Španělština

Španělština (neboli kastilština) je jeden z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 500 miliónů. Po čínštině je to druhý nejpočetnější rodný jazyk na světě.

Španělština (español)
Mapa rozšíření jazyka
Rozšíření
Počet mluvčích570 milionů rodilých mluvčích (2. místo)
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
Regulátor

Sdružení akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española)

Úřední jazyk
Kódy
ISO 639-1es
ISO 639-2spa (B)
spa (T)
ISO 639-3spa
EthnologueSPN
Wikipedie
es.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj jazyka

Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v 8. století se ustavily dva regiony s odlišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.

Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak katalánštinou a baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.

Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.

Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vita → špan. vida – život, iuventus → juventud – mládí), diftongizace (terra → tierra – země) či palatalizace.

Charakteristika jazyka

Abeceda a výslovnost

Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:

Písmeno „ñ“ na španělské klávesnici.

A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).

Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se v evropské španělštině čte jako /θe, θi/ a v americké španělštině jako /se, si/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/, z se v evropské španělštině čte jako /θ/ a v americké španělštině jako /s/.

Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.

Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Mechiko], Mexičané někdy dokonce používají zápis Méjico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo Don Quijote) – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).

PísmenoNázevVýslovnost (IPA)ČeskyAlofony
aa[a]"a"
bbe, be alta, be larga, be grande, be labial[b]"b", "v"[β], [p]
cce[k]; [θ]/[s]"k", "s"
chche[tʃ]"č"
dde[d]"d"[ð]
ee[e]"e"[ɜ]
fefe[f]"f"
gge[g]; [x]"g", "ch"[ɣ]
hhache——
ii, i latina[i]"y", "j"[j], [ʝ]
jjota[x]"ch"
kka[k]"k"
lele[l]"l"
llelle[ʎ]~[ʝ]"ľ~j" ("ď ") popř.("dž ") ("ž") ("š ")
meme[m]"m"
nene[n]"n"[m]
ñeñe[ɲ]"ň"
oo[o]"o"[ɔ]
ppe[p]"p"
qucu[k]"k"
rere / erre[r], [ɾ]"r", "rr"
rr erre (errre) [r], [ɾ] "rr" , "rrr"
sese[s]"s"
tte[t]"t"
uu[u]"u"[w]
vuve, ve baja, ve corta, ve chica, ve chiquita, ve pequeña , ve labiodental[b]"b", "v"[β]
wuve doble, ve doble, doble ve, doble u[u]"u"
xequis[ekis]"ks"[s]
yye, i griega[i], [ʝ]"y", "j" ("ď ")[j]
zzeta, zeda, ceta[ɵ]/[s]"s"

Gramatika
Podrobnější informace naleznete v článku Španělská gramatika.

Španělské jméno, stejně jako v dalších románských jazycích, rozlišuje pouze dva rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo). V indikativu pak například pro vyjádření minulosti existuje několik časů – minulý prostý (indefinido), minulý složený (préterito perfecto), souminulý (imperfecto), předminulý (pluscuamperfecto). Tyto všechny minulé časy existují jak v prostém, tak v průběhovém tvaru.

Členy
Člen Určitý Neurčitý
Singulár
Plurál
Singulár
Plurál
Mužský rod
el
los
un
unos
Ženský rod
la
las
una
unas

Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).

Zájmena
Osoba singular plural
1. osoba yo nosotros/nosotras
2. osoba tú vosotros/vosotras
3. osoba él/ella/ello ellos/ellas
onikání usted ustedes

Číslovky
1 un(o)/una 11 once 10 diez
2 dos 12 doce 20 veinte
3 tres 13 trece 30 treinta
4 cuatro 14 catorce 40 cuarenta
5 cinco 15 quince 50 cincuenta
6 seis 16 dieciséis 60 sesenta
7 siete 17 diecisiete 70 setenta
8 ocho 18 dieciocho 80 ochenta
9 nueve 19 diecinueve 90 noventa
0 cero 100 cien (ciento) 1000 mil
200 doscientos 500 quinientos 1 000 000 un millón

Sloveso být

Španělština používá celkem tři slovesa, která se překládají českým být:

  • ser popisující trvalé vlastnost nebo ve významu být (na stálo),
  • estar popisující současný stav nebo ve významu být (na určitém místě),
  • hay (haber) ve významu existovat, vyskytovat se, nacházet se (na neurčitém místě).
Osoba ser (být) estar (být – kde)
1. os. sg. soy estoy
2. os. sg. eres estás
3. os. sg. es está
1. os. pl. somos estámos
2. os. pl. sois estáis
3. os. pl. son están

Časování sloves v přítomném čase

Pravidelná slovesa (s koncovkami -ar, -er, -ir)

Osoba saludar (zdravit) comer (jíst) vivir (žít)
1. os. sg. saludo como vivo
2. os. sg. saludas comes vives
3. os. sg. saluda come vive
1. os. pl. saludamos comemos vivimos
2. os. pl. saludáis coméis vivís
3. os. pl. saludan comen viven

Nářečí španělštiny
Španělština ve světě

Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:

Evropa

Amerika
  • Amazonská španělština (Español amazónico)
  • Andská španělština (Español andino)
  • Španělština z centrální Bolívie (Español camba)
  • mapa rozšíření španělštiny v Evropské Unii
    Chilská španělština (Español chileno)
  • Španělština ze souostroví Chiloé v Chile (Español chilote)
  • Karibská španělština (Español caribeño); může být dále členěno
  • Středokolumbijská španělština (Español cundiboyacense)
  • Španělština z provincie Antioqueño v Kolumbii (Español antioqueño)
  • Španělština z provincií Santander a Norte de Santander v Kolumbii (Español santandereano-tachirense)
  • Laplatská španělština (Español rioplatense)
  • Španělština z oblasti Los Llanos (Español llanero)
  • Mapa Rovníkové Guiney – jediný španělsky mluvící africký stát
    Mexická španělština (Español mexicano)
  • Paraguayská španělština (Español paraguayo)
  • Peruánská španělština (Castellano)
  • Portorická španělština (Español boricua)
  • Španělština ze severoperuánského pobřeží (Español peruano ribereño)
  • Rovníková španělština (Español ecuatorial)
  • Středoamerická španělština (Español centroamericano)
  • Yucatanská španělština (Español yucateco)

Afrika
  • Ceutská španělština (Español ceutí)
  • Melillská španělština (Español melillense)
  • mapa rozšíření španělštiny v USA
    Španělština z El Rifu (Español rifeño)
  • Marocká španělština (Español marroquí)
  • Saharská španělština (Español saharauí)
  • Rovníkoguinejská španělština (Español ecuatoguineano)

Asie
  • Filipínská španělština (Español filipino)

Rozšíření jazyka ve světě
Stát Počet mluvčích (v mil.)
Mexiko Mexiko 120,255
Španělsko Španělsko 45,061
Kolumbie Kolumbie 48,531
Argentina Argentina 45,248
Spojené státy americké 52,547 [1] [2]
Venezuela Venezuela 31,710
Peru Peru 32,491
Chile Chile 17,795
Guatemala Guatemala 16,325
Filipíny Filipíny 12,130
Kuba Kuba 11,285
Ekvádor Ekvádor 16,946
Dominikánská republika Dominikánská republika 11,850
Honduras Honduras 8,267
Bolívie Bolívie 10,010
Salvador Salvador 6,859
Nikaragua Nikaragua 5,503
Paraguay Paraguay 4,737
Kostarika Kostarika 4,220
Portoriko Portoriko (součást USA) 4,017
Uruguay Uruguay 3,442
Panama Panama 3,108
Kanada Kanada 1,854
Brazílie Brazílie 2,140
Maroko Maroko 0,961
Rovníková Guinea Rovníková Guinea 0,447
Tučně zvýrazněny státy, kde je španělština úředním jazykem.

Užitečné fráze
Španělsky Česky
¡Buenas!, ¡Hola!Ahoj!
¡Buenos días!Dobré ráno!
¡Buenas tardes!Dobré odpoledne!
¡Buenas noches!Dobrou noc!
¡Adiós!Na shledanou!
¡Hasta luego!Uvidíme se později!
¡Hasta pronto!Brzy se uvidíme!
GraciasDěkuji
De nadaNemáš zač
Por favorProsím
Sí / NoAno / Ne

Vzorový text

Otčenáš (modlitba Páně):

Padre nuestro, que estás en el
cielo, santificado sea tu nombre,
venga a nosotros tu reino,
hágase tu voluntad
en la tierra como en el cielo.
Danos hoy nuestro
pan de cada día,
perdona nuestras ofensas,
como también nosotros
perdonamos a los que nos ofenden,
no nos dejes caer en tentación,
y líbranos del mal. Amén.

Všeobecná deklarace lidských práv

španělsky

Todos los seres humanos nacen libres e iguales en dignidad y derechos y, dotados como están de razón y conciencia, deben comportarse fraternalmente los unos con los otros.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Základní fráze

Typické pozdravy: Buenos días (dobrý den), Buenas tardes (dobré odpoledne), Buenas noches (dobrý večer/noc)

Typická rozloučení: Hasta luego (nashledanou potom), Hasta la vista (naviděnou), adiós (s Bohem), Hasta pronto (nashledanou brzy)

Zdvořilostní otázka: Jak se máš?: ¿Cómo estás?, ¿Que tal?, ¿Cómo va todo?

Odkazy

Reference
  1. V roce 2007 žilo v USA 34 547 077 osob, které ve své domácnosti mluví španělsky. (Nelze zaměnit s hispánskou komunitou, ve které někteří španělsky již neumí)
    Language Use in the United States: 2007 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2011-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-05. (anglicky)
  2. Dle sčítání obyvatelstva USA v roce 2010 zde žilo 50 477 594 Hispánců, což představuje 16,3% populace celého státu. Ne všichni Hispánci však umí španělsky.
    The Hispanic Population: 2010 [online]. U.S. Census Bureau [cit. 2011-08-25]. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.