Dlažba

Dlažba je povrch podlahy, chodníku, vozovky, náměstí, náplavky nebo jiné podobné plochy pokrytý dlažebními kostkami nebo dlaždicemi. Zpravidla je kamenná, může však být i z betonových nebo keramických dílců, cihel a podobně. V posledních letech je dláždění betonovou dlažbou populárnější od dříve obvyklého asfaltu. Přínos betonové dlažby je v ceně a v její praktičnosti. Dlážděná plocha se stává opakovaně rozebiratelnou.

Zámková dlažba - detail na jednu dlažební kostku
Staré dlažby z bílého mramoru a dva vápence (Lomnice nad Popelkou)

V zámkové dlažbě jsou jednotlivé dlažební kostky či dlaždice tvarované tak, aby do sebe přesně zapadaly.

Řemeslník, který provádí dlažbu neboli dláždění, se nazývá dlaždič (dlaždička je naproti tomu zdrobnělina od slova dlaždice, nejde tedy o přechýlený tvar slova dlaždič).[1]

Dláždění kostkami či betonovou dlažbou

Je známé na vozovkách, pochozích chodnících, či terasách.

Dlažba z přírodního kamene
  • dlažba z velkých kostek (tl. 140–160 mm)
  • dlažba z drobných kostek (tl. 80–120 mm)
  • dlažba z mozaikových kostek (ta je známa většinou na chodnících) (tl. 50 (40)–60 mm)
  • dlažba z desek
  • „Plzeňská deska“ - specifický druh dlažby[2]

Dlažba z betonových prvků
  • zámková dlažba (plošná vazba)
  • řádková dlažba (lineární vazba)

Zatravňovací dlažba

Používá se na zpevnění povrchů. Využívá se nejen jako zpevnění chodníků na zahradách nebo garážových stání aut před domem, ale také pro náročné a velmi zatěžované povrchy. Popularita zatravňovací dlažby roste u chovatelů koní (jízdárny a stáje), stání nákladních vozů nebo zpevnění svahu. Dlažba má protiskluzový povrch, rychle se staví a má relativně velkou odolnost proti povětrnostním vlivům, chemickým látkám a zatížení. Dlaždice se vyrábí v jednoduché variantě pro zpevňování chodníků na zahradách, až po vysokozátěžové panely pro extrémní zatížení.

Dělení stylů
  • dláždění vlaštovkou
  • řádkové dláždění
  • dláždění diagonální (úhlopříčné)
  • dlažba kroužková
  • dlažba vějířová

Je možné dláždit i svým vlastním stylem - např. šachovnicí.

Druhy kostek
Kostky před pražským nákupním střediskem Nový Smíchov
  • kamenné
    • žulové
    • mramorové
    • vápencové
    • pískovcové
    • čedičové
    • andezitové
    • břidlicové
    • syenitové
    • travertinové a další
  • betonové
  • dřevěné

Dřevěná dlažba

má všechny přednosti i nedostatky dřeva. Svým vzhledem a charakterem povrchu je na pohled velmi příjemná i prak­tická. Je vhodná především na menší plochy náročněji upravených odpočinkových teras a zákoutí. Dřevěná dlažba je nehlučná, teplá, charakterem po­vrchu velmi působivá a také rychle vysychá. Dřevěná dlažba výrazně zvyšuje bezpeč­nost pohybu dětí a celkovou úroveň řešeného prostoru. Velmi dobře a přirozeně působí dřevo v bezprostřední návaznosti na obytné a účelové stavby.

Trvanlivost a celková odolnost dlažby závisí na kvalitě dřeva, vhodné a důkladné impregnaci a dostatečně pevném a dobře izolova­ném uložení dřeva do půdy. Jednoduchá dlažba je často upravována z kulatých špalíků. Velmi dobré je dřevo bukové, dubové, akátové, ale i borové a jilmové. Do dlažby lze kombinovat i více různých druhů dřeva.

Dřevěná dlažba z borových, olejem impregnovaných špalíků bývala například jedním z typických znaků vozovky na Mostu dr. Edvarda Beneše v Ústí nad Labem, od jeho postavení v roce 1936. Tato dlažba sice byla lehká a zbytečně nezatěžovala nosnou konstrukci, ovšem za mokrého počasí byla velmi kluzká a nebezpečná pro chodce i automobily. Přesto vydržela na místě přes 30 let a až poté, co byla v roce 1968 zrušena tramvajová doprava přes most, byla nahrazena živičným povrchem.[3]

Mrazuvzdorná dlažba

Mrazuvzdorná dlažba je keramická dlažba s malou nasákavostí. Běžně se uvádí do 3 % objemových. Principem mrazuvzdornosti je neschopnost nasáknout vodu do keramického střepu. Tato voda by při poklesu teploty pod bod mrazu zmrzla, zvětšila svůj objem a tím rozrušila střep. Roli hraje též velikost a distribuce pórů, ne jen jejich celkový objem. Dnešní moderní slinuté materiály mají dle normy nasákavost okolo 0,05 % tedy prakticky nulovou.

Reference
  1. PSJČ, SSJČ, hesla dlaždič a dlaždička, přístup přes databázi DEBDict
  2. Plzeňská deska [online]. Křížky a vetřelci [cit. 2020-10-22]. Dostupné online.
  3. Dějiny města Ústí nad Labem: Stavební vývoj v letech 1918 - 1938, Most dr. Edvarda Beneše [online]. Město Ústí nad Labem, 1995 [cit. 2014-07-13]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.