Kovanice

Stejně jako z mnoha obcí (např. Kostomlátky) odcházeli v době pobělohorské do exilu i nekatolíci z Kovanic. V dobách protireformace (doba temna) žili poddaní ve strachu z toho, že opustí-li víru svých předků, nebudou spaseni, ale budou-li se jí držet, ztratí děti, svobodu nebo svůj život. V 18. století v Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům.[3] Z obce Kovanice prokazatelně uprchli:[4]

• Matěj Fiala (*1721 Kovanice – 27.5.1795 Berlín), měšťan, později fabrikant a rybář. Člen českého bratrského sboru v Berlíně.
• Josef Fiala (*1722 Kovanice – 13. 8.1787 Berlín), bratr Matěje. Oba bratři byli odsouzeni za to, že se chtěli vyhnout vojně. Za trest pracovali v okovech (bez jídla a pití) na pražských valech, než je po sedmi dnech osvobodila z okovů vojska dobyvatelů Prahy. Josef Fiala emigroval v roce 1742 do Berlína. Bratři se pak se do Čech vraceli, v roce 1744 převedli do bezpečí i rodinu Matěje Cvacha.
• Václav Fiala (cca 1710 Kovanice – 21.12. 1796 Berlín). Byl třikrát ženatý, jeho druhou manželkou se stala v roce 1743 Judita Jílková (1712–1783). Bratr Judity byl spisovatel Jan Jílek, výrazná osobnost, která významně přispěla k pochopení duchovního světa tajných protestantů ovlivněných pietismem.

Historii exulantů popisuje ve svých knihách Edita Štěříková (včetně informačních zdrojů, odkazů a údajů z matrik). V knize Běh života jsou publikovány výňatky z životopisů výše uvedených osob včetně Judity Fialové, roz. Jílkové. Dokumenty se nacházejí především ve státních archivech  a v rukopisných odděleních knihoven v Německu (např. Herrnhut), Švýcarsku, Polsku a Čechách. Ne všechny zahraniční archivy byly probádány. Potomci exulantů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii... někteří se jako reemigranti vrátili v roce 1945 do Čech z polského Zelova.

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Nymburk[5]
• 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Nymburk
• 1868 země česká, politický okres Poděbrady, soudní okres Nymburk
• 1936 země česká, politický i soudní okres Nymburk[6]
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Nymburk[7]
• 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický i soudní okres Nymburk[8]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Nymburk[9]
• 1949 Pražský kraj, okres Nymburk[10]
• 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
• 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Ve vsi Kovanice (635 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] 2 cukráři, 3 hostince, kovář, 3 krejčí, obchod s mlékem, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kovanice, trafika.

V obci Chvalovice (368 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Kovanic) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] 2 hostince, kolář, kovář, 27 rolníků, obchod se smíšeným zbožím, trafika.