Semice

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

• 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Černý Kostelec, soudní okres Český Brod[4]
• 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Český Brod
• 1868 země česká, politický i soudní okres Český Brod
• 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický i soudní okres Český Brod[5]
• 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Český Brod[6]
• 1945 země česká, správní i soudní okres Český Brod[7]
• 1949 Pražský kraj, okres Český Brod[8]
• 1960 Středočeský kraj, okres Nymburk
• 2003 Středočeský kraj, okres Nymburk, obec s rozšířenou působností Lysá nad Labem

Ve vsi Semice (1120 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] autodílna, bednář, 3 holiči, 4 hostince, kapelník, 2 koláři, konsum, 2 kováři, 2 krejčí, obchod s mlékem, 3 obuvníci, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, stáčírna lahvového piva, porodní asistentka, 3 rolníci, 3 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, Platebna okresní hospodářské záložny v Českém Brodě, spořitelní a záložní spolek pro Semice, 2 švadleny, trafika, 2 truhláři, 5 zelinářství, 4 obchody se zemskými plodinami, 4 obchody se zvěřinou a drůbeží.

Po vydání císařského patentu v roce 1747 na podporu školství a výuky v českém jazyce vznikla i škola v obci Semice. První zmínky o škole jsou zaznamenány z roku 1750, kdy se zde vojáci přes zimu učili a přes léto měly zájem o studium děti. Celoroční vyučování začalo ve školním roce 1778–1779. V roce 1832 škola vyhořela, ale v témže roce byla znovu otevřena. Do roku 1878 byla ve škole pouze jednotřídní učebna, ale v dalším roce už děti docházely do dvou tříd. Do roku 1900 do školy docházelo v průměru 177 dětí. Učitelský plat v té době (tzv. sobotáles) činil 432 K.

V první polovině 20. století proběhlo několik vnitřních přestaveb. Děti měly ve škole už 4 třídy, kde se učily. Po roce 1963 se stavěly odborné učebny. V roce 1966–1967 byla vybudována tělocvična, kotelna a ústřední topení. V nejstarší částí budovy byla zřízena školní kuchyně a jídelna.

• 1900–1903 Štěpánek, Josef Křivánek
• 1936 Jan Talacko
• 1938 RNDr. Jan Zadražil, Václav Bělický
• 1939–1942 Antonín Staněk
• 1942–1944 Václav Bělický
• 1946–1954 Oldřich Kodeš
• 1955–1963 Antonín Jenšík
• 1963–1966 Antonín Švehla
• 1966–1989 Vladimír Pokorný
• 1989–1992 Marie Pokorná
• 1991–2001 Jiří Počarovský
• od roku 2008 Pavel Jareš