Kosoř
Obec Kosoř se nachází v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, asi 4 km severně od města Černošice. Žije zde 860[1] obyvatel. Obec přímo sousedí s Prahou a nachází se v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Obec je členem dobrovolného svazku obcí Mikroregion Český kras - Pláně, jenž se zaměřuje na ochranu životního prostředí a krajiny a na společný postup zapojených obcí při dosahování ekologické stability zájmového území.
Kosoř | |
---|---|
Pohled na Kosoř od sochy sv. Jana Nepomuckého | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ020A 539392 |
Pověřená obec | Černošice |
Obec s rozšířenou působností | Černošice |
Okres (LAU 1) | Praha-západ (CZ020A) |
Kraj (NUTS 3) | Středočeský (CZ020) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°59′15″ s. š., 14°19′36″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 860 (2022)[1] |
Rozloha | 3,89 km² |
Katastrální území | Kosoř |
Nadmořská výška | 345 m n. m. |
PSČ | 252 26 |
Počet domů | 289 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Průběžná 260 Kosoř 252 26 Třebotov [email protected] |
Starosta | Karel Kindl |
Oficiální web: www | |
Kosoř | |
Další údaje | |
Kód obce | 539392 |
Kód části obce | 69973 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1310, kdy byl pánem na místní tvrzi rytíř Valtr řečený z Kosoře (Waltherus miles de Cossors). V některých pramenech se objevuje informace, že před tímto rokem se obec jmenovala Kosova Hora. V tomto roce náležela část vsi vyšehradské kapitule. Kolem roku 1349 patřila část zbraslavskému klášteru. Jako další páni jsou uváděni roku 1434 Jan Kosoř z Malovic, roku 1550 Vladyka Jakub a roku 1615 Jan Zeman ze Statenic. Roku 1620, kdy byl majetek zabavený pražským kostelům a klášterům držen v rukou povstalých českých stavů, se novým majitelem stal Matyáš z Kosoře (zvaný Matěj Zeman z Kosoře). Po bitvě na Bílé hoře byl však statek s pozemky i usedlostmi navrácen vyšehradské kapitule.[zdroj?]
Ke zmodernizovanému zámečku nechal děkan J. V. Ditrich z Lilienthalu v roce 1722 přistavit kapli sv. Anny, která se nachází na seznamu nemovitých kulturních památek.[3] Do její věžičky byly umístěny 2 zvony, větší a menší z let 1723. V období vlády Marie Terezie (byly zde nalezeny 2 katastry z tohoto období, kromě toho se zde našly také 2 opisy Berní ruly) obyvatelé spadali pod svrchovanost vyšehradského děkanství a do správy Visingerovské. V dobách vlády Josefa II. se v obci nacházelo 31 popisných čísel. V roce 1840 se v obci nacházely dva dvory, pivovar, židovna a 3 mlýny. Pro obec mělo velký význam rozhodnutí tehdejšího ministerstva vnitra o odškolnění obce od sousedního Třebotova. Bylo vydáno povolení ke stavbě školy, k jejímuž dokončení došlo v říjnu 1882. Roku 1889 zde byl založen sbor hasičů. Na začátku 90. let 19. století v obci stálo 57 domů a žilo zde 534 obyvatel. Roku 1895 vyšehradský kanovník Mikuláš Karlach věnoval obci další pamětihodnost, která je kulturní památkou, sochu svatého Jana Nepomuckého.[4] V roce 1923 byl odhalen pomník věnovaný vojínům, kteří padli v bojích první světové války.
Územněsprávní začlenění
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[5]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
- 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[6]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[7]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[8]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[9]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[10]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Rok 1932
V obci Kosoř (759 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] výroba cementového zboží, cihelna, holič, 3 hostince, 2 kováři, 2 lomy, 2 mlýny, 2 obuvníci, 3 pekaři, rolník, 2 řezníci, 3 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kosoř, stavební družstvo, stavitel, trafika, velkostatek vyšehradské kollegiální kapituly.
Doprava
Dopravní síť
- Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy.
- Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Praha-Radotín ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 171 z Prahy do Berouna.
Veřejná doprava 2011
- Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky 309 Praha,Zličín – Choteč – Praha,Nádraží Radotín (v pracovních dnech 9 spojů) a 313 Praha,Nádraží Radotín – Černošice (v pracovních dnech 22 spojů, o víkendu 11 spojů) (dopravce Veolia Transport Praha, s. r. o).
Příroda
Obec leží v chráněné krajinné oblasti Český kras. U obce se nachází národní přírodní památka Černá rokle, která má z hlediska paleontologie a geologie starších prvohor velký význam. V dobách prvohor zde existovalo moře a tato přírodní památka byla vytvořena právě z mořských usazenin, a to ukládáním mořského kalu a odumřelých schránek mořských živočichů. Je možno zde také vidět i stepní a skalní květenu. V okolí lze nalézt několik přírodních rezervací: přírodní rezervace Klapice, kde se vyskytuje bohaté rostlinné společenství a šípáková doubrava, přírodní rezervace Radotínské údolí, kde se objevují rostlinná společenství skalních stepí, habrové doubravy a suťové lesy a přírodní rezervace Staňkovka, kde se také nachází doubrava (tentokrát dub a dřín) a kde hnízdí několik druhů ptactva.
Symboly obce
Symboly obce tvoří znak a vlajka, které jsou popisovány takto:
- Znak: „V červeno-zeleně polceném štítě stříbrná skála, z jejího plochého vrcholu rostou dvě odkloněné stříbrné růže se zlatými semeníky na stoncích s trny a dvěma listy, střídavě mezi třemi, krajními odkloněnými, liliemi na stoncích, vše zlaté.“
- Vlajka: „list tvoří červený žerdový pruh široký třetinu délky listu a zelené pole. V žerďové a střední části listu vyrůstá z dolního okraje bílé skalnaté návrší se seříznutým vrcholem, z něhož vyrůstají dvě bílé růže se žlutými semeníky na odkloněných stoncích s trny a dvěma listy, střídavě mezi třemi liliemi na stoncích, vše žluté. Poměr šířky k délce listu je 2:3.“
Symbolika uvedených prvků souvisí s místními atributy a dějinami. Stříbrná skála odkazuje ke skalnímu útvaru Sudy, na němž je obec umístěna. Barvy (zelená, červená), lilie a růže se vztahují ke svaté Anně, které je zasvěcena místní kaple. Dále je však možné vykládat lilie i vzhledem k cisterciáckému klášteru na Zbraslavi a barvy i vzhledem k vyšehradské kapitule, v jejímž znaku se barvy červená a zlatá objevují. Zelená symbolizuje také přírodu, venkov a zemědělství.
Školství
Funguje zde mateřská škola a první stupeň základní školy.
Pamětihodnosti
- Kaple svaté Anny
- Socha svatého Jana Nepomuckého
Další fotografie
- Skály mezi Kosoří a Radotínem
- Restaurace v centru obce
- Pomník Františka Štíbra
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- kaple sv. Anny - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
- socha sv. Jana Nepomuckého - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
- Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
- Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 605. (česky a německy)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kosoř na Wikimedia Commons
- Kosoř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)