Kostelní Lhota

Kostelní Lhota je obec ležící v okrese Nymburk, asi 7 km jižně od Nymburku a 7 km od Poděbrad. Žije zde 875[1] obyvatel a její katastrální území má rozlohu 865 ha. Katastr obce je ohraničen říčkami Výrovka a Šembera (dřívější název Černavka), které jsou v symbolech Kostelní Lhoty zastoupeny modrými pruhy.

Kostelní Lhota
Silnice II/611 vedoucí obcí
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0208 537314
Pověřená obecSadská
Obec s rozšířenou působnostíNymburk
Okres (LAU 1)Nymburk (CZ0208)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°7′46″ s. š., 15°1′27″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel875 (2022)[1]
Rozloha8,65 km²
Katastrální územíKostelní Lhota
Nadmořská výška187 m n. m.
PSČ289 12
Počet domů353 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKostelní Lhota 82
289 12 Sadská
[email protected]
StarostaTomáš Drobný
Oficiální web: www.kostelni-lhota.cz
Kostelní Lhota
Další údaje
Kód obce537314
Kód části obce70521
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zástavba obce a pamětihodnosti

Pro všechny čtyři Lhoty poblíž Poděbrad (Kostelní, Písková, Vrbová a Přední Lhota) je typická široká ulicová náves. U Kostelní, Pískové a z části i Vrbové Lhoty lze koncem 18. století pozorovat prostorovou stísněnost půdorysu. Dvory jednotlivých usedlostí se navzájem limitují a těsně na sebe navazují. Výrazné je hloubkové protažení parcel a tomu odpovídá také dispozice dvora. Zahrada se stodolou se ve velké části případů rozkládá za dvorem v ose parcely.

V severní řadě převažují štítově exponované domy, u nichž dominuje expozice boční vstupní stěny na V. U několika domů se objevuje i okapní expozice. V jižní řadě se situace obrací. Převažuje okapní expozice, štítově exponovaný dům se objevuje méně často, a to pouze s expozicí na V. U štítově exponovaných domů převažují paralelní formy dvora, u okapních dvoustranná forma. Stodola je až na výjimky hloubkově vysunuta a vzdálena od jádra dvorového prostranství. Stavby většinou přiléhají z obou stran k parcelní hranici nebo se jí těsně přibližují, a to zvláště v hustěji zastavěné severní řadě. Stavby sousedících usedlostí však spolu přímo nesousedí a zástavba jejich dvorů se obvykle vzájemně respektuje.

Dominantou obce je kostel, který spolu s farou (dnes přestavěnou na obecní úřad) a školou tvoří historické centrum obce. Kostel Nanebevzetí Panny Marie, který také dal obci název již při svém založení v roce 1354, je jedinou kulturní památkou obce. V roce 1813 na Bílou Sobotu vypukl v obci požár. Vyhořelo 32 čísel včetně kostela. V letech 1815 až 1817 byl kostel přestavěn v pozdně barokním slohu stavitelem J. Braunem. Rustikální socha sv. Gotharda je z roku 1740.

Na návsi obce je rybník o rozloze asi 0,5 ha.

Historie

Název Lhota vznikl ze staročeského lhóta, což znamená osvobození po určitou dobu – lhůtu. Toto jméno dostávaly obce a osady zakládané na vyklučeném lese, mohlo to však být i na močálišti, blatech či jiné neúrodné půdě, která měla být obdělána. Poddaní – osadníci těchto obcí, byli do jisté lhůty osvobozeni od placení dávek pozemkovému pánu, které se skládaly z ročního platu – úroku a z dávek naturálních. To vše za práci spojenou s vykácením lesa a vzděláním půdy. Počátkem 14. století toto osvobození trvalo deset let, v průběhu století se snížilo na osm až šest let.

Za Jana Lucemburského byly Poděbrady roku 1345 odevzdány Hynkovi ze Žleb a Lichtenburka. V roce 1347 Hynek zemřel a Poděbrady dostala jeho dcera Eliška, která se roku 1350 provdala za pana Bočka z Kunštátu. Ten pak dostal 6. listopadu 1351 Poděbrady v léno. Boček z Kunštátu a nyní i z Poděbrad začal zakládat nové osady a v některých i nové kostely. V již zmíněné oblasti mezi Poděbrady a Sadskou založil Lhoty – Pískovou, Vrbovou, Přední a Kostelní.

Kostelní Lhota se podle církevních pramenů poprvé připomíná již k roku 1354, kdy pan Boček nechal v této obci postavit kostel Nanebevzetí Panny Marie a dosadil tam plebána Petra. Rod pánů z Kunštátu a z Poděbrad byl velmi vážený a vždy smýšlející česky. Pan Boček byl v roce 1355 v Římě přítomen korunovace Karla IV. Jeho pravnuk, Jiří z Kunštátu a Poděbrad, se stal v roce 1458 jediným českým králem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty.

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak zprvu pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci evangelíků organizoval zpočátku Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, domovní prohlídky, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků, násilné odvody na vojnu apod. Číst nebo vlastnit bratrskou Bibli kralickou, která byla na indexu,[3] bylo trestné. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené „kacíře“, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Migrační vlnu zastavil až toleranční patent. Z Kostelní Lhoty uprchli před městečko Münsterberg v pruském Slezsku tito nekatolíci:[4]

  • Martin Francouz s manželkou Kateřinou a dvěma syny. Dne 2. ledna 1946 podepsal v Münsterbergu žádost a v roce 1750 je uveden v seznamu kolonistů, kteří zakládali českou exulantskou obec Husinec v pruském Slezsku. V Husinci jeho žena Kateřina zemřela v roce 1762 ve věku 50 let.
  • Ludmila Beránková z Kostelní Lhoty,[5] její příbuzný Matěj Beránek byl v roce 1743 v Münsterbergu, Jan Beránek byl v Čechách odsouzen k trestu smrti, později mu byl trest změněn na dva roky nucených prací. Další osud Ludmily nebyl probádán.

Některé životopisy exulantů z Kostelní Lhoty, kteří uprchli už před rokem 1742, se zachovaly: Kateřina-Dorota (roz. Jahelková, 1720–1780 Berlín, str. 416), Ludmila (její sestra, 1710–1772 Český Rixdorf, str. 683) a Jakub Koudelka (1696–1772 Český Rixdorf, str. 587). Životopisy byly publikovány v knize Edity Štěříkové „Běh života“.[6] Potomci exulantů žijí v Německu, USA, Kanadě, Austrálii, někteří byli repatriováni v roce 1945 do českého pohraničí z Polska (jež po válce netolerovalo národnostní menšiny).[7]

Rok 1932

V obci Kostelní Lhota (1015 obyvatel, katolický kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] cukrář, 3 obchody s dobytkem, 2 obchody s drůbeží, holič, 4 hostince, 2 koláři, 3 kováři, krejčí, 3 obchody s kůžemi, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 3 obchody s lahvovým pivem, 3 rolníci, 2 řezníci, trafika, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek v Kostelní Lhotě, truhlář.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Poděbrady[9]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Poděbrady
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Poděbrady
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Poděbrady[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nymburk, soudní okres Poděbrady[11]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Poděbrady[12]
  • 1949 Pražský kraj, okres Poděbrady[13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
  • 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Nymburk

Doprava

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Obcí vede silnice II/611 Praha – Sadská – Kostelní Lhota – Poděbrady – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové. Území obce protíná dálnice D11, obec leží mezi exity 25 (Sadská) a 35 (Poděbrady-západ).
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Sadská ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 060 z Poříčan do Nymburka.

Veřejná doprava 2013

  • Autobusová doprava – Probíhá zde páteřní linka regionu č. 398 - Praha-Sadská-Kostelní Lhota-Poděbrady (denně mnoho spojů) a zpět. Dále tudy projíždí linka č. 43 - Nymburk-Pečky (v pracovní dny 4 spoje) a zpět (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín, s. r. o.).

Osobnosti

  • Martin Francouz, jeden ze zakladatelů české exulantské obce Husinec v pruském Slezsku. Rok 1749
  • Ota Hofman (1928–1989), spisovatel a scenárista zejména děl pro děti, rodák z Prahy, který v obci často pobýval a krátce i chodil do školy, čestný občan Kostelní Lhoty in memoriam
  • Josef Musil (1932–2017), volejbalista, rodák z obce a čestný občan Kostelní Lhoty, v roce 2001 vyhlášen nejlepším českým volejbalistou století; ve stejné anketě Mezinárodní volejbalové federace se umístil v závěrečné osmičce nejlepších hráčů světa
  • Stanislav Vopasek (1935–2006), historik hornictví, rodák z obce

Účast v soutěžích

V roce 2016 se Kostelní Lhota poprvé zúčastnila soutěže Vesnice roku. Nejprve obec získala Zelenou stuhu Vesnice roku ve Středočeském kraji a posléze i v celostátním kole a zároveň byla nominována do evropského kola soutěže Entente Florale Europe 2017.[14] V mezinárodní soutěži, jejíž výsledky byly vyhlášeny v září 2017 ve slovinské obci Podčetrtek, získala Kostelní Lhota stříbrnou medaili.[15]

V roce 2019 dokončil tým pražského ČVUT pod vedením Ing. Kláry Salzmannové, Ph.D projekt „Komplexní krajinný plán obce Kostelní Lhota na 20 km²“, inspirovaný myšlenkou krajinného plánování s cílem ochrany krajiny a jejích funkcí.[16]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. LOSKOT, František. O indexech zakázaných knih [online]. Praha: Volné myšlenky, 1911 [cit. 2020-07-15]. Dostupné online.
  4. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. ISBN 80-7017-553-2.
  5. Ferdinand Hrejsa: Dějiny české evangelické církve v Praze a ve středních Čechách v posledních 250 letech. Praha 1926
  6. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Běh života českých emigrantů v Berlíně v 18. století. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 746 s. ISBN 80-7017-253-3.
  7. ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Země otců : z historie a ze vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů. 1. vyd. vyd. Praha: Kalich 498 s. ISBN 80-7017-018-2.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 610–611. (česky a německy)
  9. Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  14. Kostelní Lhota v mezinárodní soutěži Entente Florale Europe 2017 [online]. Kostelní Lhota: Obecní úřad [cit. 2019-07-05]. Dostupné online.
  15. 2017 Participants and results [online]. Association Européenne pour le Fleurissement et le Paysage [cit. 2019-07-05]. Dostupné online. (anglicky)
  16. Jiří Malík: Dost bylo „hloupé“ krajiny“. Model Zdoňov, Amálie a další chytré krajiny. ekolist.cz [online]. 2019-07-04 [cit. 2019-07-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.