Řivnáč (hradiště)

Hradiště bylo osídleno v eneolitu příslušníky řivnáčské kultury. V devatenáctém století bylo prvním prozkoumaným eneolitickým výšinným sídlištěm v Čechách a řivnáčská kultura podle něj získala svůj název. Archeologický výzkum vedl v letech 1881–1883 Čeněk Ryzner a v roce 1948 Ivan Borkovský prozkoumal nepatrné pozůstatky opevnění. Kromě řivnáčské keramiky na plošině nalezli zlomky keramiky kultury kulovitých amfor, kultury s nálevkovitými poháry, kultury se zvoncovitými poháry a snad i z jiných mladších období pravěku. V nalezených sídlištních jámách archeologové poprvé v Česku nalezli mazanici s otisky kůlů a proutěného pletiva, které vedly k úvahám, že pravěká obydlí měla zahloubenou podlahu a stěny omazané hlínou.[2] Na místě bylo doloženo také raně středověké osídlení a roku 1924 zde nalezli soubor více než sta denárů z doby okolo 1012.[3]

Sídliště se nacházelo na malé vrcholové plošině s rozlohou 0,2 hektaru. Ze tří stran ji chránily skalnaté svahy[3] tvořené proterozoickým buližníkem,[4] které převyšují dno vltavského údolí až o 120 metrů, zatímco na jižní straně obyvatelé vybudovali opevnění v podobě valu a příkopu.[3]