Real Academia Española
Po několika staletích vývoje španělského jazyka nejen na Iberském poloostrově, ale i v latinskoamerických zemích byla v roce 1713 založena Španělská královská akademie, neboli Real Academia Española (RAE), aby sjednotila a ustálila jazykové zvyklosti, zejména gramatiku, slovní zásobu a pravopis. Od tohoto data došlo k určitým změnám španělského jazyka a to zejména ve slovní zásobě přijetím slov z cizích jazyků. Po stránce fonetické a morfologické se až na výjimky zachovala původní podoba.
Real Academia Española (RAE) | |
---|---|
Znak Španělské královské akademie | |
Motto | "Limpia, fija y da esplendor." ("Čistí, ujasňuje a dodává krásu.") |
Zakladatel | Juan Manuel María de la Aurora |
Vznik | 1713 |
Typ | Jazyková instituce |
Účel | péče o kulturní bohatství |
Sídlo | Madrid, Španělsko |
Souřadnice | 40°24′38″ s. š., 3°41′35″ z. d. |
Úřední jazyk | Španělština |
Lídr | Darío Villanueva (k 2015) |
Ocenění | Cena kněžny asturské za svornost (2000) |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Královská španělská akademie sídlí v Madridu. Celkem je po celém světě rozmístěno 22 akademií, dohromady tvoří tzv. Asociaci akademií španělského jazyka (Asociación de Academias de la Lengua Española). Tato asociace vznikla v roce 1951 v Mexiku a zahrnuje akademie nejen ve Španělsku a jiných latinskoamerických zemích, ale například i Filipínskou akademii a Akademii v USA.
Historie
Španělská královská akademie byla založena roku 1713 jako imitace Francouzské akademie. Na jejím založení se podílel Juan Manuel Fernández Pacheco, markýz Villenský a vévoda z Escalony s cílem sjednotit, zajistit eleganci a čistotu oficiálního španělského jazyka (kastilštiny). O rok později akademii schválil a přijal pod svou ochranu tehdejší španělský král Filip V.
Španělský jazyk se v 18. století nacházel ve svém největším rozkvětu, Juan Manuel Fernández Pacheco, markýz Villenský a vévoda z Escalony, se rozhodl, že jazyk ustálí a stanoví přesná pravidla pro jeho používání. Podnětem mu byly Italská akademie (Accademia della Crusca italiana) založená v roce 1582 a Francouzská akademie (Académie française) založená v roce 1635. K oficiálnímu přijetí Španělské královské akademie došlo 3. října 1714 královskou listinou vydanou španělským králem Filipem V.
Národní akademie
Vznik akademií v latinskoamerických zemí souvisí s dekolonizací, dlouhodobým procesem sociálního a politického osamostatnění jednotlivých latinskoamerických států. Idea jednotného a čistého jazyka by nemohla být naplněna, kdyby se jazyk vyvíjel v každé z těchto zemí samostatně, proto se Španělsko zasloužilo o vybudování jazykové akademie v každé latinskoamerické zemi. Tyto akademie společně tvoří Asociaci akademií a podílí se na zachování španělského jazyka v jeho původní formě a čistotě.
Některé latinskoamerické akademie vznikly nezávisle na té Španělské, například Mexická akademie (Academía Mexicana de la Lengua) v roce 1875, nebo Akademie v Argentině (Academia Argentina de Letras) v roce 1931. Společně ovšem tvoří ASALE (Asociación de Academias de la Lengua Española), tato vznikla v roce 1951 na Kongresu akademií v Mexiku. Od roku 1870 vznikaly v Latinské Americe různé akademie podřízené Španělské královské akademii. Dnes tvoří tuto asociaci mimo jiné i Argentinská akademie, Filipínská akademie a Severoamerická akademie, které spadají přímo pod Španělskou královskou akademii.
Organizace akademie
Španělská královská akademie (RAE) se skládá ze španělských i zahraničních akademiků, akademiků z amerických akademií a dalších. Společně se starají o chod nejen Španělské akademie, ale i latinskoamerických akademií. Vládní komise řídí akademii a dohlíží na její činnost. Tato komise se skládá z ředitele akademie, jeho zástupce, sekretáře a jeho zástupce, cenzora, knihovníka a pokladníka.
Akademie se skládá z plén a výborů, zasedají každý týden. Výbory vypracovávají návrhy pro další projednání v plénu a případné schválení. V současné době existují tyto výbory: výkonný výbor, výbor běžného slovníku, historického slovníku, gramatický výbor, lingvistický výbor, výbor sociálních věd, publikační výbor a výbor pro jednotlivá ocenění. Zvláštním výborem je výbor pro zachování domu slavného španělského spisovatele Lope de Vegy.
Významné publikace
Španělská královská akademie a Asociace akademií španělského jazyka vydaly například:
- Slovník španělského jazyka Španělské královské akademie (Diccionario de la lengua española de la Real Academia Española) (DRAE) 1. edice vydána v roce 1780, aktuální 22. edice vydána v roce 2001, další 23. edice bude vydána v říjnu 2014.
- Slovník amerikanismů (Diccionario de americanismos) [vydaný v roce 2010, 2400 stran]
- Pravopis španělského jazyka (Ortografía de la lengua española) 1. vydání v roce 1741, poslední v roce 2010.
- Nová gramatika španělského jazyka (Nueva gramática de la lengua española) 1. edice z roku 1771, poslední z roku 2009.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Real Academia Española na Wikimedia Commons
Literatura
- Fries, Dagmar (1989). «Limpia, fija y da esplendor». La Real Academia Española ante el uso de la lengua (1713-1973) (en español) (1.ª edición). Madrid: SGEL.
- Senz, Silvia; Minguell, Jordi; Alberte, Montserrat (2011). «Las academias de la lengua española, organismos de planificación lingüística». En Senz, Silvia; Alberte, Montserrat. El dardo en la Academia I (1.ª edición). Barcelona: Melusina. pp. 371–550. ISBN 978-84-96614-98-7.
- RAE; Asale (2004). La nueva política lingüística panhispánica (en español). Madrid: RAE. p. 26. Consultado el 23 de mayo de 2013.
- VV. AA. (2011). Senz, Silvia; Alberte, Montserrat, eds. El dardo en la Academia. Esencia y vigencia de las academias de la lengua española (en español) (1.ª edición). Barcelona: Melusina. pp. vol. I: 736; vol. II: 640