Mistrovství světa v šachu

Mistrovství světa v šachu je soutěž o titul mistra světa v šachu. Poprvé se oficiálně konalo roku 1886, kdy pražský rodák Wilhelm Steinitz porazil Johannese Zukertorta. Do té doby byli vůdčí mistři uznáváni za nejlepší šachisty světa pouze neformálně a subjektivně, na základě jejich sportovních výsledků a teoretického přínosu.

Wilhelm Steinitz, první oficiální mistr světa v šachu

Nejčastěji se o titulu rozhodovalo v zápase dosavadního mistra a vyzyvatele, tedy v sérii šachových partií, v níž musel vyzyvatel získat více výher než dosavadní držitel titulu – nerozhodný výsledek se považoval za příznivý pro stávajícího mistra světa. V některých případech měl navíc starý mistr světa v případě prohry a ztráty titulu právo na odvetný zápas. Mistr světa si soupeře vybíral nejprve sám, v období po druhé světové válce pak FIDE pořádala turnaj kandidátů, kde vítěz měl právo na souboj s mistrem světa.

Forma mistrovství světa v šachu a způsob výběru účastníků se během jeho historie několikrát změnila, ale největší změna přišla až v letech 1993–2006, kdy došlo dokonce k rozkolu na dvě nezávislá a konkurenční mistrovství. Prestiž titulu tak značně poklesla. Změna pravidel a odstranění dlouhých zápasů s původním mistrem světa navíc způsobovaly, že se k titulu mohl vítězstvím v turnaji probojovat i šachista, který sice byl velmi silným velmistrem, ale ani zdaleka ne fenoménem srovnatelným s většinou mistrů světa v šachu od Steinitze po Kasparova.

Seznam mistrů světa

Vedoucí šachoví mistři do roku 1886 (neoficiální mistři světa)

JménoRokZemě
Luis Ramirez de Lucenaasi 1490– asi 1530 Španělsko
Pedro Damianoasi 1512–1544 Portugalsko
Ruy López de Segura1560–1575 Španělsko
Leonardo da Cutri1575–1587 Neapolské království
Paolo Boi1587–1598 Neapolské království
Alessandro Salvio1598–1619 Neapolské království
Gioacchino Greco1619–1634 Neapolské království
Pietro Carrera1634–1647 Neapolské království
Legall de Kermeurasi 1730–1747 Francie
Francois-André Philidor1747–1795 Francie
Verdoni1795–1804 Itálie / Francie
Alexandre Deschapelles1804–1821 Francie
Louis de la Bourdonnais1821–1840Francie Francie
Pierre Charles Fournier de Saint-Amant1840–1843Francie Francie
Howard Staunton1843–1851Anglie Anglie
Adolf Anderssen1851–1858
1860–1866
Prusko
Paul Morphy1858–1860 USA
Wilhelm Steinitz1866–1883Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Johannes Zukertort1883–1886 Velká Británie

Jednotné mistrovství světa

Garri Kasparov drží rekord pro nejvíce profesionálních turnajových vítězství
Pořadí Roky, kdy byl mistrem světa Mistr světa Země
1. 18861894 Wilhelm Steinitz (18361900)[pozn. 1] Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko / USA
2. 18941921 Emanuel Lasker (18681941) Německo
3. 19211927 José Raúl Capablanca (18881942) Kuba Kuba
4. 19271935 Alexandr Aljechin (18921946) Francie Francie
5. 19351937 Max Euwe (19011981) Nizozemsko Nizozemsko
19371946 Alexandr Aljechin Francie Francie
6. 19481957 Michail Botvinnik (19111995)[pozn. 2] SSSR
7. 19571958 Vasilij Smyslov (19212010) SSSR
19581960 Michail Botvinnik SSSR
8. 19601961 Michail Tal (19361992) SSSR
19611963 Michail Botvinnik SSSR
9. 19631969 Tigran Petrosjan (19291984) SSSR
10. 19691972 Boris Spasskij (*1937) SSSR
11. 19721975 Robert J. Fischer (19432008) USA
12. 19751985 Anatolij Karpov (*1951)[pozn. 3] SSSR
13. 19851993 Garri Kasparov (*1963) SSSR / Rusko Rusko

Dva konkurenční tituly

V r. 1993 byla založena Asociace šachových profesionálů (PCA), do které vstoupila řada velmistrů, kteří nesouhlasili s praktikami Mezinárodní šachové federace (FIDE). Mnozí šachisté startovali v turnajích obou organizací i v rámci obou organizací bojovali o titul mistra světa.

Pořadí Roky, kdy byl mistrem světa Mistr světa FIDE Země Pořadí Mistr světa PCA/Braingames Země
1993–1999 Anatolij Karpov (* 1951) Rusko Rusko Garri Kasparov (* 1963) Rusko Rusko
1999–2000 Alexandr Chalifman (* 1966) Rusko Rusko
2000–2002 Višvanáthan Ánand (* 1969) Indie Indie Vladimir Kramnik (* 1975) Rusko Rusko
2002–2004 Ruslan Ponomarjov (* 1983) Ukrajina Ukrajina
2004–2005 Rustam Kasimdžanov (* 1979) Uzbekistán Uzbekistán
2005–2006 Veselin Topalov (* 1975) Bulharsko Bulharsko
Mistr světa v šachu roku 2013 Magnus Carlsen

Znovusjednocení

Po složitých jednáních se nakonec podařilo obě organizace sjednotit a v říjnu roku 2006 proběhl sjednocovací zápas o titul mistra světa mezi Veselinem Topalovem (FIDE) a Vladimirem Kramnikem, po němž Kramnik oba současně existující tituly sjednotil ve svých rukou.

Pořadí Roky, kdy byl mistrem světa Mistr světa Země
14. 20062007 Vladimir Kramnik (*1975) Rusko Rusko
15. 20072013 Višvanáthan Ánand (*1969) Indie Indie
16. od 2013 Magnus Carlsen (*1990) Norsko Norsko

Mistrovství světa v šachu podrobně

Přehled oficiálních zápasů o mistra světa do roku 1937

Rok Účastníci zápasu Výsledek Místo konání
1886Wilhelm SteinitzJohannes Zukertort10: 5 (=5)New York, Saint Louis, New Orleans
1889Wilhelm SteinitzMichail Ivanovič Čigorin10: 6 (=1)Havana
1890Wilhelm SteinitzIsidor Gunsberg6: 4 (=9)New York
1892Wilhelm SteinitzMichail Ivanovič Čigorin10: 8 (=5)Havana
1894Emanuel LaskerWilhelm Steinitz10: 5 (=4)New York, Filadelfie, Montreal
18961897Emanuel LaskerWilhelm Steinitz10: 2 (=5)Moskva
1907Emanuel LaskerFrank Marshall8: 0 (=7)New York, Filadelfie, Baltimore, Chicago, Memphis
1908Emanuel LaskerSiegbert Tarrasch8: 3 (=5)Düsseldorf
1909Emanuel LaskerDavid Janowski7: 1 (=2)Paříž
1910Emanuel LaskerKarl Schlechter1: 1 (=8), Lasker obhájilVídeň, Berlín
1910Emanuel LaskerDavid Janowski8: 0 (=3)Berlín
1921José Raúl CapablancaEmanuel Lasker4: 0 (=10), skrečHavana
1927Alexandr Alexandrovič AljechinJosé Raúl Capablanca6: 3 (=25)Buenos Aires
1929Alexandr Alexandrovič AljechinJefim Bogoljubov11: 5 (=9)Wiesbaden, Berlín, Haag, Rotterdam, Amsterdam
1934Alexandr Alexandrovič AljechinJefim Bogoljubov8: 3 (=15)Baden-Baden, Villingen, Pforzheim, Bayreuth, Kissingen, Berlín
1935Max EuweAlexandr Alexandrovič Aljechin9: 8 (=13)Amsterdam, Haag, Utrecht
1937Alexandr Alexandrovič AljechinMax Euwe10: 4 (=11)Rotterdam, Haarlem, Leiden, Zwolle, Amsterdam, Delft, Haag

Turnaj o mistra světa v roce 1948

Aljechinova smrt v roce 1946 prakticky znemožnila pokračovat v předcházející praxi bojů o titul mitra světa. Proto první poválečný kongres FIDE, konaný ve švýcarském Winterthuru, rozhodl o konání turnaje o titul mistra světa, který se uskutečnil roku 1948 v Haagu a v Moskvě.

Tabulka mistrovství světa v šachu roku 1948
HráčBotvinnikSmyslovKeresReshevskyEuweBody
Michail Botvinnik * * * * * ½ ½ 1 ½ ½ 1 1 1 1 0 1 ½ 0 1 1 1 ½ 1 ½ ½ 14
Vasilij Smyslov ½ ½ 0 ½ ½ * * * * * 0 0 ½ 1 ½ ½ ½ 1 ½ ½ 1 1 0 1 1 11
Paul Keres 0 0 0 0 1 1 1 ½ 0 ½ * * * * * 0 ½ 1 0 ½ 1 ½ 1 1 1 10½
Samuel Reshevsky 0 ½ 1 0 0 ½ ½ 0 ½ ½ 1 ½ 0 1 ½ * * * * * 1 ½ ½ 1 1 10½
Max Euwe 0 ½ 0 ½ ½ 0 0 1 0 0 0 ½ 0 0 0 0 ½ ½ 0 0 * * * * * 4

Mistrovství po roce 1948

Rok Místo, rok a formát mezipásmového turnaje Postupující z mezipásmového turnaje Nasazeni do turnaje kandidátů Systém kandidátského turnaje Vítěz turnaje kandidátů Obhájce titulu Výsledek mistrovství světa
1948–51 Saltsjöbaden 1948
20 hráčů, každý s každým jednokolově, 8;se kvalifikuje
Bronštejn, Szabó, Boleslavskij, Kotov, Lilienthal, Najdorf, Ståhlberg, Flohr, (Bondarevskij) Smyslov, Keres (Euwe, Reshevsky, Fine) Budapešť 1950
10 hráčů, každý s každým dvoukolově
Bronštejn (po play-off zápase proti Boleslavskému) Botvinnik Moskva 1950
Remíza 12–12, Botvinnik obhájil titul
1951–54 Stockholm 1952
21 hráčů, každý s každým jednokolově, 8 se kvalifikovalo
Kotov, Taimanov, Petrosjan, Geller, Averbach, Ståhlberg, Szabó, Gligorič Bronštejn, Boleslavskij, Smyslov, Keres, Najdorf (z minulého tur. Kand.), Reshevsky, Euwe (ze světového šampionátu 1948) Zurich 1953
15 hráčů, každý s každým dvoukolově
Smyslov Botvinnik Moskva 1954
Remíza 12–12, Botvinnik udržel titul
1954–57 Göteborg 1955
21 hráčů, jednokolově každý s každým, 9 se kvalifikovalo
Bronštejn, Keres, Panno, Petrosjan, Geller, Szabó, Filip, Pilnik, Spasskij Smyslov Amsterdam 1956
10 hráčů, dvoukolově každý s každým
Smyslov Botvinnik Moskva 1957
Smyslov vyhrál 12.5–9.5
1958 odvetný zápas Botvinnik Smyslov Moskva 1958
Botvinnik vyhrál 12.5–10.5
1958–60 Portorož 1958
21 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Tal, Gligorić, Petrosjan, Benko, Ólafsson, Fischer Smyslov, Keres Jugoslávie 1959
8 hráčů, čtyřkolově každý s každým
Tal Botvinnik Moskva 1960
Tal vyhrál 12.5–8.5
1961 odvetný zápas Botvinnik Tal Moskva 1961
Botvinnik vyhrál 13–8
1961–63 Stockholm 1962
23 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Fischer, Geller, Petrosjan, Korčnoj, Filip, (Stein*), Benko Tal, Keres Curaçao 1962
8 hráčů, čtyřkolově každý s každým
Petrosjan Botvinnik Moskva 1963
Petrosjan vyhrál 12.5–9.5
1964–66 Amsterdam 1964
24 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Smyslov, Larsen, Spasskij, Tal, (Stein*), (Bronštejn*), Ivkov, Portisch Keres, (Botvinnik), Geller 8 hráčů, vyřazovací zápasy Spasskij Petrosjan Moskva 1966
Petrosjan vyhrál 12.5–11.5
1967–69 Súsa 1967
23 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Larsen, Korčnoj, Geller, Gligorić, Portisch, Reshevsky Spasskij, Tal 8 hráčů, vyřazovací zápasy Spasskij Petrosjan Moskva 1969
Spasskij vyhrál 12.5–10.5
1970–72 Palma de Mallorca 1970
24 hráčů, jednokolově každý s každým, 6 se kvalifikovalo
Fischer, Larsen, Geller, Hubner, Taimanov, Uhlmann Petrosjan, Korčnoj 8 hráčů, vyřazovací zápasy Fischer Spasskij Reykjavík 1972
Fischer vyhrál 12.5–8.5
1973–75 Leningrad 1973
Petropolis 1973
v každém turnaji 18 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovali
Korčnoj, Karpov, Byrne; Mecking, Portisch, Polugajevskij Spasskij, Petrosjan 8 hráčů, vyřazovací zápasy Karpov Fischer Karpov vyhrál kontumačně
1976–78 Biel 1976
Manila 1976
Dvakrát 20 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého
Larsen, Petrosjan, Portisch; Mecking, Polugajevskij, Hort Korčnoj, (Fischer), Spasskij 8 hráčů, vyřazovací zápasy Korčnoj Karpov Baguio City 1978
Karpov vyhrál 6–5 (remízy se nepočítaly)
1979–81 Riga 1979
Rio de Janeiro 1979
Po 18 hráčích, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého
Tal, Polugajevskij, Adorján; Portisch, Petrosjan, Hubner Korčnoj, Spasskij 8 hráčů, vyřazovací zápasy Korčnoj Karpov Merano 1981
Karpov vyhrál 6–2 (remízy se nepočítaly)
1982–85 Las Palmas 1982
Moskva 1982
Toluca 1982
Třikrát 14 hráčů, jednokolově každý s každým; 2 se kvalifikovalo z každého
Ribli, Smyslov; Kasparov, Běljavskij; Portisch, Torre Korčnoj, Hubner 8 hráčů, vyřazovací zápasy Kasparov Karpov Moskva 1984
Nedokončený zápas přerušen po 48 partiích, kdy Karpov vedl 5–3;
Moskva 1985
Kasparov vyhrál v opakovaném zápasu 13–11
1986 opakovaný zápas Karpov Kasparov Londýn/Leningrad 1986
Kasparov vyhrál 12.5–11.5
1985–87 Biel 1985
Taxco 1985
Tunis 1985
Třikrát 16–18 hráčů, jednokolově každý s každým; 4 se kvalifikovalo z každého
Vaganian, Seirawan, Sokolov, Short; Timman, Nogueiras, Tal, Spraggett; Jusupov, Běljavskij, Portisch, Černin Karpov, Korčnoj, Ribli, Smyslov, Spasskij Montpellier 1985 16 player tournament; top 4 (Jusupov, Vaganian, Sokolov, Timman) hráli vyřazovací zápasy; vítěz (Sokolov) played Karpov Karpov Kasparov Sevilla 1987
Remíza 12–12, Kasparov obhájil titul
1988–90 Subotica 1988
Szirák 1988
Záhřeb 1988
Třikrát 17–18 hráčů, jednokolově každý s každým; 3 se kvalifikovalo z každého
Sax, Short, Speelman; Salov, Hjartarson, Portisch; Korčnoj, Seirawan, Ehlvest Karpov, Sokolov, Timman, Vaganian, Jusupov, Spraggett 15 hráčů, vyřazovací zápasy, (Karpov nasazen do druhého kola) Karpov Kasparov New York/Lyon 1990
Kasparov vyhrál 12.5–11.5
1991–93 Manila 1990
64 hráčů švýcarský systém, 11 se kvalifikovalo
Gelfand, Ivančuk, Ánand, Sax, Short, Korčnoj, Hubner, Nikolić, Judasin, Dolmatov, Drejev Karpov, Timman, Jusupov, Speelman 15 hráčů, vyřazovací zápasy, (Karpov nasazen do druhého kola) Short Kasparov Kasparov porazil Shorta 13–8 pod hlavičkou PCA; Karpov porazil Timman 12.5–8.5 pod hlavičkou FIDE
1993–95 (PCA) Groningen
54 hráčů švýcarský systém, 7 se kvalifikovalo
Adams, Ánand, Kamsky, Kramnik, Tivjakov, Gulko, Romanišin Short 8 hráčů, vyřazovací zápasy Ánand Kasparov New York 1995
Kasparov vyhrál 10.5–7.5
1993–96 (FIDE) Biel 1993
73 player švýcarským systémem, 10 se kvalifikovalo
Gelfand, Van der Sterren, Kamsky, Chalifman, Adams, Judasin, Salov, Lautier, Kramnik, Ánand Timman, Jusupov 12 hráčů hrálo dvoukolově vyřazovací zápasy; pak se Karpov připojil ke 3 (Gelfand, Kamsky, Salov) následovaly vyřazovací zápasy Karpov, Kamsky (finalisté) Elista 1996
Karpov vyhrál 10.5–7.5
1997–98 (FIDE) Groningen 1997
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
Ánand Karpov Lausanne 1998
Remíza 3–3; Karpov vyhrál rapid playoff 2–0
1998 (Classical) None Kramnik, Širov Cazorla 1998
match
Širov vyhrál 5.5–3.5 Kasparov zápas se neuskutečnil
1999 (FIDE) Las Vegas 1999
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
Chalifman, Akopjan (finalisté) Las Vegas 1999
Chalifman vyhrál 3.5–2.5
2000 (Classical) None Kramnik None Kasparov Londýn 2000
Kramnik vyhrál 8.5–6.5
2000 (FIDE) Nové Dillí 2000
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
Ánand, Alexej Širov (finalisté) Teherán 2000
Ánand vyhrál 3.5–0.5
2001–2002 (FIDE) Moskva 2001
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
Ponomarjov, Ivančuk (finalisté) Moskva 2002
Ponomarjov vyhrál 4.5–2.5
2002–2004 (Classical) None Barejev, Adams, Leko, Morozevič, Topalov, Širov, Gelfand, Lutz Dortmund 2002
Dvě skupiny po 4 hráčích dvoukolově; postoupili 2 z každé skupiny, vytvořili skupinu 4, hráli dvoukolově vyřazovací zápasy
Leko Kramnik Brissago 2004
remíza 7–7, Kramnik obhájil titul
2004 (FIDE) Tripolis 2004
7 kol, minizápas, vyřazovací systém
Adams, Kasimdžanov (finalisté) Tripolis 2004
remíza 3–3; Kasimdžanov vyhrál rapid playoff 1.5–0.5
2005 (FIDE) None Adams, Kasimdžanov (as FIDE 2004 finalisté); Leko, (Kramnik) (as Classical 2004 finalisté); Ánand, Topalov, Morozevič, (Kasparov), Svidler, Polgárová (na rating) San Luis 2005
8 hráčů, dvoukolově
Topalov
2006 Sjednocující zápas mezi FIDE šampiónem (Topalov) a PCA šampiónem (Kramnik) Elista 2006
remíza 6–6, Kramnik vyhrál rapid 2.5–1.5
2007 Chanty-Mansijsk 2005
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém; prvních 10 kvalifikováno
Aronian, Barejev, Carlsen, Gelfand, Gurevič, Griščuk, Kamsky, Malachov, Ponomarjov, Rubljovskij Kasimdžanov (2004 FIDE Champion); Leko, Adams, Polgárová, Širov, Bacrot (na rating) Elista 2007
16 hráčů, dvoukolové vyřazovací zápasy, 4 se kvalifikovali
Aronian, Gelfand, Griščuk, Leko Kramnik (2006 Champion), Ánand, Svidler, Morozevič (za umístění 2.–4. roku 2005) Mexico City 2007
1. Ánand 9.0/14.0
2008 Kramnik měl právo odvety Kramnik Ánand Bonn 2008
zápas na 12 partií
Ánand vyhrál 3:1 (=7)
2010 Světový pohár v šachu 2007
7 kol, minizápasy, vyřazovací systém
Kamsky Topalov (přímo do zápasu vyzyvatelů) 1:3 (=3) Topalov Ánand Sofie 2010
zápas na 12 partií
Ánand vyhrál 3:2 (=7)
2012 Světový pohár v šachu 2009 (SP) a Grand Prix v šachu 2008–2010 (GP) Gelfand (SP), Aronjan, Griščuk, Radžabov (GP) Kamsky (poražený ze zápasu kandidátů 2009), Topalov (poražený ze zápasu MS 2012), Kramnik (ze světového žebříčku), Mameďjarov (divoká karta pořadatele) Kazaň 2011
vyřazovací systém minizápasů (na čtyři, finále na šest partií)
Gelfand Ánand Moskva 2012
zápas na 12 partií
Ánand vyhrál po tie-breaku (zápas +1 -1 =10, tie-break +1 -0 =3)
2013 Světový pohár v šachu 2011
minizápasy, vyřazovací systém
Svidler, Griščuk, Ivančuk Gelfand (poražený ze zápasu MS 2012), Carlsen, Aronjan, Kramnik (všichni ze světového žebříčku), Radžabov (divoká karta pořadatele) Londýn 2013

dvoukolový turnaj každý s každým

Carlsen Ánand Čennaí 2013
zápas na 12 partií
Carlsen vyhrál 3:0 (=7)

Odkazy

Poznámky

  1. Oficiálně je titul mistra světa přiznáván od r. 1886. Neoficiálním mistrem světa byl Steinitz už od r. 1866, když zvítězil v zápase nad Anderssenem. V tom roce však ještě žil Morphy, který přestal hrát šachy.
  2. V r. 1946 zemřel Aljechin a trůn zůstal bez krále. FIDE zorganizovala turnaj nejsilnějších velmistrů té doby. Vítězem se stal Botvinnik a získal tak titul mistra světa.
  3. V r. 1975 Fischer odmítl bránit titul proti vítězi turnaje kandidátů Karpovovi. FIDE přiznala titul mistra světa Karpovovi.

Reference

    Související články

    Externí odkazy

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.