Pforzheim

Pforzheim je město v Bádensku-Württembersku v Německu. Žije zde přibližně 126 tisíc[1] obyvatel. Je známé zejména koncentrací výroby šperků a hodinek, proto se mu někdy přezdívá „Goldstadt“ (Zlaté město). Leží na severním okraji pohoří Černý les mezi městy Stuttgart a Karlsruhe. Jedná se o samostatný městský okres, který se rozkládá na soutoku tří řek (Enz, Nagold a Würm) na hranici Bádenska a Württemberska, přičemž spadá do Bádenska. Nachází se zde úřady okresu Enz, který jej ze všech stran obklopuje.

Pforzheim
Pforzheim
Pohled na město

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice48°54′ s. š., 8°43′ v. d.
Nadmořská výška273 m n. m.
StátNěmecko Německo
spolková zeměBádensko-Württembersko
vládní obvodKarlsruhe
Administrativní dělení16 městských částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha98,03 km²
Počet obyvatel126 016 (2021)[1]
Hustota zalidnění1 285,5 obyv./km²
Správa
StarostaGert Hager (SPD)
Oficiální webwww.pforzheim.de
Telefonní předvolba07231, 07234, 07041
PSČ75172–75181
Označení vozidelPF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Počátky dějin města spadají do roku 90, kdy zde Římané založili osadu „Portus“ poblíž dnešního staroměstského mostu (Altstädter Brücke). Osada se nacházela na silnici mezi vojenským táborem Argentoratum (dnes Štrasburk) a a táborem na území čtvrti Bad Cannstatt, která je dnes součástí Stuttgartu. V letech 259/260 byla ale úplně zničena germánskými kmeny Franků a Alamanů. Až do přelomu šestého a sedmého století není osídlení oblasti doloženo. Až z následujícího období se dochovaly lidské hroby.[2]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1067. V této době neslo název Phorzheim a navštívil je římský císař Jindřich IV.. Během následujících let mu bylo uděleno právo pořádat trhy. V té době náleželo klášteru v Hirsau.[3]

Hned v počátcích manufakturní výroby roku 1767 zde markrabí Karel Fridrich Bádenský založil hodinářskou továrnu. Ta byla do roku 1789 zásadně rozšířena o zlatnickou, šperkařskou a bižuterní výrobu,[4]která se pro město na následující dvě století stala nejvýznamnějším uměleckořemeslným i průmyslovým odvětvím, významným také vzhledem ke stykům s Čechami, protože první kovové výlisky šperků, které sloužily jako prefabrikáty pro montáž kamenů v severočeském bižuterním průmyslu, se dovážely odtud.

23. února 1945 se město stalo cílem ničivého spojeneckého kobercového bombardování. Tehdy zahynulo kolem 17 000 lidí a bylo zničeno kolem 83% městské zástavby.[5] Během následujících zhruba 20 let ale bylo postupně znovu vybudováno.

Městské části
  • Vnitřní město (Innenstadt)
  • Severní město (Nordstadt)
  • Východní město (Oststadt)
  • Jihovýchodní město (Südoststadt)
  • Jihozápadní město (Südweststadt)
  • Západní město (Weststadt)
  • Arlinger
  • Brötzingen
  • Buckenberg a Hagenschiess, včetně částí Altgefaell, Haidach a Wald-Siedlung
  • Büchenbronn včetně části Sonnenberg
  • Sonnenhof
  • Dillweißenstein
  • Eutingen an der Enz včetně části Mäuerach
  • Hohenwart
  • Huchenfeld
  • Würm

Památky
Technické muzeum a galerie
  • ruiny hradu
  • jednolodní gotický kostel bývalého kláštera minoritů
  • radniční věž
  • budova archivu - část někdejšího rezidenčního zámku bádenských markrabí, který dal vystavět markrabě Karel II. Bádensko-Durlašský v letech 1553-1561; 23.2.1945 objekt vybombardován, od 1946 znovu dostavěn
  • zámecký kostel sv. Michaela archanděla, románsko-gotická stavba, z větší části rekonstruovaná r. 1946

Muzea
  • Archeologické muzeum ve dvoře Kappelhof (exteriér): kamenné fragmenty zdejší římské antické architektury a sochařství
  • Schmuckmuseum (Muzeum šperku a galerie pro výstavy současných šperkařů)
  • Kollmar & Jourdan-Haus, budova někdejšího bižuterního závodu, nyní Technické muzeum šperkařství a bižuterie

Partnerská města
  • Guernica, Španělsko, (od roku 1989)
  • Saint-Maur-des-Fosses, Francie (od roku 1989)
  • Vicenza, Itálie (od roku 1991)
  • Osijek, Chorvatsko (od roku 1994)
  • Irkutsk, Rusko (od roku 1999)
  • Nevşehir, Turecko (od roku 2000)
  • Čenstochová, Polsko (od roku 2000)
  • Győr-Moson-Sopron, Maďarsko (od roku 2001 společně s okresem Enz.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pforzheim na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2022-01-01]
  2. Hans-Peter Becht: Pforzheim in der fruehen Neuzeit, kapitola „Melanchthons Pforzheimer Schulzeit“, str. 9–50.
  3. Hans-Peter Becht: Pforzheim in der fruehen Neuzeit, kapitola „Der Pforzheimer Privilegienstreit (1716–1730)“, str. 117, 118.
  4. Johann Georg Friedrich Pflüger: Geschichte der Stadt Pforzheim, Pforzheim 1862, s. 635-640
  5. Archivovaná kopie. www.loebliche-singer-pforzheim.de [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-04.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.