Jaroměř (nádraží)

Jaroměř je železniční stanice v Jaroměři, městě s přibližně 12 tisíci obyvateli v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Stanice je elektrizovaná (3 kV ss, trať 031).

Jaroměř
nádraží Jaroměř před modernizací
StátČesko Česko
KrajKrálovéhradecký kraj
MěstoJaroměř
Souřadnice50°20′30,98″ s. š., 15°54′36″ v. d.
Jaroměř
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice342154
Tratě030 + 031, 032
Nadmořská výška261 m n. m.
V provozu od20. října 1857
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo ESA 44
Dopravních kolejí7
Nástupišť (hran)2 (4)
Prodej jízdenek
Návazná dopravaMěstská hromadná doprava (autobusy)
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

16. února 1855 byla rakouskými úřady schválena stavba trati z Liberce do Pardubic, mezi pěti předloženými variantami nakonec zasáhla vojenská správa, která hodlala železnici využít pro zásobování pevností Hradec Králové a Josefov. Trať stavěla a zprovozňovala po etapách společnost Jihoseveroněmecká spojovací dráha (SNDVB). Nádraží v Jaroměři muselo být umístěno tak, aby mohlo být v případě obrany odstřelováno děly z Josefova. Podle návrhu ing. Daniella se začíná stavět v říjnu 1856, celý areál včetně výpravní budovy, dílen, skladiště, vodárny a strážních domků je dokončen zhruba po roce. Po zkolaudování prvního úseku trati mezi Pardubicemi a Jaroměří přijíždí 20. října 1857 na jaroměřské nádraží slavnostní vlak tažený lokomotivami Josefstadt a Austria. Od 4. listopadu začíná ve stanici pravidelný vlakový provoz.

V polovině roku 1866 probíhala v regionu prusko-rakouská válka. 8. července vydal rakouský generál Gaiszler příkaz k odstřelu nádraží, aby nepadlo do rukou nepřítele. Namísto demolice bylo nakonec nádraží s pomocí sena a slámy podpáleno a požárem zcela zničeno. Roku 1867 se začíná se stavbou nové budovy pod označením Josefstadt-Jaroměř. Během první světové války prošlo stanicí přibližně 236 000 válečných zajatců internovaných v josefovské pevnosti. Ve 20. letech byla fasáda budovy zjednodušena a upravena dle dobových estetických konvencí. Od roku 1993 je do Jaroměře zavedená elektrická trakce, ve směru na Liberec i Trutnov nicméně elektrické vedení nepokračuje.

18. září 1996 byla výpravní budova spolu se skladištěm, poštou, vodárenskou věží, výtopnou, točnou a kolejištěm prohlášena národní kulturní památkou, evidenční číslo 5945. Ve zrušeném lokomotivním depu je zde zřízeno železniční muzeum.

Modernizace

V roce 2018 byla zahájena celková rekonstrukce železniční stanice Jaroměř, jejíž součástí byla výstavba dvou zastřešených ostrovních nástupišť s výtahy včetně podchodu vedoucího ze staniční budovy, cestových návěstidel umožňujících bezproblémový příjezd dvou vlaků k jedné nástupní hraně, nových výhybek s max. rychlostí v rozmezí 50–80 km/h, trafostanice s rozvody silnoproudu, instalace nového zabezpečovacího zařízení umožňující dálkové ovládání, oprava kolejišť včetně obou zhlaví, snesení již nepotřebných stavědel číslo 1 a 2 a rekonstrukce trakčního vedení.[1][2] Opravu nádraží dostalo na starost sdružení JARO, jejíž členové jsou česká Subterra (součást koncernu Metrostav) a slovenská Eltra, za více než půl miliardy korun.[3] V souvislosti s rekonstrukcí vzniklo nové autobusové stanoviště vedle vlakového, dosavadní autobusové nádraží bylo totiž nevyhovující a daleko od centra, s absencí kryté čekárny nebo záchodů.[4] Byla naplánována také řada dlouhodobých výluk, během kterých byly vlaky nahrazeny náhradní autobusovou dopravou.[1]

Výstavba měla proběhnout od 13. 2. 2018 do 10. 12. téhož roku, kvůli archeologickému průzkumu ale došlo k výraznému zpoždění.[5] Provoz vlaků byl úplně obnoven až 21. prosince 2019,[6] k úplnému dokončení došlo v létě 2020.[7] Oprava staniční budovy pravděpodobně proběhne v roce 2022.[8]

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. SEKYRKOVÁ, Kateřina. Modernizace žst. v Jaroměři začne na jaře a přinese dopravní omezení i v okolních regionech. Královédvorsko.cz [online]. 2018-01-17 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
  2. HÁJEK, Martin. Příští rok čeká stanici Jaroměř oprava. Železničář [online]. České dráhy, 2017-08-16 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
  3. SŮRA, Jan. Nádraží v Jaroměři opraví za půl miliardy Subterra, cena v soutěži klesla o více než třetinu. Zdopravy.cz [online]. 2018-02-14 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
  4. VANÍČKOVÁ, Kateřina. Jaroměř chce přesunout autobusy k vlakům, nádraží opraví i železničáři. iDNES.cz [online]. MAFRA, a.s., 2018-03-13 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
  5. SEKYRKOVÁ, Kateřina. Rekonstrukce železniční stanice v Jaroměři se potáhne až do roku 2020. Královédvorsko.cz [online]. 2019-04-03 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
  6. SŮRA, Jan. V Jaroměři končí s mírným zpožděním dlouhá výluka trati na Trutnov. Zdopravy.cz [online]. 2019-12-20 [cit. 2021-02-24]. Dostupné online.
  7. Rekonstrukce žst. Jaroměř [online]. Opd.cz [cit. 2020-10-31]. Dostupné online.
  8. KUČERA, Tomáš; ČTK. Autobusový terminál v Jaroměři je hotov, provoz zahájí v létě. archiweb [online]. 2020-05-14 [cit. 2020-10-31]. Dostupné online.

Literatura

  • A EDERER, První vlak z Pardubic do Liberce, K. N., Liberec, 1959
  • B. VURSTA A KOL., 130 let Pardubicko - liberecké dráhy 1859-1989, Nadas, Praha, 1989

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.