Lysá nad Labem (zámek)

První možnou stavbou na zámeckém vrchu mohla být snad věžovitá stavba z 11. století. Podle Horyny její existenci dokládá listina z roku 1052, jenž hovoří o „turrem victam Lysa“.[2] O „věži (turris) zvané Lysá“ hovoří ve své práci i Kuča, který zároveň tvrdí, že by se v případě potvrzení její existence, mohlo jednat o vůbec první doklad věžovité stavby opevněného sídla na našem území.[3] O pravděpodobně stejném objektu se dočteme i v Otrubových Pamětech, ve kterých se můžeme dočíst o tvrzi, vystavěné knížaty pro správce jejich zboží.[4] Velikým problémem při výzkumu raně středověké zástavby v Lysé, je lokalizace přesného místa, kde se jednotlivé stavby mohly přesně nacházet. V Lysé a jejím okolí se totiž vyskytují hned tři možná naleziště a to sice vyvýšenina Ostrov ve Staré Lysé, vrch zvaný Vinička a zámecký vrch v Lysé nad Labem. Dodnes nemůžeme s jistotou říci, na jakém místě zmíněná stavba mohla vlastně stát.

Od 13. století můžeme zaznamenat na zámeckém vrchu gotický hrad s příkopy ve skále tesanými a s věžemi. Doba jeho založení zůstává však nejasná. Hrad byl pobořen za husitských válek, proto jej Smiřičtí nechali přestavět na hrad pozdně gotický. Za dnešní podobou zámku se tak skrývá gotický hrad, jehož stopy můžeme nalézt ve velké síle obvodových zdí jihovýchodní části hlavního (severního) křídla v přízemí. Východní polovina jižního traktu je rovněž podsklepena, prostory sklepů mají starobylý charakter a lze usuzovat na pozdně gotický hrad. Starší literaturou je pak zmiňován ve skále tesaný sklep běžící v příčné jižní části, čestného dvora.[5]

Myšlenka výskytu gotické stavby v jižním průčelí hlavního zámeckého křídla byla potvrzena také při opravě průčelí zámku v roce 1992. V rámci této opravy bylo možné uskutečnit výzkum jižního průčelí hlavního zámeckého křídla. Po odhalení části zdiva na západní části průčelí, došlo k nálezu částečně zachovaného pískovcového gotického ostění ve druhé okenní ose patra. Toto gotické ostění potvrzuje domněnku o výskytu gotické stavby v hlavním zámeckém křídle.[6] Patrné stopy gotické zástavby nacházíme také ve Vogtově vyobrazení Lysé a jejího okolí z roku 1712. Na něm můžeme spatřit okrouhlou věž nejspíše gotického původu, nalézající se na místě dnešní kaple Tří králů.[7]

Poslední zmínka o hradu pochází z doby panování krále Ferdinanda I., který v roce 1560 nechává přestavět hrad na renesanční zámek. Záminkou pro tuto přestavbu stal se mimo jiné také požár, jenž na zmíněném stavení vypukl roku 1558 a kromě hradu postihl i celé město. Po tomto požáru započala přestavba pod vedením dvorního architekta Ferdinanda I., Bonifáce Wolmuta. Zámek tehdy sloužil jako královské letní a lovecké sídlo. Kromě Wolmuta se do první fáze renesanční přestavby zapojil také Ulrico Aostalli de Sala (v pramenech uváděný v počeštělé podobě jako Voldřich Vostal). Ten dokončil roku 1564 první fázi renesanční přestavby, spojenou především se stavbou východního křídla. Ve stejném roce zemřel také český král Ferdinand I., po kterém se dle Otruby nazývá východní křídlo zámku jakožto lovecký zámek krále Ferdinanda.[8]

Přestavba zámku pokračovala mezi léty 1592–1593 pod dohledem stavitele Martina Burmina. Ten ve zmíněné době dokončil přestavbu na renesanční zámek podle původního konceptu architekta Ulrica Aostalliho. Teprve po roce 1602 stavbu dovršil císařský dvorní stavitel Giovanni Maria Filippi. V té době vlastnil panství Rudolf II.. Ten se do Lysé často uchyloval, zejména pak za časů morových ran. Lysský zámek užíval zejména pro účely lovu na zvěř.[9]

Celá renesanční přeměna byla zaměřena především na severní (hlavní) a západní křídlo zámku. Západní křídlo bylo později zcela nahrazeno dnešním křídlem klasicistním. Toto zaniklé křídlo bylo jednopatrové a oproti dnešnímu klasicistnímu křídlu, o dost delší. V jeho východním průčelí se nacházela velká věž s renesančně působící bání s vysokou lucernou.[10]

Hlavní křídlo bylo za vlastnictví Šporků pouze přestavěno, proto můžeme dnes v hmotě tohoto křídla nalézt mnoho stavebních prvků, připomínajících renesanční minulost zámku. V jižním průčelí severního křídla zámku jsou to renesančně bosované ostění v přízemí a fragmenty renesančních sgrafit pod korunní římsou.[11] Na východní straně severního křídla je to renesanční sgrafito, z kterého můžeme usuzovat, že severní křídlo mohly tehdy krýt dvě souběžné, podélné sedlové střechy. Toto sgrafito nám také naznačuje, jak asi mohly vypadat tehdejší renesanční štíty. Renesanční období je ještě patrné v přízemních klenbách hlavního křídla. Tyto klenby pochází nejspíše z období třetí čtvrtiny 16. století.[7]

K dalšímu významnému zásahu do vzhledu zámecké stavby došlo v době vlastnictví Šporků. Na popud Jana Šporka byla zahájena v druhé polovině 17. století raně barokní přestavba východního křídla zámku. V této celkové barokní renovaci zámku pokračoval poté i jeho syn František Antonín Špork, který od roku 1696 postupně nechává upravit severní křídlo v rámci něhož nově zřizuje i kapli. Novou kapli svěcenou po přestavbě roku 1700 na zámku lze patrně hledat v přízemí jižního traktu hlavního křídla na východní straně, kde je na osu velkého sálu (nynější kuchyně) připojen velký barokní výklenek (patrně kněžiště).[12] Františkova velkolepá barokní přeměna je poté dokončena mezi léty 1738–1739, kdy dochází k přeměně interiéru východního křídla, k rozšíření západního křídla o jedno patro a k výstavbě nové barokní kaple Tří králů. Údajným autorem tohoto velkolepého Františkova projektu byl Giovanni Battista Alliprandi. Tento věhlasný italský architekt významně přispěl k formování vrcholného baroku u nás. V jeho stavbách nacházíme principy architektury vídeňské, jež po vítězných válkách s Turky nabývala na významu v souvislosti s rozmachem města a formováním tzv. říšského slohu.[13] Kromě výstavby a přestavby zámku se věnoval František Antonín Špork i budování nového poutního a klášterního areálu při rotundě sv. Desideria a kostelíku Narození Panny Marie.

Zámecká budova prochází kolem roku 1755 klasicistní přestavbou. Stavební změny zasáhly především západní zámecké křídlo, které bylo v rámci této revitalizace zcela strženo a nahrazeno klasicistní novostavbou. Důvodem této stavební změny byly nejspíše statické poruchy, způsobené barokním nastavěním druhého patra na renesanční objekt.[14] Další úpravy se týkaly poté hlavního křídla. To bylo nově upraveno a dekorováno rovněž v duchu architektury klasicistní. Kaple Tří králů a východní křídlo zámku nebyly touto přestavbou nijak zasaženy. Autorem celé této revitalizace byl nejspíše rakouský architekt Antonín Haffenecker, který v Čechách proslul dostavbou severního křídla Pražského hradu, či třeba dozorem nad stavbou původně Nosticova, dnes Stavovského divadla.

V letech 1812–1815 je poté dostavěno ještě jižní klasicistní křídlo zámku, které jest však pobořeno již roku 1862. Po poboření klasicistního křídla, se nesetkáváme již z žádnou větší stavební přestavbou, jež by měla zásadnější vliv na celkový vzhled zámku.

V prvním patře hlavního křídla se nachází první sál s malbami. Sál je situován na východ od dvouramenného klasicistního, hlavního schodiště. V této veliké obdélné místnosti se šesti vchody a okny nalezneme na plochém stropě fresky zobrazující antické a starozákonní výjevy. Uprostřed stropu se dle Bareše nachází hostina Mene Thekel Fares.[16] Na stěnách můžeme obdivovat klasicistní fresky zpodobňující pohledy na francouzská města a zámky. Strop tohoto sálu je dekorovaný raně barokními freskami. Uprostřed vidíme alegorický cyklus zpracovávající příběh Adama a Evy.

Druhé patro opakuje dispozice patra nižšího. Nalezneme v něm i podobný sál, sálu předchozímu. Stěny v tomto sále dekorují fresky zobrazující výjevy z bitev generála Jana Šporka. Je zde i zobrazena jeho nejslavnější bitva s Turkem u sv. Gottharda v Uhrách roku 1664. V této bitvě generál slavně zvítězil na straně císařského vojska a vysloužil si tím ve stejném roce povýšení do stavu dědičných říšských hrabat. V dalších sálech nalezneme ještě pozdně barokní dekorace z druhé poloviny 18. století.[17]

• ADAMCOVÁ, Kateřina. Lysá nad Labem, sochařská výzdoba zámeckého parku [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2011 [cit. 2015-09-19]. Dostupné online. (čeština)^{[nedostupný zdroj]}
• BAREŠ, František. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. XXI, Politický okres Mladoboleslavský. Praha: Archaeologická kommisse při Č. ak. císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1905. 412 s. Dostupné online. Kapitola Lysá nad Labem - Zámek, s. 158–162. (čeština)
• BORSKÝ, František. Lysá nad Labem. Lysá n. L. : Naše Vojsko, 1982.
• DÖRFLOVÁ, Jana. Sochařská výzdoba zámecké zahrady v Lysé nad Labem. Praha, 2013 [cit. 19.9.2015]. 134 s. bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Petr Macek. Dostupné online.
• DOHNAL, Jiří / JÁNĚ, Zdeněk / KNĚZ, Jaroslav / VALENTA, Jan / VILHELM, Jan. Hrad v Lysé nad Labem a výsledky geofyzikálního průzkumu v severní části zámeckého areálu. In: Castellogica bohemica 8, 2002, 455–472
• DURDÍK Tomáš. Lysá nad Labem. In: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha 1999, 349–350
• FOJTŮ, Petra. Barokní památky v Lysé nad Labem se zaměřením na architekturu a sochařství. Praha, 2007 [cit. 19.9.2015]. 79 s. bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav dějin křesťanského umění, Katolicko-teologická fakulta. Vedoucí práce Martin Zlatohlávek. Dostupné online.
• HORYNA, Mojmír.; PENNINGER, R. Lysá nad Labem – stavebně historický průzkum historické části, Praha: SÚRPMO, 1977.
• CHMELOVÁ, Božena. Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí. Lysá nad Labem: Alpy, 1999.
• KOŘÍNKOVÁ, Marie. Barokní Lysá. Nymburk: Vega-L, 2005.
• KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Díl 3. Kolín-Miro. Praha: Libri, 1998. s. 719–735.
• OTRUBA, František. Paměti města Lysá nad Labem. Jihlava : Město Lysá n.L., 1997.
• POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 K/O. Praha : Academia, 1978. s. 335
• PREISS, Pavel. Boje s dvouhlavou saní: František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Vyšehrad, 1981.
• PREISS, Pavel. František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003.
• SEDLÁČEK, August. Lysá zámek. In: Hrady, zámky a tvrze království Českého X. Praha 1895, 347–352
• VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie českých zámků. Praha: Libri, 1999, s. 360-361
• VOGT, Mauritius. Das jetzt-lebende Königreich Böhmen in einer historisch-und geographischen Beschreibung vorgestellet. Frankfurt a Lipsko: Johann Zieger, 1712. s. 41–44.
• VOJÁČEK, Josef. Lysá nad Labem – grunty,domky a jejich majitelé. Lysá nad Labem: Město Lysá nad Labem, 1936.
• VÝLETOVÁ, Eva. Nálezy z opravy průčelí zámku v Lysé nad Labem. In: Památky středních Čech. 1994, roč. 8, č. 1, s. 73–74

• Seznam kulturních památek v Lysé nad Labem
• Seznam soch v Lysé nad Labem

• Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Lysá nad Labem na Wikimedia Commons
• Informační centrum Lysá nad Labem
• Domov Na Zámku Lysá nad Labem
• Facebook Zámecký areál Lysá nad Labem^{[nedostupný zdroj]}
• Zámek Lysá nad Labem v televizním pořadu Toulavá kamera
• Zámek Lysá nad Labem v televizním pořadu Mizející místa domova
• Veduty lyského panství
• Letecký pohled