Malé Svatoňovice

Malé Svatoňovice leží na rozmezí Jestřebích hor a Rtyňské brázdy v nadmořské výšce okolo 441 metrů nad mořem. Nejvyšším bodem je kóta 714 m ležící v hlavním hřebenu Jestřebích hor (Petrovice). Nejnižším bodem je místo, kde opouští Mariánský potok území obce – 361 m. Na území obce leží vrchy Kolčarka 692 m (Petrovice), Havlovský kopec 566 m (Strážkovice), Kraví hora 624 m (Odolov). Samotná ves Malé Svatoňovice leží mezi vrchy Kyselá hora 490 m a Klůček 474 m.

Většina území je orientována k jihozápadu. Podle Základní vodohospodářské mapy ČR je území odvodňováno Mariánským (Jestřebí), Lesním (1-01-02-046), Petrovickým a Strážkovickým potokem (1-01-02-045), jejichž vody jsou odváděny do Rtyňky. Rtyňka tyto vody odvádí do řeky Úpy. Severní část území je odvodňována do Jívky (1-01-03-027).

Geologické poměry jsou poměrně zajímavé, neboť územím obce prochází hronovsko-poříčská poruchová zóna, po níž je nasunuto jihozápadní křídlo vnitrosudetské pánve. Území je poměrně seismicky aktivní (poslední na české poměry větší zemětřesení bylo zaznamenáno 25. října 2005). V oblasti Malých Svatoňovic má poruchová zóna velice složitý charakter, kříží se zde hlavní zlomy jdoucí ve směru severozápad-jihovýchod se zlomy jdoucími generelně od severu k jihu. Poruchová zóna postihla vrstvy žacléřského a odolovského souvrství. Z hlouběji uloženého žacléřského souvrství vystupují na povrch petrovické vrstvy (westphal), z odolovského souvrství svatoňovické vrstvy (stephan-westphal) a ve vyšších partiích hor jívecké vrstvy (stephan), které tvoří žaltmanské arkózy. Od Petrovic tvoří část petrovických vrstev melafyry, které se táhnou až k Hornímu Kostelci. Svatoňovické vrstvy obsahují černouhelné sloje. Vrstvy tvoří křídlo vnitrosudetské pánve a zanořují se k její centrální ose k severovýchodu s úklonem 20 až 40°.

Směrem k Rtyňské brázdě je území tvořeno vrstvami trutnovského souvrství (saxon), na nějž navazuje perucko-korycanské souvrství (cenoman) a vrstvy tvořené slínovci spodního turonu. Tento stratigrafický sled byl zachycen v odkryvu v Borku (Velké Svatoňovice), ale je též patrný na Kyselé hoře, a lze ho vystopovat i jinde, neboť horniny trutnovského souvrství jsou oproti šedavým a žlutavým bělohorským horninám výrazně červeně zbarveny.

Hospodářský vývoj obce je poznamenán těžbou a zpracováním černého uhlí. Podle záznamu v tzv. trutnovské kronice Simona Hütella bylo uhlí objeveno v Markoušovicích 22. června 1590. Rozvíjel se tak nejen těžební průmysl, ale navazovala na něj další průmyslová odvětví.

Roku 1800 byla otevřena dědičná štola Xaver. V letech 1857–1859 byla vystavěna odbočka Jihoseveroněmecké spojovací dráhy z Josefova (Jaroměř) do Svatoňovic. Roku 1868 byla zprovozněna trať Svatoňovice–Poříčí–Královec. Dnes se jedná o železniční trať 032 z Jaroměře do Trutnova. Do Svatoňovic dříve vedla důlní koňka z dolu Xaver (U buku; postavena 1860–1861) a Rtyňská koňka (postavena 1863–1864) k dolu Ida. Roku 1865 byla dokončena ražba štoly Ida.

V letech 1873–1874 přibylo 40 nových pecí na výrobu koksu, který se zde jinak vyráběl již od roku 1831. V Malých Svatoňovicích byla postavena první briketárna v Čechách, její stavba byla dokončena v říjnu 1878.

Ve Svatoňovicích byla první česká škola postavena roku 1875. Bývalo zde v letech 1950–1990 hornické učiliště. V současnosti je v Malých Svatoňovicích základní škola – dva stupně a Bezpečnostně právní akademie s.r.o. střední škola.

V Malých Svatoňovicích se 6. – 7. září 1997 uskutečnilo Mistrovství světa v běhu do vrchu (World Mountain Running Trophy 1997) a 8. – 9. července 2006 se konalo Mistrovství Evropy v běhu do vrchu (European Mountain Running Championship Úpice-Malé Svatoňovice 2006).[3]

Kaple na křížové cestě

27. října 1715 sedlák Václav Šrejber zavěsil dřevěnou sošku Panny Marie s Jezulátkem na třešeň, která tam rostla nad studánkou se sedmi prameny. Třešeň roku 1709 zmrzla a uschla. Roku 1715 – sedm let po uschnutí – třešeň se na sedmi větvích zazelenala a rozkvetla na svatého Jana Křtitele (24. června), a na svatého Václava (28. září) na ní dozrály třešně. Zpráva o této události se brzy roznesla a lidé spěchali ke studánce a prosili Pannu Marii o uzdravení. Roku 1731 byla studánka nejprve vyzděna a následně byla přistavěna kaple. Ve Svatoňovicích byly zbudovány vodoléčebné lázně. Poutní místo, které tak vzniklo, bylo postupem času dokonce srovnáváno s kladskými Vambeřicemi. V současné době probíhají přípravné práce na revitalizaci celého poutního místa, včetně vybudování zázemí pro poutníky.[4]

V roce 1826 došlo k rozdělení tehdejší obce Svatoňovice na Malé Svatoňovice a Velké Svatoňovice.

V roce 1850 opětovné sloučení.

V roce 1882 osamostatnění Malých Svatoňovic.

Vlajku tvoří vodorovné pruhy, žlutý, zelený a modrý, v poměru 1 : 2 : 1. V zeleném pruhu je kruh sedmi bílých třešňových květů, provázených po stranách černými hornickými kladívky s mlátky ke středu. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Sousoší bratří Čapků

V Malých Svatoňovicích se nalézá mnoho sakrálních staveb:

• Barokní kostel Sedmi radostí Panny Marie (1734) s Madonou (1715).
• Kaple s araukaritovou jeskyní se sochou Panny Marie Lurdské.
• Upravené prameniště s léčivými vodami (1732).
• Křížová cesta k Božímu hrobu a sedm kapliček zasvěcených Panně Marii Sedmiradostné v parkové úpravě, tzv. Mariánský sad. Mariánské poutní místo.
• K místním zajímavostem patří také Muzeum Bratří Čapků.
• V obci se nachází i expozice důlních strojů.
• U kostela Sedmi radostí Panny Marie stojí sousoší bratří Čapků. Autorem výtvarného návrhu byl akademický sochař Josef Malejovský. Sbírka na stavbu pomníku byla povolena v září 1966 a pomník byl odhalen v červnu roku 1969.[5]
• Klub vojenské historie Odolov s muzeem v obci

• Nad obcí se nachází rozhledna Žaltman.
• Podél cesty k rozhledně se nachází řada tzv. řopíků, tvořících linii československého opevnění.

• Karel Čapek (1890–1938), spisovatel
• Ota Holub (1930–1992), spisovatel a publicista
• Ladislav Švanda (* 1959), běžec na lyžích, olympionik
• Josef Schejbal (1905-1942), sokol a pedagog
• Václav Černý (1872-1947), akademický malíř
• Jaroslav Kábrt (1929-1991), akademický malíř
• Jindřich Marian Vlček (1880-1940), nazýván "hraničářským hejtmanem"
• prof. Ing. Ctirad Schejbal, CSc., dr.h.c. (1936-2021), profesor na VŠ báňské v Ostravě

O Svatoňovicích se zmiňuje Božena Němcová ve svém díle Babička, Karel Čapek píše o hrozném Lotrandovi z Brend (úbočí Jestřebích hor).