Mistrovství Evropy v judu

Mistrovství Evropy v judu je sportovní akce. Turnaj organizuje Evropská judistická unie (EJU).

Historie

První oficiální mistrovství se konalo v Paříži v roce 1951 a zápasilo se v kategoriích podle technických stupňů. Původní myšlenka zakladatele juda Japonce Džigoró Kanó, že mezi sebou mají zápasit pouze judisté stejného technického stupně, začala mít trhliny s ideou vstupu juda mezi olympijské sporty v polovině 50. let 20. století. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) požadoval zavedení váhových kategorií podobně jako v zápase nebo boxu. Důvodem tohoto požadavku bylo zpřístupnění soutěží v judu i sportovcům ze zemí, kde je nedostatek kvalitních učitelů (senseiu). Tak, jak se děje například dnes, kdy většina judistů zvládá dvě až tři techniky a zbytek je o fyzické zdatnosti a mentální síle.

První unií, která zavedla váhové skupiny, byla EJU v turnaji mistrovství Evropy koncem 50. let. Řada zemí tento způsob jen složitě akceptovala a dokonce Britové se několik let odmítali soutěží ve váhových kategorií účastnit. Fakt byl však takový, že zápasení podle technických stupňů se do 10 let vytratilo z velkých turnajů a dnes je podobné soutěžení mezi jednotlivými zeměmi skoro zapomenuto. Faktorů bylo hned několik, ale nejvíc patrný je vstup sovětských judistů do turnajů začátkem 60. let, kteří neměli identický způsob udělování technických stupňů. Odlišný způsob mají i samotní Japonci (Kodokan).

V roce 1964 v Tokiu bylo judo poprvé součástí olympijských her, ale samotný systém turnaj MOV nepřesvědčil o jeho zařazení za další 4 roky v roce 1968. Evropská judistická unie reagovala na situace pružně a další ročníky experimentovala s rozšířením váhových kategorií, zavedením možných oprav a velkou měrou přispěla o návrat juda do rodiny olympijských sportů na hrách v Mnichově v roce 1972.

EJU se dá považovat za otce moderního sportovního juda. V polovině 70. let jako první unie zpřístupnila turnaje ženám. V roce 1974 se konal první mezinárodní turnaj žen a v roce 1975 první ženský turnaj mistrovství Evropy.

Výsledky z mistrovství Evropy mezi lety 1951–1965 jsou mimo majitelů zlatých a stříbrných medailí složitě doložitelné. Dobové výsledky z novinových článků se u dalšího pořadí rozcházejí. Důvodem byla v řadě případů amatérská/nadšenecká organizace turnajů, jak popisuje například dobový článek britského časopisu Judo turnaj mistrovství Evropy v roce 1962 v Essenu.

Medaile z mistrovství Evropy patří v dnešní době k nejcennějším titulům v rámci kontinentů, a to z důvodu velké vyrovnanosti jednotlivých národů Evropy.

Soutěže na mistrovství Evropy

Váhové kategorie

Rok Číslo Místo Poznámky
19541. Brusel, Belgie-
19572. Rotterdam, Nizozemsko-
19583. Barcelona, Španělsko-
19594. Vídeň, Rakousko-
19605. Amsterdam, Nizozemsko-
19616. Milán, Itálie-
19627. Essen, Německo-
19638. Ženeva, Švýcarsko-
19649. Berlín, Východní Německo-
196510. Madrid, Španělsko-
196611. Lucemburk, Lucembursko-
196712. Řím, Itálie-
196813. Lausanne, Švýcarsko-
196914. Ostende, Belgie-
197015. Berlín, Východní Německo-
197116. Göteborg, Švédsko-
197217. Voorburg, Nizozemsko-
197318. Madrid, Španělsko-
197419. Londýn, Spojené království-
197520. Lyon, Francie
Mnichov, Německo
první mistrovství Evropy žen
197621. Kyjev, Sovětský svaz
Vídeň, Rakousko
-
197722. Ludwigshafen, Německo
Arlon, Belgie
změna limitů jednotlivých váhových kategorií a jejich rozšíření (muži)
197823. Helsinky, Finsko
Kolín nad Rýnem, Německo
-
197924. Brusel, Belgie
Kerkrade, Nizozemsko
-
198025. Vídeň, Rakousko
Udine, Itálie
-
198126. Debrecín, Maďarsko
Madrid, Španělsko
-
198227. Rostock, Východní Německo
Oslo, Norsko
-
198328. Paříž, Francie
Janov, Itálie
-
198429. Lutych, Belgie
Pirmasens, Německo
-
198530. Hamar, Norsko
Landskrona, Švédsko
-
198631. Bělehrad, Jugoslávie
Londýn, Spojené království
-
198732. Paříž, Francieprvní společné ME mužů a žen
198833. Pamplona, Španělsko-
198934. Helsinky, Finsko-
199035. Frankfurt, Německo-
199136. Praha, Československo-
199237. Paříž, Francie-
199338. Athény, Řecko-
199439. Gdaňsk, Polsko-
199540. Birmingham, Spojené království-
199641. Haag, Nizozemsko-
199742. Ostende, Belgie-
199843. Oviedo, Španělskozměna limitů jednotlivých váhových kategorií
199944. Bratislava, Slovensko-
200045. Vratislav, Polsko-
200146. Paříž, Francie
200247. Maribor, Slovinsko-
200348 Düsseldorf, Německokategorie bez rozdílu vah naposledy součástí hlavní turnaje ME
200449. Bukurešť, Rumunsko
200550. Rotterdam, Nizozemsko
200651. Tampere, Finsko
200752. Bělehrad, Srbsko
200853. Lisabon, Portugalskokategorie bez rozdílu vah byla zrušena (naposledy v roce 2007)
200954. Tbilisi, Gruzie-
201055. Vídeň, Rakouskosoučástí hlavního turnaje ME byla po dlouhé době i soutěž týmů
201156. Istanbul, Tureckoznovuzavedení možnosti startu dvou reprezentantů z jedné země ve váhové kategorii
201257. Čeljabinsk, Rusko-
201358. Budapešť, Maďarsko
201459. Montpellier, Francie-
201560. Baku, Ázerbájdžán-
201661. Kazaň, Rusko-
201762. Varšava, Polsko-
201863. Tel Aviv, Izrael-
201964. Minsk, Bělorusko-
202065. Praha, Česko-

pozn.: číslování je neoficiální (oficiální neexistuje)

Soutež týmů

Soutež týmů je judistická soutež, která je od roku 2010 součástí hlavního turnaje mistrovství Evropy.

Bez rozdílu vah

Zápolení mezi judisty, kde nerozhoduje váha ani technický stupeň je v současné době na ústupu. V Evropě se v tomto typu soutěže již prakticky nezápasí. Poslední turnaj mistrovství Evropy bez rozdílu vah se konal v roce 2007.

Technické stupně

Původní a dnes již zapomenutý typ soutěže, ve kterém spolu zápasili judisté podle technického stupně. Poslední turnaj na mistrovství Evropy mezi technickými stupni proběhl začátkem 60. let 20. století.

Amatérská (studentská) soutéž

S přijetím juda na olympijské hry v roce 1960 se řada judistů začala judu cíleně věnovat a řada z nich se judem živila jako instruktoři (trenéři). Pro amatéry (studenty) tak vznikla samostatná judistická soutěž. Se zrušením technických stupňů na mistrovství Evropy se z tohoto typu soutěže vyvinulo akademické mistrovství světa pořádané poprvé v roce 1966 v Praze.

Juniorské souteže

Juniorské soutěže jsou důležitou součástí vývoje každého judisty. Od roku 2013 se zápasí v kategoriích do 18 let, do 21 let a do 23 let. Věkové limity se po určitých periodách mění.

  • podrobnější informace zde

Statistika mistrovství Evropy

Rekordy mistrovství Evropy ve váhových kategoriích. Do statistik nejsou započítány výsledky ze soutěží: bez rozdílu vah, týmů, technických stupňů, amatérských mistrovství Evropy, juniorské tituly.

Pět a více titulů mistra Evropy

p jméno pohlaví země od do počet váha
1.Edith HrovatováženaRakousko197519848pololehká, superlehká
2.Alina DumitruováženaRumunsko200420128superlehká
3.Ulla WerbrouckováženaBelgie199420017střední, polotěžká
3.Gella VandecaveyeováženaBelgie199420017polostřední
5.Anton GeesinkmužNizozemsko195919646těžká
6.Isabel FernándezováženaŠpanělsko199820076lehká
7.Tamerlan TmenovmužRusko199820086těžká
8.Telma MonteirováženaPortugalsko200620216lehká, pololehká
9.Wim RuskamužNizozemsko196619725těžká
10.Gerda WinklbauerováženaRakousko197819835lehká
11.Neil AdamsmužSpojené království197919855polostřední
12.Karen BriggsováženaSpojené království198219875superlehká
13.Céline LebrunováženaFrancie199920055polotěžká
14.Mark HuizingamužNizozemsko199620085střední
15.Teddy RinermužFrancie200720165těžká
16.Gévrise ÉmaneováženaFrancie200620165polostřední, střední
17.Clarisse AgbegnenouováženaFrancie201320205polostřední

Tři a více titulů mistra Evropy v řadě

p jméno pohlaví země od do počet váha
1.Anton GeesinkmužNizozemsko195919646těžká
2.Ulla WerbrouckováženaBelgie199419996střední, polotěžká
3.Gella VandecaveyeováženaBelgie199620016polostřední
4.Edith HrovatováženaRakousko197519795pololehká, superlehká
5.Alina DumitruováženaRumunsko200420085superlehká
6.Christiane KieburgováženaNěmecko197619794těžká
7.Gerda WinklbauerováženaRakousko197819814lehká
8.Jocelyne TriadouováženaFrancie197919824polotěžká
9.Chazret TlecerimužRusko198219854superlehká
10.Bašir VarajevmužRusko198719904polostřední
11.Catherine ArnaudováženaFrancie198719904lehká
12.Cécile NowakováženaFrancie198919924superlehká
13.Céline LebrunováženaFrancie199920024polotěžká
14.Jean-Jacques MouniermužFrancie197019723lehká
15.Catherine PierreováženaFrancie197519773polotěžká
15.Sigrid HappováženaNěmecko197519773lehká
17.Felice MarianimužItálie197819803superlehká
18.Karen BriggsováženaSpojené království198219843superlehká
19.Neil AdamsmužSpojené království198319853polostřední
19.Vitalij PesňakmužBělorusko198319853střední
21.Brigitte DeydierováženaFrancie198419863střední
22.Fabien CanumužFrancie198719893střední
23.Bruno CarabettamužFrancie198819903pololehká
24.Laëtitia MeignanováženaFrancie199119933polotěžká
25.Paweł NastulamužPolsko199419963polotěžká
25.Yolanda SolerováženaŠpanělsko199419963superlehká
27.Mark HuizingamužNizozemsko199619983střední
28.Tamerlan TmenovmužRusko200120033těžká
29.Anne-Sophie MondièreováženaFrancie200620083těžká
29.Zaza KedelašvilimužGruzie200620083pololehká
31.Lucie DécosseováženaFrancie200720093střední, polostřední
32.Avtandil ČrikišvilimužGruzie201320153polostřední
32.Kim PollingováženaNizozemsko201320153střední
33.Clarisse AgbegnenouováženaFrancie201820203polostřední

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.