Sokolovna (Poděbrady)

Sokolovna byla v poděbradské Tyršově ulici postavena roku 1927. Pro spolek Sokol ji navrhl architekt František Krásný. Využil přitom původní sokolovnu z roku 1897, kterou přestavěl a připojil k ní moderní budovu s kinosálem, restaurací a dalšími prostory. Součástí areálu je také venkovní cvičiště.

Sokolovna v Poděbradech
Pohled přes cvičiště
Základní informace
Výstavba1867 (původí sokolovna)
1926-1927 (dostavba)
StavebníkTJ Sokol Poděbrady
Další majiteléČSTV
Současný majitelTJ Sokol Poděbrady
Poloha
AdresaTyršova 26/9, Poděbrady, Česko Česko
Souřadnice50°8′44,36″ s. š., 15°7′29″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Detail výzdoby
Pamětní deska odhalená roku 1927 při slavnostním otevření nové sokolovny

Organizace Sokol byla založena roku 1862 a její poděbradská pobočka 1. srpna 1863. Sokolové si zpočátku pro cvičení pronajímali různé místní sály a nádvoří.[1] První sokolovna byla postavena za působení starosty sokola Josefa Kerharta. Roku 1896 sokolové ve veřejné dražbě za 10 900 Zlatých získali bývalou šmolkárnu v Nádražní ulici (dnes Fügnerova). Ta byla zbořena a vedlejší parní mlýn roku 1897 přestavěn podle návrhu místního stavitele Františka Profta na sokolovnu s tělocvičnu, šatnami, sborovnou a hygienickým zázemím. Venku bylo vytvořeno letní cvičiště a tenisový kurt.[2]

Za první světové války byla činnost Sokola přerušena, ale po válce a vzniku Československa nastal nový rozmach Sokolské organizace. Kvůli množství nových členů se kapacita sokolovny stávala nedostatečnou. Roku 1920 vzniklo Družstvo pro vystavení sokolovny v Poděbradech, které zahájilo sbírku na stavbu nové modernější budovy, stejně jako vyhledávání řemeslníků-dobrovolníků, kteří by pomohli při její stavbě.[3] Autorem projektu byl architekt František Krásný (autor přestavby Tyršova domu v Praze), který se rozhodl starou sokolovnu přestavět a rozšířit ji o novou budovu, přičemž obě části šlo uvnitř propojit pomocí posuvných stěn, čímž vznikal jeden velký prostor.[1] Nová budova obsahovala velký cvičební sál, přednáškový sál, kino, restauraci, loutkové divadlo, Tyršovo zátiší, dva sedmilůžkové pokoje a knihovnu.[4] Venkovní cvičiště mělo rozměry 50x50 metrů. V létě sloužilo pro hromadná cvičení a v zimě jako kluziště.[1] Stavba proběhla v letech 1926–1927. Náklady dosáhly výše 1,2 milionu Kčs.[4] Sochy ptáků sokolů pro budovu zhotovili studenti pražské umělecko-průmyslové školy.[5] Nová sokolovna byla slavnostně otevřena v průběhu sletu Tyršovy župy dne 24. července 1927. Ve stejný den byla na fasádě odhalena pamětní deska se jmény padlých sokolů.[1]

Za druhé světové války byl Sokol rozpuštěn a jeho majetek zabaven (sochy sokolů se podařilo včas uschovat). Sokolovna byla využívána německou mládeží. Po válce organizace obnovila svou činnost, po komunistickém převratu roku 1948 však byla opět zlikvidována a násilně včleněna do Československého svazu tělesné výchovy. Majetek poděbradských sokolů získaly sklárny.[5]

Po sametové revoluci roku 1989 byla činnost Sokola obnovena. Členům poděbradské jednoty se v následujícím roce podařilo dosáhnout navrácení Sokolovny.[6] Sokolovna byla v 90. letech zrekonstruována. Kino bylo roku 2000 zrušeno a přeměněno na squashové centrum.[7]

Odkazy

Reference

  1. ROŽOVÁ, Markéta. Poděbradská sokolovna – dílo významného architekta Krásného [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.
  2. LANGROVÁ, Monika. Z historie poděbradského Sokola 1. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.
  3. LANGROVÁ, Monika. Z historie poděbradského Sokola 2. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-19.
  4. ROŽOVÁ, Markéta. Významné výročí poděbradské sokolovny [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.
  5. LANGROVÁ, Monika. Z historie poděbradského Sokola 3. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-05-19]. Dostupné online.
  6. LANGROVÁ, Monika. Z historie poděbradského Sokola 4. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.
  7. LANGROVÁ, Monika. Z historie poděbradského Sokola 5. díl [online]. Poděbradské noviny [cit. 2018-05-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-23.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.