Martin Kolovratník

Po absolvování Gymnázia Holice (maturoval v roce 1993) vystudoval v letech 1993 až 1998 obor dopravní inženýrství na Dopravní fakultě Jana Pernera Univerzity Pardubice (získal titul Ing.). Už během studia na vysoké škole pracoval v soukromém rádiu. V letech 2000 až 2001 se živil jako náměstek ředitele pro oblast interní a externí komunikace a PR ve společnosti VCES, a.s. V té době se stal autorem kompletní změny identity společnosti (z původní Východočeská stavební a.s. na VCES a.s.), včetně užití logotypu a vstupu společnosti do online prostředí. Později pracoval jako poradce pro oblast marketingu v Českém Telecomu. V roce 2001 zakládal pobočku Českého rozhlasu v Pardubicích, kde byl až do září 2013 ředitelem.

Dlouhodobě se věnuje neziskovým organizacím, v roce 2008 spoluzakládal obecně prospěšnou společnost SKP-CENTRUM. Moderuje nejrůznější akce v kraji od kulturních až po komerční.[2] Je členem a bývalým prezidentem pardubického Rotary Clubu, který sdružuje obchodníky a vůdčí osobnosti k poskytování humanitárních služeb.

Martin Kolovratník je ženatý a má dva syny.[3]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 získalo hnutí ANO 2011 v Pardubickém kraji dva mandáty. Martin Kolovratník kandidoval z pozice lídra byl zvolen na druhém místě. V preferenčních hlasech ho totiž překonal poslanec David Kasal.[4] Ve sněmovně se stal prvním zvoleným činovníkem – od 21. 11. 2013 působí jako předseda volební komise – a v pozici člena volební komise má na starosti média. Druhým oborem zájmu Martina Kolovratníka je doprava – jeho jméno se objevilo mezi kandidáty na post ministra dopravy. V roce 2017 nahradil v čele Hospodářského výboru PSP ČR Ivana Pilného a stal se předsedou tohoto výboru.

Martin Kolovratník aktivně působí i v komunální politice. Komunálních volbách v roce 2014 byl za hnutí ANO 2011 zvolen zastupitelem města Pardubic a MO Pardubice III.[5][6] V krajských volbách v roce 2016 kandidoval za hnutí ANO 2011 z posledního místa do Zastupitelstva Pardubického kraje, ale neuspěl.[7] Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem hnutí ANO 2011 v Pardubickém kraji.[8] Získal 4 996 preferenčních hlasů a obhájil tak mandát poslance.[9] Po volbách v roce 2017 se stal členem volebního a hospodářského výboru.[10]

V komunálních volbách v roce 2018 obhájil za hnutí ANO 2011 post zastupitele města Pardubice i MO Pardubice III.[11][12] V krajských volbách v roce 2020 byl lídrem hnutí ANO v Pardubickém kraji[13], podařilo se mu získat mandát krajského zastupitele.[14]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval za hnutí ANO 2011 na 3. místě v Pardubickém kraji. Se ziskem 4 306 preferenčních hlasů a překonal lídra kandidátky Davida Kasala a stal se tak znovu poslancem.[15] Od roku 2022 zastává post „stínového“ ministra dopravy ve stínové vládě Andreje Babiše.

V roce 2018 jako zástupce skupiny 17 předkladatelů inicioval v novele zákona 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury zkrácení procesu povolování nejvýznamnějších staveb dopravní infrastruktury, zejména dálnic a železnic. Základem těchto změn jsou pozměňovací návrhy Martina Kolovratníka, které zavádí fikci souhlasu pro vydání závazného stanoviska a také institut předběžného uvedení v držbu, který urychluje vyvlastňovací řízení u významných dopravních staveb.[16] Novela byla nominována odbornou veřejností do ankety Zákon roku, ve které byla následně vyhlášena jako nejužitečnější právní počin roku 2018.[17]

V červnu 2019 navrhoval zdražení dálničních známek, resp. horní hranice jejich ceny, z dosavadních 1500 na 2000 korun, a ke stanovení její ceny zmocnit vládu.[18] Chtěl tím údajně pomoci ministerstvu dopravy, jehož návrh na zdražení vláda zamítla a do vládního návrhu jej nezahrnula.[19] Opozice s návrhem vyjadřovala ostrý nesouhlas, poslanec Stanislav Blaha návrh označil za „ryzí drzost a výsměch nám všem, kteří jsme nuceni trávit nekonečné hodiny v kolonách“ a připomněl i neschopnost vlády ANO rozšiřovat síť dálnic. Za „pouhou drzost“ označil Kolovratníkův návrh i poslanec Jan Skopeček.[20]

V reakci na kalamitní situaci na dálnici D1 z dne 11. prosince 2018 spolupodepsal Martin Kolovratník návrh skupiny poslanců, aby na dálnicích platil plošný zákaz předjíždění platný pro vozidla nad 3,5 tuny v pracovní dny od 6 do 22 hodin. Hospodářský výbor poslanecké sněmovny vyjádřil k návrh téměř o rok později negativní stanovisko a Martin Kolovratník, v té době místopředseda tohoto výboru a předseda jeho dopravního podvýboru, se od návrhu distancoval slovy: „Za ten rok jsem si velmi posunul názor. Tehdy jsme opravdu poměrně rychle reagovali na tehdejší kalamitní situaci na D1.“[21]

Jako člen správní rady SŽDC a poslanec za ANO údajně Martin Kolovratník na jaře 2019 údajně podal pozměňovací návrh k projednávané novele zákona o drahách, jímž navrhl pro Správu železniční dopravní cesty nový název Správa železnic.[22] Podle pozdějších informací návrh oficiálně podal jeho stranický kolega Milan Feranec.[23] Toto označení bylo už běžně užíváno jako zkrácený název organizace.[22] Hospodářský výbor sněmovny návrh prozatím odmítl s tím, že požaduje vyčíslení nákladů na přejmenování.[22] 13. září 2019 poslanecká sněmovna v rámci projednávání novely zákona o dráhách pozměňovací návrh i s novelou zákona schválila.[23] Změnu názvu podpořil i ministr dopravy Vladimír Kremlík.[23] Navrhovatel Milan Feranec změnu odůvodňoval tím, že původní název je krkolomný, často komolený, a už se přežil, a důležitostí organizace, která v době založení měla jen 170 zaměstnanců, ale aktuálně jich má 17 tisíc a je tak nejdůležitější organizací na železnici.[23] Schválený novelizační zákon vyšel pod číslem 367/2019 Sb. a změna jména vstoupila v platnost 1. ledna 2020.[24]

Na jaře 2019 v rámci projednávání novely zákona o dráhách podal pozměňující návrh, který by zbavil České dráhy povinnosti uznávat ve svých vlacích režijní jízdenky, která tuto společnost znevýhodňuje oproti ostatním dopravcům v osobní dopravě. Hospodářský výbor poslanecké sněmovny 3. dubna 2019 návrh výraznou většinou odmítl, ředitel SŽDC Jiří Svoboda však zaujal neutrální stanovisko s tím, že i tak bude muset SŽDC jízdní výhody pro své zaměstnance řešit, protože s postupující liberalizací ubývá vlaků, kde jsou režijní jízdenky použitelné.[25]

Martin Kolovratník je také autorem kontroverzního a silně diskutovaného pozměňovacího návrhu, který umožnil všem provozovatelům drah – včetně drah trolejbusových a tramvajových – odstraňovat dřeviny v blízkostí tratí na základě Kolovratníkem navržené definice: „stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy“, což Poslanecká sněmovna navzdory názoru Senátu PČR především díky hlasům ANO, KSČM a ČSSD schválila, zatímco pro zachování dosavadní zákonné úpravy hlasovali zástupci a zástupkyně ODS, STAN, Pirátů, TOP 09, SPD, Jan Čižinský z KDU-ČSL, z ČSSD pak Jan Chvojka a Roman Sklenák. Zatímco ochranářské instituce a organizace si novelu vykládaly tak, že nově bude možné kácet i zdravé stromy v dosahu dráhy, které reálně dráhu nijak neohrožují,[26][27][28] poslanec Kolovratník si sice postěžoval, že podle dosavadní úpravy musí SŽDC poměrně komplikovaně prokazovat nebezpečnost nebo poškození, špatné zdraví stromu, a že často je rozhodnuto, že je z dendrologického pohledu v pořádku a to kácení, byť strom je třeba těsně nad dráhou, umožněno není, ale zároveň tvrdil, že podle jeho návrhu údajně správce železnice může kácet jen ty stromy, které opravdu blízce ohrožují, a rozhodně nehrozí drakonické vytváření nějakých průsmyků nebo holin daleko od dráhy, a potvrdil, že dopad novely i na tramvajové a trolejbusové dráhy je úmyslný.[29]

V říjnu 2019 na Facebooku i na své webové stránce veřejně otevřel diskuzi o možnosti přejmenování Letiště Pardubice a po vzoru zahraničních letišť a do jeho názvu zakomponovat název hlavního města Prahy. [30][31][32][33] Poukazoval přitom na to, že se v zahraniční jedná o běžnou praxi a jako příklad uvedl například letiště Londýn Stansted nebo letiště Milán–Bergamo.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Kolovratník na Wikimedia Commons
• Martin Kolovratník na Facebooku
• Martin Kolovratník na Twitteru
• Osobní stránky Martina Kolovratníka
• Profil poslance na stránce PSP ČR