ANO 2011

Politické hnutí ANO 2011 navazuje na sdružení Akce nespokojených občanů 2011 (v současnosti pod zkratkou ANO) založené v roce 2011 podnikatelem Andrejem Babišem na podporu jeho kritiky ekonomiky, společnosti a korupce, se kterou začal vystupovat ve sdělovacích prostředcích na podzim 2011. Sdružení získalo rychle podporu několika tisíc občanů. Ke dni 14. listopadu 2011, tedy 19 dní po založení sdružení, bylo pod výzvou podepsáno 10 142 občanů. 15. prosince 2011 se podpora dále zvýšila na 17 161. Sdružení se poté během roku 2012 transformovalo na politické hnutí ANO 2011 registrované 11. května 2012 v Praze.

V březnu 2013 hnutí vypustilo ze zkratky rok založení a prezentuje se dále jen jako ANO.[28] Se samostatnou kandidátní listinou hnutí poprvé kandidovalo v předčasných volbách do Poslanecké sněmovny konaných na podzim roku 2013. V nich obdrželo 927 240 hlasů (18,65 %) a se 47 mandáty se stalo druhou nejsilnější volební stranou.[29] Hnutí ANO bylo nejúspěšnější volební stranou ve Středočeském, Libereckém, Královéhradeckém a Ústeckém kraji. V rámci hnutí byl nejúspěšnějším kandidátem lídr pražské kandidátní listiny Andrej Babiš s 18 955 preferenčními hlasy (19,62 %), za ním se umístil herec Martin Stropnický, který vedl jihomoravskou kandidátní listinu a získal 10 203 (10,25 %) preferenčních hlasů.[30]

Během předvolební kampaně v roce 2013 hnutí ANO 2011 zdůrazňovalo novost a nepolitičnost svých kandidátů v kontrastu se stávajícím establishmentem. Široce používalo například heslo Nejsme politici. Makáme. Samotný program hnutí byl však kritizován pro bezobsažnost a nekonkrétnost. Vzhledem k tomu, že hnutí vzniklo krátce před parlamentními volbami, nebyl program hnutí do začátku volební kampaně kompletní a doplňoval se a procházel změnami během předvolební

Předvolební míting v České Lípě, září 2013

kampaně.

Zakladatel a lídr hnutí Andrej Babiš

Dle slov Andreje Babiše stála předvolební kampaň okolo sedmdesáti milionů korun.[31] Mezi největší sponzory patřili[32] sám Andrej Babiš (29,5 mil Kč) a společnosti DEZA (10 mil Kč), Lovochemie (6 mil. Kč), Precheza (6 mil Kč.), Fatra (3 mil. Kč) a Synthesia (3 mil. Kč), všechny z holdingu Agrofert. Na úspěchu hnutí ve volbách se výrazně podílela poradenská společnost Penn Schoen Berland. Služeb této společnosti v minulosti využívala i strana ČSSD, pro kterou zpracovávala kampaně od roku 2006.[33]

Těsně před termínem voleb se v médiích objevilo prohlášení, že „dvojka“ kandidátní listiny v kraji Vysočina Miloslav Bačiak zatajil svou minulost důvěrníka u vojenské kontrarozvědky (tzv. „politruk“).[34] Sám Bačiak slíbil, že v případě zvolení svůj mandát složí. Miloslav Bačiak nakonec byl zvolen se ziskem 1 207 preferenčních hlasů.[30] Svůj poslanecký mandát složil 19. listopadu 2013.[35] Babiš později prohlásil, že Bačiaka ihned vyloučili z ANO 2011.[36] Hnutí do voleb vedli tři krajští lídři, kteří bývali členy Komunistické strany Československa, jmenovitě předseda hnutí Andrej Babiš, Martin Komárek a Josef Vozdecký.[37]

Po volbách 2013 byl vedením strany schválen tzv. etický kodex, který poslance zavázal ke čtyřem bodům: zaprvé musí všechny návrhy zákona konzultovat se svým poslaneckým klubem, zadruhé během výkonu mandátu nesmějí přestoupit k jinému poslaneckému klubu, zatřetí při vážných tématech nesmějí hlasovat proti usnesení poslaneckého klubu a konečně začtvrté, každý měsíc musí věnovat sedm tisíc korun z platu hnutí ANO. Na dodržování kodexu dohlíží vedení poslaneckého klubu a poslanci, který tento kodex poruší hrozí pokuta až 52 000 korun.[38] To je však díky ústavně garantovanému volnému mandátu poslanců právně nevymahatelná sankce.[39]

Od 20. listopadu 2013 začali zástupci hnutí ANO jednat o společné vládě s ČSSD a KDU-ČSL.[40] Hnutí ANO především usilovalo o zisk ministerstev financí, vnitra a pro místní rozvoj.[41][42] Také trvalo na postu místopředsedy poslanecké sněmovny, vedení pěti sněmovních výborů a obsazení funkcí prvních náměstků na ministerstvech, která nepovedou.[43][44] Po volbách Babiš oznámil, že by mohl vést ministerstvo financí, ale prezident Zeman po ministrech požadoval lustrační osvědčení, které Babiš neměl a kvůli svému slovenskému soudnímu sporu ohledně své údajné spolupráce s orgány StB ho zatím ani získat nemohl. Navíc sám odmítl o osvědčení požádat. Babiš proto v listopadu 2013 začal preferovat vytvoření funkce vicepremiéra pro ekonomiku, kterou by obsadil.[45]

Dne 6. ledna 2014 byla podepsána koaliční smlouva politických stran ČSSD, ANO a KDU-ČSL.[46] V poslanecké sněmovně měla koalice většinu 111 hlasů. Vládu tvořilo sedmnáct ministrů, politické hnutí ANO získalo šest rezortů. Vicepremiérem a ministrem financí se stal Andrej Babiš, ministrem obrany Martin Stropnický, ministryní pro místní rozvoj Věra Jourová, ministrem životního prostředí Richard Brabec, ministryní spravedlnosti Helena Válková a ministrem dopravy Antonín Prachař.[47] Po oznámení kandidátů se z řad ekologů snesla kritika na Richarda Brabce, který dříve působil v podniku Lovochemie (který vlastní Agrofert a který sponzoroval kampaň hnutí ANO), a tím prosazoval zájmy českého chemického průmyslu.[48] Dne 29. 1. 2014, devadesát pět dní od konání voleb, jmenoval prezident Miloš Zeman vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL.[49] Učinil tak poté, co se koalice zavázala k prosazení služebního zákona, který mimo jiné umožnil Andreji Babišovi se stát ministrem financí i bez dodání lustračního osvědčení.[50]

Bilboard hnutí ANO v roce 2014 poškozený vandaly

V roce 2014 hnutí kandidovalo do voleb do Evropského parlamentu. Lídrem kandidátní listiny byl zvolen Pavel Telička.[51] Při v té době rekordně nízké účasti 18,2 % voličů hnutí získalo 244 501 hlasů (16,13 %) a 4 mandáty z celkového počtu 21. Z českých stran tak získalo nejvíce hlasů.[52] Mandáty obdrželi Pavel Telička (s 50 784 přednostními hlasy), dále Petr Ježek, Dita Charanzová a Martina Dlabajová.[53] Ihned po vyhlášení výsledků voleb předseda hnutí Andrej Babiš potvrdil, že započnou vyjednávání s evropskou frakcí Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE).[54] Na začátku června 2014 hnutí podalo oficiální žádost o přijetí s podporou bývalého evropského komisaře Pavla Teličky.[55] V říjnu 2017 ukončil europoslanec Telička spolupráci s hnutím ANO pro názorové neshody s předsedou hnutí Babišem.[56]

Ve dnech 20. a 21. října 2017 proběhly volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Ty vyhrálo hnutí ANO 2011 s 29,64 % platných hlasů a v důsledku volebního systému získalo 78 poslaneckých mandátů z 200 (39 %). Heslem úspěšné kampaně bylo Makat a neblábolit. Těsně před volbami zaůtočilo hnutí na ČSSD, kterou obvinilo z příprav ,,krádeže lithia" (tzv. kauza lithium).

Podle průzkumu zpravodajského portálu Hlídací pes, jehož výsledky byly uveřejněny i v německém tisku, přeběhla při parlamentních volbách v říjnu 2017 mj. jedna třetina dřívějších přívrženců ČSSD a jedna čtvrtina přívrženců KSČM k Babišovu hnutí ANO 2011.[57]

Programem hnutí ANO před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2017 byl růst ekonomiky, omezení předražených státních zakázek, rychlá výstavba dálnic, efektivní a transparentně fungující zdravotnictví a funkční justice. Zdůrazněny byly čtyři body:

• Bezpečnost: navýšení peněz pro zpravodajské služby a na armádu na 2 procenta HDP s cílem mít 30 až 35 tisíc vojáků vybavených špičkovou technikou; řešení migrace mimo evropský kontinent; zajištění potravinové soběstačnosti; v rámci energetické bezpečnosti výstavba dalších jaderných bloků a udržení kontroly státu nad zásobami lithia; nepřijímat euro
• Efektivní a hospodárný stát: snižovat dluh a hospodařit s přebytkem v závislosti na investičních možnostech; nízké daně a vyšší platy; zákonem o whistleblowingu ochránit oznamovatele korupce; digitalizace státní správy a centralizace nákupů; zlepšení zákonu o státní službě
  

  Kampaň hnutí před komunálními volbami 2018 v Praze
• Investice do naší země: rychlovlaky, nové kilometry silnic, výstavba škol, školek, jeslí, domovů důchodců, sportovišť, renovace vlakových nádraží, obnova památek; do roku 2021 postavit nové obchvaty a 170 kilometrů nových dálnic jako D3, D4, D11 a D35; opravy hradů, zámků a investice do zařízení pro kulturu; výstavba galerie pro Muchovu Slovanskou epopej v Praze
• Investice do našich lidí: učitelům během čtyř let zvýšit mzdy o 50 procent; nezavádět školné na vysokých školách; zvyšování důchodů; neprivatizovat zdravotnictví nebo potají zvyšovat spoluúčast pacientů; zrychlení nekonečných soudních stání a vymahatelnosti práva; dokončíme ratifikační proces Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením podpisem Opčního protokolu [58]

Prezident Miloš Zeman pověřil lídra ANO 2011 Andreje Babiše dne 31. října 2017 jednáním o sestavení nové vlády.[59] Dne 6. prosince 2017 jej jmenoval premiérem. Podle vyjádření obou aktérů měla být vláda jmenována 13. prosince 2017, po seznámení prezidenta s ministerskými adepty. Podle Babiše prezident souhlasil s posunem termínu, aby se už jako předseda jmenované vlády mohl 14. prosince zúčastnit summitu prezidentů a premiérů Evropské unie v Bruselu. Zeman chtěl rovněž osobně podpořit získání sněmovní důvěry pro Babišovu vládu.[60][61]

Po ustavení své první vlády v prosinci 2017 odmítl Andrej Babiš vládní spolupráci s SPD a KSČM. Podle politologa Jiřího Pehe Babiš věděl, že by ho přímá účast těchto politických stran v jeho vládě mohla poškodit v očích těch nadnárodních organizací, na nichž závisí ekonomika i bezpečnost České republiky (tj. EU a NATO).[62]

Po svém neúspěchu ve volbách se Česká strana sociálně demokratická (ČSSD) začala zabývat i otázkou, jak se má postavit k případné politické spolupráci s ANO 2011. První Babišovu menšinovou vládu nechtěla sociální demokracie podpořit, dočasný předseda strany Milan Chovanec však nevyloučil jednání s ANO 2011 při druhém pokusu Andreje Babiše o sestavení kabinetu. ČSSD se podle něj „mohla s ANO o budoucnosti země bavit, pokud jednání nebude mít formu diktátu“. Babiš sám zmínil, že na další vývoj bude mít vliv vedle tehdy se blížícího sjezdu ČSSD i kongres ODS v lednu 2018.[63] Po sjezdu ČSSD, který se konal 18. února 2018, začala tato strana pod vedením svého nového předsedy Jana Hamáčka vyjednávat s ANO 2011 o účasti na vládě. Zatímco ČSSD pro sebe požadovala pět ministerských křesel včetně ministerstev vnitra a spravedlnosti (resorty, které mají váhu ve spojitosti s kauzou Čapí hnízdo), bylo ANO 2011 tehdy ochotno přiznat ČSSD jen čtyři ministerstva.[64]

Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu hnutí v letech 2013-2021, klíčová postava hnutí kritizovaná pro své kauzy

Začátkem dubna 2018 skončilo první vyjednávání mezi ČSSD a ANO 2011 o společné vládě neúspěchem. Jedním z důvodů byla tehdy neochota ANO 2011 přenechat sociálním demokratům post ministra vnitra. Představitelé ČSSD Jan Hamáček a Jiří Zimola navštívili 4. dubna prezidenta republiky Miloše Zemana. Podle informací Lidových novin jim prezident doporučil trvat na svých požadavcích a neustupovat. Premiér v demisi Andrej Babiš byl podle svých slov připraven podřídit se Zemanově vůli. „Když prezident řekne, že pověří vyjednáváním o vládě někoho jiného z hnutí ANO, tak to budu akceptovat,“ řekl Babiš.[65]

Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová, významná postava hnutí

Prezident Zeman dne 6. června 2018 podruhé jmenoval Andreje Babiše premiérem a vyzval jej, aby mu předložil seznam příštích členů vlády, se kterými se chtěl seznámit.[66] Od 27. června 2018 je Babiš poté, co jej prezident Zeman podruhé jmenoval premiérem, předsedou své druhé vlády. Tuto menšinovou vládu sestavil jak ze zástupců ANO 2011, tak ČSSD. Babiš a ministři složili do rukou prezidenta předepsaný slib. Prezident Zeman nejmenoval ministrem zahraničí zástupce sociálních demokratů a poslance Evropského parlamentu Miroslava Pocheho, takže toto ministerstvo vede zatím z pověření předseda strany a ministr vnitra Jan Hamáček. ČSSD obdržela ve vládě celkově pět křesel včetně jí zprvu odepíraného ministerstva vnitra, ANO 2011 dostala deset křesel. 10. července podepsalo hnutí ANO 2011 s ČSSD koaliční smlouvu. Dne 12. července 2018 krátce po půlnoci získala Babišova vláda důvěru Poslanecké sněmovny poměrem hlasů 105 (pro) ku 91 (proti).[67] Přispěla k tomu Komunistická strana Čech a Moravy, která již před sestavením vlády měla v úmyslu ji podpořit při hlasování o důvěře a posléze ji tolerovat.[68]

Kampaň hnutí ANO před sněmovními volbami 2021

Vláda byla ze strany části veřejnosti a opozice často kritizovaná pro údajnou populistickou politiku, absenci reforem, rozhazování státních prostředků, uplácení některých voličských skupin, nedostatečnou aktivitu na evropské scéně a kauzy premiéra Babiše i dalších představitelů hnutí (kauza Čapí hnízdo, kauza Stoka, střet zájmů premiéra Babiše, kauza Faltýnkův diář, kauza Pandora papers a další). Kriticky byla hodnocena rovněž závislost vlády na komunistické straně a spolupráce hnutí ANO s hnutím SPD. Během pandemie covidu-19 pak bylo hnutí ANO kritizováno za nezvládnutí této pandemie a za časté střídání ministrů (během půl roku byl ministr zdravotnictví vyměněn pětkrát).

Heslem kampaně hnutí bylo Budeme se za vás rvát. Až do roztrhání těla. Během kampaně představitelé hnutí a zejména premiér Babiš opakovaně útočili na opoziční koalice, zejména na koalici Piráti a Starostové, o které šířili dezinformace. Dle průzkumů bylo hnutí před volbami favoritem (krom období jara 2021), přesto však ve volbách překvapivě skončilo až druhé. Získalo 27,12% a 72 mandátů, oproti minulým volbám si tak pohoršilo, ne však výrazně.[69] Po volbách oznámil šéf hnutí odchod do opozice.[70]

Podle obžaloby se jednalo v tzv. kauze Stoka o systém korupce při zadávání veřejných zakázek v letech 2015 až 2019, přičemž za úplatky kolem 10 % ceny zakázky ve výběrových řízeních vyhrávala předem určená firma. Hlavním aktérem stal místostarosta a radní městské části Brno-střed za hnutí ANO Jiří Švachula, pro kterého žalobkyně navrhla trest 14 let odnětí svobody.[72] Spolu s ním bylo obviněno dalších 10 lidí a dvě firmy.

Policisté vyjádřili podezření z korupce také u Jiřího Faltýnka, syna prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka. Oba zmiňoval obviněný Švachula v policejních odposleších jako příjemce úplatků.[73] Jiří Faltýnek v této souvislosti pozastavil členství v ANO a rezignoval na místo poradce poslance Rostislava Vyzuly (ANO). Hnutí opustil bývalý brněnský primátor Petr Vokřál i jeho někdejší náměstek pro investice Richard Mrázek, s blízkým vztahem na Švachulu.[74]

Hnutí ANO po medializaci kauzy rozpustilo brněnskou organizaci. Policejní vyšetřování se v červnu 2020 rozšířilo na dalších 26 osob a jednu firmu, u nichž se prokázaly úplatky ve výši 100 tisíc korun až dva miliony korun. Podle žalobce šlo o desítky zakázek v celkovém objemu nejméně za 330 milionů korun.[75] Podle Hospodářských novin uplácelo v Brně 90 % firem.[76]

V kauze Stoka je jedním z obviněných také bývalý místostarosta části Brno-sever za Občanskou demokratickou stranu Jiří Hos, který je od 3. listopadu 2020 pohřešován a pátrá po něm policie.[77]

Ve dnech 28. února a 1. března 2015 se v Praze konal III. sněm hnutí. Andrej Babiš na něm obhájil post předsedy (získal 186 hlasů = 100 % z platných odevzdaných hlasovacích lístků), 1. místopředsedou se stal Jaroslav Faltýnek (získal 153 hlasů ze 188 možných, tj. 82 %). Řadovými místopředsedy byli zvoleni v prvním kole Petr Vokřál (125 hlasů, tj. 66 %), Jaroslava Jermanová (124 hlasů, tj. 66 %), Radmila Kleslová (109 hlasů, tj. 58 %) a ve třetím kole Jan Volný (96 hlasů, tj. 51 %).[81]

Ve dnech 25. a 26. února 2017 se v Praze konal IV. sněm hnutí. Andrej Babiš na něm obhájil post předsedy (získal 195 hlasů = 95 % z platných odevzdaných hlasovacích lístků) a Jaroslav Faltýnek pak pozici 1. místopředsedy (získal 142 hlasů, tj. 69 %). Řadovými místopředsedy byli zvoleni Martin Stropnický (174 hlasů), Petr Vokřál (173 hlasů), Richard Brabec (171 hlasů) a Jaroslava Pokorná Jermanová (169 hlasů).[82]

Na VI. sněmu ANO 2011, který se konal dne 12. února 2022 v Praze, bylo zvoleno předsednictvo hnutí v následujícím složení:[85]

• předseda – Andrej Babiš, poslanec PČR a stínový premiér
  • 1. místopředseda – Karel Havlíček, místopředseda poslaneckého klubu a stínový ministr průmyslu a obchodu
    • místopředsedkyně – Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu, bývalá vicepremiérka a stínová ministryně financí
    • místopředseda – Richard Brabec, místopředseda poslaneckého klubu a stínový ministr životního prostředí
    • místopředseda – Radek Vondráček, poslanec PČR a stínový ministr spravedlnosti
    • místopředseda – Ivo Vondrák, poslanec PČR, hejtman Moravskoslezského kraje a stínový ministr školství
      • členka předsednictva – Jana Pastuchová, místopředsedkyně poslaneckého klubu a zastupitelka města Jablonec nad Nisou
      • členka předsednictva – Jana Mračková Vildumetzová, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR, zastupitelka Karlovarského kraje a stínová ministryně vnitra
      • člen předsednictva – Ladislav Okleštěk, poslanec PČR a zastupitel Olomouckého kraje
      • člen předsednictva – Jaroslav Bžoch, poslanec PČR a stínový ministr zahraničí
      • člen předsednictva – Radim Holiš, hejtman Zlínského kraje a zastupitel města Rožnov pod Radhoštěm
      • člen předsednictva – David Kasal, poslanec PČR a zastupitel města Chrudim
      • člen předsednictva – Roman Kubíček, poslanec PČR a radní města České Budějovice
      • člen předsednictva – Jan Volný, poslanec PČR

Stínový kabinet hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem tvoří kromě stínového premiéra 14 ministrů a 3 zmocněnci. Poprvé zasedl 20. ledna 2022.[86]

• premiér – Andrej Babiš
• finance – Alena Schillerová
• průmysl a obchod – Karel Havlíček
• místní rozvoj – Klára Dostálová
• životní prostředí – Richard Brabec
• obrana – Lubomír Metnar
• spravedlnost – Radek Vondráček
• vnitro – Jana Mračková Vildumetzová
• školství – Ivo Vondrák
• zdravotnictví – Julius Špičák
• doprava – Martin Kolovratník
• práce a sociální věci – Aleš Juchelka
• zemědělství – Karel Tureček
• kultura – Jaroslava Pokorná Jermanová
• zahraničí – Jaroslav Bžoch
• ochrana spotřebitelů – Patrik Nacher
• IT a digitalizace – Robert Králíček
• sport – Jan Richter

Poslanecký klub hnutí ANO má pro funkční období 2021–2025 72 členů, z toho 21 tvoří ženy. Jeho předsednictvo pracuje v následujícím složení:

• předsedkyně – Alena Schillerová
  • 1. místopředseda – Jaroslav Faltýnek
    • místopředseda – Karel Havlíček
    • místopředseda – Patrik Nacher
    • místopředseda – Richard Brabec
    • místopředseda – Aleš Juchelka
    • místopředsedkyně – Jana Pastuchová
    • místopředseda – Milan Feranec

Podle sněmovních dohod náleží ANO vedení následujících šesti poslaneckých výborů:

• Mandátový a imunitní výbor – předsedkyně Helena Válková
• Ústavně právní výbor – předseda Radek Vondráček
• Volební výbor – předseda Aleš Juchelka
• Výbor pro obranu – předseda Miloslav Janulík
• Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu – předseda Ivo Vondrák
• Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj – předseda Robert Stržínek

Poslaneckému klubu ANO náleží podle sněmovních dohod dva místopředsednické posty ve vedení Poslanecké sněmovny. Do této funkce byla již v 1. kole volby zvolena Jana Mračková Vildumetzová. Na obsazení zbývajícího místopředsednického postu se stále čeká, protože poslanecký klub ANO opakovaně neúspěšně nominoval bývalého předsedu sněmovny Radka Vondráčka. Do příští volby, která se uskuteční, získal nominaci Karel Havlíček.[87]

Senátorský klub PROREGION sdružuje od voleb v roce 2020 členy dnes již neexistujících senátorských klubů ANO a ČSSD. Tvoří jej 9 členů, z toho 5 nominovaných hnutím ANO, 3 nominovaní ČSSD a 1 nominovaný hnutím „OSN“.

Seznam senátorů zvolených za hnutí ANO:[88]

• Jaroslav Větrovský (předseda klubu)
• Miroslav Adámek (místopředseda klubu)
• Jiří Dušek
• Ladislav Václavec
• Ondřej Feber

Hnutí ANO zvítězilo v roce 2019 ve volbách do Evropského parlamentu v Česku a získalo tak šest europoslaneckých mandátů. Europoslanci za ANO jsou členy evropské strany Aliance liberálů a demokratů pro Evropu a v rámci Evropského parlamentu zastupují frakci Obnova Evropy. Poslankyně Radka Maxová v průběhu volebního období vystoupila z hnutí ANO a přešla do evropské frakce S & D, kde reprezentuje ČSSD jako nezávislá.

Seznam europoslanců zvolených za hnutí ANO:[89]

• Dita Charanzová (místopředsedkyně Evropského parlamentu)
• Martina Dlabajová
• Martin Hlaváček
• Ondřej Knotek
• Ondřej Kovařík

• Praha – Ondřej Prokop
• Středočeský kraj – Adriena Gabrielová
• Jihočeský kraj – Roman Kubíček
• Plzeňský kraj – Roman Zarzycký
• Karlovarský kraj – Jana Mračková Vildumetzová
• Ústecký kraj – Jan Richter
• Liberecký kraj – Jitka Volfová
• Královéhradecký kraj – Petr Koleta
• Pardubický kraj – Jan Procházka
• Kraj Vysočina – Monika Oborná
• Jihomoravský kraj – Lubomír Wenzl
• Olomoucký kraj – Ladislav Okleštěk
• Zlínský kraj – Radim Holiš
• Moravskoslezský kraj – Ivo Vondrák

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ANO 2011 na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Text koaliční smlouvy ČSSD, ANO a KDU-ČSL (2014)