Manila

Manila se nachází na jihozápadě ostrova Luzon při pobřeží Manilského zálivu na místě, kde se do něj ústí řeka Pasig. Město leží v průměrné nadmořské výšce 14 m, nejvyšší bod leží ve výšce 30 m n. m., nejnižším bodem je hladina řeky na úrovni moře. V lednu, kdy spadne průměrně 25 mm srážek, se teplota pohybuje okolo 28 °C. V červenci se teplota pohybuje okolo 32 °C. Nejdeštivějším měsícem v roce je srpen, ve kterém se úhrn srážek pohybuje průměrně okolo 440 mm.

Před příchodem Evropanů na Filipíny se na místě, kde stojí dnešní Manila, už dlouho nacházela největší pevnost na ostrově Luzon, která byla osadou domorodého kmene Tagalog, a jmenovala se Maynila. V roce 1571 byla dobyta španělskými kolonizátory, ti jí v témž roce přisoudili status administrativního střediska Filipín. Již v roce 1585 došlo k založení první Manilské univerzity. O dvacet šest let později byla založena univerzita Santo Tomas (1611). V letech 1762–1764 se Manila nacházela pod kontrolou britských okupantů. V roce 1898 došlo k národnímu povstání proti Španělům a povstalci Manilu dobyli a obsadili. 12. června 1898 došlo k vyhlášení nezávislosti na Španělsku, brzy ale město dobyla americká vojska a zavedli zde svoji koloniální správu. 10. prosince 1898 v Paříži podepsali zástupci Španělska a USA mírovou smlouvu mezi oběma státy a vlastně došlo k anexi Filipín Spojenými státy. V únoru 1899 selhala jednání v Manile mezi filipínskou vládou a velitelem amerických vojenských sil a došlo k vypuknutí americko-filipínské války. V roce 1902 se ostrovní stát stal americkou kolonií a od 24. března 1934 přidruženým státem USA. Koncem roku 1941 během druhé světové války japonské letectvo provedlo několik náletů na město a v lednu následujícího roku se americká vojska bez boje vzdala Japoncům a Manila se stala součástí Japonska. V roce 1945 bylo město osvobozeno, na osvobozování se podíleli i filipínští partyzáni. Během bojů bylo město prakticky zničeno, zahynulo přes 100 000 civilistů, v oblasti Manilského zálivu se odehrály dvě nejvýznamnější bitvy 2. světové války: bitva o Bataan a o ostrovní pevnost Corregidor.

4. července 1946 se Manila stala hlavním městem nově vzniknuvší nezávislé Filipínské republiky. V roce 1948 se hlavním městem oficiálně stala součást Manily vzdálená od jejího centra pouhých 16 km severovýchodním směrem, Quezon City. V roce 1976 se hlavním městem stala opět Manila. V roce 1995 se v Manile uskutečnily Světové dny mládeže.

V Manile se nachází velké množství zajímavých míst a historických památek. Řeka Pasig rozděluje město na severní a jižní část. Tyto dvě části jsou spojeny pěti velkými kamennými mosty: Ayala, Del Pan, Johns, Makartur a Quezon. Na levém břehu řeky v centrální části města se nachází čtvrť Intramuros (česky doslova Uvnitř zdí), obklopují ji staré hradby bývalé pevnosti. Zachovala se zde řada památek: např. římskokatolická katedrála, pomníky mořeplavců pocházejících ze Španělska, hrobka Apolinaria Mabini.

Univerzita Santo Tomas (tj. svatého Tomáše) – V roce 1611 ji založil manilský arcibiskup Miguel de Benavides. Papež Inocenc X. ji v roce 1645 povýšil na univerzitu. Španělský král Karel III. jí o století a půl později udělil královské stanovy. Papež Lev XIII. ji v roce 1902 učinil pontifikální univerzitou a papež Pius XII. ji v roce 1947 jmenoval katolickou univerzitou Filipín. Univerzita má velmi vzácnou sbírku starých rukopisů.

Kostel a klášter San Agustin (svatý Augustin) – Je nejstarším kamenným kostelem na Filipínách, jeho stavba začala v roce 1586. Najdete v něm ostatky Miguela Lopeze de Legaspi, conquistadora, který po porážce muslima Rajáha Solimana (či Sulejmana) v roce 1571 současné město založil. Kostel je jednou z mála budov této velikosti, které v Manile po březnu 1945, po bitvě o Manilu, zůstaly stát. Klášter je od rekonstrukce po druhé světové válce muzeem, v klášteře je hojně navštěvovaná zahrada otce Blanca. Klášterní schodiště je vybudováno z masivních kamenů sloužících původně jako zátěž španělských galeon.

Pevnost Santiago – V roce 1571 porazil Martin de Goiti vyslaný španělským velitelem Miguelem Lopezem de Legaspi v opevněné osadě Maynilad Rajáha Sulejmána. Goiti tehdy obsadil pevnost, která se později stala pevností Fort Santiago. Legaspi si uvědomil vojenský a obchodní význam Manily, umístil zde své sídlo a vyhlásil ji hlavním městem Filipín. Plány na stavbu budoucího hrazeného města zaslal sám král Filip II. Pevnost nese jméno po svatém Jakubovi, jehož plastika je nad vstupní branou v hradbách, znázorňuje sv. Jakuba jako Maurobijce. Historie pevnosti Fort Santiago se úzce pojí s historií zápasu Filipínců za svobodu a nezávislost, za její zdí byl 30. 12. 1896 popraven národní hrdina José Rizal. Pevnost zůstala vojenským zařízením i za americké vlády, dokud spojené filipínskoamerické vojenské síly neporazili v únoru 1942 Japonci. Pevnost Santiago i Manilu Američané znovu dobyli mezi třetím a čtvrtým březnem 1945 po měsíc trvající bitvě za osvobození. Jenom o rok a pár měsíců později vrátili Američané trosky pevnosti Fort Santiago a zbytky Manily Filipíncům. 4. 7. 1946 uznaly Spojené státy svobodnou a nezávislou Filipínskou republiku. Kasárna, v nichž byl vězněn Rizal, už v té době sice neexistovala, dům uvnitř pevnosti se však stal svatyní svobody[3].

V Intramuros stojí i muzeum, kde jsou vystaveny plátna filipínských a španělských mistrů. Na břehu řeky v oblasti San Miguel stojí palác Malacanian, sídlo prezidenta. Uprostřed parku Luneta, který stojí na břehu Manilského zálivu, se nachází pomník Josého Rizala, v ulici Bonifacio Drive je pomník Andrease Bonifacia. Výstavní vily Američanů a bohatých Filipínců jsou postaveny v přilehlých městech Quezon City a Pasay a ve čtvrti Malati. Finanční a obchodní centrum Makati je nejmodernější částí města. V Manile se nachází také velké množství kulturních zařízení: Národní muzeum, Filipínská galerie a obrazová galerie v prezidentském paláci.

V Manile je reprezentována i Česká republika. Po rychlodráze na bulváru Edsa jezdí tramvaje vyrobené ve firmě ČKD Dopravní systémy (typ RT8D5M)

• Florencio Campomanes (1927 – 2010), politolog a šachový funkcionář
• Corazon Aquinová (1933 – 2009), politička a prezidentka

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Manila na Wikimedia Commons
• Galerie Manila na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Manila ve Wikislovníku