Okres Praha-západ

Okres Praha-západ je okres ve Středočeském kraji. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu byla Praha, která ovšem sama nikdy nebyla jeho součástí. Vymezení okresu je totožné se správním obvodem obce s rozšířenou působností Černošice.

Okres Praha-západ
Území
Sídlo okresu
(1960–2002)
Praha
KrajStředočeský
LAU 1CZ020A
ISO 3166-2CZ-20A
SPZ (1960–2001)PZ
Zeměpisné souřadnice50° s. š., 14°12′ v. d.
Vznik11. dubna 1960
Základní informace
Rozloha580,63 km²
Počet obyvatel152 285 (2021)[1]
Hustota zalidnění262,3 obyv./km²
Počet ORP1
Počet POÚ6
Počet obcí79
z toho 10 měst
a 2 městyse
Další údaje
Kód okresu3210
Kód SO ORP230
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Území okresu obepíná ze západu a jihu hlavní město Prahu, jinak jsou jeho sousedy další okresy Středočeského kraje. Na severovýchodě a jihovýchodě je to okres Praha-východ, na jihu okresy Benešov a Příbram, na západě okresy Beroun a Kladno a na severu okres Mělník.

Charakteristika okresu

Okres Praha-západ má v celém kraji nejmenší rozlohu, ale nejvyšší hustotu zalidnění.[2] Spolu s okresem Praha-východ mají výjimečné postavení, zcela obklopují českou metropoli a tvoří tak nejbližší zázemí pro pražskou aglomeraci. Obyvatelé okresu často dojíždějí do Prahy kvůli zaměstnání a zde naopak v rámci procesu tzv. suburbanizace probíhá masivní výstavba zejména rodinných domů pro ekonomicky silné obyvatelstvo hlavního města.[2]

Největšími městy okresu jsou Jesenice (9 tisíc obyvatel), Roztoky (9 tisíc obyvatel), Hostivice (8 tisíc obyvatel) a Černošice (7 tisíc obyvatel). S ohledem na to je nezvyklé, že až na podle počtu obyvatel čtvrtá největší obec jsou Černošice jedinou obcí s rozšířenou působností pro celý okres Praha-západ. Její správní obvod se dále člení na šest správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Černošice, Hostivice, Jesenice, Jílové u Prahy, Mníšek pod Brdy a Roztoky).

Ačkoli území okresu tvořila k roku 2019 z 57,7 % zemědělská půda a z 27,6 % lesy,[2] zemědělství zde není příliš rozvinuté a nejčastějším využitím jeho území je individuální rekreace. Ani průmysl nehraje zásadní roli, významnějším je jen hutnictví neželezných kovů a výroba stavebních hmot. Okresem prochází silnice vedoucí do Prahy ze západu a z jihu: dálnice D0, D1, D4, D5, D6 a D7 a silnice I. třídy I/4 a I/6. Dále jsou to silnice II. třídy II/101, II/102, II/104, II/105, II/106, II/115, II/116, II/240, II/241, II/242, II/201, II/603 a II/605.

Okresem protékají řeky Vltava, Sázava a Berounka. Nejvyšším místem jsou Hřebeny v Brdech (550 m n. m.) a nejnižším Libčice nad Vltavou (170 m n. m.). Částečně sem zasahuje chráněná krajinná oblast Český kras, mj. i národní přírodní památkou Černé rokle, kromě ní je v kaňonu Sázavy další národní přírodní památka Medník. Na území okresu se také nacházejí četné památky na dřívější neolitické kultury, např. Černý Vůl, Řivnáč či Kněževes.[2] Staročeskou historii připomíná národní kulturní památka Levý Hradec nebo hrad Okoř. Druhou národní kulturní památkou na území okresu je park u průhonického zámku, který byl v roce 2010 zapsán do seznamu světového dědictví UNESCO.

Seznam obcí a jejich částí

Rozsah okresu Praha-západ, platný od roku 2007, s vyznačenými hranicemi a názvy obcí

Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí petitem.

Bojanovice (Malá Lečice Senešnice) Bratřínov Březová-Oleško (Březová Oleško) Buš Černolice Černošice Červený Újezd Číčovice Čisovice (Bojov) Davle (Sázava Sloup) Dobrovíz Dobříč Dobřichovice Dolní Břežany (Jarov Lhota Zálepy) Drahelčice Holubice (Kozinec) Horoměřice Hostivice (Břve) Hradištko (Brunšov Pikovice Rajchardov) Hvozdnice Choteč Chrášťany Chýně Chýnice Jeneč Jesenice (Horní Jirčany Osnice Zdiměřice) Jílové u Prahy (Borek Kabáty Luka pod Medníkem Radlík Studené Žampach) Jíloviště Jinočany Kamenný Přívoz (Hostěradice Kamenný Újezdec Žampach) Karlík Klínec Kněževes Kosoř Kytín Lety Libčice nad Vltavou Libeř (Libeň) Lichoceves (Noutonice) Líšnice Měchenice Mníšek pod Brdy Nučice Ohrobec Okoř Okrouhlo (Zahořany) Ořech Petrov (Bohuliby Chlomek) Pohoří (Chotouň Skalsko) Průhonice (Rozkoš) Psáry (Dolní Jirčany) Ptice Roblín (Kuchařík) Roztoky Rudná Řevnice Řitka Slapy Statenice (Černý Vůl) Středokluky Svrkyně (Hole) Štěchovice (Masečín Třebenice) Tachlovice Trnová Třebotov (Kala Solopisky) Tuchoměřice Tursko Úholičky Úhonice Únětice Velké Přílepy Vestec Vonoklasy Vrané nad Vltavou Všenory Zahořany Zbuzany Zlatníky-Hodkovice (Hodkovice Zlatníky) Zvole (Černíky)

Změna hranice okresu

Od 1. července 1974 do 31. prosince 1995 byly v okrese Praha-západ také obce ze současného okresu Benešov:[3]

Do 31. prosince 2006 byla v okrese Praha-západ ještě obec:[4]

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. Charakteristika okresu Praha-západ [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-08-01]. Dostupné online.
  3. Nařízení vlády č. 226/1995 Sb., kterým se mění území některých okresů. [cit. 2019-08-03]. Dostupné online.
  4. Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2019-08-03]. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.