Isidor Gunsberg

Isidor Arthur Gunsberg (2. listopadu 1854, Pešť2. května 1930, Londýn) byl maďarský a později britský šachista a šachový novinář, v osmdesátých a devadesátých letech 19. století jeden z nejlepších hráčů světa.

Isidor Gunsberg
Rodné jménoGunsberg Izidor
Narození1. listopadu 1854
Pešť
Úmrtí2. května 1930 (ve věku 75 let)
Londýn
ObčanstvíUhersko Uhersko Spojené království Spojené království
Povoláníšachista
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počátky Gunsbergovy šachové kariéry

Gunsberg se narodil roku 1854 v Budapešti, kde jej v jedenácti letech jeho otec naučil základy šachu.[1] Krátce poté odjel s rodiči do Paříže, kde navštěvoval šachovou kavárnu Café de la Régence.[1] Roku 1867 se vrátil do vlasti [1], ale roku 1876 přesídlil do Velké Británie, kde později získal britské státní občanství. Svou šachovou kariéru zahájil jako operátor šachového pseudoautomatu Mephisto [2], brzy se však stal šachovým profesionálem. Jako operátor Mephista vyhrál roku 1878 turnaj v Londýně, na kterém došlo k malému skandálu, když z něho odstoupil George Alcock MacDonnell, který odmítl proti Mephistovi nastoupit, pokud nebude znát jméno jeho operátora.

Gunsbergovy šachové úspěchy

Šachových turnajů se Gunsberg začal zúčastňovat od roku 1883 a postupně se vypracoval na jednoho z nejlepších šachistů světa. Vyhrál mezinárodní turnaje v Londýně a v Hamburku roku 1885, v Londýně roku 1887 (společně s Amosem Burnem) a roku 1888 a v Bradfordu roku 1888. V zápasech porazil roku 1886 H. E. Birda 5: 1 (=3), roku 1887 J. H. Blackburna 5: 2 (=6), roku 1888 zvítězil nad Frankem Leem1 3:0 (=2) a nad Jamesem Mortimerem3 4:0 (=1) a v roce 1889 opět nad Birdem 3:2.

Vítězství na významných mezinárodních šachových turnajích i výsledky v zápasech s předními šachovými mistry té doby umožnily Gunsbergovi pomýšlet na střetnutí s Wilhelmem Stenitzem o titul šachového mistra světa. Na turnaji při Šestém americkém šachovém kongresu roku 1889 skončil Gunsberg sice třetí za Michailem Ivanovičem Čigorinem a Maxem Weissem, ale Čigorina na turnaji dvakrát porazil. Když pak v roce 1890 v Havaně s Čigorinem remizoval 9:9 (=6), Steinitz nabídku Manhattan Chess Clubu na sehrání zápasu s Gunsbergem koncem roku 1890 v New Yorku přijal.

Zápas o titul mistra světa

Střetnutí mezi Stenitzem a Gunsbergem začalo 9. prosince roku 1890 a skončilo 22. ledna 1891. Hrálo se na dvacet partií a o možnostech vyzývatele se hodně pochybovalo. Gunsberg však celý šachový svět do jisté míry překvapil, neboť po pěti partiích zápasu vedl 2:1 (=2). Pak se však Steinitz vzpamatoval a výbornou hrou v dalších šesti partiích otočil stav ve svůj prospěch na 4:2 (=5). Po určitém polevení, kdy začal uplatňovat určité novinky v zahájení, dovolil Steinitz Gunsbergovi snížit na 5:4 (=7), pak však přišlo definitivní rozhodnutí. Steinitz v sedmnácté partii dosáhl černými kameny remízy, osmnáctou partii bílými vyhrál a v devatenácté mu již stačilo remizovat, což se také stalo. Steinitz tedy celkově zvítězil 6:4 (=9) a opět obhájil svůj titul šachového mistra světa.

Závěr Gunsbergovy šachové kariéry

Po prohraném zápase se Steinitzem se již Gunsbergovi na turnajích tak nedařilo:

Gunsberg také dlouhodobě vedl šachovou rubriku v Daily Telegraph.[3] Roku 1916 zažaloval Evening News pro urážku na cti kvůli tvrzení, že jeho šachová rubrika obsahuje hrubé chyby a svou při vyhrál.[4]

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.