Antependium

Antependia se zhotovovala z různých materiálů: ze dřeva, kamene, stříbra, zlata, mědi či z textilií. V běžných chrámech bývají antependia z obecných kovů nebo dřevěná- často malovaná jako obraz, nebo mají dřevěnou konstrukci a svrchní materiál textil, zpravidla drahocenná hedvábná tkanina s vytkávaným zlatým či stříbrným desénem, nebo tapisérie nebo výšivka. Největšího rozmachu antependium dosáhlo od doby gotické do baroka. Výměnné desky se v baroku střídaly podle svátků.

• Zlato : Nejstarší tři antependia se dochovala z přelomu 10. a 11. století, v katedrále v Cáchách, v katedrále v Basileji (1012) a z chrámu sv. Ambrože v Miláně, všechna jsou tepaná ze zlata.
• Stříbro: Antependia v Loretách bývají stříbrná (z Lorety na Hradčanech - nyní uloženo v depozitáři), stejně tak u milostných oltářů v poutních chrámech, například mariánský oltář v Mariazell ve Štýrsku nebo antependium sňaté z oltáře v kostele dvou sv. Janů v Brně, nyní zapůjčené do Moravské galerie v Brně.
• Ostatní kovy - nejčastěji měď nebo mosaz, pozlacením či postříbřením napodobuje drahé kovy, např. v poutním kostele P. Marie v Chlumu svaté Máří nebo v Loretě v Hájku u Prahy.
• Mramorová mozaika - významná antependia skládaná z různobarevných dílů mramorů, tzv. pietre dure, zejména v Itálii: v Římě, Neapoli, na Sicílii (či na Maltě),
• Ostatní kámen - vápenec nebo pískovec, do nějž se dobře tesá reliéf, například gotické antependium v chórové kapli katedrály sv. Víta v Praze
• Barevný štuk, tzv. scagliola- mohou mít figurální motivy, například v klášterním kostele v Oseku u Duchcova.
• Dřevěná deska s malovaným obrazem, někdy napodobuje textilní závěs, nebo má řezaný reliéf, často shodná dekorace na cewlém oltáři
• Olejomalba na plátně - časté barokní antependium
• Textilie nejčastější, tkaniny s vytkávaným desénem, s výšivkou či aplikací, nebo z tapisérie, či malované (Parament z Narbonne)
• Kůže (useň) - barokní, s tlačenou reliéfní či malovanou výzdobou

Nejhonosnější antependia mají mnohafigurovou výzdobu, například uprostřed Krista či Korunování Panny Marie a kolem nich postavy světců. Na malovaných deskách či závěsech se objevovaly figurální motivy i dekorace v podobě rámečků nebo ornamentů. Uprostřed může být ve svatozáři vepsaný hagiogram Krista IHS nebo Panny MRA. Jindy jsou v kartuších či medailonech vyobrazeni světci nebo výjevy z jejich martyria, ale také andělé, zřídka církevní donátoři, častěji jen jejich znaky. Někdy je střed antependia vyříznutý a zůstává v něm průhled do dutiny oltáře, v němž jsou vidět relikvie světce – patrona onoho oltáře.

• Chebské antependium z doby kolem roku 1300, na lněném plátně korálková výšivka s našitými stříbrnými brakteáty, (vytvořeno v chebském klášteře klarisek dnes v Chebském muzeu v Chebu)
• Antependium z Pirny ze 2. čtvrtiny 14. století, na lněném podkladu hedvábím vyšívané postavy trůnícího Krista, Panny Marie a stojících světců včetně českých patronů, pod lomenými oblouky arkád (dnes Staatliche Kunstsammlungen Dresden).
• Třeboňské antependium rovněž z období vrcholné gotiky, z 80. let 14. století. Je na něm kromě Krista, proroků a světců zobrazen klečící donátor Petr z Rožmberka s rodovým erbem u nohou, (dnes Národní muzeum, Praha)[1].
• hlavní oltář mariánského chrámu na Sv. Kopečku u Olomouce
• barokní stříbrné antependium ze Svaté chýše Lorety v Praze na Hradčanech (nevystaveno)
• barokní stříbrné antependium z kostela Dvou svatých Janů v Brně; Moravská galerie v Brně (zápůjčka)
• stříbrný oltář Madony Svatotomášské u augustiniánů na Starém Brně
• stříbrný oltář v Klokotech u Tábora.

• Parament z Narbonne - výjimečný příklad antependia s výzdobou malovanou a stínovanou tuší; většinou byla na tkanině jen podkresba pro výšuvku -tzv. malbu jehlou
• Antependium ze Štrasburku - tapisérie z různobarevné vlněné příze

Antependium v katedrále v Antverpách

Pozor na chybně používaný pojem antipendium, znamená "visící proti oltáři".