Seznam francouzských panovníků
Seznam francouzských panovníků obsahuje přehled panovníků (králů a císařů), kteří vládli ve Francii mezi lety 843–1870. Někdy se mezi francouzské panovovníky počítají i vládcové franské říše (481–843) počínaje Chlodvíkem, kteří jsou uvedeny v seznamu franských králů.
Panovníci západofranské říše (843–987) jsou panovníci z rodu Karlovců a Robertovců, kteří vládli západní části říše Karla Velikého rozdělené verdunskou smlouvou roku 843.
V letech 987–1792 vládla francouzskému království dědičně dynastie Kapetovců, nejdříve v přímé linii, pak její větve Valois (1328–1589) a Bourbon (1589–1792). Ve středověku, zejména za stoleté války, si titul francouzského panovníka nárokovali někteří angličtí králové.
V 19. století po francouzské revoluci vzniklo císařství Napoleona Bonaparteho (1804–1814/1815), poté restaurovaná a červencová monarchie (1814/1815–1848) s panovníky rodu Bourbon a Bourbon-Orléans. Poslední francouzskou monarchií bylo druhé císařství Napoleona III. (1852–1870).
Karlovci (843–987)
Karlovci vládli v Západofranské říši od jejího vzniku v roce 843 do roku 987, kdy zemřel poslední legitimní mužský Karlovec Ludvík V. Mezi těmito roky vládlo také několik králů, kteří pocházeli z jiného rodu. Jednalo se o Rudolfa Burgundského (vládl 923–936) a příslušníky roku Robertovců – Oda Pařížského (888–898) a Roberta I. (protikrál, 922–923).
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Karel II. Holý | 843 | 877 | |
Ludvík II. Koktavý | 877 | 879 | |
Ludvík III. | 879 | 882 | |
Karloman II. | 879 | 884 | |
Karel III. Tlustý | 884 | 887 | |
Odo Pařížský | 888 | 898 | |
Karel III. Prostý | 898 | 923 | |
Robert I. | 922 | 923 | |
Rudolf Burgundský | 923 | 936 | |
Ludvík IV. Zámořský | 936 | 954 | |
Lothar I. | 954 | 986 | |
Ludvík V. Lenivý | 986 | 987 |
Kapetovci (987–1328)
Dynastie Kapetovců, mužských potomků Huga Kapeta, vládla Francii nepřetržitě od roku 987 do roku 1792 a poté od roku 1814 do 1848; větve dynastií vládnoucích po roce 1328 se ale nazývají Valois a Bourbon. Předkové Kapetovců se nazývají Robertovci a pocházeli z nich také dva západofranští králové v éře Karlovců.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Hugo I. Kapet | 987 | 24. října 996 | |
Robert II. | 24. října 996 | 20. července 1031 | |
Jindřich I. | 20. července 1031 | 4. srpna 1060 | |
Filip I. | 4. srpna 1060 | 29. července 1108 | |
Ludvík VI. | 29. července 1108 | 1. srpna 1137 | |
Ludvík VII. | 1. srpna 1137 | 18. září 1180 | |
Filip II. | 18. září 1180 | 14. července 1223 | |
Ludvík VIII. | 14. července 1223 | 8. listopadu 1226 | |
Ludvík IX. | 8. listopadu 1226 | 25. srpna 1270 | |
Filip III. | 25. srpna 1270 | 5. října 1285 | |
Filip IV. | 5. října 1285 | 29. listopadu 1314 | |
Ludvík X. | 29. listopadu 1314 | 5. června 1316 | |
Jan I. | 15. listopadu 1316 | 20. listopadu 1316 | |
Filip V. | 20. listopadu 1316 | 3. ledna 1322 | |
Karel IV. | 3. ledna 1322 | 1. února 1328 | |
Kapetovci, větev z Valois (1328–1589)
Hlavní větev (1328–1498)
Hlavní větev dynastie z Valois, vedlejší větve Kapetovců, vládla Francii mezi lety 1328 a 1498.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Filip VI. | 1. února 1328 | 22. srpna 1350 | |
Jan II. | 22. srpna 1350 | 8. dubna 1364 | |
Karel V. | 8. dubna 1364 | 16. září 1380 | |
Karel VI. | 16. září 1380 | 21. října 1422 | |
Karel VII. | 21. října 1422 | 22. července 1461 | |
Ludvík XI. | 22. července 1461 | 30. srpna 1483 | |
Karel VIII. | 30. srpna 1483 | 7. dubna 1498 |
vedlejší větev z Orléans (1498–1515)
Větev Valois-Orléans vládla ve Francii od roku 1498 do roku 1515 v osobě jediného krále, Ludvíka XII.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Ludvík XII. | 7. dubna 1498 | 1. ledna 1515 |
vedlejší větev z Angoulême (1515–1589)
Mezi lety 1515 a 1589 pocházeli francouzští králové z větve Valois-Angoulême.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
František I. | 1. ledna 1515 | 31. července 1547 | |
Jindřich II. | 31. července 1547 | 10. července 1559 | |
František II. | 10. července 1559 | 5. prosince 1560 | |
Karel IX. | 5. prosince 1560 | 30. května 1574 | |
Jindřich III. | 30. května 1574 | 2. srpna 1589 |
Kapetovci, větev Bourbon (1589–1792)
Další vedlejší větev Kapetovců, Bourboni, vládli ve Francii od roku 1589 až do vyhlášení první Francouzské republiky v roce 1792.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Jindřich IV. | 2. srpna 1589 | 14. května 1610 | |
Ludvík XIII. | 14. května 1610 | 14. května 1643 | |
Ludvík XIV. | 14. května 1643 | 1. září 1715 | |
Ludvík XV. | 1. září 1715 | 10. května 1774 | |
Ludvík XVI. | 10. května 1774 | 10. srpna 1792 | |
První republika (1792–1804)
Mezi lety 1792 a 1804 existovala první Francouzská republika. Monarchisté ale stále uznávali královskou linii jako vládnoucí – považovali tedy Ludvíka XVI. za krále až do jeho smrti v roce 1793, poté jeho syna Ludvíka XVII. (který nikdy skutečně nevládl) do roku 1795, a od té doby Ludvíka XVIII., který byl strýcem Ludvíka XVII.
První císařství, dynastie Bonapartů (1804–1814, 1815)
První konzul Francouzské republiky Napoleon z rodiny Bonapartů se v roce 1804 nechal korunovat francouzským císařem, čímž vzniklo první Francouzské císařství, které trvalo až do roku 1814 a poté krátký čas i v roce 1815, kdy se druhým císařem stal Bonapartův syn.
Portrét | Jméno | Císař od | Císař do |
---|---|---|---|
Napoleon I. | 18. května 1804 20. března 1815 | 11. dubna 1814 22. června 1815 | |
Napoleon II. | 22. června 1815 | 7. července 1815 |
Kapetovci, větev Bourbon (1814–1830)
V roce 1814 se Bourboni opět dostali k moci a bylo obnoveno království. Větev Bourbonů poté vládla Francii s přestávkou v roce 1815 do roku 1830.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Ludvík XVIII. | 2. května 1814 7. července 1815 | 13. března 1815 16. září 1824 | |
Karel X. | 16. září 1824 | 2. srpna 1830 |
Kapetovci, větev Bourbon-Orléans (1830–1848)
Mezi lety 1830 a 1848, v tzv. červencové monarchii, vládla ve Francii větev Bourbon-Orléans. Vláda jediného krále Ludvíka Filipa skončila při vyhlášení druhé Francouzské republiky.
Portrét | Jméno | Král od | Král do |
---|---|---|---|
Ludvík Filip I. | 9. srpna 1830 | 24. února 1848 |
Druhá republika (1848–1852)
Období druhé Francouzské republiky skončilo v roce 1852, když byl její prezident Ludvík Napoleon zvolen císařem.
Druhé císařství (1852–1870)
V roce 1852 byl francouzský prezident a příslušník rodiny Bonapartů zvolen francouzským císařem Napoleonem III. (synovec Napoleona I. Bonaparta). Druhé francouzské císařství zaniklo v roce 1870, kdy byla vyhlášena třetí Francouzská republika.
Portrét | Jméno | Císař od | Císař do |
---|---|---|---|
Napoleon III. | 2. prosince 1852 | 4. září 1870 |
Tato chronologie pokračuje článkem Seznam prezidentů Francie.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of French monarchs na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Seznam francouzských panovníků na Wikimedia Commons
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové |