Okres Nymburk
Okres Nymburk je okres ve východní části Středočeském kraji. Sídlem jeho dřívějšího okresního úřadu bylo město Nymburk, které je obcí s rozšířenou působností. Kromě jeho správního obvodu okres obsahuje ještě správní obvody obcí s rozšířenou působností Poděbrady a Lysá nad Labem.
Okres Nymburk | |
---|---|
Území | |
Sídlo okresu (1960–2002) | Nymburk |
Kraj | Středočeský |
LAU 1 | CZ0208 |
ISO 3166-2 | CZ-208 |
SPZ (1960–2001) | NB |
Zeměpisné souřadnice | 50°12′ s. š., 15° v. d. |
Vznik | 11. dubna 1960 |
Základní informace | |
Rozloha | 846,40 km²[1] |
Počet obyvatel | 101 539 (2021)[2] |
Hustota zalidnění | 120 obyv./km² |
Počet ORP | 3 |
Počet POÚ | 5 |
Počet obcí | 86 z toho 7 měst a 3 městyse |
Další údaje | |
Kód okresu | 3208 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ze středočeských okresů sousedí na jihu s okresem Kolín, na jihozápadě s okresem Praha-východ a na severozápadě s okresem Mladá Boleslav. Dále hraničí s Královéhradeckým krajem, a to s okresem Jičín na severovýchodě a s okresem Hradec Králové na východě.
Charakteristika okresu
Okres se skládá ze tří správních obvodů obcí s rozšířenou působností (Nymburk, Poděbrady a Lysá nad Labem), které se dále člení na pět správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (Nymburk, Poděbrady, Lysá nad Labem, Sadská a Městec Králové). Největšími městy jsou Nymburk (15 tisíc obyvatel), Poděbrady (14 tisíc obyvatel), Milovice (12 tisíc obyvatel) a Lysá nad Labem (10 tisíc obyvatel).
Povrch okresu je převážně rovinatý, větší část se nachází v nížině Labe, pouze na severovýchodě Středolabská tabule mírně stoupá do výšky. Zde se také nachází nejvyšší bod okresu, vrch Na kostele (299 m n. m.). Rozloha okresu činí 850 km², z toho v roce 2019 činila 69,4 % zemědělská půda a 17,5 % lesy.[3]
Vzhledem k přírodním podmínkám bylo Nymbursko dříve převážně zemědělským regionem, a i dnes je zemědělská výroba v rámci celého kraje poměrně významná. Rozvoj průmyslu nastal až se zavedením železniční dopravy, kromě trati Praha–Olomouc šlo především o severozápadní dráhu z Vídně až do Děčína. Uchytil se zde průmysl strojírenský, potravinářský nebo sklářský.[3] Jižní částí okresu prochází dálnice D11, dále silnice I. třídy I/11, I/32 a I/38. Silnicemi II. třídy jsou II/125, II/245, II/272, II/275, II/279, II/324, II/329, II/330, II/331, II/332, II/334 a II/611.
Na území okresu se nachází národní přírodní rezervace Čtvrtě, Kněžičky a Libický luh, dále národní přírodní památky Dlouhopolsko, Hrabanovská černava, Kopičácký rybník a Slatinná louka u Velenky. Z hlediska turistiky a rekreace je nejnavštěvovanějším lázeňské město Poděbrady. Ovšem řada pamětihodností se nachází i jinde, např. Nymburk se zachovanými městskými hradbami, zámek Lysá nad Labem nebo Polabské národopisné muzeum. [3] Status národní kulturní památky má hradiště Slavníkovská Libice, puristická budova krematoria v Nymburce a vodní elektrárna v Poděbradech.
Seznam obcí a jejich částí
Města jsou uvedena tučně, městyse kurzívou, části obcí malince.
Běrunice (Běruničky • Slibovice • Velké Výkleky • Vlkov nad Lesy) • Bobnice (Kovansko) • Bříství • Budiměřice (Rašovice • Šlotava) • Čilec • Činěves • Dlouhopolsko • Dobšice • Dvory (Veleliby) • Dymokury (Černá Hora • Svídnice) • Hořany • Hořátev • Hradčany • Hradištko • Hrubý Jeseník • Chleby (Draho) • Choťánky • Chotěšice (Břístev • Malá Strana • Nouzov • Nová Ves) • Chrást • Chroustov (Dvořiště) • Jíkev • Jiřice • Jizbice (Zavadilka) • Kamenné Zboží • Kněžice (Dubečno • Osek) • Kněžičky • Kolaje • Kostelní Lhota • Kostomlátky (Doubrava) • Kostomlaty nad Labem (Hronětice • Lány • Rozkoš • Vápensko) • Košík (Doubravany • Sovolusky • Tuchom) • Kounice • Kouty • Kovanice (Chvalovice) • Krchleby • Křečkov • Křinec (Bošín • Mečíř • Nové Zámky • Sovenice • Zábrdovice) • Libice nad Cidlinou • Loučeň (Patřín • Studce • Studečky) • Lysá nad Labem (Byšičky • Dvorce • Litol) • Mcely • Městec Králové (Nový • Vinice) • Milčice • Milovice (Benátecká Vrutice • Boží Dar • Mladá) • Netřebice • Nový Dvůr • Nymburk (Drahelice) • Odřepsy • Okřínek (Srbce) • Opočnice • Opolany (Kanín • Opolánky • Oškobrh) • Oseček • Oskořínek • Ostrá (Šnepov) • Pátek • Písková Lhota • Písty • Poděbrady (Poděbrady I • Poděbrady II • Poděbrady III • Poděbrady IV • Poděbrady V • Kluk • Polabec • Přední Lhota • Velké Zboží) • Podmoky • Přerov nad Labem • Rožďalovice (Hasina • Ledečky • Podlužany • Podolí • Viničná Lhota • Zámostí) • Sadská • Sány • Seletice • Semice • Senice • Sloveč (Kamilov • Střihov) • Sokoleč • Stará Lysá (Čihadla) • Starý Vestec • Straky • Stratov • Třebestovice • Úmyslovice (Ostrov) • Velenice • Velenka • Vestec • Vlkov pod Oškobrhem • Vrbice • Vrbová Lhota • Všechlapy • Vykáň • Záhornice (Poušť) • Zbožíčko • Zvěřínek • Žitovlice (Pojedy)
Změna hranice okresu
Do 31. prosince 1995 byly v okrese Nymburk také obce, které poté přešly do okresu Kolín:[4]
K 1. lednu 2007 sem byla z okresu Kolín převedena obec Vrbová Lhota a naopak ještě další obce z okresu Nymburk také přešly do okresu Kolín:[5]
K 1. lednu 2021 byla z okresu Nymburk do okresu Kolín převedena obec Černíky.[6]
Odkazy
Reference
- Dostupné online.
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
- Charakteristika okresu Nymburk [online]. Český statistický úřad, rev. 2019-02-07 [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
- Nařízení vlády č. 226/1995 Sb., kterým se mění území některých okresů. [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
- Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů. [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
- Obecně o novém zákonu č. 51/2020 Sb. [online]. Mvcr.cz, 2020-11-24 [cit. 2021-01-01]. Dostupné online.