Kostel svatého Josefa (Slezská Ostrava)

V letech 1783–1811 byl farářem Jan Rolný z Klímkovic. Pod tento kostel také patřila obec Ratimov. V roce 1784 byla od farnosti oddělena a z nařízení císaře dostala vlastní faru.

Od roku 1812 zde byl Filip Jakubek, který byl dříve farářem v Rychvaldu. Filip Jakubek byl po neurčenou dobu administrátorem arcibiskupství. V závěti z 10. ledna 1813 nechal zapsat, že po jeho smrti dostanou chudí žáci příspěvek na obuv ve výši 50 zlatých a místní chudí na obživu 50 zlatých. Zemřel 30. března 1814.

V roce 1814 nastoupil na faru farář Josef František Slezák z Moravan, který byl před tím kooperator v Klimkovicích. Vedl spor o louku u vratimovského kostela (Kostel sv. Jana Křtitele), a o plat ve výši 3 zlatých měsíčně. Po čtyřech letech byla tato pře v jeho neprospěch ukončena.

Dne 15. července 1849 byl poslán do penze farář Jan Josef Slezák, pro vysoké stáři, dostal výsluhu ve výši 400 zl. stříbra. Pobýval v Ostravě, v roce 1853 se spolu s farářem z Moravské Ostravy, baronem Henigrem vydal do Kroměříže a tam byl až do roku 1858. Poté se na tři měsíce vrátil do Moravské Ostravy, odkud odjel ke svému bratrovi, faráři a děkanovi Františkovi Slezákovi do Duban. V Dubanech oslepl. Zemřel 14. května 1861.

V roce 1849 nastoupil farář a arcikněz Eduard Jakobe, který zemřel 2. června 1872 v Karlových Varech, kde byl pochován.

Dne 22. prosince 1872 byl jmenován farářem páter Jan Bitta, emeritní profesor na c. k. gymnáziu v Těšíně, kde studovala šlechta, byl také profesor náboženství a představený konviktu tohoto gymnázia.

Interiér kostela.

• 1828: Byla zakoupena byla nová kazatelnice a křtitelnice za 40 zl. stříbra.
• 1830: Byl koupen baldachýn za 110 zl. stříbra.
• 1831: Byly pořízeny červené korouhve se zlatými střapci za 110 zl. stříbra.
• 1832. Byla koupena za 180 zl. stříbra měděná pozlacená monstrance.
• 1833: Byl postaven velký oltář a kazatelna za 600 zl. stříbra.
• 1845: Dne 22. června ve 23 hodin udeřil do věže blesk a vzniklý požár ji zcela zničil, vč. zvonů.
• 1851: Byl objednán nový bílý pluvial za 90 zl. stříbra a byl obnoven hlavní oltář za 20 zl. stříbra z darů farníků.
• 1852: Byl zřízen Boží hrob, který vyhotovil stolař Kliber z Moravské Ostravy za 50 zl. stříbra z darů farníků.
• 1853: Byl zakoupen nový stříbrný kalich za 120 zlatých, na to přispěl kostel 60 zlatými a farníci 60 zlatými.
• 1854: Jistá Marie Kolovratová objednala nový koberec za 36 zlatých.
• 1855: Jistý J. přihnal, úředník v podniku Salmových[5], daroval kostelu bílé mešní roucho s křížem za 46 zlatých. Farníci se složili na 100 zlatých, aby mohl být pozlacen mešní kalich, a znovu namalováno 14 obrazů Křížové cesty od Ignaze Johanna Bergera (8. červenec 1822, Nový Jičín – 29. červen 1901, Vídeň, Rakousko-Uhersko).
• 1856: Byl koupen baldachýn a oltář sv. Barbory za 100 zlatých. Oltář byl instalován a posvěcen 4. prosince. Na krytí výloh kostela daroval jistý p. Zvěřina 160 zlatých a polsko-ostravský farník František Neuman 50 zlatých. Rolník z Malých Kunčic, Vácslav Havránek, daroval 10 zlatých na mešní roucho. Byla zakoupena nová patena na zaopatřování nemocných. Za 60 zlatých z daru farníků bylo pořízeno červené velum, které krajkami ozdobily jeptišky z Opavy.
• 1857: Bylo pořízeno červené antipendium pro velký oltář. Členové sv. růžence darovali červené prapory v hodnotě 100 zlatých. Manželé Antonín a Beata Kašperlíkovi z Moravské Ostravy darovali za prapory fialové barvy v hodnotě 56 zlatých. Za 20 zlatých byl obnoven a pozlacen kalich, který měl prasklé dno. Ten objednal v roce 1759 farář J.A. Šalša.
• 1858: Pracovníci dolů hraběte Wilczka darovali kostelu zelené prapory v hodnotě 100 zlatých. Pracovníci z ostatních závodů hraběte Wilczka věnovali hudební nástroje v hodnotě 120 zlatých.
• 1859: Od dobrodinců bylo vybráno 90 zlatých na nové ciborium a 230 zlatých na šest svícnů z čínského stříbra.
• 1859–1860: Byla provedena stavba nové věže, místo té, která v roce 1845 shořela. Plány bezplatně vypracoval jistý stavitel Josef Ryška z Vídně. Hrabě Wilczek, jako patron kostela, který byl v roce 1858 prohlášen za plnoletého, přislíbil, že i nadále bude kostel podporovat. Stavbu věže kostela provedl po tesařské stránce tesařský mistr Tvrdý z Velké Polomi, stavebně pak Vácslav Knauer z Hrušova. Dovoz materiálu a pomocné práce vykonávali dobrovolně farníci z Polské Ostravy. Věž klempířsky dokončil klempířský mistr Leopold Jakob z Místku. Na báň a kříž, které byly pozlaceny, věnoval 500 zlatých r. č. Heřman Zvěřina. Báň a kříž byly vyrobeny u firmy Brix a Anders, ve Vídni. Kříž byl vysoký 5 stop, široký 3 stopy a měl plochu 4 palců. Báň měla v průměru 2 střevíce.
• 1860: Dne 17. června, na sv. Víta, byl osazena báně a kříž. Náklady na výrobu a osazení byly 6432 zlatých a 88 krejcarů r. č.. Dle záznamů farní knihy této události přihlíželo až 8000 osob.
• 1864: Byla pokryta střecha dřevěným šindelem. Práce provedl tesařský mistr Josef Kubla z Moravské Ostravy za 580 zlatých r. č..
• 1865: Dne 5. července byl na návštěvě v Polské Ostravě kníže a vratislavský biskup Jindřich Förster. Zdržel se 9 dní.
• 1866: Dne 22. října arcikněz P. Eduard Jakob vysvětil Michálkovickou kapli[6], která byla v témže roce postavena pozemku rolníka Jarolíma.
• 1873: Za 600 zlatých byly koupeny kostelní paramenty a ornát.
• 1876: Byla provedena celková oprava kostela, jak interiéru, tak i exteriéru. V kostele byla položena nová dlažba, skříně a kostelní stolice byly nově natřeny a nalakovány. Celkově bylo vydáno 800 zlatých r. č..
• 1877: Byla zakoupena mramorová křtitelnice za 130 zlatých. Byla dokončena Křížová cesta (14 obrazů). Došlo k okrášlení hlavního oltáře. Bylo zakoupeno čtrnáct nástěnných svícnů.
• 1878: Byla koupena monstrance za 740 zlatých a antipendium za 120 zlatých. Jistý Karel Veber daroval kostelu obraz panny Marie, který si přivezl z Mexika. Jistá paní Zvěřinová z Opavy darovala kostelu skleněný lustr.

Varhany byly do kostela přemístěny z bývalého kostela sv. Jiří, kde byly instalovány v roce 1750. Tyto varhany zhotovil a postavil jistý Josef Stieber, mlynář v Jistebníku.

• 1783: Byly přeneseny varhany z kostela sv. Jiří.
• 1825: Byly zakoupeny a postaveny nové varhany za 440 zl. Tyto varhany zhotovil jistý Michael Oranský, měšťan z Olomouce. Na varhany přispěli: 64 zlatých patron kostela hrabě Wilczek, 80 zlatých panství Radvanické, 50 zlatých baron Trach z Březí, 50 zlatých ředitel Antonín Svídrnoch, 20 zlatých správce Jan Mácha, 20 zlatých questor Ludvík Luzar, 20 zlatých správce dolů Antonín John, 26 zlatých lidé z Polské Ostravy, 90 zlatých přifařené obce.

• 1838: Byla provedena oprava, Ředitelem kůru byl František Žurovec z Brušperku.

Kostel měl čtyři zvony. Požár z roku 1845 zničil nové i původní zvony z kostela sv. Jiří. V roce 1845 byly odlity dva nové zvony. V roce 1853 byl koupen třetí a v roce 1877 čtvrtý zvon.[7]

Hřbitov se v Polské Ostravě nacházel již ve 12. století[8], sloužil k pohřbívání zemřelých z hradiště Borek a patřil mezi nejposvátnější místa Ostravy. Od prvopočátku byl nejspíš zasvěcen sv. Jiří. Později se stal součásti kostela stejného jména. K pohřbíváni sloužil do roku 1823, kdy byl 14. června farářem Janem Josefem Slezákem vysvěceno nové místo kolem kostela sv. Josefa. Dne 1. září 1823 byl zde postaven kříž. V roce 1849 byl církevním administrátorem Petrem Hiklem, za podpory hraběte Wilczka, rozšířen o 700 sáhů a oplocen.

Za odstoupení pozemku fara nedostala žádnou náhradu. Tehdejší farář Eduard Jakob hnul, se zasadil o to, že dekretem Frýdeckého c. k. hejtmanství ze dne 13. února 1851, č 908/96, bylo ustanoveno, že fara dostane adekvátní náhradu. Rozšířený hřbitov byl na pokyn vikariátu v Bílsku ze dne 25. února 1850, ještě toho roku vysvěcen. Svěcení provedl farář Eduard Jakob.

V roce 1866. kdy vypukla v Ostravě cholera, bylo znovu naplánováno rozšíření hřbitova, ale to se neuskutečnilo. Teprve po dalších vlnách epidemie cholery v letech 1871 a 1872, byl v roce 1873 hřbitov rozšířen. Nová část hřbitova byla vysvěcena farářem Janem Bittem. V 19. století to byl největší hřbitov ve Slezsku.

Fara byla v Polské Ostravě již okolo první poloviny 16. století. Zápisy Jana Sedlnického z Choltic, který v roce 1555 nechal znovu vystavět kostel, hovoří o již tomto kostele jako o „farním chrámu Páně". Faráři jsou zaznamenání ve farních knihách až od 17. století.

Na plánu Polské Ostravy z roku 1672 byla vidět malé, nízké staveni. Před farou byla zahrádka na květiny a čtyři ovocné stromy. Do fary se vcházelo přes tuto zahrádkou. Ve faře byly tři malé pokoje, kuchyně a čeledník. Okna byla velmi malá. Na nákresu byla vidět velká vrata, která mohla vést na farský dvůr. Za farou byl dvůr. přes který vedla obecní cesta. Severovýchodně od budovy byly chlévy a stodola.

Zápis ve farní knize z roku 1672 podává informaci, že tou dobou byla fara zpustošená, zahrada bez stromů, neosetá pole.

V roce 1783 byla postavena nová fara, kterou financoval hrabě Wilczek. Mezi mety 1827 a 1828 byla farní budova částečně opravena, hospodářská stavení byla zbourána a postavena na nových místech. Náklady na opravu byly 500 zlatých, které poskytl hrabě Wilczek. V roce 1850 došlo k další opravě: vchod byl přemístěn, vcházelo se tedy přes zahradu, byly koupeny nové dveře, postaveny ploty. Hrabě Wilczek zajistil dřevo a 100 zlatých, dalších 60 zlatých dala farnost. K poslední opravě došlo v roce 1873, opravoval se interiér a upravovala se zahrada a oplocení.

Farnosti bylo podřízeno zhruba 13000 farníků z okolních obcí a kolonií, tedy: Polské Ostravy, Zámostí, Radvanic, Heřmanic, Hrušova, Muglinova, Malých Kunčic, Švrklu[9], Podborčí[10], Zárubku[11], Hranečníku. Zvéřínovce, Salmovce[12], Michálkovic, Kamence, Jaklovce, Mexika[13] a Hladnova. Z těchto obcí byli jen několik rodin židovských a protestantských, jinak všichni ostatní byli katolíci.

• Bukovanský Karel Jaromír: Polská Ostrava a okolí, Vydáno 2012 (ekniha), Moravskoslezská vědecká knihovna (Ostrava), 1. vydání z originálu 1878, ISBN 978-80-7054-156-2
• Jiřík Karel: Dějiny Ostravy, Vydáno 1967, Profil, stran 741
• JUŘICA, Martin. Ostravské svatostánky. Ostrava: Repronis, 2006. ISBN 80-7329-116-9. S. 11–13.

• Kostel svatého Jiří v Polské Ostravě
• Slezská Ostrava (část obce)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Josefa na Wikimedia Commons
• Do věže kostela sv. Josefa uložili historické dokumenty. Včetně staré Rovnosti. [online]. Deník.cz, 2017-03-10. Dostupné online.