Sokolovna (Poděbrady)

Detail výzdoby

Pamětní deska odhalená roku 1927 při slavnostním otevření nové sokolovny

Organizace Sokol byla založena roku 1862 a její poděbradská pobočka 1. srpna 1863. Sokolové si zpočátku pro cvičení pronajímali různé místní sály a nádvoří.[1] První sokolovna byla postavena za působení starosty sokola Josefa Kerharta. Roku 1896 sokolové ve veřejné dražbě za 10 900 Zlatých získali bývalou šmolkárnu v Nádražní ulici (dnes Fügnerova). Ta byla zbořena a vedlejší parní mlýn roku 1897 přestavěn podle návrhu místního stavitele Františka Profta na sokolovnu s tělocvičnu, šatnami, sborovnou a hygienickým zázemím. Venku bylo vytvořeno letní cvičiště a tenisový kurt.[2]

Za první světové války byla činnost Sokola přerušena, ale po válce a vzniku Československa nastal nový rozmach Sokolské organizace. Kvůli množství nových členů se kapacita sokolovny stávala nedostatečnou. Roku 1920 vzniklo Družstvo pro vystavení sokolovny v Poděbradech, které zahájilo sbírku na stavbu nové modernější budovy, stejně jako vyhledávání řemeslníků-dobrovolníků, kteří by pomohli při její stavbě.[3] Autorem projektu byl architekt František Krásný (autor přestavby Tyršova domu v Praze), který se rozhodl starou sokolovnu přestavět a rozšířit ji o novou budovu, přičemž obě části šlo uvnitř propojit pomocí posuvných stěn, čímž vznikal jeden velký prostor.[1] Nová budova obsahovala velký cvičební sál, přednáškový sál, kino, restauraci, loutkové divadlo, Tyršovo zátiší, dva sedmilůžkové pokoje a knihovnu.[4] Venkovní cvičiště mělo rozměry 50x50 metrů. V létě sloužilo pro hromadná cvičení a v zimě jako kluziště.[1] Stavba proběhla v letech 1926–1927. Náklady dosáhly výše 1,2 milionu Kčs.[4] Sochy ptáků sokolů pro budovu zhotovili studenti pražské umělecko-průmyslové školy.[5] Nová sokolovna byla slavnostně otevřena v průběhu sletu Tyršovy župy dne 24. července 1927. Ve stejný den byla na fasádě odhalena pamětní deska se jmény padlých sokolů.[1]

Za druhé světové války byl Sokol rozpuštěn a jeho majetek zabaven (sochy sokolů se podařilo včas uschovat). Sokolovna byla využívána německou mládeží. Po válce organizace obnovila svou činnost, po komunistickém převratu roku 1948 však byla opět zlikvidována a násilně včleněna do Československého svazu tělesné výchovy. Majetek poděbradských sokolů získaly sklárny.[5]

Po sametové revoluci roku 1989 byla činnost Sokola obnovena. Členům poděbradské jednoty se v následujícím roce podařilo dosáhnout navrácení Sokolovny.[6] Sokolovna byla v 90. letech zrekonstruována. Kino bylo roku 2000 zrušeno a přeměněno na squashové centrum.[7]