Vladimír Janoušek

Vladimír Janoušek (30. ledna 1922, Přední Ždírnice u Nové Paky – 8. září 1986, Praha) byl český sochař a malíř, zakládající člen skupiny UB 12 a manžel sochařky Věry Janouškové.

Vladimír Janoušek
Vladimír Janoušek
foto Karel Kuklík, 60. léta
Narození30. ledna 1922
Přední Ždírnice
Československo Československo
Úmrtí8. září 1986 (ve věku 64 let)
Praha
Československo Československo
VzděláníVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánísochař, malíř
PříbuzníVěra Janoušková
HnutíUB 12
Významná dílaKašna Pražský hrad, Sv. Jiří, Hrozba války (EXPO Osaka 1970), Proces (1984, variabilní plastika)
Podpis
Webová stránkawww.artlist.cz/vladimir-janousek-1193/
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Vladimír Janoušek se narodil v Podkrkonoší, kde ho v mladém věku zastihly válečné události – odtržení Sudet, stěhování a později dlouhé nucené pracovní nasazení v Říši. Studia, započatá na gymnasiu v Trutnově (prof. kreslení Bedřich Mudroch, člen Umělecké besedy), dokončil r. 1940 v Úpici. Až abiturientský kurs (1941) v Hořicích, městečku s dlouhou sochařskou tradicí, zřejmě pomohl rozhodnout mezi zájmem o architekturu a studiem sochařství. Po roce stráveném na škole uměleckých řemesel v Brně odešel na Uměleckoprůmyslovou školu do Prahy, ale studium přerušilo totální nasazení a až do konce války pracoval jako dělník na pile.

Po válce byl přijat do ateliéru prof. Josefa Wagnera na VŠUP a jeho spolužáky se stali, kromě Věry Havlové, jeho příští ženy (Věra Janoušková), i Zdeněk Palcr, Miloslav Chlupáč, Olbram Zoubek a Eva Kmentová. Na formování Janouškova sochařského výrazu mělo vliv zejména pozdní dílo O. Gutfreunda a před rokem 1948 i pražské výstavy západoevropského umění a dílo H. Moora., z teoretiků umění zejména úvahy Bohumila Kubišty a přednášky prof. Václava Nebeského. Studia ukončil v roce 1950 absolventskou prací – monumentální sochou Mistra Jana Husa.

Během studia (1948) se oženil se sochařkou Věrou Havlovou a spolu s ní strávil dva semestry na Akademii výtvarných umění v Sofii.

V letech 1952–1970 byl členem Svazu čs. výtvarných umělců a Umělecké besedy v Praze, v roce 1960 zakládajícím členem tvůrčí skupiny UB 12. Pracoval spolu se svou ženou Věrou Janouškovou ve společném ateliéru v Praze-Košířích, od roku 1975 též ve Vidonicích u Pecky. Jak je patrné z přehledu výstav (viz níže), Vladimír Janoušek po okupaci v roce 1968 a během následného období tzv. "normalizace" ztratil možnost vystavovat v Praze i v zahraničí a do konce života už svá díla nemohl představit širší veřejnosti. Jeho dílo nyní spravuje Nadace Věry a Vladimíra Janouškových, založená Věrou Janouškovou.

Vladimír Janoušek zemřel 8. září 1986 v Praze.

Postava s míčem (1984), variabilní plastika, dřevo, plech, šrouby, matice, výška 67 cm

Dílo

V padesátých letech vznikly vedle vynikajících sochařských portrétů (Hollar, Talich) také reliéfy a četné studie plastik pro začlenění do architektury, ale sochař postupně opouštěl tradiční materiály. Od poloviny šedesátých let k zobrazení vztahu figur a prostoru vytvářel plastiky kovové v nichž neurčité obrysy figur kladl do kontrastu s pevnou geometrickou strukturou, později interaktivní plastiky s mobilními prvky v podobě kyvadel.

Ve vrcholné fázi své tvorby sochař nahrazuje pohyblivé součásti prostorovou variabilitou. Jeho sochy, složené nejčastěji z plátů hliníkového plechu a spojené šrouby v paralelních vrstvách, někdy upevněné na pozadí s imaginární krajinou a zarámované, nabízejí divákovi vlastní interpretace v souladu s přáním sochaře zapojit ho jako potenciálního tvůrce. Některé z nich vznikají jako předloha pro zamýšlené monumentální projekty v krajině.

Nedílnou součástí díla Vladimíra Janouška jsou jeho malby a kresby, a to jak volná tvorba, tak studie k sochám, často polychromovaným. Tušové kresby černých figur v prostoru, tak charakteristické pro autora, jsou paralelou k jeho variabilním plastikám.

Sochy v architektuře (výběr)
Vladimír Janoušek, Česká krajina, Jiřský klášter
  • 1955 – reliéf, Dům módy v Praze
  • 1958 – Hudba, Čs. pavilon Expo 58 Brusel
  • 1964 – Slunce, plavecký stadion Podolí, Praha
  • 1966 – Česká krajina, kašna, Jiřský klášter v Praze
  • 1967 – Expo Montreal
  • 1970 – Hrozba války, Expo v Ósace, symbolický protest proti okupaci Československa
  • 1971 – Oblak, bronz, kinetická fontána Kajetánské terasy, Praha 1
  • 1971 – Pegas / Letící stroje, ocel, Divadlo Antonína Dvořáka, Moravská Ostrava
  • 1974 – Krystal vzduchu, nádvoří školy, Kladno - Kročehlavy
  • 1974 – Hodiny botaniky, pískovec, Přemyšlenská, Praha 8 - Kobylisy
  • 1980 – Květ, kov, Mejstříkova, Křtinská, Mnichovická, Praha 11 - Jižní Město
  • 1980 – Ratolest, ocel, smuteční síň na Slezskoostravském hřbitově, Ostrava
  • 1981 – Křídla, mobilní plastika, Třebíč
  • 1982 – Květ, nerez, Jedovnická 2348/10, Brno - Líšeň

Samostatné výstavy
  • 1967 – Kyvadla a jiné sochy, Nová síň, Praha
  • 1967 – Sochy, OG Liberec (s Věrou Janouškovou)
  • 1982 – Obrazy a kresby, Dům kultury, Orlová
  • 1982 – Ústav makromolek. chemie AV, Praha
  • 1986 – Plastika a kresby, Malá galerie Stavoprojektu, Brno (výstava nepovolena)
  • 1987 – Poslední plastiky, ÚKDŽ, Praha
  • 1987 – Kresby, Galerie Opatov, Praha
  • 1990 – GHMP, Dům u kamenného zvonu, Praha
  • 1993 – Poslední práce, Galerie Hořice
  • 1994 – Galerie na Pecce (s Věrou Janouškovou)
  • 1998 – Sochy a koláže, Turčianská galéria, Martin, (s Věrou Janouškovou)
  • 1999 – Galerie Trigon, Plzeň (s Věrou Janouškovou)
  • 1999 – V. Janoušek neznámý, OGV Jihlava
  • 1999 – Pohyb a změny v plastice, Galerie Millenium, Praha

Skupinové výstavy (výběr)
  • 1954 – Čs. umění 19. a 20. stol., Budapešť, Moskva, Varšava, Peking
  • 1954 – 27. Biennale di Venezia, Benátky
  • 1955 – 3. přehlídka Čs výtvarného umění, Praha
  • 1959 – 2. Biennale internazionale di scultura, Carrara
  • 1959 – Čs výtvarné umění, Helsinky, Kodaň
  • 1961 – 2. exposition internationale de sculpture contemporaine, Musée Rodin, Paris
  • 1965 – Tschechoslowakische Kunst heute, Bochum
  • 1966 – Aktuální tendence, Mánes, Praha
  • 1967 – Tschechoslowakische Plastik von 1960 gegenwart, Essen, Berlin
  • 1967 – Mostra d'arte contemporanea cecoslovaccha, Turin
  • 1967 – 9. Biennale, Openluchtmuseum, Antwerpy
  • 1968 – 300 malířů a sochařů pěti generací, U Hybernů, Praha, Musée Rodin, Paris
  • 1969 – Nová figurace, Mánes, Praha
  • 1969 – Gallerie nazionale d'arte moderna, Řím
  • 1980 – Eleven contemporary artists from Prague, Univ. NY, Michigan
  • 1984 – Velká kresba, Galerie H, Kostelec nad Černými lesy
  • 1985 – Barevná socha, Galerie H, Kostelec nad Černými lesy
  • 2017 GENERATION ONE : První generace české postmoderny, Zámecký pivovar Litomyšl, 16. 6. – 6.7. 2017, kurátoři: David Železný a Federico Díaz, pořáadatel: BOHEMIAN HERITAGE FUND a Cermak Eisenkraft[1]

Bibliografie
  • 1970 – Dictionnaire de la sculpture moderne (ed. Mailard, R., Hazan, Paris), ISBN 978-0-8288-6551-7
  • 1979 – L'art aujourd'hui an Tchecoslovaquie (Bénamou, G., 190 s., fr.)
  • 1985–78/1985, Jazzová sekce (sborník „Šedá cihla“, 322 s.), samizdat
  • 1986 – Sborník k nedožitým 65. nar. V. J. (vyd. Kudlička, J. M., 168 s.)
  • 1991 – Výpovědi umění (Hlaváček, J., 240 s.) ISBN 80-7047-042-9
  • 1994 – Nové umění v Čechách (Chalupecký, J., ed. Ars pictura, nakl. H+H, 173s.), ISBN 80-85787-81-4
  • 1994 – Český kinetismus 60. let (Hlaváček, J., kat.)
  • 1995 – Proč to dělám právě tak (Zemina, J., Janoušek, V., Portal, 120 s., čes., angl.)
  • 1995 – České moderní umění 1900–1960 (Bydžovská,L. a kol., NG v Praze, 349 s.), ISBN 80-7035-095-4
  • 1995 – Nová encyklopedie českého výtvarného umění, sv.1., A-M, (Horová, A., ed. Academia, 548 s.), ISBN 80-200-0521-8
  • 1996 – Umění zastaveného času / Art when Time stood still (Beran, Z. a kol., kat. ČMVU v Praze, 268 s), ISBN 80-7056-050-9
  • 1998 – České umění ze sbírek GHMP (Bregantová, P. a kol., kat. GHMP, 280 s.) ISBN 80-7010-057-5 (angl. překlad ISBN 80-7010-065-6)
  • 1999 – Slovník čes. a slov. výtvarných umělců 1950–1999, sv.4. Ch-J, (Výtvar. centrum Chagall, Ostrava, 341 s.), ISBN 80-86171-04-3
  • 2004 – Šedesátá / The sixties (Juříková, M., Železný, V., gal. Zlatá husa, 414. s, čes. angl.) ISBN 80-239-3406-6
  • 2006 – UB12, Studie, rozhovory, dokumenty (Slavická, M., Šetlík, J., vyd. Gallery s. r. o., 337 s.), ISBN 80-86990-07-9
  • 2008 – Nechci v kleci / No cage for me (Bieleszová-Müllerová, Š., a kol., kat. MU Olomouc, 247 s., čes., angl.), ISBN 978-80-87149-04-1
  • 2010 – Česká koláž (Machalický, J., 254s., Gallery s.r.o., Praha)
  • 2010 – Via Artis Via Vitae (bibliografie J. Zeminy, ed. P. Bregantová, nakl. Torst, 997s. barev. reprodukce) ISBN 978-80-7215-403-6

Odkazy

Reference
  1. GENERATION ONE : První generace české postmoderny [online]. Smetanova Litomyšl, o.p.s., 2017-06-16 [cit. 2017-06-26]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.