Viktor Korčnoj

Viktor Lvovič Korčnoj (23. března 1931 Leningrad – 6. června 2016 Wohlen) byl nejprve sovětský a později švýcarský šachový velmistr ruské národnosti. Je považován za jednoho z nejlepších šachistů, který se nikdy nestal mistrem světa.[1]

Viktor Korčnoj
Narození23. března 1931
Petrohrad
Úmrtí6. června 2016 (ve věku 85 let)
Wohlen
Příčina úmrtícévní mozková příhoda
Povoláníšachista a spisovatel
Alma materFakulta historie Petrohradské státní univerzity
OceněníŠachový Oscar (1978)
zasloužilý mistr sportu SSSR
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dvakrát se neúspěšně střetl s Karpovem o titul mistra světa. Byl také čtyřnásobným sovětským šampionem.

Díky svému nekompromisnímu stylu boje byl přezdíván Viktor Hrozný. Byl velmi ctěn pro vytrvalost, s níž se navzdory vysokému věku účastnil vrcholných turnajů a držel se ve světové špičce – i ve svých 77 letech se pohyboval na počátku druhé stovky celosvětového šachového žebříčku.

Životopis

Narodil se židovce z Ukrajiny, excentrické pianistce a polskému inženýrovi, katolíkovi a komunistovi. Přežil blokádu Leningradu 1941-1944. V roce 1954 ukončil studium historie na leningradské univerzitě. Roku 1958 se oženil s Isabelou (Gruzínka), se kterou měl syna Igora.

V červenci roku 1976 na turnaji v Amsterdamu požádal v Nizozemsku o azyl. Nakonec se v roce 1978 usadil ve Švýcarsku, kde mu byl azyl udělen. V roce 1992 získal švýcarské občanství. Režim v Sovětském svazu zabránil manželce a synovi ve vycestování, odsuzující dopisy napsal i Karpov. Korčného jméno bylo vymazáno z literatury, jeho partie nesměly být publikovány. KGB dokonce najala při zápase s Karpovem v roce 1978 hypnotizéra, který měl narušit jeho soustředění při partiích. V roce 1982 bylo povoleno vycestovat manželce a synovi, po třech letech se však rozvedli. Korčnoj se znovu oženil v roce 1992[zdroj?] s Rakušankou[zdroj?] Petrou Leeuwerikovou. Michail Gorbačov mu vrátil v roce 1990 sovětské občanství.

Hráčská kariéra

Šachy začal hrát v šesti letech, v roce 1947 a 1948 vyhrál přebor SSSR mládeže. V roce 1956 se stal mezinárodním velmistrem.

Viktor Korčnoj vstoupil do absolutní světové špičky již v roce 1962 kvalifikací na turnaj kandidátů v Curaçau a poté, s výjimkou roku 1965, byl jeho účastníkem nepřetržitě po dalších více než 30 let. Roku 1978 se stal vyzyvatelem tehdejšího mistra světa Anatolije Karpova a ve zcela vyrovnaném zápase mu nakonec podlehl 5:6 při 21 remízách. V dalším zápase o titul r. 1981 v Meranu však již Karpov dominoval a zvítězil 6:2. V roce 1983 podlehl v zápase turnaje kandidátů mladému Garrimu Kasparovovi, který tak překonal vážnou překážku ve své cestě k titulu mistra světa. Naopak pro Korčného to znamenalo počátek postupného ústupu z absolutní světové špičky. Zůstal však účastníkem elitních velmistrovských turnajů až do svých bezmála 70 let, poslední významný turnaj hrál v holandském Wijk aan Zee r. 2000.

Nejvyšší ELO 2695 měl v roce 1979. Od září do prosince 1965 byl šachovou jedničkou, desítku nejlepších hráčů opustil až v roce 1990.

I když se nikdy nestal mistrem světa, Viktor Korčnoj patří mezi nejvýznamnější šachisty dvacátého století.

Úspěchy
  • desetinásobný kandidát mistrovství světa
  • dvojnásobný účastník zápasu o titul mistra světa
  • čtyřnásobný vítěz mistrovství Sovětského svazu, stejně tak i Švýcarska, jednou Nizozemska
  • šestkrát získal s týmem SSSR titul na šachové olympiádě
  • v roce 1978 získal Oskara pro nejlepšího šachistu světa
  • v roce 2006 se stal mistrem světa veteránů

Reference
  1. MCGOURTY, Colin. Zurich Chess Challenge - Aronian wins blitz! [online]. Chess24.com, 2015-02-13 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.