Madison Keysová

Sezónu odstartovala na Australian Open, kde jí v osmifinále vyřadila stejně jako Halepovou Čang Šuaj.[7] Utkání značně ovlivnilo zranění levé nohy Keysové, po kterém marodila až do březnového Indian Wells, hraného v Kalifornii.[8] Tam po volném losu v úvodním kole vypadla s krajankou Nicole Gibbsovou. Po přesunu pak prohrála ve čtvrtfinále Miami Open, když byla nad její síly Němka Angelique Kerberová.[9] Vítězstvím nad Darjou Gavrilovovou pomohla týmu Spojených států k triumfu nad Austrálií v baráži Světové skupiny Fed Cupu.[10]

V květnu pak skončila v osmifinále antukového Mutua Madrid Open, kde ji z turnaje vyřadila rumunská hráčka Patricia Maria Țigová. Svého třetího finále na okruhu se dočkala na Internazionali BNL d'Italia v Římě, které se stalo jejím prvním finálovým utkáním kategorie Premier 5, a v němž podlehla ve dvou setech Sereně Williamsové.[11] Jednalo se o první ryze americké finále na antuce okruhu WTA Tour po 14 letech, když naposledy předtím se v této fázi antukového turnaje utkaly Serena a Venus Williamsovy na French Open 2002.[12] Po turnaji se vrátila do Top 20 na 17. místo žebříčku. Stejně jako Australian Open, tak i French Open opustila po 4. kole, když v něm podlehla Kiki Bertensové z Nizozemska.[13]

Postupem do finále travnatého AEGON Classic v Birminghamu si ve dvaceti jedna letech zajistila premiérový posun do první světové desítky žebříčku WTA, když postoupila o šest míst na 10. příčku. Stala se tak první Američankou v elitní desítce od Sereny Williamsové, která do ní pronikla v roce 1999.[14] Po jedenácti letech v Top 10 figurovaly tři americké hráčky, vedle Keysové ještě sestry Williamsovy na prvním a devátém místě.[15] V boji o titul porazila Češku Barboru Strýcovou a získala svou druhou trofej v kariéře.[16]

Ve Wimbledonu došla stejně jako na předchozích dvou grandslamech opět do osmifinále, v němž jí stopku vystavila Simona Halepová. Se stejnou soupeřkou pak prohrála ve finále kanadského Rogers Cupu.[17]

Keysová na společenské akci Australian Open 2016

Čtvrté místo obsadila ve dvouhře olympijského turnaje v Riu de Janeiru, když mezi poslední čtveřicí hráček nejprve prohrála s Angelique Kerberovou a v boji o bronzovou medaili rovněž i s Petrou Kvitovou.[18] I počtvrté v sezóně dohrála na grandslamu v osmifinále, když ji na newyorském US Open zastavila Dánka Caroline Wozniacká.[19] Zlepšení přišlo v asijské části sezóny, když se probojovala do čtvrtfinále Wuhan Open, v němž ji z pavouku odstavila Simona Halepová. V semifinále pekingského China Open pak podlehla britské tenistce Johanně Kontaové.[20] Místenku na Turnaj mystryň ji zajistil postup do semifinále na turnaji v rakouském Linci, ke kterému však nenastoupila.

V červené základní skupině dvouhry WTA Finals podlehla světové jedničce Angelique Kerberové i Simoně Halepové a porazila pozdější finalistku Dominiku Cibulkovou. V základní fázi obsadila poslední, čtvrté místo.

V zimní přestávce povolala zpět do svého týmu jako trenérku Lindsay Davenportovou.

Vynechala Australian Open z důvodu operace levého zápěstí.[3] Na tenisové dvorce se vrátila až v březnu na turnaji v Indian Wells. Zde v prvním zápase od turnaje mistryň 2016 porazila Marianu Duqueovou Mariñovou ve dvou setech, následně také Naomi Ósakaovou, aby následně podlehla třinácté nasazené Carolina Wozniacké. Zúčastnila se také Miami Open, kde přehrála Viktoriji Goblubicovou, ale následně podlehla až sedmdesáté druhé nasazené Laře Arruabarrenové i přesto, že měla v první sadě setboly a ve druhé měla výhodu brejku.

Antukovou část sezóny zahájila v Charlestonu, kde figurovala jako nejvýše nasazená. Prohrála již v prvním kole ve třech setech s krajankou Shelby Rogersovou, ačkoli první sadu vyhrála. Na španělském Madrid Open skončila rovněž v prvním kole na raketě Misaki Doiové. Smůlu neprolomila ani na Italian Open, kde byla obhájkyní finále. V prvním kole podlehla Darji Gavrilovové. Jeden zápas vyhrála až na French Open, kde si v prvním kole poradila s Australankou Ashleigh Bartyovou, aby následně prohrála až s 290. hráčkou světa Petrou Martićovou.

Jednu výhru připsala rovněž ve Wimbledonu, kde přehrála Nao Hibinovou, ale ve druhém kole nestačila na Italku Camilu Giorigovou. Přestože na turnaj ve Stanfordu přijížděla pouze s pěti výhrami v sezóně, dokázala turnaj ovládnout, když v semifinále porazila wimbledonskou šampionku Garbiñe Muguruzaovou a ve finále potom krajanku Coco Vandewegheovou.[21] Největšího úspěchu v dosavadní kariéře dosáhla na posledním grandslamu sezóny, kde dokráčela až do finále. Při své cestě turnajem porazila postupně Elise Mertensovou, Tatjanu Mariovou, sedmnáctou nasazenou Jelenu Vesninovou, čtvrtou nasazenou Elinu Svitolinovou, kvalifikantku Kaiu Kanepiovou a v semifinále již potřetí během jednoho měsíce krajanku a dvacátou nasazenou Coco Vandewegheovou. Jednalo se o první grandslamové finále, ve kterém podlehla hladce za hodinu další krajance a premiérové grandslamové finalistce Sloane Stephensové.[22]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Madison Keys na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Madison Keysová na Wikimedia Commons
• Madison Keysová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
• Madison Keysová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Madison Keysová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
• (anglicky) Madison Keysová – oficiální stránka
• (anglicky) Madison Keysová na Twitteru