||
Plaketa 1 – Gymnázium | Studentská 166/9/44 (50°8′44″ s. š., 15°7′1″ v. d.) | Kovová plaketa umístěná na budově poděbradského gymnázia. | |||
Plaketa 2 – Základní škola T. G. Masaryka | Školní 556/1 (50°8′48″ s. š., 15°7′ v. d.) | Kovová plaketa umístěná na budově Základní školy T. G. Masaryka. | |||
Plaketa 3 – Vila Katuše | Palachova 221/7 (50°8′47″ s. š., 15°7′6″ v. d.) | Kovová plaketa umístěná na penzionu Vila A. Málka (dříve Vila Katuše). Stavbu roku 1910 navrhli architekti František Janda a Jan Mayer. | |||
Plaketa 4 – Kostel Církve československé husitské | Dr. Horákové 561/44 (50°8′56″ s. š., 15°7′4″ v. d.) | Kovová plaketa umístěná na budově husitského kostela. | |||
Plaketa 7 – Školní statek | Husova 1/178 (50°9′23″ s. š., 15°6′26″ v. d.) | Kovová plaketa umístěná na budově školního statku v Malém Zboží. Připomíná jeho zakladatele, kterým byl renesanční stavitel Giovanni Battista Aostalli de Sala. | |||
Plaketa 9 – Sokolovna | Tyršova 26/9 (50°8′44″ s. š., 15°7′30″ v. d.) | Kovová plaketa umístěná na budově Sokolovny. | |||
Plaketa 11 – Rádiovka | Na Zálesí 530 (50°8′17″ s. š., 15°8′40″ v. d.) | Kovová plaketa umístěná u vchodu do Radiotelegrafní vysílací stanice. | |||
Plaketa 12 – Generálmajor Ing. Rudolf Severin Krzák | Na Skupici 602/3 (50°8′24″ s. š., 15°7′35″ v. d.) | Kovová plaketa umístěná na domě, kde v letech 1952–2004 žil generálmajor Rudolf Krzák. | |||
Plaketa 13 – Generál Václav Korda | Dr. horákové 268/16 (50°8′47″ s. š., 15°6′57″ v. d.) | Plaketa umístěná na domě, kde v letech 1923–1939 žil pozdější generál Václav Korda. | |||
Plaketa 14 – Spisovatel Jan Zábrana | Dr. Boučkova 337/18 (50°9′ s. š., 15°6′50″ v. d.) | Kovová plaketa umístěná na vile postavené prarodiči spisovatele Jana Zábrany. | |||
Plaketa 15 – Básník všech zamilovaných | Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří (50°8′29″ s. š., 15°7′9″ v. d.) | Kovová plaketa připomíná obyvatele zámku Hynka z Poděbrad. | |||
Plaketa 16 – Spoluzakladatel státu | Palackého 130/55 (50°8′29″ s. š., 15°7′45″ v. d.) | Kovová plaketa připomíná Josefa Martínka, novináře a jednoho ze signatářů Pittsburské dohody. | |||
Plaketa 17 – Poděbradský poklad | Poděbrady 1278 (50°7′56″ s. š., 15°8′20″ v. d.) | Plaketa připomíná nález pokladu denárů z 10. století, ke kterému došlo roku 1936 při stavbě dostihového závodiště. | |||
Plaketa 18 – Prof. Jan Vladimír Hráský | Náměstí 5. května 3 (50°8′36″ s. š., 15°7′16″ v. d.) | Kovová plaketa v místě kde stával dům prof. Jana V. Hráského. | |||
Plaketa 19 – Rodinná vila Dostálka | Husova 131/123 (50°9′6″ s. š., 15°6′34″ v. d.) | Kovová plaketa na rodném domě legionáře Václava Dostala. | |||
Plaketa 20 – Rodina Kerhartova | Jiráskova 275/22 (50°8′44″ s. š., 15°7′44″ v. d.) | Plaketa na domě, kde v minulosti žila rodina Kerhartova. Zejména Oldřich Kerhart, Vojtěch Kerhart a Jaromír Kerhart. | |||
Plaketa 21 – Vznešená dvojčata | Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří (50°8′30″ s. š., 15°7′11″ v. d.) | Kovová plaketa připomíná smrt manželky králě Jiřího Kunhuty ze Šternberka při porodu dvojčat Kateřiny a Zdeňka. | |||
Plaketa 22 – Fričův dům | Palachova 425/22 (50°8′51″ s. š., 15°7′ v. d.) | Kovová plaketa připomíná stavitele domu lesního radu Jana Friče. Později v něm žila první poděbradská dětská lékařka a regionální historička Jarmila Hellichová. | |||
Plaketa 23 – Dudák z Polabí | Palackého 76/31 (50°8′31″ s. š., 15°7′27″ v. d.) | Kovová plaketa na rodném domě folkloristy Alberta Peka. | |||
Plaketa 24 – Vězni poděbradské věže | Jiřího náměstí 1/8, druhé nádvoří (50°8′30″ s. š., 15°7′9″ v. d.) | Kovová plaketa připomíná vězně držené ve věži poděbradského zámku. | |||
Plaketa 25 – Probošt a spisovatel | Palackého 73/25 (50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.) | Kovová plaketa připomíná Františka Lukeše. | |||
Plaketa 26 – Poděbradská básnířka | Pionýrů 214/6 (50°8′44″ s. š., 15°7′7″ v. d.) | Kovová plaketa připomíná spisovatelku Helenu Kohoutovou. | |||
Plastika Do nového díla | Palackého 79 (50°8′31″ s. š., 15°7′26″ v. d.) | Plastika od sochaře Antonína Štrunce. | |||
Plastika nad vchodem spořitelny | Riegrovo náměstí (50°8′36″ s. š., 15°7′18″ v. d.) | 1938 | Keramická reliéfní plastika. Zhotovena podle návrhu Oldřicha Kerharta sochařem Josefem Matějů. | ||
Plastika Tři srdce | Lázeňský park (50°8′43″ s. š., 15°7′13″ v. d.) | 2006 | Keramická plastika od sochaře Milana Exnera.[7] | ||
Plastika | Lázeňská 363/5 (50°8′39″ s. š., 15°7′13″ v. d.) | Keramická plastika ve vstupní místnosti Galerie Ludvíka Kuby. | |||
Poděbradský trpaslík | Lázeňský park (50°8′43″ s. š., 15°7′12″ v. d.) | 30. léta | Od roku 1937 stál v lázeňském parku vedle květinových hodin. V roce 1960 byl odstraněn jako buržoazní kýč a do parku vrácen po roce 1989. | ||
Pomník Cíl memoriálu Pepy Černýho | Lázeňský park (50°8′39″ s. š., 15°7′11″ v. d.) | 1929 | V parku v sousedství lázeňského domu Libuše na veřejném prostranství se nachází pomníček Pepy Černého – zakladatele mezinárodního chodeckého závodu Praha - Poděbrady z roku 1929. | ||
Pomník Jana Evangelisty Purkyně | Purkyňovy sady (50°8′37″ s. š., 15°7′28″ v. d.) | 1960 | Pískovsocá socha J. E. Purkyně od Oskara Kozáka a Vladimíra Štrunce. Roku 1960 v městském parku nahradila sochu T. G. Masaryka. | ||
Pomník Jiřího z Poděbrad | Jiřího náměstí (50°8′33″ s. š., 15°7′6″ v. d.) | 1896 | Měděná jezdecká socha Jiřího z Poděbrad zhotovená ve dvojnásobku životní velikosti. Poprvé vystavena na Národopisné výstavě v Praze roku 1895. Autor Bohuslav Schnirch. Kulturní památka. | ||
Pomník Karla Hampla | Nám. 5. května (50°8′36″ s. š., 15°7′13″ v. d.) | Pomník připomíná studenta Karla Hampla zastřeleného německými vojáky 9. května 1945.[10] | |||
Pomník MUDr. Františka Boučka | Purkyňovy sady (50°8′37″ s. š., 15°7′32″ v. d.) | Pískovcový pomník je náhrobkem lékaře Františka Boučka, který byl zakladatelem první poděbradské nemocnice. Obsahuje bronzovou plaketu od sochaře Bohuslava Schnircha. Je to pozůstatek zrušeného starého hřbitova. | |||
Pomník S. K. Neumanna | Sady S. K. Neumanna (50°8′24″ s. š., 15°7′42″ v. d.) | 1960 | Pomník je umístěn na Skupici v sadech S. K. Neumanna. Autoři: sochař Karel Lidický a architekt Vojtěch Kerhart. Slavnostního odhalení pomníku se mimo jiné účastnili Zdeněk Nejedlý, Lída Špačková, Stanislav Neumann, nebo Ludmila Pelikánová.[16] | ||
Pomník vojákům Rudé armády | (50°7′57″ s. š., 15°6′11″ v. d.) | Pomník vojákům Rudé armády padlým v květnových bojích roku 1945.[2] | |||
Reliéf nad vstupem do hotelového domu | Jana Opletala 77/9 (50°8′35″ s. š., 15°7′35″ v. d.) | 1954–1958 | Pískovcový reliéf od Luboše Moravce. | ||
Reliéf nad vstupem do kolejí | Jana Opletala 1065/11 (50°8′38″ s. š., 15°7′37″ v. d.) | 1954–1958 | Pískovcový reliéf od Luboše Moravce. | ||
Rudé srdce | Na Valech (50°8′40″ s. š., 15°6′52″ v. d.) | cca 1960 2016 (obnova) | Rudé laminátové srdce bylo přibližně roku 1960 umístěno do lázeňského parku na místo, kde předtím stál oblíbený trpaslík.[17] Do veřejného prostoru před ZŠ Václava Havla jej roku 2016 vrátil umělec Lukáš Kladívko. | ||
Sloup se sochou P. Marie Svatohorské | Na Zámostí (50°8′24″ s. š., 15°6′51″ v. d.) | Postavena na připomínku nebezpečí, které městu hrozilo roku 1757, kdy po porážce v bitvě u Kolíně kolem města procházela poražená pruská armáda. Byla několikrát povalena a znovu obnovena. Kulturní památka. | |||
Socha Alegorie Země | Lázeňský park (50°8′42″ s. š., 15°7′6″ v. d.) | 1960 (umístění) | Plastika od akademického sochaře Ladislava Beneše. Materiál: žula. | ||
Socha Mládí - zdraví - krása | Husova (50°8′44″ s. š., 15°6′44″ v. d.) | 1963–1964 | Vápencová socha od Ladislava Nováka a J. Svojanského umístěná před vchodem do Hotelu Zámeček. | ||
Socha Elektrifikace železnic | Hala nádražní budovy (50°8′58″ s. š., 15°7′24″ v. d.) | Socha od akademického sochaře Jana Kodeta. | |||
Socha Klečící dívka | Lázeňský park (50°8′49″ s. š., 15°7′17″ v. d.) | Socha od sochaře Otto Sukupa. | |||
Socha Na vlnách | Lázeňský park (50°8′48″ s. š., 15°7′14″ v. d.) | 1982 | Bronzová socha od sochaře Jiřího Bímy. Jinde uváděn též název Koupání. Do rekonstrukce parku byl podstavec více do výšky. | ||
Socha Žena s labutí (Léda s labutí) | Lázeňský park (50°8′56″ s. š., 15°7′21″ v. d.) | 1961 | Bronzová socha od akademického sochaře Břetislava Bendy. | ||
Socha Malá tanečnice | Lázeňský park (50°8′44″ s. š., 15°7′10″ v. d.) | 1958 | Bronzová socha na žulovém podstavci od akademického sochaře Jana Hány. | ||
Socha Mateřská láska | Lázeňský park (50°8′37″ s. š., 15°7′11″ v. d.) | 1960 | Socha od akademického sochaře Břetislava Bendy. Materiál: mramor. | ||
Socha Po koupeli | Na Valech, Lázeňský park (50°8′39″ s. š., 15°7′3″ v. d.) | Socha z hořického pískovce. Sochař Karel Samohrd ji vytvořil roku 1934 pro umělecko-hospodářskou výstavu v Hořicích. V 60. letech byla koupena městem Poděbrady a umístěna do lázeňského parku. Kvůli poničení vandaly byla odstraněna. Roku 2017 byla opravena (mimo jiné doplnění ztracené hlavy a ruky) sochařovou pravnučkou Vlastou Samohrdovou a vrácena zpět do parku. | |||
Socha Poselství | Na Valech (50°8′42″ s. š., 15°6′54″ v. d.) | 1981 | Pískovcová socha z roku 1981 od akademického sochaře Jaroslava Kolomazníka. Architekt Jiří Liberský. Roku 2009 restaurována. | ||
Socha Rybář s delfínem | Jiřího náměstí 20/1 (50°8′34″ s. š., 15°7′0″ v. d.) | 1926 | Bronzová socha od architekta Vladimíra Drahoňovského. Atrium poděbradské radnice na Jiřího náměstí. | ||
Socha sv. Anežky České | Nám. Anežky České (50°8′30″ s. š., 15°7′23″ v. d.) | 2012 | Podle originálu ze 13. století zhotovena sochařkou Zuzanou Čížkovou. | ||
Socha sv. Jana Nepomuckého | Jiřího náměstí (originál) (50°8′34″ s. š., 15°7′ v. d.) Most (kopie) (50°8′28″ s. š., 15°6′58″ v. d.) | 1761 | Socha byla zhotovena místním sochařem Josefem Bergmanem. Originál je vystaven na radnici a na původním místě sochy byla umístěna kopie. Starší kopie ze 60. let 20. století je vystavena v Turistickém informačním centru. Kulturní památka. | ||
Socha sv. Jana Nepomuckého | náměstí Anežky České (50°8′30″ s. š., 15°7′24″ v. d.) | Socha umístěná ve vestibulu kostela Povýšení sv. Kříže. | |||
Socha sv. Václava | Nám. Anežky České (50°8′30″ s. š., 15°7′25″ v. d.) | 1884 | Socha od sochaře Josefa Šejbala. | ||
Socha T. G. Masaryka | Lázeňský park (50°8′37″ s. š., 15°7′8″ v. d.) | Kopie bronzové sochy akademického sochaře Otto Gutfreunda, která byla odstraněna za komunistického režimu. | |||
Socha Vesna | Jiřího náměstí 41/12 (50°8′34″ s. š., 15°7′9″ v. d.) | Autor Karel Samohrd. V atriu městské knihovny. Socha pochází z původní výzdoby starší části lázeňského parku.[18] | |||
Socha Vítězství práce | Jana Opletala (50°8′33″ s. š., 15°7′34″ v. d.) | 1937 | Autor Václav Nejtek. Bronzová socha, muž a žena, u studentských kolejí. | ||
Socha Poslední pohled na ztracený ráj (Vyhnání z ráje) | Lázeňský park (50°8′44″ s. š., 15°7′14″ v. d.) | 1929 | Bronzová socha od akademického sochaře Jakuba Obrovského (1882–1949). | ||
Socha Žena v lázni | Lázeňský park (50°8′42″ s. š., 15°7′13″ v. d.) | 1961 | Mramorová socha od akademickéo sochaře Břetislava Bendy.[7] Investor MNV Poděbrady. | ||
Socha Žena s osuškou | Lázeňský park (50°8′43″ s. š., 15°7′15″ v. d.) | 1971–1973 | Mramorová socha od Břetislava Bendy.[7] Socha původně stála vedle laminátového srdce v blízkosti květinových hodin. | ||
Sousoší Mír | Lázeňský park (50°8′41″ s. š., 15°7′4″ v. d.) | 1960 | Sousoší od akademického sochaře Karla Hladíka. | ||
Sousoší Pieta | Revoluční (50°8′47″ s. š., 15°7′47″ v. d.) | 1882 | Sousoší od sochaře Josefa Šejbala. V roce 1912 přesunuto z rohu Palackého a Havlíčkovy ulice. | ||
Stéla na paměť Jiřího z Poděbrad a jeho projektu mírového svazu evropských národů | Jiřího náměstí (50°8′32″ s. š., 15°7′8″ v. d.) | Pískovcová stéla. | |||
Výzdoba průčelí kolejí | Jana Opletala 1065/11 (50°8′38″ s. š., 15°7′37″ v. d.) | 1954 | Skleněné mozaiky instalované do průčelí budovy nad korunní římsou. Autor Antonín Drobník, realizace n. p. Železnobrodské sklo. | ||
Vstupní portál havířského kostelíka | Zámostí (50°8′23″ s. š., 15°6′46″ v. d.) | 1898 | Pískovcový pseudogotický portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie v tympanonu od Bohuslava Schnircha. | ||
Znak proboštství | Palackého 73/25 (50°8′32″ s. š., 15°7′23″ v. d.) | Znak proboštství nad vchodem do katolické fary od sochaře Bohuslava Schnircha. | |||
Znak proboštství | Nám. Anežky České (50°8′31″ s. š., 15°7′23″ v. d.) | Znak proboštství nad vchodem do kostela Povýšení sv. Kříže od sochaře Bohuslava Schnircha. | |||
Zaniklé
Objekt | Obrázek | Umístění před odstraněním | Datum | Galerie | Popis |
---|---|---|---|---|---|
Busta Julia Fučíka | Lázeňský park, roh ulic Divadelní a Na Valech (50°8′36″ s. š., 15°7′8″ v. d.) | 1960 | Zároveň s odhalením busty byla přilehlá starší část lázeňského parku přejmenována na Park Julia Fučíka.[19] Po roce 1989 byla busta odstraněna a park přejmenován. | ||
Busta V. I. Lenina | Lázeňský park (50°8′50″ s. š., 15°7′17″ v. d.) | cca 1953[17] | Busta V. I. Lenina od prof. Jana Laudy. Po roce 1989 odstraněna. | ||
Fontána | 9. května (50°8′51″ s. š., 15°6′48″ v. d.) | Odstraněna někdy po roce 1989. | |||
Fontána | Lázeňský park (50°8′40″ s. š., 15°7′4″ v. d.) | Keramická fontána. Odstraněna při revitalizaci parku po roce 2003. | |||
Socha Krásná Galathea | Lázeňský park | Mramorová socha od sochaře Marquerose byla zapůjčena Národní galerií.[17] V parku již není. | |||
Socha sv. Barbory | Na Vinici | 1758 | Barokní socha od poděbradského sochaře Josefa Bergmanna stála v ústí ulice Na Vinici. Roku 1870 ji porazili a zničili splašení koně.[20] | ||
Socha sv. Gotharda | Husova | 1761 | Barokní socha od poděbradského sochaře Josefa Bergmanna (původně možná součást Mariánskéo sloupu). Údajně byla roku 1868 stržena vichřicí, pravděpodobně ale byla poškozena opilci.[20] | ||
Socha Za mírovou smlouvu | Lázeňský park (50°8′59″ s. š., 15°7′18″ v. d.) | Socha od Vladimíra Janouška z let 1962–1963. Po roce 1989 odstraněna. | |||
Odkazy
Reference
- Památník 100. výročí založení Československé republiky [online]. Město Poděbrady [cit. 2020-05-05]. Dostupné online.
- Pomník vojákům Československé armády [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.
- HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 271.
- HAVRÁNKOVÁ, Olga. Památník připomíná Poděbradům židovskou minulost. Nymburský deník [online]. Deník, 2011-04-11 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
- KUBELKA, Aleš; BÁRTOVÁ, Veronika. V Poděbradech poctí židovské oběti holocaustu [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-28.
- KUBELKA, Aleš. Poděbrady si důstojně připomněly pohnuté židovské osudy [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-28.
- Hotel U krále Jiřího (dnešní Hotel Libenský) [online]. Lázně Poděbrady [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
- Pamětní deska Milada Horáková [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.
- Pamětní deska legionářům [online]. Město Poděbrady, 2018-10-16 [cit. 2018-12-17]. Dostupné online.
- Kenotaf rodina Šternova [online]. Spolek pro vojenská pietní místa [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.
- Poděbrady: Pamětní deska Josefu Mašínovi a Zdeně Mašínové [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
- Poděbrady: Pamětní deska Miladě Horákové [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
- Poděbrady: Pamětní deska Milanu Paumerovi [online]. Pamětní místa na komunistický režim [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
- Známé tváře se vrátily na poděbradské gymnázium. Jejich jména zvěčnili napořád. Nymburský deník [online]. Deník, rev. 2018-10-24 [cit. 2020-05-05]. Dostupné online.
- SCHOLZOVÁ, Barbora. Otakar Vondrovic: lékař s absolutním hudebním sluchem [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-18.
- HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 322.
- HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 303.
- HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 5. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-25.
- HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbrady – Město mého srdce III. – Obrázky z kulturních dějin. Praha: Nakladatelství Ostrov, 2013. 336 s. ISBN 978-80-86289-78-6. Kapitola Poděbrady lázeňským městem, s. 323.
- HRABĚTOVÁ, Jana. Poděbradské „poklady“ 7. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-01-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-27.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam poděbradských soch, pomníků a památníků na Wikimedia Commons
- Databáze Sochy a města: Poděbrady
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.