Holubice (okres Praha-západ)

První doložená písemná zmínka o obci pochází z roku 1204. Kapitula pražská tehdy dostala Holubice od krále Přemysla Otakara I. V následujících letech Holubice často měnily majitele, od roku 1426 patřily Vokovi z Valdštejna, poté Floriánu Gryspeku, a to až do roku 1622, kdy byly konfiskovány a přešly ke královské komoře. V roce 1623 koupili majetek Lobkovicové.

Holubice nemají vlastní poštu a až do druhé poloviny 19. století neměly vlastní školu. Holubické děti dříve chodívaly do školy v Minicích (Minice jsou dnes částí Kralup nad Vltavou). V zimě děti zůstávaly v Holubicích a vyučoval je tamější krejčí. Kvůli vzrůstajícímu počtu žáků a kvůli délce a neschůdnosti cesty, která vedla přes Minický vrch, byla v Holubicích v roce 1868 škola zřízena. Dodnes stojí, i když v pozměněné podobě.

V Holubicích se také nachází jezdecký areál se dvěma jezdeckými kluby, rybářský oddíl a fotbalový klub Sokol Holubice. Na Kozinci je pak Sbor dobrovolných hasičů.

Obec Holubice se skládá ze dvou částí na dvou katastrálních územích:

• Holubice (k. ú. Holubice v Čechách)
• Kozinec (i název k. ú.)

Holubický znak a vlajka mají symbolizovat dlouhou historii obce. Jako základní barvy byly použity červená a bílá, resp. stříbrná. Znázorňují barvy Českého království a také Středočeského kraje. Bílý středový pruh s kvádrováním na vlajce (na znaku je to stříbrný kůl) představuje zdivo holubické rotundy Narození Panny Marie. Velké písmeno M, které je napsáno v unciální podobě (jako v románském období), značí Marii a zároveň Michala (sv. Michalovi je zasvěcena kaple na Kozinci). Plamenný meč je atributem sv. Michala. Stříbrná, resp. bílá, otka symbolizuje zemědělský charakter obce. Hroty meče a otky směřující vzhůru mají symbolizovat růst a prosperitu.

Znak a vlajka byly obci Holubice-Kozinec přiděleny dne 7. dubna 2006. Autorem návrhu je PhDr. Zbyšek Svoboda, výtvarné zpracování provedl grafik Karel Gába.

Fosilie druhu Procerosaurus (Ponerosteus) exogirarum, objevená roku 1878 v Holubicích.

• Při stavbách domů v Holubicích dochází i v dnešní době k mnoha archeologickým nálezům. Byly objeveny kosterní pozůstatky, keramika, zbraně a šperky. Nejstarší nálezy pochází z doby, kdy území osídlovaly keltské kmeny Bojů.

• Z Holubic pochází rodina pěvkyně Emy Destinnové, rozené Kittlové. Rod Kittlů bydlel v Holubicích od roku 1739. Dědeček Emy Destinnové, Jan Kittl, se zde narodil v roce 1811. Otec pěvkyně, Emanuel Jan Kittl, se již narodil v Praze.

• Nedaleko této obce byly v roce 1878 objeveny zkameněliny, které tehdejší paleontolog Antonín Frič považoval za pozůstatky dinosaurů (rod Ponerosteus). Jak se ukázalo až v roce 2011, skutečně se zřejmě jedná o fosilní pozůstatky druhohorních dinosaurů.[14]

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Po 2 km lze najet na silnici II/240 Praha, Červený Vrch – Horoměřice – Kralupy nad Vltavou.

• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Otvovice ve vzdálenosti 2,5 km ležící na trati 093 Kralupy nad Vltavou – Kladno.

Veřejná doprava 2020

• Autobusová doprava – V obci končí autobusové linky 316 Praha, Bořislavka – Holubice - Kralupy nad Vltavou a linka 456 Slaný – Holubice - Libčice nad Vltavou. V noci  sem zajíždí linka č. 954 Vítězné náměstí – Velké Číčovice.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Holubice na Wikimedia Commons
• Holubice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky obce