Litol

Litol je část města Lysé nad Labem. Od Lysé ji katastrálně odděluje Zemská stezka, nikoli železniční trať. Nadjezd, který tyto dvě části spojoval, byl v roce 2018 zbourán a v roce 2019 letech bude dokončen nový na stejném místě. Spojení pro pěší a cyklisty zajišťuje též podchod pod nádražím. Jádro dřívější samostatné obce se nalézá dál od Lysé v blízkosti Labe, kde je patrná náves s kapličkou Panny Marie a budovou bývalého obecního úřadu – dnes knihovny. Většinu obce tvoří zástavba z první republiky – tedy rodinné domy. Je zde i několik poválečných bytových domů.

Litol
Kaplička v Litoli
Lokalita
Charakterčást města
ObecLysá nad Labem
OkresNymburk
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°11′12″ s. š., 14°51′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 633 (2011)[1]
Katastrální územíLitol (3,07 km²)
Počet domů511 (2011)[1]
Litol
Další údaje
Kód části obce89559
Kód k. ú.689556
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1293.[2]

V okolí obce se nachází menší les, jinak je obklopena poli. Podél jižní strany obce teče řeka Labe, přes kterou vede Litolský most. Většina litolských dětí navštěvuje první stupeň základní školy T. G. Masaryka. Býval zde cukrovar, ale nyní je na jeho místě překladiště automobilů. V obci se nalézá zanedbaná kubistická Beniesova vila někdejšího majitele cukrovaru generálního rady Beniese, od architekta Emila Králíčka a stavitele Matěje Blechy, postavená v letech 1912–1913.[3]

Roku 1950 byla obec Litol připojena k městu Lysá nad Labem.[4]

Galerie
  • Beniesova vila
  • Bývalý obecní úřad v Litoli, dnes veřejná knihovna
  • Litolský most

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 146.
  3. LUKEŠ, Zdeněk. Kubismus, klasicizující secese. In: Zdeněk Lukeš. Emil Králíček : zapomenutý mistr secese a kubismu. Praha: Galerie Jaroslava Fragnera, 2004. ISBN 80-239-3644-1. Kapitola III., s. 71. (česky, německy)
  4. Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.