Zvonimir Rogoz

Zvonimir Rogoz (10. října 1887, Záhřeb, Jugoslávie – 6. února 1988, Záhřeb) byl chorvatský herec a režisér působící mnoho let v Československu.

Zvonimir Rogoz
Narození	10. října 1887 Záhřeb
Úmrtí	6. února 1988 (ve věku 100 let) Záhřeb
Povolání	herec, režisér a televizní herec
Děti	Libuše Rogozová-Kocourková
Ocenění	Cena Vladimira Nazora (1966) národní umělec (1968)
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studoval na dramatické škole V. E. Frühmanna ve Vídni a v sezóně 1907/1908 působil v Národním divadle v Záhřebu. Následně působil až do roku 1919 v různých jugoslávských divadlech. V letech 1919–1929 byl členem Národního divadla v Lublani [1].

V letech 1927 a 1929 pohostinsky vystoupil v pražském Národním divadle na pozvání K. H. Hilara. Od roku 1929 byl v Národním divadle v angažmá a to až do května 1945. Působil zde jako herec (v téměř 120 rolích) i jako režisér. V sezóně 1945/1946 nastoupil v divadle v Českých Budějovicích jako herec a režisér a v sezóně 1947/1948 v divadle v Kladně. Sezónu 1949/1950 strávil v divadle v Hradci Králové.

V roce 1951 se vrátil do Jugoslávie a pracoval jako herec a režisér v Národním divadle v Záhřebu. V roce 1956 přešel do divadla Branka Gavelly. Současně pedagogicky působil na Akademii pro divadelní a filmové umění v Záhřebu.

Kromě divadla vystupoval od roku 1930 také v řadě filmů.

Byl otcem herečky Libuše Rogozové, která v pražském Národním divadle vystupovala v letech 1942–1944, v některých hrách i se svým otcem. Na konci 70. let. 20. století se jako vdovec znovu oženil (bylo mu tehdy již 92 let), jeho o 63 let mladší manželka mu v roce 1980 porodila syna. V říjnu 1987 (u příležitosti 100 narozenin), vydal své knižní vzpomínky (Mých prvních 100 let.), kde se na zadní stranu obálky nechal vyfotit se svou manželkou a tehdy 7letým synem.