Šlechtický titul

Šlechtický titul a hodnost byly udělovány zejména v monarchiích panovníkem, který je fons honorum.[1] Udělením šlechtické hodnosti se osoba, a zpravidla i její potomci, stávají členy aristokracie. S udělením šlechtické hodnosti souvisí i její správné titulování: např. titulem šlechtické hodnosti krále je Veličenstvo, titulem hodnosti knížete je Jasnost, titulem hodnosti hraběte je hraběcí Milost atd. Šlechtická hodnost bývala spojená se zvláštní výsadou, například jako je právo nosit erb, právo pečetit červeným či zeleným voskem a účast na správě státu.

Ludvík August se stal vévodou z Maine díky Ludvíku XIV. a jeho právu fons honorum

Šlechtické tituly v českých zemích
Související informace naleznete také v článku Česká šlechta.

V českých zemích do roku 1848 mohl pouze šlechtic zasedat na zemském sněmu, vlastnit deskový statek či mohl vykonávat určité úřady. Po vzniku Československa bylo šlechtictví s tituly zákonem č. 61/1918 Sb. z 10. prosince 1918 zrušeno, po novelizaci v roce 1920 byly zavedeny sankce za úmyslné a veřejné užívání titulu. Roku 1936 bylo novým zněním zákona zakázáno také užívání erbů a uvádění titulů v tisku. Během protektorátu bylo užívání titulů povoleno, od druhé světové války platí zrušení šlechtických titulů dodnes, neexistují však za porušení žádné sankce.[2]

Bylo však povoleno přijímání zahraničních aristokratických titulů.[zdroj?!]

Panovnické tituly

   

Vyšší šlechta (panstvo)

  • kníže, kněžna (knížecí stav)
  • hrabě, hraběnka (hraběcí stav)
  • svobodný pán, svobodná paní (stav svobodných pánů)
  • pán, paní (panský stav)
   

Nižší šlechta

Šlechtické tituly v dalších zemích

Šlechtictví bylo i s tituly v Rakousku zrušeno zákonem ze dne 3. dubna 1919, který je platný dodnes.[3] Tedy "z právního hlediska byla monarchie v Rakousku odstraněna velmi důsledně, šlechtické tituly a přídomky jsou zakázány zákonem".[4]

Západní Evropa

Panovnické tituly

   

Vyšší šlechta (panstvo)

Nižší šlechta

   

Následníci a děti panovníků

Východní a jihovýchodní Evropa

Následníci panovníků

Asie

   

Muslimský svět

Persie (Írán)

Etiopie

  • Kalfa
   

Indie

Čína

Japonsko

Aztécká říše

Starověký Egypt

Odkazy

Reference
  1. O řádech a neřádech [online]. historickaslechta.cz, autor: Petr Nohel [cit. 2019-08-29]. Dostupné online. (česky)
  2. Zrušení šlechtických titulů patřilo mezi první právní normy Československa [online]. Ceskatelevize.cz, 2008-12-10 [cit. 2013-06-26]. Dostupné online.
  3. ATTLMAYR, Martin. Adelsaufhebung und das Gemeinschaftsrecht. Bemerkungen zum Vorlageverfahren VwGH 18.5.2009, EU 2009/0002 [online]. Jusportal.at, 2010 [cit. 2013-06-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-05. (německy)
  4. http://zpravy.ihned.cz/c1-52320010-rakousko-se-promenilo-v-cisarstvi-pohrbivalo-sveho-naslednika-trunu - Rakousko se proměnilo v císařství, pohřbívalo svého následníka trůnu

Literatura
  • Bohumil Vykypěl: Studie k šlechtickým titulům v germánských, slovanských a baltských jazycích, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2011, ISBN 978-80-7422-110-1

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.