Levý Hradec

Pohled z Levého Hradce do údolí Vltavy směrem k severozápadu

Zbytky valu, oddělujícího akropoli od předhradí
(pohled z vnitřní strany)

Památník válečných obětí na Levém Hradci

Levý Hradec vznikl s největší pravděpodobností někdy v polovině 9. století. Kronikář Kosmas o něm mluví již v souvislosti s bájnou luckou válkou, ale nejstarším opravdu doloženým údajem je až stavba kostela sv. Klementa, u kterého působil kněz Kaich, jak to popisuje Kristián. Další písemnými prameny zmiňovanou významnou událostí svázanou s tímto místem se stala volba Slavníkovce Vojtěcha druhým pražským biskupem 19. února 982 právě na Levém Hradci.

Hradiště bylo Přemyslovci opuštěno na počátku 10. století, ale nezdá se, že by jeho význam v jiných ohledech než politickém poklesl. Sídelní aktivita zde po celé 10. století zůstala stejně intenzivní jako ve století devátém, byly vybudovány nové stavby a fortifikace byla pravidelně opravována. S přemyslovským hradištěm v Boleslavi je spojovala cesta zvaná Boleslavka. Až ke konci 11. století došlo pravděpodobně k zániku, protože již nemáme doklady o přestavbách a opravách. Jelikož v písemných pramenech není o zániku žádná zmínka, nedokážeme přesně říct, proč k němu došlo.

Archeologicky bylo místo zkoumáno již na konci 19. století Čeňkem Rýznerem, J. L. Píčem, ale hlavní výzkumy se zde vedl v 30. až 50. letech 20. století Ivan Borkovský a do této doby spadají i hlavní nálezy.

Na základě výzkumů bylo možné určit, že hradiště bylo dvoudílné: skládalo se z akropole a opevněného podhradí. Akropole o výměře 3,6 ha se nacházela na východní, lépe chráněné části ostrožny a byla opevněná dřevohlinitou hradbou s čelní kamennou zdí. Opevnění bylo vystaveno ve dvou fázích a dále došlo k nejméně pěti opravám. Na akropoli byly dále objeveny srubové stavby s prkennými podlahami, ale nepodařilo se najít sídlo knížete. Předhradí bylo také opevněno v několika fázích a byly zde objeveny víceprostorové domy s hospodářskými i obytnými místnostmi se stěnami vyplétanými proutím.