Bourbon-Anjou
Dynastie Bourbon-Anjou či jen Bourbon-Anjou (francouzsky: Maison de Bourbon-Anjou, španělsky: Casa de Borbón-Anjou) nebo také španělská větev dynastie Bourbonů je jedna z větví dynastie Bourbonů vládnoucí v současnosti ve Španělsku s krátkými přestávkami od roku 1700.
Skrze svou vedlejší linii vládla také v Parmském vévodství v letech 1731-1735, 1748-1802 a 1847-1860 (linie Bourbon-Parma). V linii bourbonsko-parmské také de facto vládnou od roku 1964 v Lucembursku.
Španělský král Karel III. byl mezi lety 1735 a 1759 sicilským a neapolským králem. Tato království po něm zdědil jeho třetí syn Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský, který založil větev Bourbon-Obojí Sicílie. Ferdinand v nich vládl až na výjimku v období napoleonských válek do roku 1816, kdy je spojil do Království obojí Sicílie, jeho potomci zde panovali do roku 1860.
Panovníci z rodu Bourbon-Anjou
Španělští králové
- Filip V. Španělský - (1700-1724), také král sicilský a neapolský během války o španělské dědictví, abdikoval ve prospěch syna
- Ludvík I. Španělský - (1724-1724), syn Filipa V.
- Filip V. Španělský - (1724-1746), po smrti syna Ludvíka I. se opět ujal vlády
- Ferdinand VI. Španělský - (1746-1759), syn Filipa V.
- Karel III. Španělský - (1759-1788), syn Filipa V, mezi roky 1731 a 1734 parmský vévoda, mezi roky 1735-1759 neapolský a sicilský král
- Karel IV. Španělský - (1788-1808), syn Karla III.
- Ferdinand VII. Španělský, syn Karla IV. - (1808, 1813-1833), přinucen k abdikaci Napoleonem Bonapartem, od roku 1813 opět na trůnu
- Isabela II. Španělská, dcera Ferdinanda VII. - (1833-1868), sesazena v letech 1870-1873 vládl Amadeus I. Španělský, poté v letech 1873-1874 republika
- Alfons XII. Španělský, syn Izabely II. - (1874-1885)
- Alfons XIII. Španělský, syn Alfonse XII. - (1886-1931)
- Juan Carlos I. - (1975-2014), vnuk Alfonse XIII.
- Filip VI. Španělský - (od 2014), syn Juana Carlose I.
Vévodové z Parmy
- Karel I. Parmský - (1731-1734), pozdější král sicilský (jako Karel V.), neapolský (jako Karel VII.) a španělský (jako Karel III.)
- Filip Parmský (syn Filipa V. Španělského) - (1748-1765)
- Ferdinand - (1765-1802), jeho syn
- Karel Ludvík - (1847-1849)
- Karel III. - (1849-1854)
- Robert I. - (1854-1860)
Králové neapolští a sicilští
V roce 1735 dobyl Sicílii v rámci války o polské dědictví parmský vévoda Karel Bourbonský, který se zároveň stal králem neapolským. Oba státy byly od té doby s krátkou napoleonskou přestávkou pod vládou jednoho panovníka a v roce 1816 byly i formálně spojeny do (staro)nového Království obojí Sicílie.
králové sicilští
- Filip IV. Sicilský - (1700-1713), jako Filip V. král španělský, v průběhu války o španělské dědictví
- Karel V. Sicilský - (1735-1759), jeho syn, jako Karel III. král španělský a Karel VII. neapolský
- Ferdinand III. Sicilský - (1759-1816), jeho syn, jako Ferdinand IV. král neapolský, od roku 1816 král Obojí Sicílie
králové neapolští
- Filip IV. Neapolský - (1700-1713), jako Filip V. král španělský, v průběhu války o španělské dědictví
- Karel VII. Neapolský - (1735-1759), jeho syn, jako Karel III. král španělský a Karel V. sicilský
- Ferdinand IV. Neapolský - (1759-1816), jeho syn, jako Ferdinand III. král sicilský, od roku 1816 král Obojí Sicílie
králové obojí Sicílie
- Ferdinand I. (1816-1825), předtím jako Ferdinand III. král sicilský a jako Ferdinand IV. král neapolský
- František I. (1825-1830)
- Ferdinand II. (1830-1859)
- František II. (1859-1861)
Literatura
- GRANADOS, Juan. Španělští Bourboni (původním názvem: Breve historia de los Borbones espanoles). 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2012. 264 s. ISBN 978-80-247-4097-3. (čeština)