Tunis

Tunis leží na severozápadním pobřeží Tuniska poblíž jezera Le Lac. Ačkoliv nejvyšší bod města leží ve výšce 150 m n. m., jeho průměrná nadmořská výška se pohybuje okolo pouhých 3 m. Průměrná teplota se v lednu pohybuje okolo 10 °C, v červenci okolo 26 °C. V lednu spadne průměrně 70 mm, v červenci 0 mm srážek.

Tunis je jedním z nejstarších měst na Zemi. První osadu nazvanou Kartágo zde okolo roku 814 př. n. l. založili Féničané, ve 2. století př. n. l. zde vzniklo opevnění, které mělo město chránit. V roce 146 př. n. l. v rámci 3. punské války město dobyli a srovnali se zemí Římané. V 5. století se zde usadil germánský kmen Vandalů, v 6. století oblast ovládla tehdy mocná Byzantská říše. V 7. století byl Tunis založen jako arabské město. Ve 13. stoletím získal status hlavního města východomagribského státu Chavsidů. Jejich stát se nazýval, stejně jako je současný název země, Tunisko. V roce 1535 město dobyla vojska Karla V., krále Španělska. V roce 1574 se Tunis dostal pod nadvládu Osmanské říše a stal se hlavním městem její tuniské provincie. Od roku 1883 měl Tunis roli administrativního střediska francouzského protektorátu.

20. března 1956, kdy byla vyhlášena nezávislost země, se Tunis stal hlavním městem Tuniska. V roce 1960 zde byla založena univerzita.

Kolem kopce, na kterém stojí citadela Kasba s mešitou, se rozkládá staré město Arabů Medina, která je jedním z nejlépe zachovalých islámských středověkých měst. Jejím středem je velká mešita pocházející z 8. století, dnes v ní sídlí Muslimská univerzita. V bývalém paláci beje sídlí muzeum Bardo, kde je vystaveno mnoho památek ze starověkého Kartága i památek dalších (např. náhrobku prvního latinského a afrického papeže, jímž byl 14. papež římský sv. Viktor ), na ruinách Antoniových lázní je postaveno Národní muzeum. Celá Medina byla v roce 1979 zařazena na seznam UNESCO. Nedaleko města se nachází to, co zbylo z Kartága, toto místo je častým cílem turistů.

Tunis je jedním z velkoměst, které se nacházejí v oblasti severní Afriky. Výstavba nového města začala v 19. století. Hlavní třída města je pojmenována podle Habíba Burgiba, prvního prezidenta Tuniska. Lemují ji budovy, kde sídlí banky, obchodní firmy, vládní úřady a další instituce. Obytné čtvrti metropole se nacházejí hlavně v severní části, směřují k parku Belveder. Na zalesněných svazích parku stojí zoologická zahrada a muslimský pavilon. Ve městě stojí řada potravinářských, strojírenských, hutnických, cementárenských a chemických závodů. Nachází se zde i rafinerie ropy.

Původ dnešního názvu Tunisu sahá pravděpodobně do starověku, do období před punskými válkami. Řecký historik a politik Polybios z Megalapole (asi 200 př. n. l. – 120 př. n. l.) jej uvádí jako Tínés. Arabové město nazývali buď Túnus nebo Túnis.

• Ibn Chaldún (*1332 – 1406) – arabský učenec a všestranný vědec
• Fuád Mebazá (*1933) – tuniský politik a bývalý prezident Tuniska
• Nicola Pietrangeli (*1933) – italský tenista
• Georges Wolinski (*1934 – 2015) – francouzský karikaturista
• Claudia Cardinalová (*1938) – italská herečka
• Bertrand Delanoë (*1950) – francouzský politik, starosta Paříže v letech 2000 – 2004
• Marc Gicquel (*1977) – francouzský tenista
• Viktor I. (cca 139 – 199) – Svatý Viktor I. první Africký a latinsky píšící římský biskup, 14. papež římsko-katolické církve

• 
  Tunis ze satelitu
• 
  novodobá zástavba
• 
  mešita El Ksar
• 
  Minaret mešity Ez Zitouna

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tunis na Wikimedia Commons
• Galerie Tunis na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Tunis ve Wikislovníku