Arlon

Město Arlon (nizozemsky Aarlen, německy a lucembursky Arel) leží na jihovýchodě Belgie 185 kilometrů od hlavního města Bruselu blízko hranic s Lucemburskem. Je správním centrem valonské provincie Lucemburk. Jeho rozloha činí přibližně 119 km² a počet obyvatel je 26 438 (podle údajů z 1. července 2006). Arlonem prochází železniční koridor ve směru Brusel-Lucemburk-Štrasburk. Ve městě pramení řeka Semois.

Arlon

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice49°41′1″ s. š., 5°49′ v. d.
StátBelgie Belgie
Jazyk. společenstvíFrancouzské
RegionValonsko
ProvincieLucemburk
ArrondissementArlon
Arlon
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha118,64 km²
Počet obyvatel28 339 (2015)
Hustota zalidnění238,9 obyv./km²
Správa
StarostaJoseph Netzer (1880–1901) a Numa Ensch-Tesch (1901–1921)
Oficiální webwww.arlon.be
Telefonní předvolba063
PSČ6700 - 6706
Počet zastupitelů29
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Arlon, stejně jako Tournai a Tongeren, patří mezi nejstarší belgická města. Když v polovině 1. století př. n. l. dobyl Julius Caesar Galii, patrně již v údolí řeky Semois na místě Arlonu existovala keltská vesnice. Z období římské nadvlády pocházejí četné archeologické vykopávky, které vypovídají o tom, že se v té době město rozvíjelo a byly v něm zřízeny termální lázně. Římané město nazývali Orolaunum. Na konci 3. století římské impérium čelilo útokům germánských kmenů. Z toho důvodu bylo na kopci nad údolím vybudováno opevnění, kam se uchýlili obyvatelé města.

Ve středověku patřil Arlon Limburskému vévodství a roku 1226 se stal součástí Lucemburského hrabství. Kvůli požáru roku 1785 se v centru města nedochovaly středověké památky.

Roku 1793 došlo k bitvě u Arlonu, ve které Francouzi zvítězili nad rakouskými vojsky.

Během obou světových válek byl Arlon okupován Němci.

Roku 2004 proběhl v Arlonu soudní proces s pedofilem Markem Dutrouxem.

Významné budovy
  • Kostel sv. Donáta (L'église Saint-Donat) ze 17. století
  • Kostel sv. Martina (L'église Saint-Martin), vybudován v neogotickém stylu v letech 1907-1914
  • Nejstarší synagoga v Belgii, otevřená v roce 1865
  • Radnice, postavená v letech 1842-1843
  • Bývalý Justiční palác (L'Ancien Palais de Justice), postaven v letech 1864-1866
  • Kostel sv. Donáta (17. stol.)
  • Arlonská radnice

Partnerská města

Významní rodáci
  • Johann Kaspar Basselet von La Rosée (1710-1795), bavorský generál
  • Godefroid Kurth, (1847-1916), historik

Demografický vývoj
  • Zdroj: NIS. Poznámka: údaje z let 1806 až 1970 včetně jsou výsledky sčítání lidu z 31. prosince; od roku 1977 se uvedený počet obyvatel vztahuje k 1. lednu
  • 1977: připojení obcí Autelbas, Bonnert, Guirsch, Heinsch a Toernich

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.