Kostomlátky

Kostomlátky historicky náležely ke kostomláteckému panství, které se nacházelo okolo hradu Mydlovar. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1495, kdy Jan ze Šelenbergu získal panství od Vladislava II. Obyvatelé obce pak dostali roku 1500 výsadní právo hospodařit svobodně na svých statcích. Po celém kraji se pak šířila českobratrská víra. Po potlačení protihabsburského povstání v roce 1547 však bylo celé panství zkonfiskováno a připojeno k panství Lyskému. V této době žilo v Kostomlátkách asi 18 rodin.

Kostomlátky však, jako většinu obcí, silně poznamenala třicetiletá válka. Po jejím skončení získává roku 1679 panství hrabě František Antonín Špork, který ho spravuje až do roku 1722, kdy je prodáno hraběti Černínovi z Chudenic. Roku 1787 žilo v Kostomlátkách 299 obyvatel. Kaplička s věžičkou byla postavena v roce 1896. V roce 1920 byl v obci zřízen Spolek hasičů a o rok později i Sokol. Kostomlátky byly elektrifikovány v roce 1925.

V roce 1980 došlo k připojení obce ke Kostomlatům nad Labem. To se však většině obyvatel nelíbilo a v referendu rozhodli o osamostatnění obce. Kostomlátky jsou opět samostatné od 1. ledna 1993.

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z obce Kostomlátky prokazatelně uprchli v roce 1742 přes městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito lidé: [3]

• Martin Lacina s manželkou a třemi dětmi. Současně s ním odešel i Jiřík Lacina s rodinou. Jiřík Lacina patří mezi zakladatele obce Husinec, což byla první česká exulantská kolonie v pruském Slezsku. Samuel Figulus, pravnuk Jana Amose Komenského, byl kazatelem českého sboru v Husinci od roku 1754 až do své smrti v roce 1771.
• Jakub Ráž (Rasch, Raasch) a Václav Ráž. Václav Ráž z Kostomlátek zemřel 17.3.1805 v Husinci (ženatý, hospodář) ve věku 69 let.
• Jan Rychetský *(1693), Matěj Rychetský a Václav Rychetský s většími rodinami. Rovněž Jan a Matěj patří mezi zakladatele obce Husinec v tehdejším pruském Slezsku.
• Jan Strnad. Emigroval z manželkou a pěti dětmi. Jejich další osud není znám. Mohli odejít i do Berlína, kde už byli Matěj Ráž a Martin Strnad z Kostomlátek.[4]
• Matěj Strnad *(1682), hospodář, tesař a bednář. Emigroval s manželkou a šesti dětmi. Zemřel 23.6.1765 ve věku 83 let v druhé české exulantské obci v pruském Slezsku. Patří k jejím zakladatelům. Obec pojmenovali exulanti na počet pruského krále Friedrichův Tábor. V roce 1765 tu žilo 54 českých rodin, ve vedlejším Malém Táboře žilo dalších 14 českých rodin. Syn Matěje – Jakub Strnad (Sternat) patří mezi zakladatele Malého Tábora. Další potomci exulantů (nejen) z Kostomlátek založili město Zelov.[5]

Historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů a údajů z matrik). Dokumenty se nacházejí převážně v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), ve Státním oblastním archivu v Zámrsku i jinde. Potomci pobělohorských exulantů žijí v Německu, Polsku, USA, Kanadě, Austrálii, někteří se vrátili. Exulant (spolek) stále sdružuje potomky běženců (rodokmeny) této doby z celého světa.

• Exulanti - zakladatelé obcí Husinec, Friedrichův (Velký) a Malý Tábor, Zelov (mimo jiné)
• P. Maurus Alois Verzich OSB (17. 12. 1911 Kostomlátky – 27. 8. 1992 Florencie), opat benediktinského kláštera v Praze-Emauzích

Dopravní síť

• Pozemní komunikace – Do obce vede silnice III. třídy. Území obce protíná silnice II/331 Poděbrady - Nymburk - Lysá nad Labem.

• Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Kostomlaty nad Labem ve vzdálenosti 2,5 km ležící na trati 231 v úseku z Lysé nad Labem do Nymburka.

Veřejná doprava 2011

• Autobusová doprava – V obci zastavovaly autobusové linky Nymburk-Kostomlaty nad Labem-Všejany (v pracovní dny 4 spoje) a Nymburk-Lysá nad Labem (v pracovní dny 3 spoje) (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.

• 
  Venkovské stavení
• 
  Dům se stromem
• 
  Brána a branka
• 
  Kaple
• 
  Detail křížku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostomlátky na Wikimedia Commons
• Dílo Kostomlátky ve Wikizdrojích
• Kostomlátky v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Kostomlátky