Brisbane International

Brisbane International
Brisbane International
	Aréna Pata Raftera
Založeno	1972 v Adelaide (muži); 1997 v Gold Coast (ženy)
Odehráno	Brisbane International 2020
Ukončeno	2019 (muži)
Místo	Brisbane Austrálie
Dějiště	Queensland Tennis Centre
Souřadnice	27°31′30″ j. š., 153°0′26″ v. d.
Povrch	tvrdý – Greenset Cushion / venku
Období	leden
Ředitel	Cameron Pearson[1]
Poznámka	úvodní turnaj sezóny
ATP Tour
1972–1989	Grand Prix World Series
1990–1999	ATP World Series
2000–2008	ATP International Series
2009–2019	ATP World Tour 250
Soutěže	28 dvouhra (32 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	589 680 USD (2019)
WTA Tour
1997–2008	Tier III
2009–2011	WTA International
2012–2020	WTA Premier
2021–	WTA 500
Soutěže	30 dvouhra (32 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	1 500 000 USD (2020)
Prize Money	1 434 900 USD (2020)
	www.brisbaneinternational.com.au Některá data mohou pocházet z datové položky.

Brisbane International je profesionální tenisový turnaj žen hraný v australském Brisbane. Dějištěm konání se stal areál Tennyson Tennis Centre s tvrdým povrchem dvorců Greenset Cushion, který v roce 2020 nahradil Plexicushion.

Pat Rafter Arena se zataženou střechou

Ženská část se hraje od roku 1997, kdy odstartovala v Gold Coast. V sezóně 2021 se stala součástí kategorie WTA 500. Mezi roky 2012–2020 byla hrána v kategorii Premier. Mužská část byla založena roku 1972 v Adelaide. K přesunu a sloučení obou turnajů do Brisbane došlo v sezóně 2009. Mužský turnaj patřil od roku 2009 do kategorie ATP World Tour 250. V sezóně 2020 byl nahrazen týmovou soutěží ATP Cupem.

V rámci tenisového kalendáře se turnaj uskutečňuje v lednovém termínu před grandslamem Australian Open, jakožto úvodní díl Australian Open Series. Vlastníkem a spoluorganizátorem je národní tenisový svaz Tennis Australia.

Historie

1972: Mužský turnaj na okruhu Grand Prix

Historie turnaje Brisbane International sahá do počátku 70. let dvacátého století. V roce 1970 vznikl profesionální okruh Grand Prix, který byl dalších devatenáct let pořádán po boku paralelního okruhu World Championship Tennis. V kalendáři mužské Grand Prix došlo v období kolem grandslamu Australian Open, tehdy hraného v Brisbane, k založení queenslandské série turnajů označované jako jihozápadní pacifická sezóna (South West Pacific season), jíž tvořily události v Sydney, tasmánském Hobartu a novozélandském Aucklandu. Čtvrtým v pořadí se stal turnaj v Adelaide, jehož první ročník proběhl již v roce 1889. Poté se konal na trávě jako amatérský turnaj nazvaný State championship. V roce 1972 získal profesionální status a premiérový ročník tohoto charakteru se odehrál pod jménem South Australian Tennis Championships. Vítězem travnaté akce se stal sovětský tenista Alex Metreveli, když ve finále přehrál Australana Kima Warwicka. Čtyřhra se nehrála. Ženská část ročníku 1972 však nezískala místo na ženském okruhu Grand Prix, ani v rámci okruhu WTA sponzorovaném Virginia Slims, a amatérskou událost ovládla australská hráčka Evonne Goolagongová.[2]

Následující ročníky byly charakterizovány nepravidelností konání, když se adelaidský turnaj stal součástí profesionálního okruhu v letech 1974 a 1977, sponzorovaný firmou Marlboro a pojmenovaný South Australian Men's Tennis Classic.[3] Od sezóny 1979 získal název South Australian Open na řadu ročníků[4] a od roku 1981 byl hrán pravidelně s roční periodicitou. Na počátku osmdesátých let se v termínové listině Grand Prix přesunul z ledna na prosinec. V roce 1987 se stal zahajovacím turnajem celé mužské sezóny, když se datum jeho konání vrátilo na leden, v návaznosti na přesun Australian Open, z něhož se stal první Grand Slam kalendářního roku. Poté, co v roce 1988 opustil australský major travnatý povrch, uskutečnilo změnu na tvrdý povrch i Adelaide. V průběhu osmdesátých let se mezi australské šampiony zařadili Wally Masur, Mark Kratzmann, Mark Woodforde či Darren Cahill.

1990: Součást ATP Tour

Od sezóny 1990 se turnaj včlenil do kalendáře nově založeného okruhu ATP Tour, když byl zapsán do kategorie ATP World Series, což doprovodila i aktualizace názvu v podobě Australian Men's Hardcourt Championships s odměnami hráčům v rozmezí 93–125 000 dolarů. Kategorie se v roce 2000 přejmenovala na ATP International Series.

1997: Založení ženského turnaje WTA Tour

Roku 1997 se softwarová společnost Corel Corporation stala sponzorem nově zřízeného turnaje žen na okruhu WTA Tour. Dějištěm se staly otevřené dvorce s tvrdým povrchem areálu Resort Tennis Centre in Hope Island v queenslandském Gold Coast. Hrálo se na jeho předměstí Hope Island.[5] Událost pod jménem Gold Coast Classic se zařadila do kategorie Tier III a spolu s mužským turnajem v Adelaide vytvořila zahajovací akci profesionálních sezón.

Ženskou přípravu na melbournský grandslam, v nižší úrovni okruhu WTA, vyhrály Jelena Lichovcevová, Ai Sugijamová, Justine Heninová, Patty Schnyderová či Venus Williamsová. V letech 1998–2002 se turnaj konal pod oficiálním názvem Thalgo Australian Women's Hardcourts. Od roku 2003 se na tři sezóny generálním sponzorem stala firma Uncle Tobys, což se odrazilo ve jménu Uncle Tobys Hardcourts. V období 2006–2008 pak označení znělo Mondial Australian Women's Hardcourts.[5]

2009: Přesun do Brisbane a sloučení mužské a ženské poloviny

Pat Rafter Arena během utkání

V souvislosti s reorganizací kategorií pofesionálních okruhů ATP a WTA došlo v roce 2009 k přestěhování mužské i ženské části turnaje do Brisbane. Rozhodnutí o sloučení obou událostí – Next Generation Adelaide International a Mondial Australian Women's Hardcourts, padlo již v sezóně 2006, s cílem vytvořit velký turnaj podobný Sydney International a zvýšit tím konkurenceschopnost vůči současně probíhajícím tenisovým akcím v cizině.[6] Muži byli zařazeni do nové kategorie ATP World Tour 250 a ženám patřila kategorie WTA International, kterou v roce 2012 nahradila kvalitativně vyšší WTA Premier.

Prezident národního svazu Tennis Australia Steve Wood sloučení a přesun komentoval slovy: „Jedním z důvodů, proč jsme se tak rozhodli učinit byl fakt, že v cizině vzrostl počet lukrativně atraktivních turnajů fungujících jako příprava na Australian Open, které nabízejí nejlepším hráčům možnost většího výběru k přípravě na úvodní Grand Slam. […] Takže jsme chtěli, aby se tenisté chystající se na Australian Open rozhodli pro přípravu tady v Austrálii.“[6] První ročník přesunutého Brisbane International se uskutečnil během ledna 2009 v nově vystavěném areálu Tennyson Tennis Centre, s centrálním dvorcem pojmenovaném po Patricku Rafterovi. Singlové tituly na něm získali Čech Radek Štěpánek a Běloruska Viktoria Azarenková.[7][8]

2020: Ženský turnaj a ATP Cup v Brisbane

Řídící organizace okruhu ATP Tour nahradila mužský turnaj od sezóny 2020, spolu se Sydney International, obnovenou událostí v Adelaide. Důvodem se stala nově založená mužská týmová soutěž ATP Cup, probíhající v Perthu, Sydney a Brisbane,[9][10] kde zůstala ženská polovina. První trojnásobnou šampiónkou ve dvouhře se v roce 2020 stala Češka Karolína Plíšková.[11] V mužském singlu byl jediným vícenásobným vítězem Brit Andy Murray, který vyhrál dvakrát.

Přehled finále

Ženská dvouhra

Místo	rok	vítězka	finalistka	výsledek
Brisbane	2021	zrušeno kvůli pandemii koronaviru
	2020	Karolína Plíšková (3)	Madison Keysová	6–4, 4–6, 7–5
	2019	Karolína Plíšková (2)	Lesja Curenková	4–6, 7–5, 6–2
	2018	Elina Svitolinová	Aljaksandra Sasnovičová	6–2, 6–1
	2017	Karolína Plíšková	Alizé Cornetová	6–0, 6–3
	2016	Viktoria Azarenková (2)	Angelique Kerberová	6–3, 6–1
	2015	Maria Šarapovová	Ana Ivanovićová	6–7^(4–7), 6–3, 6–3
	2014	Serena Williamsová (2)	Viktoria Azarenková	6–4, 7–5
	2013	Serena Williamsová	Anastasia Pavljučenkova	6–2, 6–1
	2012	Kaia Kanepiová	Daniela Hantuchová	6–2, 6–1
	2011	Petra Kvitová	Andrea Petkovicová	6–1, 6–3
	2010	Kim Clijstersová	Justine Heninová	6–3, 4–6, 7–6^(8–6)
	2009	Viktoria Azarenková	Marion Bartoliová	6–3, 6–1
Gold Coast	2008	Li Na	Viktoria Azarenková	4–6, 6–3, 6–4
	2007	Dinara Safinová	Martina Hingisová	6–3, 3–6, 7–5
	2006	Lucie Šafářová	Flavia Pennettaová	6–3, 6–4
	2005	Patty Schnyderová	Samantha Stosurová	1–6, 6–3, 7–5
	2004	Ai Sugijamová	Naděžda Petrovová	1–6, 6–1, 6–4
	2003	Nathalie Dechyová	Marie-Gayanay Mikaelian	6–3, 3–6, 6–3
	2002	Venus Williamsová	Justine Heninová	7–5, 6–2
	2001	Justine Heninová	Silvia Farinaová Eliaová	7–6^(7–5), 6–4
	2000	Silvija Talajová	Conchita Martínezová	6–1, 3–6, 6–0
	1999	Patty Schnyderová	Mary Pierceová	4–6, 7–6^(7–5), 6–2
	1998	Ai Sugijamová	María Ventová	7–5, 6–0
	1997	Jelena Lichovcevová	Ai Sugijamová	3–6, 7–6^(9–7), 6–3

Ženská čtyřhra

Místo	rok	vítězky	finalistky	výsledek
Brisbane	2021	zrušeno kvůli pandemii koronaviru
	2020	Sie Su-wej Barbora Strýcová	Ashleigh Bartyová Kiki Bertensová	3–6, 7–6^(9–7), [10–8]
	2019	Nicole Melicharová Květa Peschkeová	Čan Chao-čching Latisha Chan	6–1, 6–1
	2018	Kiki Bertensová Demi Schuursová	Andreja Klepačová María J. Martínez Sánchezová	7–5, 6–2
	2017	Bethanie Mattek-Sandsová Sania Mirzaová	Jekatěrina Makarovová Jelena Vesninová	6–2, 6–3
	2016	Martina Hingisová Sania Mirzaová	Angelique Kerberová Andrea Petkovicová	7–5, 6–1
	2015	Martina Hingisová Sabine Lisická	Caroline Garciaová Katarina Srebotniková	6–2, 7–5
	2014	Alla Kudrjavcevová Anastasia Rodionovová	Kristina Mladenovicová Galina Voskobojevová	6–3, 6–1
	2013	Bethanie Mattek-Sandsová Sania Mirzaová	Anna-Lena Grönefeldová Květa Peschkeová	4–6, 6–4, [10–7]
	2012	Nuria Llagosteraová Vivesová Arantxa Parraová Santonjaová	Raquel Kopsová-Jonesová Abigail Spearsová	7–6^(7–2), 7–6^(7–2)
	2011	Alisa Klejbanovová Anastasija Pavljučenkovová	Klaudia Jansová Alicja Rosolská	6–3, 7–5
	2010	Andrea Hlaváčková Lucie Hradecká	Melinda Czinková Arantxa Parraová Santonjaová	2–6, 7–6^(7–3), [10–4]
	2009	Anna-Lena Grönefeldová Vania Kingová	Klaudia Jansová Alicja Rosolská	3–6, 7–5, [10–5]
Gold Coast	2008	Dinara Safinová Ágnes Szávayová	Jen C’ Čeng Ťie	6–1, 6–2
	2007	Dinara Safinová Katarina Srebotniková	Iveta Benešová Galina Voskobojevová	6–3, 6–4
	2006	Dinara Safinová Meghann Shaughnessyová	Cara Blacková Rennae Stubbsová	6–2, 6–3
	2005	Jelena Lichovcevová Magdalena Malejevová	Maria Elena Camerinová Silvia Farinaová Eliaová	6–3, 5–7, 6–1
	2004	Světlana Kuzněcovová Jelena Lichovcevová	Liezel Huberová Magdalena Malejevová	6–3, 6–4
	2003	Světlana Kuzněcovová Martina Navrátilová	Nathalie Dechyová Émilie Loitová	6–4, 6–4
	2002	Justine Heninová Meghann Shaughnessyová	Asa Svenssonová Miriam Oremansová	6–1, 7–6^(8–6)
	2001	Giulia Casoniová Janette Husárová	Katie Schlukebirová Meghann Shaughnessyová	7–6^(11–9), 7–5
	2000	Julie Halardová-Decugisová Anna Kournikovová	Sabine Appelmansová Rita Grandeová	6–3, 6–0
	1999	Corina Morariuová Larisa Neilandová	Kristine Kunceová Irina Spîrleaová	6–3, 6–3
	1998	Jelena Lichovcevová Ai Sugijamová	Sung-hee Park Shi-ting Wang	1–6, 6–3, 6–4
	1997	Naoko Kidžimutová Nana Mijagiová	Ruxandra Dragomirová Silvia Farinaová Eliaová	7–6, 6–1

Mužská dvouhra

Místo	rok	vítěz	finalista	výsledek
Brisbane	2019	Kei Nišikori	Daniil Medveděv	6–4, 3–6, 6–2
	2018	Nick Kyrgios	Ryan Harrison	6–4, 6–2
	2017	Grigor Dimitrov	Kei Nišikori	6–2, 2–6, 6–3
	2016	Milos Raonic	Roger Federer	6–4, 6–4
	2015	Roger Federer	Milos Raonic	6–4, 6–7^(2–7), 6–4
	2014	Lleyton Hewitt	Roger Federer	6–1, 4–6, 6–3
	2013	Andy Murray	Grigor Dimitrov	7–6, 6–4
	2012	Andy Murray	Alexandr Dolgopolov	6–1, 6–3
	2011	Robin Söderling	Andy Roddick	6–3, 7–5
	2010	Andy Roddick	Radek Štěpánek	7–6^(7–2), 7–6^(9–7)
	2009	Radek Štěpánek	Fernando Verdasco	3–6, 6–3, 6–4
Adelaide	2008	Michaël Llodra	Jarkko Nieminen	6–3, 6–4
	2007	Novak Djoković	Chris Guccione	6–3, 6–7^(6–8), 6–4
	2006	Florent Serra	Xavier Malisse	6–3, 6–4
	2005	Joachim Johansson	Taylor Dent	7–5, 6–3
	2004	Dominik Hrbatý	Michaël Llodra	6–4, 6–0
	2003	Nikolaj Davyděnko	Kristof Vliegen	6–2, 7–6^(7–3)
	2002	Tim Henman	Mark Philippoussis	6–4, 6–7^(6–8), 6–3
	2001	Tommy Haas	Nicolás Massú	6–3, 6–1
	2000	Lleyton Hewitt	Thomas Enqvist	3–6, 6–3, 6–2
	1999	Thomas Enqvist	Lleyton Hewitt	4–6, 6–1, 6–2
	1998	Lleyton Hewitt	Jason Stoltenberg	3–6, 6–3, 7–6^(7–4)
	1997	Todd Woodbridge	Scott Draper	6–2, 6–1
	1996	Jevgenij Kafelnikov	Byron Black	7–6^(7–0), 3–6, 6–1
	1995	Jim Courier	Arnaud Boetsch	6–2, 7–5
	1994	Jevgenij Kafelnikov	Alexandr Volkov	6–4, 6–3
	1993	Nicklas Kulti	Christian Bergström	3–6, 7–5, 6–4
	1992	Goran Ivanišević	Christian Bergström	1–6, 7–6^(7–5), 6–4
	1991	Nicklas Kulti	Michael Stich	6–3, 1–6, 6–2
	1990	Thomas Muster	Jimmy Arias	3–6, 6–2, 7–5
	1989	Mark Woodforde	Patrik Kühnen	7–5, 1–6, 7–5
	1988	Mark Woodforde	Wally Masur	6–2, 6–4
	1987	Wally Masur	Bill Scanlon	6–4, 7–6
	1986	nekonal se
	1985	Eddie Edwards	Peter Doohan	6–2, 6–4
	1984	Peter Doohan	Huub van Boeckel	1–6, 6–1, 6–4
	1983	Mike Bauer	Miloslav Mečíř	3–6, 6–4, 6–1
	1982	Mike Bauer	Chris Johnstone	4–6, 7–6, 6–2
	1981	Mark Edmondson	Brad Drewett	7–5, 6–2
	1980	nebyl součástí okruhu
	1979	Kim Warwick	Bernard Mitton	7–5, 6–4
	1978	nebyl součástí okruhu
	1977	Victor Amaya	Brian Teacher	6–1, 6–4
	1976	nebyl součástí okruhu
	1975	nebyl součástí okruhu
	1974	Dick Stockton	Geoff Masters	6–2, 6–3, 6–2
	1973	nebyl součástí okruhu
	1972	Alex Metreveli	Kim Warwick	6–3, 6–3, 7–6

Mužská čtyřhra

Místo	rok	vítězové	finalisté	výsledek
Brisbane	2019	Marcus Daniell Wesley Koolhof	Rajeev Ram Joe Salisbury	6–4, 7–6^(8-6)
	2018	Henri Kontinen John Peers	Leonardo Mayer Horacio Zeballos	3–6, 6–3, [10–2]
	2017	Thanasi Kokkinakis Jordan Thompson	Gilles Müller Sam Querrey	7–6^(9–7), 6–4
	2016	Henri Kontinen John Peers	James Duckworth Chris Guccione	7–6^(7–4), 6–1
	2015	Jamie Murray John Peers	Alexandr Dolgopolov Kei Nišikori	6–3, 7–6^(7–4)
	2014	Mariusz Fyrstenberg Daniel Nestor	Juan Sebastián Cabal Robert Farah Maksúd	6–7^(4–7), 6–4, [10–7]
	2013	Marcelo Melo Tommy Robredo	Eric Butorac Paul Hanley	4–6, 6–1, [10–5]
	2012	Daniel Nestor Max Mirnyj	Jürgen Melzer Philipp Petzschner	6–1, 6–2
	2011	Lukáš Dlouhý Paul Hanley	Robert Lindstedt Horia Tecău	6–4^skreč
	2010	Jérémy Chardy Marc Gicquel	Lukáš Dlouhý Leander Paes	6–3, 7–6^(7–5)
	2009	Marc Gicquel Jo-Wilfried Tsonga	Fernando Verdasco Mischa Zverev	6–4, 6–3
Adelaide	2008	Martín García Marcelo Melo	Chris Guccione Robert Smeets	6–3, 3–6, [10–7]
	2007	Wesley Moodie Todd Perry	Novak Djoković Radek Štěpánek	6–3, 4–6, [15–13]
	2006	Jonatan Erlich Andy Ram	Paul Hanley Kevin Ullyett	7–6^(7–4), 7–6^(12–10)
	2005	Xavier Malisse Olivier Rochus	Simon Aspelin Todd Perry	7–6^(7–5), 6–4
	2004	Bob Bryan Mike Bryan	Arnaud Clément Michaël Llodra	7–5, 6–3
	2003	Jeff Coetzee Chris Haggard	Max Mirnyj Jeff Morrison	2–6, 6–4, 7–6^(9–7)
	2002	Wayne Black Kevin Ullyett	Bob Bryan Mike Bryan	7–5, 6–2
	2001	David Macpherson Grant Stafford	Wayne Arthurs Todd Woodbridge	6–7^(5–7), 6–4, 6–4
	2000	Mark Woodforde Todd Woodbridge	Lleyton Hewitt Sandon Stolle	6–4, 6–2
	1999	Gustavo Kuerten Nicolás Lapentti	Jim Courier Patrick Galbraith	6–4, 6–4
	1998	Joshua Eagle Andrew Florent	Ellis Ferreira Rick Leach	6–4, 6–7, 6–3
	1997	Patrick Rafter Bryan Shelton	Todd Woodbridge Mark Woodforde	6–4, 1–6, 6–3
	1996	Todd Woodbridge Mark Woodforde	Jonas Björkman Tommy Ho	7–5, 7–6
	1995	Jim Courier Patrick Rafter	Byron Black Grant Connell	7–6, 6–4
	1994	Mark Kratzmann Andrew Kratzmann	David Adams Byron Black	6–4, 6–3
	1993	Todd Woodbridge Mark Woodforde	John Fitzgerald Laurie Warder	6–4, 7–5
	1992	Goran Ivanišević Marc Rosset	Mark Kratzmann Jason Stoltenberg	7–6, 7–6
	1991	Wayne Ferreira Stefan Kruger	Paul Haarhuis Mark Koevermans	6–4, 4–6, 6–4
	1990	Andrew Castle Nduka Odizor	Alexander Mronz Michiel Schapers	7–6, 6–2
	1989	Neil Broad Stefan Kruger	Mark Kratzmann Glenn Layendecker	6–2, 7–6
	1988	Darren Cahill Mark Kratzmann	Carl Limberger Mark Woodforde	4–6, 6–2, 7–5
	1987	Ivan Lendl Bill Scanlon	Peter Doohan Laurie Warder	6–7, 6–3, 6–4
	1986	nekonal se
	1985	Mark Edmondson Kim Warwick	Nelson Aerts Tomm Warneke	6–4, 6–4
	1984	Broderick Dyke Wally Masur	Peter Doohan Brian Levine	4–6, 7–5, 6–1
	1983	Craig Miller Eric Sherbeck	Broderick Dyke Rod Frawley	6–3, 4–6, 6–4
	1982	Pat Cash Chris Johnstone	Broderick Dyke Wayne Hampson	6–3, 6–7, 7–6
	1981	Colin Dibley Chris Kachel	Eddie Edwards Craig Edwards	6–3, 6–4
	1980	nebyl součástí okruhu
	1979	Colin Dibley John James	John Alexander Phil Dent	6–7, 7–6, 6–4
	1978	nebyl součástí okruhu
	1977	Cliff Letcher Dick Stockton	Syd Ball Kim Warwick	6–3, 6–4
	1976	nebyl součástí okruhu
	1975	nebyl součástí okruhu
	1974	Grover Raz Reid Allan Stone	Mike Estep Paul Kronk	7–6, 6–4
	1973	nebyl součástí okruhu
	1972	čtyřhra nehrána

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Brisbane International na anglické Wikipedii.

Paul Malone. Brisbane International director campaigning for bigger show courts to accommodate huge crowds. The Courier Mail [online]. 2016-01-12 [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. (anglicky)
Miss Goolagong Voted Woman Athlete of Year [online]. Associated Press, 1972-01-22 [cit. 2008-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
Teacher and Pasarell Gain Aussie Semifinals [online]. United Press International, 1977-01-16 [cit. 2008-10-20]. Dostupné online. (anglicky)
Warwick Tops Mitton, 7-6, 6-4 [online]. Associated Press, 1979-12-17 [cit. 2008-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-18. (anglicky)
Sony Ericsson WTA Tour Final Results: 1971-2007 [online]. [cit. 2008-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18-12-2008. (anglicky)
PEARCE, Linda. Adelaide event shifts to Brisbane [online]. 2006-07-08 [cit. 2008-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
atpworldtour.com Brisbane International profile [online]. [cit. 2008-12-25]. Dostupné online. (anglicky)
sonyericssonwtatour.com Brisbane International profile [online]. [cit. 2008-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-01-2009. (anglicky)
VOJKŮVKA, Jan. ATP oznámila kalendář pro rok 2020 s ATP Cupem. Přinese i plošné zavedení kritizované novinky [online]. Tenisový svět, 2019-03-13 [cit. 2019-05-01]. [ATP oznámila kalendář pro rok 2020 s ATP Cupem. Přinese i plošné zavedení kritizované novinky Dostupné online].
ATP Tour. New ATP-WTA tournament for Adelaide in 2020 [online]. Sport24.com, 2019-05-01 [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. (anglicky)
Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Karolína Plíšková v Brisbane slaví "hattrick" a poprvé obhájila titul. Ve finále porazila Keysovou a má 16. trofej [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-12 [cit. 2020-01-12]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Brisbane International na Wikimedia Commons
(anglicky) Brisbane International – oficiální stránky

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Paul Malone. Brisbane International director campaigning for bigger show courts to accommodate huge crowds. The Courier Mail [online]. 2016-01-12 [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. (anglicky)

[Goolagong-2] Miss Goolagong Voted Woman Athlete of Year [online]. Associated Press, 1972-01-22 [cit. 2008-10-20]. Dostupné online. (anglicky)

[Marlboro-3] Teacher and Pasarell Gain Aussie Semifinals [online]. United Press International, 1977-01-16 [cit. 2008-10-20]. Dostupné online. (anglicky)

[South-4] Warwick Tops Mitton, 7-6, 6-4 [online]. Associated Press, 1979-12-17 [cit. 2008-10-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-18. (anglicky)

[WTAFinals-5] Sony Ericsson WTA Tour Final Results: 1971-2007 [online]. [cit. 2008-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18-12-2008. (anglicky)

[Brisbane-6] PEARCE, Linda. Adelaide event shifts to Brisbane [online]. 2006-07-08 [cit. 2008-12-25]. Dostupné online. (anglicky)

[ATPProfile-7] atpworldtour.com Brisbane International profile [online]. [cit. 2008-12-25]. Dostupné online. (anglicky)

[WTAProfile-8] sonyericssonwtatour.com Brisbane International profile [online]. [cit. 2008-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-01-2009. (anglicky)

[9] VOJKŮVKA, Jan. ATP oznámila kalendář pro rok 2020 s ATP Cupem. Přinese i plošné zavedení kritizované novinky [online]. Tenisový svět, 2019-03-13 [cit. 2019-05-01]. [ATP oznámila kalendář pro rok 2020 s ATP Cupem. Přinese i plošné zavedení kritizované novinky Dostupné online].

[10] ATP Tour. New ATP-WTA tournament for Adelaide in 2020 [online]. Sport24.com, 2019-05-01 [cit. 2019-05-01]. Dostupné online. (anglicky)

[11] Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Karolína Plíšková v Brisbane slaví "hattrick" a poprvé obhájila titul. Ve finále porazila Keysovou a má 16. trofej [online]. TenisPortal.cz, 2020-01-12 [cit. 2020-01-12]. Dostupné online.